V posledním roce se často hovoří o standardech předškolního vzdělávání. To vyvolává řadu otázek, z nichž nejdůležitější je: Jakou roli mají sehrát standardy z hlediska naplňování cílů kurikulární reformy a cílů předškolního vzdělávání?
Jak a proč vznikly standardy předškolního vzdělávání
PhDr.
Zora
Syslová
Ph. D.
garant oboru učitelství pro MŠ na PedF MU v Brně
V základním vzdělávání mají mít standardy
roli evaluační. O tomto kroku se odborníci vyjadřují souhlasně, neboť aktuálně realizovaná reforma doposud postrádala
nástroje pro ověřování kvality a efektivity
vzdělávání. Jakési normy očekávaných výkonů žáků školy potřebují pro svou vnitřní evaluaci, ale i pro vlastní výuku.VÝCHODISKA TVORBY STANDARDŮ A JEJICH PRVNÍ VERZE
Původní materiál
vytvořila skupina pracovnic Výzkumného ústavu pedagogického, České školní inspekce, Pedagogické fakulty UK v Praze, střední pedagogické školy a zástupkyně ze školní praxe v období únor až březen 2011. Jejich cílem, stanoveným ministrem školství, bylo rozpracovat do konkrétních indikátorů
„Návrh standardů předškolního vzdělávání“
jednotlivé očekávané výstupy vzdělávacích oblastí
rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Standardy měly podobu
výstupního standardu
a měly formulovat
„nejdůležitější věku přiměřené požadavky, jejichž naplněním by mělo být završeno předškolní vzdělávání. Protože předškolní vzdělávání je v ČR nepovinné, není ani povinností dětí jej beze zbytku naplnit.
1)
“
Pojem výstupní standard byl dále v textu zpřesněn informací, že má plnit
funkci orientační, a nelze jej tedy chápat ani jako
standard evaluační
ani jako
výkonový
, neboť některé děti mohou naplnit požadavky RVP PV dříve, jiné později a
„že tedy v době, kdy ukončují předškolní vzdělávání, některé většinu požadavků zvládnou spolehlivě, popř. je i překročí, jiné jich sotva dosáhnou. Nebyl tvořen se záměrem sjednotit výkony dětí, popř. testovat dovednosti předškolního dítěte či začínajícího školáka.
2)
“
Z výše uvedeného lze vysledovat značně
nekonzistentní vysvětlení, k čemu mají standardy sloužit, ale také
rozpor s definicí pojmu standard.
Naprostý antagonismus však lze pozorovat zejména ve vztahu ke standardům základního vzdělávání. Tam je jejich postavení z hlediska
kurikulární reformy
(jako evaluačního nástroje) zřetelné.Současně se standardy předškolního vzdělávání vzniklo, jako reakce na dotazy rodičů, tzv.
. Desatero by mělo rodičům poskytnout základní orientaci ve věcech výchovy, vzdělávání a ukázat jim, k jakým dovednostem by mělo být dítě v průběhu předškolního věku vedeno.
„Desatero pro rodiče předškoláka“
Obsahuje následující položky:
Dítě by mělo být dostatečně fyzicky zdatné a pohybově vyspělé.
Dítě by mělo být samostatné v sebeobsluze.
Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové a řečové dovednosti.
Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci.
Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy.
Dítě by mělo zvládat jednoduché logické, myšlenkové a početní operace.
Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a paměť.
Dítě by mělo být přiměřeně citově a sociálně vyspělé a samostatné.
Dítě by mělo být schopné vnímat přiměřené kulturní podněty, projevovat se v tvořivých činnostech.
Dítě by se mělo přiměřeně orientovat ve svém prostředí.
DISKUSE KE STANDARDŮM
Tento dokument i
byly dány v měsíci květnu 2011 (28. 4. až 28. 5. 2011) k diskusi na portál
„Návrh standardů předškolního vzdělávání“
www.rvp.cz. Součástí diskuse byla také anketa, která zjišťovala, zda je předložený materiál srozumitelný, v praxi potřebný a zda může pomoci při
naplňování očekávaných výstupů RVP PV.
