Mateřské školy ve víru několika druhů přijímání dětí ke vzdělávání

Vydáno:

Školní rok 2017/2018 je pro mateřské školy (dále jen "MŠ") ve znamení celé řady změn školského zákona (č. 561/2004 Sb.) hlavně v souvislosti se zavedením povinného jednoletého předškolního vzdělávání (§ 34 odst. 1), zavedením spádovosti i pro MŠ (§ 34 odst. 3, § 179 odst. 3) a s postupným zaváděním práva dětí v jednotlivých věkových kategoriích na přijetí do spádové MŠ (§ 34 odst. 3).

 

Mateřské školy ve víru několika druhů přijímání dětí ke vzdělávání
Mgr.
Veronika
Doležilová,
členka koordinačního výboru aliance Rodiče za inkluzi, právní poradkyně Nadace OSF Praha
Toto právo/nárok neznamená povinnost zákonných zástupců děti do (spádové) MŠ přihlásit, právo/nárok pouze znamená, že pokud zákonní zástupci dítě do spádové MŠ přihlásí, potom je spádová MŠ povinna dítě přijmout. Samostatný právní nárok se ovšem nevztahuje na děti pětileté - "předškoláky", které jsou povinny absolvovat jednoleté povinné předškolní vzdělávání. To znamená, že spádová MŠ má nejen povinnost tyto děti přijmout, ale zákonní zástupci jsou současně povinni dítě k předškolnímu povinnému vzdělávání přihlásit a dítě je také povinno do MŠ následně docházet.
Současně došlo i ke změně doby konání zápisu dětí do MŠ (§ 34 odst. 2) v návaznosti na zápis dětí k základnímu vzdělávání tak, aby MŠ pokud možno měly informace o tom, kolik dětí bude opět v předškolním ročníku MŠ plnit jednoletou předškolní povinnou docházku v důsledku povolení odkladu ředitelem základní školy (§ 36 odst. 3). To ovšem neznamená, že mají základní školy ukončena všechna správní řízení o přijetí k základnímu vzdělávání či řízení o povolení odkladu a v důsledku toho nepřijetí k základnímu vzdělávání. V době zápisu dětí do MŠ tak jednotlivé MŠ nemusejí znát svou skutečnou volnou kapacitu. Všechny uvedené změny se velmi významně projevily i v procesu přijímání dětí do MŠ.
Vlastní přijímání dětí do MŠ se začínalo dostávat do povědomí širší veřejnosti ještě před rokem 2010, kdy se začal výrazně zvyšovat tlak na kapacity MŠ z důvodu populačního boomu po roce 2005. Mnohé MŠ proto začaly stanovovat i další kritéria či organizační opatření pro přijetí, která ne vždy odpovídala školskému zákonu i dalším právním předpisům, které nejsou a priori považovány za tzv. školskou legislativu. Proto se problematice přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání věnuje nejpozději od roku 2010 i veřejný ochránce práv (dále jen "ombudsman"). Ten vydal k zápisu do MŠ doporučení zaměřené právě na kritéria pro přijímání dětí ke vzdělávání. Doporučení je dostupné na internetových stránkách Kanceláře ombudsmana.1)
V důsledku popsaných změn v pojetí předškolního vzdělávání existuje pro přijímání dětí do MŠ v tomto a příštím školním roce namísto dosavadního dvojího režimu režim trojí. Jak bude postupně nabíhat nárokovost dětí na přijetí do MŠ, stane se tento režim opět jen zdvojeným - předškoláci a mladší děti. Rozdíl mezi těmito dvěma režimy je však zásadní. Zatímco v předcházejícím právním režimu nemělo žádné dítě nárok na přijetí, pouze při přijímání měly děti pětileté přednost a neexistovala povinná jednoletá předškolní docházka, v
novém právním režimu mají děti nárok na přijetí do spádové MŠ a děti pětileté musejí MŠ navštěvovat povinně.
Přechodný trojitý právní režim
pro školní roky 2017/2018, 2018/2019 a 2019/2020 k novému právnímu režimu proto vypadá takto:
1.
