Koktavost

Vydáno:

Děti se většinu svých dovedností učí především napodobováním. To, co vidí kolem sebe, považují za správné a věří tomu. Hlavně osoby, které mají rády, jsou pro ně velkým vzorem. Co řekne učitelka v mateřské školce, to platí. Děti přirozené autoritě plně důvěřují a nepochybují o tom, co říká a dělá. Lze to považovat za velkou výhodu, ale také zodpovědnost a jeden z nejdůležitějších nástrojů, kterým můžete pozitivně ovlivnit celý vývoj dítěte.

Koktavost
PaedDr.
Milena
Vránová
 
klinický logoped
Největší vliv na vývoj dítěte mají rodiče a všichni členové rodiny, se kterými se často stýká. Pokud dítě zadrhává, nejvíce mu mohou pomoci ti, kteří ho mají rádi a jsou s ním v kontaktu. Měli by ho přijmout takové, jaké je, i s jeho chybami, vadami, vést ho vlastním příkladem. Koktající dítě potřebuje více než ostatní cítit, že je milováno, potřebuje pocit jistoty a bezpečí. To však neznamená, že ho budete rozmazlovat.
DÍTĚ S NEPLYNULOSTÍ ŘEČI
Obecně rozlišujeme
řeč plynulou a neplynulou.
Málokdo mluví dokonale plynule. Většinou se v řeči vyskytují krátké pauzy, které však nepůsobí pro posluchače nápadně a rušivě. Takovou řeč sice můžeme označit za neplynulou, ale stále nemluvíme o zadrhávání neboli koktavosti.
O vadě řeči začneme uvažovat, až když jsou neplynulosti nápadné.
Nejrizikovějším obdobím pro vznik koktavosti je celý předškolní věk (tj. mezi 3. až 5. rokem života). Protože se jedná o vývojově velmi náročné období, objeví se u většiny dětí nějaké neplynulosti řeči.
Přímo bouřlivě se rozvíjejí rozumové schopnosti,
dozrávají mozková centra, senzorické a motorické dovednosti,
na dítě jsou kladeny odlišné požadavky v různých prostředích. A právě v tomto období se nejvíce rozvíjejí i řečové schopnosti. Pokud se vývoj řeči z jakéhokoli důvodu opožďuje, vzniká riziko vývojových neplynulostí až koktavosti. Z tohoto jasně vyplývá, že různě dlouhým obdobím těchto neplynulostí projde majoritní část dětí, ale většinou se řeč upraví sama, příznaky odezní.
Jen asi u 10 % dětí, které prošly vývojovou neplynulostí, vznikne koktavost. Proč tomu tak je, jak poznat dítě, u kterého se koktavost opravdu vyvine, je otázkou, na kterou se zatím nenašla uspokojující odpověď. Proto nelze
příznaky neplynulostí u dítěte
podceňovat a je potřeba zharmonizovat celý jeho vývoj a klást na něj přiměřené požadavky, aby nedošlo k jeho přetížení.
Příznaky koktavosti
Definic koktavosti (neboli balbuties, zadrhávání) je velké množství. Nejvýstižněji formuluje koktavost definice, dle které se jedná o vadu řeči, při níž není dotyčný schopen mluvit plynule.
Poruchy plynulosti řeči u koktavosti jsou různé,
neovladatelné, přesto tak nápadné, že jsou pro posluchače rušivé.
Koktavost patří mezi nejtěžší poruchy komunikačních schopností,
neboť postihuje celou osobnost člověka. Příznaky jsou v řeči, ale také v doprovodném chování při mluvení. Mohou se vyskytovat jen některé příznaky, a to v různé míře, či jejich kombinace.
Období plynulosti a neplynulosti řeči
se mohou střídat nebo se příznaky vady řeči objevují jen v určitém prostředí. To vše potvrzuje, že se jedná o velmi komplikovanou vadu, která
potřebuje odbornou terapii.
Této terapie se účastní kromě klinického logopeda také specialisté jako foniatr, neurolog, klinický psycholog, případně další odborníci. Pro úspěšnou terapii řeči je velmi důležitá
spolupráce rodiny a mateřské školy.
Požadavky, které jsou kladeny na dítě, by měly být v rovnováze s jeho schopnostmi.
Příznaky koktavosti v řeči:
 