Výstupy přinesly velmi rozporuplné názory. Statistické výsledky ankety, na kterou odpovědělo 170 respondentů, se přiklánějí k tomu, že předkládaný materiál může být v praxi přínosný. Diskusní příspěvky v počtu 95 ukazují spíše na nepotřebnost standardů.
Návštěvy v diskusním fóru v počtu přes 10 tisíc ukazují na velký zájem o toto téma, přestože
vlastní diskusní příspěvky, ale i odpovědi na anketní otázku nebyly příliš početné. V diskusi se nejčastěji objevovaly následující připomínky:
„Proč by tu nemohl být trochu konkrétnější materiál, který napoví mladé učitelce, v jakém tónovém rozsahu naučit děti písničku, co zařazovat do cvičení dětí, v jaké početním oboru se pohybovat atd. Vím, že pro zkušené učitelky je to asi zbytečné (mají to z praxe), ale stále tu vidím užitečnost standardů.“
(Michaela Gondeková)„Je vůbec nutné formulovat standardy předškolního vzdělávání, jestliže je již závazný dokument RVP a z něho vycházející a v souladu ŠVP, kde jsou konkretizovány všechny očekávané výstupy? Hrozí zde riziko striktního dodržování těchto standardů. Kde je tedy individualita každého dítěte? Bude respektováno jeho osobní tempo, styly učení, schopnosti a možnosti? Vypadá to jako návrat od osobnostně orientované výchovy k výchově jednotné. Myslím, že samotné standardy nemohou zlepšit kvalitu a úroveň předškolního vzdělávání.“
(Ivana Urbánková)„Pokud obecně platí, že standardy jsou základem pro zjišťování výsledků vzdělávání, musí se slovo standard používat ve stejném významu jak pro základní, tak pro předškolní vzdělávání. Z tohoto hlediska jsou zde publikované informace o standardech PV jen takové obezličky, které se snaží vysvětlit, že budeme mít standardy PV, které žádnými standardy nebudou.“
(Vladimír Václavík)„Standard znamená normu, měřítko, správnou míru, něco obvyklého, očekávaného, přiměřeného. Pro primární vzdělávání za určitých podmínek ano, ale pro preprimární vzdělávání píši ne. Já osobně jsem pro drobné úpravy, respektive novelizaci v RVP PV, protože došlo za dobu praxe vytváření ŠVP v MŠ k určitým změnám. Jsem pro ujednocení některých pojmů, které se v odborné literatuře vysvětlují odlišně, a učitelky tak tápou. Jsem pro vytvoření dalších pomocných dokumentů nejen pro začínající učitelky MŠ, jak bylo uvedeno v předchozích příspěvcích.“
(Petra Rosová)„Pokud se standardy stanou povinnými a bude kontrolováno plnění indikátorů jako závazné normy (např. testováním předškolního vzdělávání apod.), hrozí riziko příprav a nácvik dětí s návodným drilem rozvoje jejich schopností, který si bohužel ještě některé z nás pamatují. I dnes může hrozit riziko, že by tento dril mohl vzniknout za účelem uspět jako instituce – MŠ při hodnocení kvality školy.“
(Vladimíra Hornáčková)„Myslím si, že navrhované standardy by mohly spíše sloužit jako manuál pro práci učitelky v MŠ, nikoli jako závazná norma. Souhlasím, že by to mohlo pomoci začínajícím učitelkám. Ale nejen jim. Ze zkušenosti vím, že takovou pomoc potřebují také letité praktičky, které mají už jen pár let do důchodu a stále se špatně orientují v textu RVP PV.“
(Vladimíra Dobrovolná)Z řad
odborníků
3)se objevily připomínky k tomu, že
předkládaný materiál
byl zpracován ve velmi krátkém časovém úseku vzhledem k jeho závažnosti, nebyly definovány jeho cíle či smysl.
