Jak komunikovat s různými typy rodičů aneb Jste dostatečně kompetentní vzdělávat moji ratolest?

Prvním momentem, kdy můžete pozorovat, že by s daným rodičem mohl být problém, je zápis do školy či školky. Rodič často může žádat různé změny mimo vypsané termíny, prohlídku zařízení mimo stanovené dny otevřených dveří apod. Může se však stále jednat jen o shodu okolností, že se rodič s dítětem nemůže dostavit v předem stanoveném termínu. Kde se však naplno může projevit, že by se mohlo jednat o „náročnějšího“ rodiče v oblasti komunikace, je první schůzka k nadcházejícímu školnímu roku. Všímejte si otázek, které rodiče pokládají, a kolikrát se na danou věc zeptají. Protože ptát se je sice velice zdravé a vyjasní to některá nedorozumění, ale ptát se k danému tématu třikrát pro vás znamená, že toto je téma daného rodiče a bude ho rozhodně řešit i během školního roku.

V předškolním zařízení je to často skladba jídelníčku a ve škole hodnocení žáků. Dá se tedy bez nadsázky říci, že se bude jednat o které vychází z jeho vlastních předškolních či školních let, např. byl nucen do jídla nebo si nese hořkost ze svého prvního vysvědčení, kde byla dvojka ze čtení.

Pokud tedy k rodiči s ulpívaným tématem, které se většinou moc nemění, budete přistupovat s porozuměním, můžete to brát jako „kolorit“ daného rodiče a budete vždy dobře připraveni na otázky a požadavky rodiče.

Daleko problematičtější bude rodič, který již na první schůzce bude rozebírat pravidla docházky nebo vzdělávání dítěte do samotných základů. Je někdy až neskutečné, co vše dokáže rodič vymyslet, že by šlo dělat jinak a bylo by to přeci pro všechny lepší. Připravte se na to, že může napadnout i vás, pedagoga, že nejste dostatečně kompetentní vzdělávat jeho dítě, protože jste příliš mladí, protože jste příliš staří, protože nepocházíte z daného města apod. Zkuste si každý sám říci, co je pro vás nejslabší místo, kterého by se mohl rodič veřejně dotknout, a na to si v duchu připravte odpověď, protože

Základní obranou proti rodičům „upravovačům“ je mít ve škole i školce která se prostě upravovat nebudou (např. děti se do školky přivádějí do 8:30). S danými pravidly musí být souladní všichni členové pedagogického týmu, protože postačí často jeden pedagog, který má tendenci „upravovači“ vycházet vstříc, a k „upravovači“ se začnou přidávat i další rodiče, protože ti si všímají, zda pedagogové dodržují nastavená pravidla.

Samozřejmě, že se rodiče Je však nutné stanovit jen pět pravidel, která jsou opravdu nejzásadnější a na kterých chcete vždy a za všech okolností trvat (např. v době výuky jsou mobilní telefony na předem stanoveném místě nebo mobilní telefony odevzdávají žáci při vstupu do školy a vyzvedávají si je při odchodu ze školy). Je možné, že můžete stanovit i sankce, pokud budou některá pravidla porušována. V soukromých školách například bývají finanční sankce za pozdní příchody či pozdní vyzvedávání dětí.

Dalším důležitým momentem předcházení problémům je Rodič by měl vědět, kdy a jak se může na pedagoga obrátit s žádostí o konzultaci. Také by měl rodič vědět, komu může ve škole podat stížnost týkající se provozu či vzdělávaní ve škole. Doporučuji, aby to u předškolních zařízení bylo prostřednictvím nějakého předem voleného zástupce rodičů. U základních, středních a vyšších odborných škol je řešena tato záležitost školskou radou dle § 167 školského zákona.

Vedení školy by mělo jasně deklarovat na schůzce s rodiči, kdo ze zástupců ředitele řeší více provoz, kdo zase více vzdělávání, a tedy předat i potřebné kontakty.

E-mailové komunikace budou využívat především rodiče, kteří by své dotazy nevznesli před ostatními rodiči, protože často potřebují čas, aby lépe formulovali svoji otázku. Při e-mailové komunikaci myslete na to, že se jedná o tedy by vždy měl být velmi věcný, stručný a odkazovat na předem stanovená pravidla.

Je však dobré při osobní i e-mailové komunikaci vždy rodiče ocenit, že má zájem o vzdělávání svého dítěte, že přichází se zajímavými nápady, že jeho navrhované řešení je velice neotřelé, že jste velice vděční za zaslané informace... Nic vás to nestojí, ale rodič má uspokojenu potřebu, že je vyslyšen, což může někdy naprosto stačit. Pokuste se i nějaký problém přesunout směrem k rodičům, protože často – potenciálních voličů – než vedení školy. Na začátku nespokojení rodiče mohou pomoci vedení školy např. s vybudováním nového hřiště či školní jídelny.

Často je pedagog vystaven povinnosti sdělovat rodičům nepříjemné informace týkající se chování či vzdělávání dítěte. Tedy z dobře komunikujícího rodiče se stane rodič nekomunikující či komunikující velmi podrážděně, protože se cítí danou informací zaskočen či ponížen, jelikož mu informace byla předána v přítomnosti dítěte či před jinými rodiči.

Bohužel, nejčastěji se dopouštějí nevhodného a necitlivého předávání informací předškolní pedagogové, kteří v šatně školky dokáží předávat i velmi intimní informace o daném dítěti a vůbec neberou v potaz přítomnost samotného dítěte či přítomnost jiných rodičů a dětí. Je to velmi zakořeněný stereotyp, kterému lze předcházet větší osvětou mezi pedagogy a naučit je, že je možné si s rodiči domluvit individuální schůzku, kde se bude moci vše v klidu vyjasnit.

Pokud si s rodičem smluvíte schůzku, tak si dobře stanovte časový rámec schůzky, která by Je dobré chodit na schůzku s kolegou či školním speciálním pedagogem. Buďte na schůzku dobře vybaveni fakty (např. kdy dochází k pomočování dítěte a v jaké frekvenci apod.). Ptejte se, jaké zkušenosti má s daným problémem rodič u svého dítěte. protože řešení, které navrhne rodič, má daleko větší šanci na úspěch než hotový recept, s kterým přijdete vy jako pedagog. Z každého takového setkání pořiďte který nechte rodiče nejdříve přečíst, zda mají nějaké připomínky, a pak teprve je nechte zápis podepsat.

Někdy se i při sebelepší vůli nedaří s některými rodiči najít společnou řeč a přijatelný kompromis pro obě strany. Rodič je především kritikem, který šíří onu pověstnou „blbou“ náladu. V tento okamžik je vždy dobré aby se vědělo, že pedagog musí řešit i nekonstruktivní kritiku, která může znesnadňovat jeho pedagogické působení.

Mějte i vy svoje jiné aktivity, které nesouvisejí se vzděláváním, abyste měli prostor si od náročné komunikace odpočinout a načerpat síly pro další komunikační kola s rodiči.