Environmentální vzdělávání v mateřské škole

Zmíněný vzdělávací program probíhá od ledna 2014 a je realizován na základě smlouvy mezi MŠ Maršovice a firmou AGRO CS, a.s., Česká Skalice, jež je hlavním garantem projektu. Na jednotlivých projektech se dále podílejí také další partnerské firny, například SEMO, a.s., a Plastia, s. r. o. Projekt Malý zahradník je určen mateřským školám zaměřeným na ekologickou a environmentální výchovu. Cílem projektu je vzbudit u dětí zájem o přírodu, o procesy a zákonitosti, které v přírodě probíhají, rozvíjet v dětech zodpovědnost, samostatnost a radost z vlastního objevování a zkoumání. Na činnosti s dětmi v rámci Malého zahradníka poskytuje zmíněná firma veškerý materiál zdarma (například zeminu, semínka, cibulky, keříky, truhlíky, květináče, dětské konvičky apod.), pakliže domluvené činnosti s dětmi skutečně realizujeme a také je v rámci MŠ prezentujeme.

Firma nabízí témata projektů typu - U babky kořenářky, Koloběh v přírodě, Ovocná zavařenina, Živý vánoční stromeček, Slunečnice, Zeleninová zahrádka, Kytička pro maminku, Bramboračka, Podzimní krása cibulovin a další. Je na každé zapojené mateřské škole, která témata si zvolí a jakým způsobem je s dětmi zpracuje. V naší školce jsme s dětmi dosud realizovali témata Rostliny dýchají pro nás, Kytička pro maminku a Slunečnice. V letošním školním roce probíhají následující programy: Jarní záhon cibulovin, Zeleninová zahrádka, U babky kořenářky a Ovocná zavařenina.

Na podzim jsme s dětmi zasadili cibulky narcisů a tulipánů na naší přírodní zahradě a u branky mateřské školy. Děti se učí prostřednictvím vlastních činností poznávat, co potřebují různé rostliny ke svému růstu. Naučily se připravit půdu pro sázení cibulek, pečovat o vyrostlé tulipány a narcisy a rovněž zjistily vliv střídání ročních období na vývoj cibulových rostlin - na podzim se cibule sázejí do země, přes zimu „spí“ a na jaře děti pozorují jejich růst a kvetení. Nejen že děti mají radost, že narcisy a tulipány vykvetly díky jejich péči, ale také tyto květy zahradu naší školky zdobí.

Zeleninu děti pěstují od semínek. Přes zimu pečují o naklíčení semínek v teple třídy mateřské školy, kde se starají, zda mají semínka dostatek světla, tepla a vláhy. Pozorují, jak semínka klíčí, a postupně je přesazují do kelímků. Na jaře připraví záhon, do kterého sazenice kedluben, hrášku, salátu a další zeleniny zasadí. Děti vědí, že o sazenice musí pečovat i nadále, zalévat je a plít záhonky. O to více dětem pak chutná, když mohou jíst to, co si samy vypěstovaly, a navíc vědí, že zelenina je velmi zdravá.

Prostřednictvím tohoto programu získávají děti základní poznatky o bylinách a jejich pěstování. Různými činnostmi přicházejí na to, že bylinky - ačkoli jejich vzhled je často nenápadný - mají mnoho možností uplatnění. Pro svou výraznou chuť a vůni se často používají při připravování různých pokrmů, ale využívají se také v lékařství a kosmetice. Děti zjišťují, že bylin je mnoho druhů, některé se pěstují doma v květináčích nebo na zahradě v záhoncích, ale řadu z nich můžeme najít ve volné přírodě, třeba na louce. Na záhoncích děti pěstují například petržel, pažitku, majoránku, mateřídoušku, levanduli, tymián, meduňku, libeček, yzop, mátu, rozmarýn a mnoho dalších. Vlastními praktickými činnostmi se učí byliny pěstovat a průběžně se o ně starat a zároveň je využívat. Uvaří si z nich lahodné čaje a připraví chutné svačinky.

Pro tento program jsme dostali v podzimních měsících v rámci projektu Malý zahradník po dvou keřích maliníku, ostružiníku, rybízu a angreštu. Velmi nám pomohli rodiče dětí, kteří vytvořili na přírodní zahradě zcela nový záhon, kam jsme společně keře zasadili. Děti při výrobě záhonu aktivně a nadšeně pomáhaly, nakládaly hlínu na malá dětská kolečka, vozily ji na hromadu, odhrabávaly listí, podávaly náčiní apod. Na jaře jsme k naší velké radosti zjistili, že všechny keře se ujaly, a my se s dětmi těšíme na jejich plody. Z malin, ostružin a dalšího ovoce si vyrobíme ovocnou zavařeninu.