Děti, na které se vztahuje jednoleté povinné předškolní vzdělávání
Podmínkou pro přijetí těchto dětí do MŠ je dosažení věku pěti let do 31. srpna každého kalendářního roku a trvalý pobyt ve školském obvodu spádové MŠ. Jiné podmínky pro přijetí kategorie předškolních dětí školský zákon nezná (§ 34a odst. 2). To znamená, že jde o shodný režim přijímání dětí do MŠ jako při přijímání dětí k základnímu vzdělávání. Důvodem je povinnost vzdělávání, která je, až na výjimku dětí s mentálním postižením ve stupni hluboké, absolutní. V důsledku toho každé dítě, které
"se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci",
nemusí splňovat další obecnou podmínku k přijetí, především povinnost být očkován v souladu s povinným očkovacím kalendářem podle § 50 zákona o veřejném zdraví (č. 258/2000 Sb.).
Současně o přijetí, či nepřijetí dítěte, na které se vztahuje povinná předškolní docházka, nemůže rozhodovat ředitel MŠ v závislosti na jeho handicapech uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona (§ 34 odst. 6), protože všechny děti předškoláky musí MŠ přijmout jen na základě dvou uvedených zákonných podmínek.
2.
Děti, které mají nárok na přijetí do spádové MŠ
Školský zákon zavedl s platností od 1. září 2017 nárok dětí čtyřletých a od 1. září 2018 nárok dětí tříletých na přijetí do mateřské školy. Od 1. září 2020 potom mají mít nárok na přijetí do spádové MŠ, nikoli povinnost do ní docházet, i děti dvouleté. To znamená, že pokud tyto děti zákonní zástupci do MŠ přihlásí, ta je povinna je přijmout. Na rozdíl od skupiny dětí předškolních však musejí splňovat podmínku povinného očkování podle platného očkovacího kalendáře s výjimkou dětí s lékařsky doloženou kontraindikací. Na rozdíl od dětí předškolních, v případě handicapů dítěte uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona má mít ředitel MŠ k dispozici vyjádření školského poradenského zařízení (dále jen "ŠPZ") a případně registrujícího lékaře. Současně je potřeba upozornit na to, že vyjádření ŠPZ, na rozdíl od rozhodnutí při zjišťování odlišných vzdělávacích potřeb (dále jen "SVP"), není pro ředitele MŠ ve správním řízení o přijetí dítěte do MŠ závazné, protože "bezhandicapovost" dítěte není, na rozdíl od očkování, podmínkou pro přijetí podle právních předpisů.
3.
Děti, které nemají formální právní nárok na přijetí do MŠ
Tento režim je totožný s dosavadním režimem přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání. Kromě trvalého pobytu, dosažení věku a splnění podmínky povinného očkování o jejich přijetí či nepřijetí rozhoduje ředitel MŠ. Pro letošní školní rok se jedná jen o děti tříleté a případně i dvouleté, v příštím školním roce se bude týkat jen dětí dvouletých a od školního roku 2020/2021 by měl tento režim vyjít z užívání úplně.
Právě z tohoto posledního právního režimu přijímání dětí do MŠ s přednostním přijetím dětí pětiletých jako předškoláků bez povinné předškolní docházky vycházel i ombudsman při vypracování výše zmíněného doporučení v roce 2010. Přestože stejně jako v doporučení pro přijímání dětí k základnímu vzdělávání dělí ombudsman další kritéria pro přijímání dětí na možná, nevhodná a protizákonná, dochází v praxi k jejich uplatňování i kombinování způsobem, který mnohdy nastoluje až kuriózní situace. To vše je mnohdy umocněno podezřením či naopak doložením odlišných vzdělávacích potřeb dětí. MŠ nejčastěji jako
doplňková kritéria
používají kritérium:
a)
sourozenec v MŠ,
b)
zdravotní stav dítěte který není prvotně odlišnou vzdělávací potřebou,
c)
odlišné vzdělávací potřeby dítěte (i v důsledku zdravotního stavu),
d)
odevzdání doporučení ŠPZ ke vzdělávání žáka se SVP na následující školní rok (dále jen "rozhodnutí").
Ad a) K podmínce sourozence, který už MŠ navštěvuje
V předcházejícím systému přijímání dětí do MŠ ombudsman považoval toto kritérium za možné. Pro děti s více spádovými MŠ by potom toto možné být mělo, stejně jako tomu je v případě základních škol (dále jen "ZŠ"). Absolutně nemožné je pak použití tohoto kritéria pro děti pětileté, které musejí být přijaty k plnění jednoletého povinného předškolního vzdělávání.