Nejčastější bývá porucha dechové ekonomie. Dítě nevydrží s dechem a musí se nadechnout i uprostřed slova, nádechy bývají hlasité, nepřirozené a pro posluchače rušivé.
 
Časté vkládání krátkých slov do řeči (tak, tedy, vlastně) nebo zvuků (různé nedefinovatelné zvuky podobající se samohláskám).
 
Opakování celých slov, většinou jednoslabičných (Dejdejdejdej mi autíčko).
 
Opakování počátečních slabik ve slově (Dododobrý den).
 
Opakování – prodlužování první, většinou závěrové hlásky ve slově, dochází k většímu napětí na mluvidlech (DDDDDobrý ddden).
 
Nepřirozeně dlouhá pauza.
 
Dítě se často opravuje.
 
Velmi těžkým příznakem je, když dítě nemůže začít mluvit.
Příznaky doprovázející mluvní projev dítěte s koktavostí:
 
Nápadně se zvyšující psychomotorický neklid při mluvení.
 
Vegetativní příznaky (např. zčervenání, pocení).
 
Psychické i svalové napětí především na krku a v obličeji.
 
Záškuby rtů, pomrkávání, zavírání očí, grimasy, různé pohyby hlavou, rameny.
 
Zvýšená až nepřirozená gestikulace rukou.
 
Špatné pocity z mluvení až strach, že zase bude koktat.
 
Méněcennost.
PEDAGOG V MATEŘSKÉ ŠKOLE A DÍTĚ S KOKTAVOSTÍ
Konzultace s rodiči
Z výše uvedeného vyplývá, že je těžké napsat univerzální metodický postup,
jak v mateřské škole správně pomoci dítěti, které zadrhává.
Při logopedické terapii se vychází z individuálních potřeb jedince. Vždy je u těchto malých dětí nejdůležitější
spolupráce rodičů s odborníky.
Pedagog by nikdy neměl dávat vinu rodičům, ale je dobré vědět, že právě oni mají velký vliv na to, zda se
balbutické příznaky
zmírní nebo naopak zhorší. Konzultace informovaného pedagoga v mateřské škole s rodiči může velmi pomoci při terapii řeči.
Pedagog vždy vychází z předpokladu, že rodiče své dítě milují a chtějí pro něho jen to nejlepší. Pokud se dopustí výchovné chyby, pak je to jen z neznalosti. Konzultace by měla probíhat v klidném prostředí a ve vzájemné důvěře. Pedagog ovládá
obecné výchovné zásady,
které pomáhají k harmonickému rozvoji dítěte.
Zná dítě a většinou i rodiče,
a proto je schopen sám rozpoznat, ve kterých činnostech se jedinec potřebuje přiměřeně rozvíjet. Například se snaží nesportovním rodičům doporučit činnosti, které zvládnou všichni členové rodiny. Rodičům, kteří jsou zastánci volné výchovy, by bylo vhodné vysvětlit, že dítě s koktavostí dává přednost pevně danému řádu, ve kterém se orientuje a který nabízí dostatečný odpočinek, pravidelný spánek a stravu, jež splňuje požadavky zdravé výživy. Také
vysoká očekávání rodičů,
jež musí dítě plnit v různých kroužcích, je dobré snížit.
Úspěšná
konzultace pedagoga s rodiči
závisí na jeho citlivém a přitom přesvědčivém vysvětlování potřeb dítěte. Zvláště
úprava jeho režimu v domácím prostředí
značně ovlivňuje plynulost řeči, a tak určitě stojí za to se na konzultaci profesionálně připravit.
Pedagog by však měl také umět rodičům naslouchat.
Pokud mu rodiče v otevřené atmosféře sdělí, že má dítě v mateřské škole z něčeho obavy, měl by se nad tím opravdu zamyslet a snažit se problém vyřešit. Někdy jen stačí
odstranit maličkost,
která vznikla nedorozuměním.
Cílem této konzultace by mělo být, aby se dítě s vývojovou neplynulostí nebo koktavostí
cítilo v mateřské škole dobře
a doma se mohlo harmonicky rozvíjet. Důležité je, aby také dostatečně odpočívalo a nebylo přetěžováno.
Pokud si dítě vadu řeči neuvědomuje,
neměl by pedagog na ni upozorňovat.
Uvědomuje-li si svou vadu,
měl by ho brát jako například dítě, které nosí brýle.
Důležitý je také
neverbální přístup všech kolem
dítěte s neplynulostmi řeči. Jestliže to vyžaduje situace, otevřeně a s citem mluví pedagog o různých nedostatcích a vadách, včetně zadrhávání. Jasně však dává najevo, že dítě plně přijímá takové, jaké je. Vada řeči je jen jeden z mnoha projevů tohoto jedince a určitě má mnoho předností, které lze zdůraznit. V tomto případě není možné vadu řeči tabuizovat.
Dítě s koktavostí ve třídě mateřské školy
Jak již bylo uvedeno, je velmi důležité, aby se
dítě rozvíjelo harmonicky.
Pokud v některé oblasti zaostává, je úkolem pedagoga, aby stimuloval právě tuto oblast v jeho vývoji. Měl by vytvořit ve třídě příjemnou atmosféru, kde jsou všichni k sobě kamarádští a pomáhají si.
Může si s dětmi
promluvit vhodnou formou o vadách řeči
a dát si například následující pravidla:
 