Materiál nevychází ze systémového a koncepčního rámce vzdělávání
v návaznosti na kurikulární dokumenty. Zaznělo také upozornění, že by mohlo dojít ke zpochybnění celého RVP PV, neboť takto rozpracované výstupy by mohly
nasměrovat práci učitelek
zpět k předmětnému modelu (výchovným složkám) známému z
Programu výchovně vzdělávací práce pro jesle a mateřské školy
(1984) a odklonit je od osobnostního modelu prezentovaném v RVP PV.SOUČASNÁ PODOBA STANDARDŮ PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Další verze, na které pracoval zcela nový tým v obdobně krátkém časovém úseku, však
nepřinesla odpověď na původní otázky, spíše je rozšířila o další (např. Proč materiál zpracovával zcela nový tým posílený především o zástupkyně z praxe, čímž se velmi snížila různorodost a odbornost pracovní skupiny?).
Z původního týmu nezůstala ani jedna členka. Zachováno bylo
zastoupení organizací VÚP, ČŠI. Tyto organizace byly posíleny o zástupkyni z Národního institutu pro další vzdělávání.
Pedagogické fakulty a střední pedagogické školy byly z tvorby vyloučeny.
V současné době práce na standardech skončila a proběhlo jejich
odborné posouzení.
Nová verze je již v úvodu označena jako
„metodická pomoc na cestě k naplňování vzdělávacích cílů stanovených v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání“
s tím, že
„text obsahuje očekávané výstupy z RVP PV rozvedené do konkrétnější podoby.
4)
“
Tzv.
konkrétnější podoba
má učitelům sloužit jako
metodická pomoc
k tomu, aby mohli plánovat
adekvátnější činnosti
vzhledem k dosahování očekávaných výstupů. Tvůrkyně se domnívají, že bude pro učitele snazší
„nalézt a stanovit v rámci integrovaných bloků vzdělávací nabídku, která je pro naplnění očekávaných výstupů smysluplná a účelná.
5)
“
Materiál již není označován
. Dále se z něj můžeme dočíst, že konkretizované výstupy jsou formulovány v optimální úrovni, měly by tedy být pro většinu dětí
„Standardy předškolního vzdělávání“
, ale nazývá se
„Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované“
na konci předškolního období
dosažitelné. Konkretizace probíhá, stejně jako v původním návrhu, v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí. Kromě
metodické pomoci učitelům
není specifikováno, jakým způsobem bude s materiálem dále nakládáno.O „účelnosti“ materiálu se můžeme dozvědět z médií.
Ta prozrazují, že
„standardy budou povinné a předškolní třída je bude prokazovat vždy před prázdninami (před nástupem do školy). Ve druhé polovině letošního roku proběhne testování těchto pravidel a ostrá verze začne již příští rok. Zatím však ještě není jasné, kdo a jakou formou bude děti testovat, zřejmě by to měla být školní inspekce. Dále se objevuje otázka, zda budou tyto standardy prospěšné. Do základní školy totiž musí nastoupit každé šestileté dítě bez ohledu na to, jaké splňuje standardy.
6)
“
S tím vyvstává další polemika: Proč je
současná metodická podpora mateřským školám
nedostačující a proč je nutná další pomoc (avizovaná v úvodu nové verze)? VÚP vytvořilo několik
metodických příruček
(např.
Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy, Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy, Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV).
Poslední zmíněný metodický materiál
je obdobou tzv. standardů, neboť rozpracovává očekávané výstupy do tzv.
vývojových řad. Což je, jinak řečeno,
konkretizování vývoje dovedností dětí
obsažených v jednotlivých výstupech. Navíc je cenným vodítkem pro pozorování dětí a může pomoci učitelům mateřských škol naučit se vnímat,
přijímat je s jejich odlišnostmi
a plánovat pro ně skutečný individuální a osobnostní rozvoj.Při analýze jednotlivých konkrétně rozpracovaných výstupů je nutné upozornit na
další rizika, která s sebou některé formulace přinášejí. Vyjádření
„odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit (vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc)“
nemůže učitelce pomoci s tím,
JAK organizovat vzdělávání a JAKÉ činnosti připravovat
, jak je uvedeno v úvodu materiálu.Další příklady
„konkrétně rozpracovaných výstupů“
(např. postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly nebo přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů) navozují dříve uplatňované
analytické pojetí předškolního vzdělávání
a nemohou dostatečně
vést k „činnostním“ výstupům, jak požaduje RVP PV.