Používání kritéria "sourozenec dítěte v MŠ" se v důsledku zavedení povinného jednoletého předškolního vzdělávání a postupného vzniku nároku jednotlivých věkových kategorií dětí na přijetí do MŠ stává, s výjimkou dětí s více spádovými MŠ, postupně nemožným.
Ad b) K podmínce zdravotního stavu dítěte, který není prvotně odlišnou vzdělávací potřebou
Při použití tohoto kritéria není rozhodující trvalý a přímý vliv nepříznivého zdravotního stavu na vzdělávací proces, ale jistá organizační náročnost na program, zajištění dohledu nad dětmi, případně zvýšené nároky na technický provoz MŠ. Nejčastěji jde o děti s tzv. vnitřním onemocněním (nejrůznější druhy alergií, metabolické vady, autoimunní poruchy či neurologická/psychiatrická onemocnění). Nemusí jít vždy o děti, které by měly formálně přiznaný status osoby zdravotně postižené podle sociální legislativy (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) už jen proto, že vliv zdravotních komplikací na kvalitu života nemusí být vůbec zásadní a spočívá mnohdy jen v úpravě režimu dětí. Právě tyto úpravy některé MŠ neakceptují.
Specifickou podskupinu tvoří děti neočkované, které však mají lékařem potvrzenou nemožnost - kontraindikaci očkování jako takového, nebo jen některého. MŠ toto považují na nesplnění právní povinnosti podle zákona o ochraně veřejného zdraví, přestože právě pro tyto případy existuje výše uvedená výjimka.
Nepřijetí dítěte na základě nepříznivého zdravotního stavu tak zakládá porušení práva na rovné zacházení ve vzdělávání včetně přístupu k němu, protože podle antidiskriminačního zákona (č. 198/2009 Sb.)se za zdravotní postižení považuje
"tělesné, smyslové, mentální, duševní nebo jiné postižení, které brání nebo může bránit osobám v jejich právu na rovné zacházení v oblastech vymezených tímto zákonem; přitom musí jít o dlouhodobé zdravotní postižení, které trvá nebo má podle poznatků lékařské vědy trvat alespoň jeden rok"
(§ 5 odst. 6). Pro případy ochrany před diskriminací tak není rozhodující, jestli dítě má, nebo nemá přiznán
status
osoby zdravotně postižené, rozhodující je délka/trvalost nepříznivého zdravotního stavu.
Používání kritéria "zdravotní stav" dítěte tak je bez ohledu na zavedení povinného jednoletého předškolního vzdělávání a postupného vzniku nároku jednotlivých věkových kategorií dětí na přijetí do MŠ protizákonné, protože vzdělávání a přístup k němu je přímo pod ochranou antidiskriminačního zákona [§ 1 odst. 1 písm. i)].
Ad c) K podmínce odlišných vzdělávacích potřeb dětí nejčastěji v důsledku zdravotního stavu
Bez ohledu na to, jestli šlo o přijímání dětí do MŠ v předcházejícím nebo novém systému, jde o kritérium, které je absolutně nepřípustné. Současně však má mít podle školského zákona ředitel MŠ pro rozhodnutí o přijetí dítěte s handicapy uvedenými v § 16 odst. 9 vyjádření ŠPZ a registrujícího lékaře (§ 34 odst. 6). Toto oprávnění ředitele lze však uplatnit jen na tu věkovou kategorii dětí, která nebude zatím plnit povinnou předškolní docházku, protože v případě jejího plnění školský zákon podmiňuje přijetí pouze dosažením věku pěti let a trvalým pobytem ve spádové oblasti příslušné MŠ (§ 34 odst. 1 a 34a odst. 2). Na druhé straně dochází k situacím, kdy MŠ požadují po zákonných zástupcích ne vyjádření ŠPZ, ale přímo vlastní rozhodnutí ŠPZ o vzdělávání dítěte s odlišnými vzdělávacími potřebami (dále jen "SVP") viz kritérium odevzdání rozhodnutí ŠPZ.