Zmíněné dílčí programy s dětmi jsou velmi detailně naplánované, propracované a jsou zpravidla dlouhodobé. Pro konkrétnější představu čtenářů jsem zmínila alespoň nástin jejich realizace. Programy prolíná spousta dalších činností, například výtvarné činnosti, seznamování s novými písničkami, říkadly, práce s knihami, encyklopediemi, divadelní pohádky, vycházky do přírody a nacházení přírodovědných souvislostí apod. Děti tak získávají poznatky a dovednosti nejen v oblasti environmentálního vzdělávání, ale také v oblasti výtvarné, , literární, dramatické, pohybové, prosociální, zdokonalují si jemnou a hrubou motoriku, učí se spolupracovat, učí se logickému uvažování, kritickému myšlení a všem dalším aspektům v souladu se všestranným rozvojem předškolních dětí.

Za velmi důležité považujeme, že se děti environmentální činnosti učí prostřednictvím vlastních praktických činností - je to nejlepší způsob, jak si děti zapamatují, co vše rostliny a příroda vůbec potřebují, jak se o ni můžeme starat a především jak se k ní máme chovat. Kromě toho, že se děti učí vnímat rozličné druhy květin, bylin, zeleniny a ovoce, vnímají také, jaký z nich máme užitek, na co vše je můžeme použít. Na zahradě vidí děti také velké množství živočichů - hmyz, hraboše, žížaly, ptáky, a poznávají, že rostliny bez živočichů existovat nemohou. Dalšími činnostmi děti přicházejí na to, že k pěstování bylin nám nestačí jen půda a květník nebo záhonek, ale výrazně pomáhají i drobní živočichové, kteří žijí v půdě nebo létají na květy bylin. Děti se dozvědí, že na záhoncích žijí drobní živočichové, kteří jsou při pěstování bylin užiteční a důležití. Někteří žijí v půdě, jiní létají na květy bylin - všechno má konkrétní důvod. Děti získají povědomí o symbióze rostlin a živočichů. Vlastním pozorováním a prožitkovými činnostmi si uvědomí, jakým způsobem spolupracují a z jakého důvodu se vzájemně potřebují.

Projekt Přírodní zahrada a program Malý zahradník vznikly zcela nezávisle na sobě, přesto se velmi dobře doplňují a prolínají. Přírodní zahradu bychom měli udržovat a současně rozvíjet o další přírodní prvky, což splňujeme mimo jiné právě především prolínáním obou těchto projektů. Většinu dílčích programů Malého zahradníka realizujeme na přírodní zahradě, například jsme na zahradě vysázely slunečnice, bylinky, zeleninu, cibulové květiny a také ovocné keře. Na zahradu jsme doplnili pět mobilních záhonů na pěstování bylinek a zeleniny, v zimě s dětmi vyrábíme krmítka ze semínek pro ptactvo, které děti připevňují na stromy a keře na zahradě, s pomocí rodičů jsme vytvořili nový záhon, kam jsme vysadili ovocné keře a další. Uvedené propojení projektů je jen malým příkladem, plánů na rozvoj obou projektů máme hodně a jsme rádi, že se nám projektové činnosti daří.

Z nastíněných jednotlivých projektů je patrné, že plody a rostliny, které s dětmi vypěstujeme, také zužitkujeme. Některé plody si děti opláchnou přímo na zahradě a pochutnávají si na nich venku, z jiných tvoříme ve školce různé pokrmy. Děti například nakrájejí zeleninu a připraví si zeleninový salát, bylinky si přidávají do pomazánek nebo si vaříme bylinkové čaje. S pomocí našich kuchařek se pak děti pouštějí i do náročnějších jídel:

Na podzim jsme s dětmi sklízeli jablka a ořechy. Děti sbíraly ovoce do kyblíčků a odvážely je na určené místo na dětských kolečkách. Rodiče jsme požádali o zapůjčení malých nožíků a kuchyňských struhadel s vysvětlením, k jakému účelu budeme náčiní potřebovat. Očekávali jsme ze strany rodičů do jisté míry obavy z hlediska bezpečnosti, ale k našemu překvapení se tak nestalo. Rodiče projevili naprostou důvěru - pravděpodobně i s vědomím možného rizika drobného úrazu, a bez problémů dětem půjčili nožíky i struhadla. A pečení koláče mohlo začít! Děti jsme rozdělili do menších skupin, některé skupiny loupaly ořechová jádra a krájely je nožíky na malé kousky, další skupiny krájely jablka a strouhaly do misek, rovněž byla důležitá skupina, která připravovala těsto, to vše za pomoci učitelek, ochotné paní školnice a šikovné paní kuchařky. Když bylo vše připraveno, vmíchaly děti jablka a ořechy do těsta, připravily na plech a paní kuchařky koláč upekly. Vůně upečeného koláče se linula celou školkou a děti měly výbornou svačinku, kterou si samy připravily.