Příklad rozpracovaného očekávaného výstupu
2.1.16. Rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu a funkci
do následujících konkrétních ukazatelů
zpochybňuje schopnosti odborného pedagogického úsudku
učitelů mateřských škol:rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení);
pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí – elektřina, zákaz rozdělávání ohně, atd.);
rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. znát některé číslice, písmena).
Prezentované dovednosti
v obou dokumentech se v zásadě neliší od toho, co by mělo dítě zvládat
z hlediska vývojových možností
a školní zralosti. Tyto znalosti a dovednosti jsou obsahem mnohých psychologických publikací (např. Příhoda, 1964; Langmeier, Krejčířová, 1998). Našli bychom je také v
Programu výchovně vzdělávací práce pro jesle a mateřské školy
(1984, s. 75–211).Současné vzdělávání (RVP PV) však klade mnohem větší důraz na
podporu pozitivního sebepojetí dítěte, rozvoj jeho samostatnosti a dovednosti řešit problémy,
rozvoj sociálních dovedností
spojených s životem v demokratické a pluralitní společnosti (respekt, tolerance apod.). Ty ovšem v předkládaném „Desateru“ zcela chybí a ve standardech
zaniká jejich prioritní místo ve vzdělávání.
K zamyšlení je
způsob distribuce
„Desatera pro rodiče předškoláka“
do rodin a jeho efektivita ve vztahu k ekonomickým nákladům.Kolem tvorby standardů vyvstalo
množství otázek týkajících se celkového rámce, v němž tento dokument vznikal, jeho
implementační strategie
, ovlivnění práce učitelů mateřských škol, míry závaznosti tohoto materiálu, pohledu ČŠI apod.Změněný název druhé verze, který opouští označení „standardy“, a jeho nové pojetí metodického materiálu vzbuzuje dojem, že tvůrci reagovali na diskusní příspěvky. Z definice pojmu „metodický“ vyplývá, že by mělo jít o
souhrn doporučení
či pracovní postupy a praktiky. To však tento materiál neobsahuje.Dokument
se ve světle výše zmíněných argumentů jeví jako
„Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované“
formálně vytvořený materiál, který nemá opodstatnění a jeho účel není v souladu s jeho obsahem.
NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOST STANDARDŮ
Také další
kroky spojené s pilotováním tohoto dokumentu
nejsou zcela průhledné. 29. listopadu 2011 proběhl seminář ke standardům předškolního vzdělávání. Jak uvedla paní Kolínská (referentka MŠMT pro předškolní vzdělávání) na konferenci 16. listopadu 2011,
„pozvánka byla vyvěšena na webových stránkách MŠMT a mohl se jí zúčastnit, kdo chtěl“
. Dále uvedla, že právě na tomto semináři budou vybrány na základě
dobrovolné účasti školy k pilotáži.
Zvláštní je, že některým
žádostem o účast na semináři
však nebylo vyhověno s tím, že je určený pouze pro pilotní školy, tedy mateřské školy, které budou standardy ověřovat.
Celý postup tvorby i jeho pilotování postupuje nejen velmi rychlou, ale také netransparentní cestou.
Dalo by se také říci, že nabídka „standardů“ jako
pomoc mateřským školám ze strany MŠMT
jen nahrazuje či kompenzuje to, čeho se mateřským školám v České republice nedostává. Pro tak náročnou činnost, jakou
vzdělávání dětí předškolního věku
představuje, nebylo doposud uzákoněno
vysokoškolské vzdělávání pro učitele
mateřských škol. Také další vzdělávání pedagogických pracovníků nenabízí semináře, které by pomohly učitelům s
pochopením kurikulární reformy
a s podporou změn v práci mateřských škol.V oblasti výzkumu vykazuje stát velmi
nízký zájem o tento stupeň vzdělávání.
Úroveň a problémy předškolního vzdělávání jsou pouze předmětem výročních zpráv ČŠI, ale nebyly předmětem žádného ucelenějšího výzkumu, který by přinesl odpověď na otázky:
Jak učitelé mateřských škol zvládli implementaci RVP PV do praxe?
S jakými problémy se potýká praxe předškolního vzdělávání? Dostupná
„výzkumná zjištění jsou především individuálními výzkumy, realizovanými zpravidla bez finanční podpory státu, které přinášejí izolovaná data lokálního významu bez možnosti zobecňování.