Ke specifické situaci docházelo v případech, kdy dítě se SVP nebylo do MŠ formálně přijato proto, že nemělo v MŠ sourozence. Následující školní rok však vyšlo najevo, že důvodem nepřijetí byly SVP tohoto dítěte. Do MŠ byl totiž přijat mladší sourozenec. Na základě přijetí mladšího sourozence přihlásili zákonní zástupci i staršího ze sourozenců, který byl v loňském roce odmítnut, protože neměl sourozence v MŠ. MŠ nejdříve argumentovala tím, že kritérium sourozence nelze aplikovat na staršího ze sourozenců, ale jen na mladší z dětí. Nakonec MŠ uvedla jako důvod nepřijetí staršího ze sourozenců jeho SVP.
Je tedy navíc identifikovatelné, že SVP staršího ze sourozenců, který nebyl do MŠ přijat, následně negativně ovlivňují šance na přijetí do MŠ pro mladší sourozence, jelikož pokud vůči nim bylo použito kritérium (starší?) sourozenec v MŠ, pak měli tito horší umístění v pořadí než děti se staršími sourozenci, kteří nebyli dětmi se SVP a MŠ je už přijaly v předcházejícím období.
Ad d) Ke kritériu odevzdání rozhodnutí ŠPZ ke vzdělávání žáka se SVP na následující školní rok
Bez ohledu na to, jestli jde o zahájení plnění povinné jednoleté předškolní docházky nebo o přihlášení dítěte k (ne)nárokovému předškolnímu vzdělávání, žádají některé MŠ od zákonných zástupců dětí se SVP rozhodnutí ŠPZ pro příští školní rok. MŠ tento postup vysvětlovaly tím, že toto obsahuje školský zákon a MŠ se také musejí na vše připravit, protože je poskytování podpůrných opatření dítěti jejich povinností. Bylo zaznamenáno, že právě s tímto odůvodněním některé MŠ i v případě dětí "předškoláků" ani neumožnily zákonným zástupcům podat přihlášku do MŠ, či dokonce přerušily už zahájené správní řízení o přijetí dítěte do MŠ s odůvodněním potřeby existence rozhodnutí ŠPZ, nikoli jen vyjádření ŠPZ. Krajský úřad jako odvolací orgán taková rozhodnutí o přerušení řízení zrušil právě s odůvodněním, že v případě předškoláků nejde o podmínku obsaženou ve školském zákoně, a v případě mladších dětí zákon jednoznačně hovoří pouze o tom, že
"o přijetí dítěte uvedeného v § 16 odst. 9 rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího lékaře"
(§ 34 odst. 6).
Přitom není rozhodující, jestli jde o MŠ, která je pro dítě MŠ spádovou, či nikoli. Formálně tak došlo ze strany MŠ i k záměně dvou kategorií - SVP obecně a zdravotních handicapů uvedených v § 16 odst. 9, čímž MŠ neoprávněně mimo školský zákon rozšiřovaly i škálu důvodů pro poskytnutí vyjádření ŠPZ. Vyjádření ŠPZ současně nemusí mít podobu rozhodnutí o vzdělávání dítěte se SVP podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., ale prostého "posudku" vydaného podle vyhlášky č. 72/2005 Sb., a to i přesto, že vlastní rozhodnutí ŠPZ má pro MŠ ohledně vzdělávání dítěte se SVP nepochybně potřebnou vypovídací hodnotu.
Reálně tak dochází k situacím, kdy i po dodatečném zápisu dětí s trvalým pobytem mimo školský obvod MŠ, zřizovatel zajistí pro nepřijaté děti se SVP místa v MŠ jiného zřizovatele a tyto děti tak jsou přesunuty do jiné MŠ. Specifickým případem pak jsou situace, kdy má dítě více spádových MŠ, ale ty odkazují zákonné zástupce při přihlášení dítěte na ostatní spádové MŠ. Tím dochází k nepřijímání dětí, které MŠ vnímají jako zátěž s odůvodněním, že je může přijmout i jiná spádová MŠ, protože spádové jsou všechny. Následek této praxe je očividný: dochází k umístění dítěte se SVP na posledních pozicích, případně k přijetí do MŠ, která má ještě volnou kapacitu - tzv. pro doplnění počtu dětí. Pokud není volná kapacita v žádné ze spádových MŠ, pak je zřizovatel povinen, stejně jako v případě přijímání do ZŠ, zajistit MŠ, která dítě přijme. Tím dochází k přemístění do jiné MŠ na základě právně neexistujícího kritéria - SVP dítěte.