Nebudeme si skákat do řeči, necháme kamarády domluvit.
 
Počkáme, když si nemůže vzpomenout, jak to říci. Zdůrazníme, že se to může stát každému atd.
Pedagog by měl s dítětem
mluvit přiměřeně jeho věku a mluvním dovednostem,
neměl by používat složité větné konstrukce. Znovu připomínám, že dítě se učí napodobováním, proto je nutné mluvit takovým způsobem, aby bylo schopné řeč napodobit. Je vhodné s ním mluvit
volným řečovým tempem,
tj. nepospíchat.
Pedagog by neměl dítě nutit k mluvení, pokud zrovna necítí, že to zvládne. V této situaci to lze mimochodem říci za něj, týká se to i zdravení apod. Dítěti s neplynulostmi řeči je třeba
klást otázky vhodným způsobem
a užívat slova, která může použít v odpovědi (např. „V sobotu a v neděli jste byli doma nebo u babičky?“).
Velmi důležité je individuálně i kolektivně
rozšiřovat aktivní slovní zásobu
dítěte. K tomu je možné využívat dětské knihy, dětské encyklopedie a speciální knihy pro předškoláky. Pro řečový rozvoj všech dětí je výborné dějové vyprávění a vyprávění pohádek. Pro rozšiřování slovní zásoby lze využít i různé běžně dostupné hry, jako je pexeso a další stolní hry, které mají mateřské školy k dispozici. Pro individuální práci jsou také vhodné
pracovní listy
v tabulce LOGICO.
Je známým faktem, že pokud dítě
zpívá nebo říká rytmické básničky,
mluví plynule. Toho je třeba maximálně využívat, jen je nutné volit přiměřeně náročné texty. Pro dítě s neplynulostmi řeči jsou velmi vhodné
dramatizace pohádek, příběhů pomocí loutek
a maňásků. Ale dítě se nikdy nesmí nutit k vystoupení přede všemi, pokud samo nechce. Jsou děti s koktavostí, které nemají druhotné následky své vady řeči a vypráví vtipy před celou třídou. Pro většinu je však mluvení velký a nepřekonatelný problém, který jim brání nebo je omezuje v jejich dalších činnostech.
Není vhodné
koktavé dítě náhle něčím překvapit,
může to totiž negativně ovlivnit plynulost jeho řeči. Je dobré, vždy dítě připravit na novou situaci. Samozřejmě je nutné vyhnout se všem situacím, kdy má strach. Dítě s neplynulostmi řeči je také velmi
citlivé na časový stres,
proto potřebuje na všechny činnosti dostatek času. Dlouhé sledování televize nebo her na počítači nejsou pro jeho vývoj optimální. I zde platí pravidlo, že všeho moc škodí.
Všeobecně platí, že dítě s neplynulostmi řeči je nerado jakkoli vyčleňováno,
raději chce zůstat v davu.
Pedagog by s ním měl zacházet stejně jako s ostatními dětmi. Pravidla ve třídě by měla být nastavena pro všechny děti tak, aby vyhovovala i těm s koktavostí.
ZÁVĚR
Koktavost je velmi
složitá vada řeči,
která zasahuje celou osobnost dítěte. Je důležité rozlišovat, zda se jedná o
vývojové neplynulosti řeči,
které ještě mohou samy odeznít, pokud se na ně nevhodně nereaguje, nebo se již jedná o rozvinuté příznaky koktavosti. Závažnost neplynulostí řeči je různá a
diagnostikovat vadu řeči by měl odborník,
nejlépe klinický logoped ve spolupráci s dalšími specialisty. Klinický logoped by měl také určit
postup řečové terapie.
Ideální pro dítě je, když všichni zainteresovaní, tj. zejména klinický logoped, rodiče a pedagogové z mateřské školy, úzce spolupracují.
LITERATURA
 
