První zmínky o celiakii pocházejí z konce devatenáctého století, ale její souvislost s intolerancí lepku byla prokázána až v roce 1950. V roce 1956 byl proveden první odběr vzorku střevní sliznice (biopsie). V rámci screeningového vyšetření ze vzorku běžné české populace vyplynulo, že se celiakie vyskytuje proti odhadu častěji (1 : 200-250), tzn., že jeden celiak připadá na 200 až 250 lidí. Zatím je diagnostikováno jen asi 10-15 % z celkového počtu nemocných. Podle výzkumů by mělo být v České republice 40 až 50 tisíc postižených celiakií (Červenková, Lukáš, 2006). Odhaduje se, že 80 % lidí s celiakií o své chorobě ani neví. Pro včasné odhalení celiakie by byl velmi přínosný cílený screening, protože je celiakální onemocnění v české populaci dosud diagnostikováno nedostatečně a v mnoha případech pozdě (Bušinová, 2007).
I děti s diagnózou celiakie navštěvují mateřské školy
PhDr.
Ilona
Fialová
Ph. D.
odborná asistentka, Masarykova univerzita v Brně, katedra speciální pedagogiky
Termín
celiakie
(jinak také celiakální sprue, glutenová enteropatie aj.) vychází z řeckého výrazu břišní –
koiliakós
. Jde o autoimunitní onemocnění, které se projevuje intolerancí glutenu (lepku), kdy trávicí soustava není schopna strávit potraviny obsahující tuto látku. U celiakie se jedná o vrozenou a celoživotní záležitost. Způsobuje záněty v trávicím traktu, které narušují střevní sliznici a dochází k poškození slizničních mikroklků. Celiakie je onemocnění, které se může objevit nejen v dětském, ale i dospělém věku.Zvláště
u dětí
přináší celiakie řadu
zdravotních komplikací
a svojí povahou tak způsobuje problémy v oblasti stravování a při přípravě jídel doma i ve škole. Dnes se doporučuje zvykat děti na lepek už od 4. měsíce věku. První příznaky nemoci můžeme pozorovat po 3 až 6 měsících konzumace stravy s lepkem. Nepříjemné projevy časem zesílí a přidávají se k nim ještě i jiné zdravotní obtíže. Mezi vážná rizika neléčené celiakie patří především porucha růstu, opožděný nástup puberty, epilepsie, deprese, schizofrenie, vznik osteoporózy a zvýšené riziko zhoubných nádorových onemocnění. „Spouštěčem“ bývá právě přítomnost lepku ve stravě, dále stres, trauma nebo virová infekce (Červenková, Lukáš, 2006).Long (2006) uvádí, že
celiakie je v dětském věku
jednou z
nejčastějších nemocí
na metabolickém podkladě. Brání organismu ve vstřebávání tuků, bílkovin, vápníku, železa a jiných důležitých vitamínů a živin z potravy. Jedinou léčbou je přísné celoživotní dodržování bezlepkové diety. Pokud pacient dietu dodržuje, změny na sliznici vymizí a onemocnění se neprojevuje. To však neznamená, že se může vrátit k běžné stravě s obsahem lepku (Bušinová, 2007).Celiakie se projevuje mnoha různými příznaky a různou intenzitou. Jodl (1989) poukazuje na to, že mezi příznaky, které se objevují podle závažnosti onemocnění ve větší nebo menší intenzitě, patří u dítěte opakovaný průjem, zapáchající objemná stolice, nadýmání a větry, zvětšení bříška, snížení chuti k jídlu, zvracení a psychické změny, slabost, anémie, křeče svalů aj. Současně se může vyskytnout herpetiformní dermatitida, tj. silně svědící vyrážka na stehnech, ramenou, kštici, kolenech a loktech. Dítě je plačtivé, dráždivé, později mrzuté, apatické a přestává komunikovat se svým okolím.
Diagnóza
se provádí za pomoci odborných vyšetření, kterými jsou
odběr vzorku střevní sliznice (biopsie)
a někdy také endoskopie, kdy se miniaturní kamerou sleduje stav sliznice trávicí soustavy. Z krevních testů se zjišťuje množství IgG protilátek, které jsou charakteristické pro nesnášenlivost některých potravin. Toto vyšetření ale nepotvrzuje stoprocentně danou diagnózu (Gamlin, 2003). Důležité je také brát v úvahu genetické předpoklady, tedy přítomnost nemoci mezi rodinnými příslušníky.Lepek (gluten)
je směsí dvou bílkovin (gliadinu a gluteninu), které se společně se škrobem nacházejí v obilninách. A to především v pšenici, žitu, ječmenu a ovsu. Obiloviny jsou po staletí součástí lidské kultury, a proto je pro nás velmi obtížné obilniny a výrobky z nich vyloučit z našeho jídelníčku. Při zpracování obilnin se tyto bílkoviny dostanou do kontaktu s vodou a vzduchem, a tak se přemění na lepek, který má v mouce, potažmo v těstě, svou funkci – těsto je tažné a kompaktní. Do těla se ale lepek hodí méně, některým lidem způsobuje zdravotní komplikace.Statistiky uvádějí, že je u nás roční
spotřeba pšenice více jak 90 kg
na osobu. Každý Čech průměrně sní 40 kg chleba. To jsou čísla, která nás přesvědčují o tom, že pečivo je potravina, kterou konzumujeme my i naše děti každý den, ať už v podobě rohlíků, housek, baget, či sušenek, knedlíků, koláčů, těstovin, pizz aj. Pozor na skrytý lepek v ostatních potravinách. Uvědomme si, že sacharidy, a ty obsahují především výrobky z mouky, rozkládá naše tělo na cukry. Proto je konzumace výrobků z mouky připomínána i v souvislosti s nadváhou a obezitou, které jako civilizační choroby s sebou přinášejí další zdravotní rizika.Bezlepková dieta
v podstatě znamená úplné vyloučení lepku z potravy. V rámci bezlepkové diety je tedy nutné vyřadit veškeré potraviny, které jsou z obilovin vyrobené (Červenková, Lukáš, 2006). Bezlepková dieta představuje pro dítě i rodinu obrovskou zátěž nejen po stránce psychické, ale také po stránce sociální a ekonomické.