V těchto situacích navíc hrozí, že nejenže dojde formálně k zásahu do práva dítěte na vzdělávání, ale že se zákonní zástupci dopustí také přestupku zanedbání péče o nezletilce s možností pokuty až 5000 Kč, protože dítě formálně nepřihlásili k povinnému předškolnímu vzdělávání, a nezajistili tak plnění povinné jednoleté předškolní docházky [§ 182a odst. 1 písm. a), bod 2.]. Přihlášku ke vzdělávání je proto potřeba poskytnout nebo zpřístupnit všem zákonným zástupcům minimálně těch dětí, které jsou ve školském obvodu MŠ přihlášeny k trvalému pobytu. Potřebu MŠ, stejně jako škol, mít informace o SVP dětí je možné řešit vlastní aktivitou MŠ při přijímacím procesu, např. vyzváním zákonných zástupců, aby si, pokud je jejich dítě se SVP, zkontrolovali dobu platnosti rozhodnutí a aby objednali dítě do ŠPZ s tím, že MŠ uvítá informace o všech termínech tak, aby i ona měla představu o časovém rámci. Současně může MŠ požádat zákonné zástupce o poskytnutí informací z rozhodnutí ŠPZ platného pro stávající školní rok, především pokud dítě navštěvovalo doposud jinou MŠ. Jde jen o popis jednoho z možných řešení, ne o závazná pravidla, jejichž nedodržením dojde k porušení právních předpisů, ať už na straně škol, nebo zákonných zástupců.
Správní řízení o přijímaní dítěte k předškolnímu vzdělávání, ať už povinnému, nárokovému, nebo nenárokovému, by už mělo být pro MŠ rutinní záležitostí, protože i při přijímání dětí před rokem 2017 existovaly dva právní režimy pro přijetí dítěte - "předškolák" a "všechny ostatní děti". Přesto je z uvedeného i z doporučení ombudsmana patrné, že MŠ mnohdy preventivně v obavách o nemožnost přijmout k povinnému předškolnímu vzdělávání všechny spádové děti, používají nejrůznější nástroje k tomu, aby byla skupina potenciálně nepřijatých dětí co nejmenší.
Přitom MŠ stejně jako ZŠ zapomínají na to, že
zajistit dostatečnou kapacitu jsou povinni zřizovatelé,
nikoli ony. Proto by se měly MŠ případně i se svými zřizovateli zaměřit především na dostatečnou informovanost o celém mechanismu přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání - hlavně vůči zákonným zástupcům.
Přestože téma přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání jako celku není, na rozdíl od přijímání dětí k základnímu vzdělávání, uvedeno jako jeden ze specificky orientovaných úkolů v Plánu hlavních úkolů ČŠI na školní rok 2017/20182), je v něm zaměření ČŠI vůči MŠ zakotveno obecněji jako dopady povinného posledního ročníku MŠ. Už jen proto bude vhodné, aby i ředitelé MŠ věnovali přípravě zápisů dětí do MŠ zvýšenou pozornost.
1 https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Doporuceni-skolky-2012.pdf
2 Viz Informační bulletin ČŠI vydaný dne 13. 9. 2017: http://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Informacni-bulletin/Informacni-bulletin- Ceske-skolni-inspekce-09_2017

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Školský zákon a jeho vyhlášky
Poskytování školního stravování z pohledu zákazu diskriminace
Souhlas se zpracováním osobních údajů ve školách - nejčastější situace
Co dělat, když škole přijde poškozené zboží?
Co dělat, když škole nepřijde zboží, které si objednala?
Policie ve škole
V jakých případech může škola odmítnout či odložit pomoc Policii ČR
Únor 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Změna pracovního poměru
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Školy a cestování žáků: školní zájezdy
Volba ZŠ a postup v případě neshody rodičů
Školský rejstřík
Založení pracovního poměru jmenováním – zástupce ředitele
Přístupnost školního webu podle litery zákona
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Způsob poskytování poradenských služeb školským poradenským zařízením
Duben 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy
DPČ
Zákoník práce
Výpověď
Úvazky
Střídavá péče