LECHTA, V.
Koktavost.
2. vyd. Praha: Portál, 2010, 333 s. ISBN 978-80-7367-643-8.
 
LECHTA, V.
Terapie narušené komunikační schopnosti.
1. vyd. Praha: Portál, 2005, 386 s. ISBN 80-7178-961-5.
 
LECHTA, V., KRÁLÍKOVÁ, B.
Když naše dítě nemluví plynule.
1. vyd. Praha: Portál, 2011, 124 s. ISBN 978-80-7367-849-4.
 
RENNER, J. A.
Úspěch v terapii koktavosti.
Berlín: Wissenschaftsverlag Volker Spiess GmbH, 1995.
 
SOVÁK, M.
Logopedie.
2. vyd. Praha: SPN, 1981.
 
ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I. a kol.
Klinická logopedie.
1. vyd. Praha: Portál, 2003, 612 s. ISBN 80-7178-546-6.
 
VRÁNOVÁ, M. Koktavost. In: MORAVCOVÁ, D., MARXTOVÁ, M.
V září půjde do školy.
Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, 2011. ISSN 1804-0160.

Související dokumenty

Pracovní situace

Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Možnost vzdělávat se současně ve více mateřských školách
Přerušení vzdělávání (§ 66 odst. 5 školského zákona)
Přerušení vzdělávání žákyně dle § 66 odst. 6 školského zákona
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Školní vzdělávací program
Revize RVP
Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015
Bezplatné poskytování učebnic
Vzdělávání koordinátorů EV
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Finanční gramotnost - modelové úlohy
Pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2 školského zákona
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Vzorové situace při žádosti rodiče o informace o průběhu vzdělávání dítěte
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole
Činnost učitele základní školy v souvislosti se vzděláváním distančním způsobem
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole - 2. část
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Možné potíže plynoucí z intelektového nadání

Poradna

Výuka Aj
Ukončení předškolního vzdělávání
Výkaz práce
Povinné předškolní vzdělávání
Úhrada konference Škola jako místo setkávání ze šablon