Spolupráce s rodiči, která je na kvalitní úrovni nejen v rámci environmentálního vzdělávání, si velmi vážíme. Při společném tvoření na zahradě vždy uděláme něco nového a pěkného a vždy vládne velmi příjemná atmosféra. Děti mají navíc ve svých rodičích vzor a velmi rády pomáhají. Při tom se naučí manipulovat se zahradnickým náčiním, zjistí důvody, proč se konkrétní činnosti dělají, a především si všichni - pedagogové, děti a jejich rodiče, užíváme chvíle společného sdílení, a to je to nejcennější. Naše přírodní zahrada slouží nejen k pěstování různých rostlin, keřů a dalších plodin, ale také ke hrám dětí, odpočinku a ke společně prožitým chvílím celé naší komunity, ať již při zahradním tvoření, nebo zábavě.

Zpravidla spolupracujeme se skupinami rodičů, s nimiž realizujeme tzv. „společná tvoření na zahradě“, kdy zahradu upravujeme nebo do ní etablujeme další nové přírodní prvky. Během této spolupráce se ukázalo, že jednotliví rodiče mají blízko k některým konkrétním environmentálním oblastem a ochotně předávají své znalosti a zkušenosti dětem. Například jedna z maminek nám poskytla zajímavé rostliny a byliny do zahrady, které pěstuje na své zahradě, další tatínek s dětmi připevnil ptačí budku na strom a rovněž byl velmi zajímavý program s maminkou, která je svou profesí hydrobioložka a realizovala pro děti celodopolední přírodovědný program:

Hydrobioložka Mgr. Hana Janovská na nás čekala v ranních hodinách u nedalekého rybníka, kde si připravila vše potřebné ke zmíněnému programu. Děti uvítala a navázala s nimi povídání, zda vědí, kteří živočichové žijí v rybníce a u rybníka. Pro děti byly nejznámější pochopitelně různé druhy ryb, žáby, čápi, divoké kachny. O to větší překvapení pro děti bylo, že v rybníku žije spousta různých drobných živočichů, o kterých téměř ani nevíme a většinu z nich neznáme.

Paní Janovská nejprve dětem ukázala drobné vodní živočichy na obrázcích a zmínila o nich různé zajímavosti. Na obrázcích děti viděly například houbu rybniční, ploštěnku, pijavici, různé červy, nezmara, žížalici, měkkýše, chrostíky, vážky, šídla, pošvatky, jepice, komáry, tiplice, ovády, vodoucha, vodoměrku, bruslařku, vodomila, potápníka, perloočku, pulce, raka, žábu, čolka a mnoho dalších pro nás „roztodivných“ živočichů. Nejlákavější byly samozřejmě živí živočichové, které si děti mohly prohlédnout ve zkumavkách a porovnat je s těmi na obrázcích. Paní hydrobioložka dále dětem ukázala, co vše potřebuje k výlovu drobných živočichů přímo z rybníka. Stačil obyčejný kbelík, kuchyňské sítko, velké sítko a tácek a děti napjatě na břehu rybníka pozorovaly paní Janovskou při její práci. Živočichy, kteří uvázli v síťce, přendala paní Janovská na tácek, aby si je děti mohly prohlédnout zblízka. Rovněž zkoušely určit názvy těch, které si pamatovaly z obrázků.

Děti si vzaly zkumavky se živočichy na přírodní zahradu k jezírku, kam nás paní hydrobioložka doprovázela. Na zahradě si děti nabraly vodu z jezírka do připravených skleniček a kelímků, do nichž vypustily živočichy ze zkumavek. Zaujatě je pozorovaly a opět se snažily určit jejich názvy. Když si všechny děti vodní živočichy prohlédly, opatrně je z kelímků pustily do jezírka. Na závěr děti za pomoci paní Janovské vyčistily a upravily jezírko na přírodní zahradě a nakonec do něj zasadily několik vodních rostlin.

Portfolia s obrázky živočichů, která paní Janovská věnovala do školky, si děti ještě několik dnů se zájmem prohlížely. Pokud s dětmi v našem jezírku nebo v nedalekém rybníku objevíme drobné vodní živočichy, budeme je moci porovnat s obrázky v portfoliu, a zjistit tak jejich název, popřípadě další informace o konkrétních živočiších. Děti nyní již vědí, že v rybníku kromě běžných ryb, žab a dalších známých živočichů žije velká spousta různých druhů drobných vodních živočichů, kteří spoluutvářejí pravou vodní faunu.