7)
“
Vysokoškolské vzdělání předškolních pedagogů a výsledky výzkumů by mohly výrazně
posílit kvalitu předškolního vzdělávání
a zvýšit také jeho efektivitu. Na základě výzkumu by mohla vzniknout tak potřebná
teorie výchovy
či didaktika předškolního vzdělávání. To by mohlo zajisté mnohem více pomoci učitelům v tom,
CO a JAK rozvíjet u dětí
předškolního věku vzhledem k cílům kurikulární reformy (což byly požadavky, které zaznívaly v diskusním fóru nejčastěji).Nelze se tedy divit, že
absolventky semináře
se s ochotou a nadšením pouštějí do
ověřování tzv. standardů. V České republice
chybí metodický materiál, který by usnadnil a pomohl lépe pochopit kurikulární reformu či důsledněji
směřoval pedagogickou praxi
k osobnostnímu pojetí předškolního vzdělávání.Pokud je tedy školám nabídnut materiál, který se podobá tomu, co znají a v čem jsou si jisté, což je
včetně časově tematických plánů, nelze se divit, že jej považují za pomoc.
Program výchovné práce
Zcela jistě by byl mnohem vhodnějším pomocníkem
materiál určený k vyhodnocování výsledků předškolního vzdělávání
v rámci vlastního hodnocení školy. Ten by však musel obsahovat
indikátory projevů chování dítěte, ze kterých by bylo zřejmé (a hodnotitelné), co se dítě naučilo, co si skutečně z mateřské školy odneslo. Muselo by ovšem jít o
popisné výroky, na jejichž základě lze vyhodnotit
pozorovatelné projevy chování dětí
vztahující se k dosaženým kompetencím8). Společně s definováním
kvality profese učitele
by mohlo jít o skutečnou podporu a pomoc mateřským školám měnit zaběhnuté způsoby práce a zkvalitňovat předškolní vzdělávání.Pokládání základů
osobnosti jedince v mateřské škole, na které navazují další stupně vzdělávání, je natolik závažným úkolem, že by
představitelé školské politiky
měli přijmout myšlenku, že bez vzdělaných předškolních pedagogů nebude
kvalita vzdělávání v mateřských školách
(a následně na ostatních stupních) odpovídat současným požadavkům a cílům kurikulární reformy. Se zvýšením kvality tedy nemohou pomoci ani metodické příručky, zvýšení platu učitelů, ale pouze systémová změna v přístupu k předškolnímu vzdělávání.1
Návrh standardů předškolního vzdělávání
, 2011 [on-line]. Dostupné na WWW: http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=557&t=178832
Návrh standardů předškolního vzdělávání
, 2011 [on-line]. Dostupné na WWW: http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=557&t=178833 Stanovisko zástupců PdF garantujících obor Učitelství pro MŠ a Pedagogiku předškolního věku v České republice ke
„Standardům předškolního vzdělávání“
. 2011 [on-line]. Dostupné na WWW: http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?p=52587;p525874
Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované
, nezveřejněný materiál MŠMT5
Očekávané výstupy RVP PV – konkretizované
, nezveřejněný materiál MŠMT6 Šmejkalová, L.
MŠMT připravuje nové standardy předškolního vzdělávání
. 2011 [on-line]. Dostupné na WWW: http://www.skolaonline.cz/Home/tabid/41/articleType/ArticleView/articleId/2168/MSMT-pripravuje-nove-standardy-predskolniho-vzdelavani.aspx7 SYSLOVÁ, Z., NAJVAROVÁ, V.
Analýza témat pedagogického výzkumu zaměřeného na předškolní vzdělávání v České republice od roku 2000
. Prezentace na konferenci Místo vzdělávání v současné společnosti: PARADIGMATA – IDEJE – REALIZACE. Praha, 2011.8 Obdobný materiál vznikl v dílně Programu podpory zdraví v mateřských školách a bude prezentován v připravované publikaci
„Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání“
autorek Sedláčková, H., Syslová, Z., Štěpánková, L. v nakladatelství PdF MU v Brně.