Nemocní u nás mají právo na finanční příspěvek od zdravotních pojišťoven na nákup bezlepkových potravin.
DOPORUČENÍ PRO PEDAGOGY
Ke zvládnutí
situace dítěte s celiakií
je nutné, aby rodiče informovali školu o aktuálním zdravotním stavu svého dítěte a pravidelně komunikovali s pedagogy, vysvětlili jim podstatu nemoci, aby bylo dítě akceptováno a mohlo se bez problémů účastnit všech aktivit ve škole i mimo školu. Je vhodné ze strany rodičů i pedagogů vyvarovat se přehnané přecitlivělosti a neizolovat dítě od ostatních vrstevníků (Rujner, Cichaňská, 2006).Léky na celiakii neexistují. Jedinou a účinnou léčbou je dodržování bezlepkové diety. Proto i pedagogové musí dbát na to, aby dítě v době pobytu ve škole tuto dietu důsledně dodržovalo. Celiakům stačí jen 50 mg lepku denně, aby zdravotní komplikace nastaly. Děti s těžkou formou nemoci reagují velmi citlivě i na nepatrné množství lepku v potravě. Tato reakce se nazývá celiakální šok a někdy může být i smrtelná.
Děti s celiakií zažívají obvykle jakýsi
pocit vyřazenosti,
protože stravování ve škole představuje pro školní jídelnu často velký problém. V praxi se můžeme setkat s několika způsoby, jak vyřešit stravování dětí s celiakií. Jednou z možností je také to, že rodiče připraví stravu sami doma a nosí ji dítěti do mateřské školy (Frühauf, 2009).Kde ještě je lepek?
V jíškách, uzeninách (salámy a párky), v krupici či ve špaldě, v müsli z ovesných vloček, v kupovaných sladkostech, v omáčkách a v majonéze, v kečupu a hořčici, ve studených dresincích, v některých instantních nápojích, v plněných bonbonech, karamelu, konzervách, v jogurtech, pomazánkách, ve zmrazeném špenátu, v pudincích, zmrzlině atd. Obal kupované potraviny vám napoví, co obsahuje. Nepřítomnost lepku garantuje výrobce! Bezlepkové potraviny jsou označeny znakem přeškrtnutého klasu.Kde nám lepek nehrozí?
V luštěninách (cizrna, hrách, čočka, fazole), dále v kukuřici, rýži, prosu, pohance, bramborách, amarantu, ořeších, masu, rybách, zelenině a ovoci, v mléce a tucích, ve vejcích, medu, cukru atd.Další informace
o celiakii můžete získat v organizacích a společnostech, které sdružují celiaky a jejich rodinné příslušníky a pomáhají jim nemoc zvládat. Jedná se např. o
Sdružení celiaků České republiky, Společnost pro bezlepkovou dietu, Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v České republice
(65 klubů), Klub Celiakie Brnoaj. Existuje také mnoho internetových stránek, které se problematikou bezlepkové diety zabývají – např.
bezlepkovadieta.cz; klubceliakie.cz; proalergiky.cz; bezlepkove-mouky.cz; potravinovaalergie.info.
ZDROJE
BUŠINOVÁ, I. Bezlepková kuchařka 2. Praha: Grada, 2007. 217 s. ISBN 978-80-247-1270-3.
ČERVENKOVÁ, R., LUKÁŠ, M.
Celiakie.
Praha: Galén, 2006. 64 s. ISBN 80-7262-425-3.FRÜHAUF, P. Celiakie v dětském věku. Solent Print, s. r. o., 2009. 48 s. ISBN 978-80-87290-00-2.
GAMLIN, L. Alergie od A do Z. Praha: Reader’s Digest Výběr, spol. s r.o., 2003. 256 s. ISBN 80-861196-44-5.
JODL, J. Dieta bezlepková při celiakii u dětí. Praha: Avicenum, 1989. 103 s.
LONG, M.
Rodinná encyklopedie medicíny a zdraví.
Praha: Rebo Productions, s. r. o., 2006. 670 s. ISBN 80-7234-074-3.RUJNER, J., CICHAŇSKÁ, B. Bezlepková a bezmléčná dieta. Brno: Computer Press, 2006. 108 s. ISBN 80-251-0775-2.