V rámci environmentálního vzdělávání dětí v naší mateřské škole spolupracujeme také s různými odborníky, kteří pro děti připravují jednotlivé vzdělávací programy, a to zpravidla přímo v přírodě. Ornitolog pan Jaroslav Kubíček předvedl dětem kroužkování ptáků a vysvětlil jim význam tohoto procesu. Děti získaly mnoho znalostí o ptácích žijících v našem okolí a o jejich způsobu života. RNDr. Petra Nová, Ph.D., zaměstnankyně ČESONu, předala dětem své zkušenosti o ochraně netopýrů, děti si mohly netopýry prohlédnout a poslechnout prostřednictvím detektoru jejich hlas. Velmi zajímavá je spolupráce s ekologickou stanicí Lesy hl. m. Prahy. Zaměstnanec Ing. Petr Hrma realizuje několik přírodovědných programů během školního roku nejen pro děti, ale i společné programy pro děti a rodiče.

K nezajímavějším a velmi oblíbeným patří například podvečerní vycházky do přírody. V letošním roce jsme se společně s dětmi a rodiči zúčastnili večerní vycházky za sovím houkáním a vycházky za netopýry. Během večerního pobytu v přírodě jsme měli možnost slyšet sovy a netopýry a také naslouchat Petrovu poutavému vyprávění o přírodě. Významná spolupráce je rovněž s místním mysliveckým sdružením, jehož členové připravují několikrát v roce přírodovědné programy pro děti. Prostřednictvím vyprávění, ukázek obrázků a rozmanitých mysliveckých rekvizit vedou děti k poznávání způsobu života volně žijících zvířat, k jejich ochraně a péči o ně (především v zimních měsících). Jednou z prožitkových činností byla například výroba krmelce, který společně vyráběli myslivci s dětmi. Po zhotovení krmelce jej děti s myslivci dopravili na předem určené místo nedaleko mateřské školy. V zimě do něj s dětmi nosíme potravu pro zvěř, za což myslivci děti chválí.

Oblíbenou a již tradiční akcí je Dětský den s myslivci probíhající na zahradě mateřské školy. U několika stanovišť děti plní přírodovědné vědomostní úlohy a na závěr jsou všechny za své znalosti o přírodě odměněny. Členové mysliveckého sdružení jsou zváni na různé akce školy, pravidelně se zúčastňují například mikulášské besídky. Na besídce předávají myslivci dětem mikulášskou nadílku a děti myslivcům na oplátku předávají kaštany a žaludy, které nasbíraly pro zvěř v podzimních měsících. Vánoční nadílku si děti užívají nejen ve školce, ale připravují vánoční dobroty také pro zvěř v lese nebo u krmelce, kde rozvěsí řetízky z jeřabin a sušených jablek a do krmelce přidají další dobroty.

V rámci environmentálního vzdělávání realizujeme během školního roku projektové dny, například Den stromů, Ukliďme svět, Den zdraví a další. Výlety s dětmi obvykle zaměřujeme rovněž k environmentální výchově, děti se seznamují se zvířaty na farmě, ve stanici s handicapovanými zvířaty apod. Udržujeme české svátky a tradice, oblíbený je svatomartinský průvod s dětmi a rodiči v čele se „sv. Martinem“ na skutečném bílém koni. Kromě klasických svátků připravujeme každoročně společně s dětmi a rodiči vánoční jarmark pro veřejnost, který se těší velké návštěvnosti. Rodiče aktivně spolupracují při sběru surovin a těší nás, že se v tomto směru začínají zapojovat i lidé z místní komunity.

Každý rok sbíráme papír a hliník, který přinese drobný finanční zisk mateřské škole. Víčka z PET lahví sbíráme pro handicapovaného chlapce z blízkého města, přičemž pomoc rodičů je velmi obětavá. Postiženého chlapce jsme pozvali s jeho maminkou do naší mateřské školy, kde se s ním děti seznámily a předaly mu další drobné dárky. Děti tak zpětnou vazbou poznaly, pro koho konkrétně víčka sbírají a v jakém směru tato činnost nemocnému chlapci pomáhá. Pro další inspiraci v environmentální oblasti je naše mateřská škola zapojena v celostátní síti Mrkvička, rovněž je držitelem titulu 2. stupně Škola udržitelného rozvoje Středočeského kraje.

Přestože naše mateřská škola je poměrně malé zařízení, máme dvě třídy a celkovou kapacitu 52 dětí, snažíme se dětem a rodičům nabízet zajímavé činnosti, a to nejen v rámci environmentální výchovy. Rodiče jsou pro nás důležitými partnery, a záleží nám proto na kvalitních vzájemných vztazích. Pro efektivní partnerské vztahy je důležitá nepřetržitá a vstřícná komunikace ze strany pedagogů mateřské školy a rovněž pozorné naslouchání rodičům. Děti jsou velmi citlivé a atmosféru mezi učitelkami a svými rodiči intenzivně vnímají. Sociální vazby s rodiči a společné sdílení různých činností podporují zdravý sociální a emoční vývoj dětí.