Diagnostika zrakového vnímání v předškolním věku

V předškolním věku se u dětí postupně rozvíjí schopnost rozlišovat tvar a polohu abstraktního obrazce. Přibližně od čtvrtého roku je dítě schopné rozeznat jednoduché symbolické obrazce lišící se tvarem (např. trojúhelník, kruh, čtverec). Mezi pátým a šestým rokem je již schopné rozlišovat horizontální inverzi tvarů - rozlišení tvarově shodných obrazců otočených v horizontální rovině . Ve věku šesti až sedmi let dítě rozpoznává i tvary lišící se otočením podle osy v rovině vertikální .

To, že již bezpečně rozpoznává vertikálně otočené tvary, bývá považováno za potvrzení dostatečné zralosti pro nácvik čtení. Na rozlišování abstraktních symbolů lišících se detailem nebo otočením v prostoru je zaměřen v České republice nejčastěji využívaný test ke zhodnocení zrakového vnímání - Reverzní test, jehož autorem je A. W. Edfeld.

Rychlost je zásadně ovlivněna tím, zda je tato oblast u dětí cíleně rozvíjena vhodnými aktivitami. U těch, které neměly v předškolním věku dostatek příležitostí ke kresbě, prohlížení dětských knížek a časopisů a dalším aktivitám, při kterých dochází k rozvoji zrakového vnímání, často pozorujeme výrazné zrakových informací.

Poruchy zrakového vnímání charakteristické pro některé typy dyslexie nejsou poruchami zrakového orgánu ve smyslu zrakových vad. Deficit ve zrakovém vnímání, dobovými autory označovaný jako slovní slepota, byl v počátcích výzkumu dyslexie považován za hlavní příčinu této poruchy. V současné době je již katalog možných příčin této poruchy výrazně širší. Stále však platí, že poruchy ve zpracování zrakové informace mohou být jednou z nich.

Dosavadní výzkumy prokázaly u osob s dyslexií specifické odchylky ve zrakovém vnímání. Někteří autoři například zmiňují U běžných čtenářů je pozornost při zrakovém vnímání rozložena stupňovitě. Největší pozornost je zaměřena na promítané na tzv. žlutou skvrnu - místo nejostřejšího vidění. Směrem k okrajům sítnice zraková pozornost klesá.

U vyšetřované bylo zjištěno, že jejich zraková pozornost je rozložena difúzně. ve středu zrakového pole je stejná jako v okrajových oblastech sítnice. Tato dispozice se odráží především ve snížené schopnosti zaměření pozornosti na konkrétní podnět ve zrakovém poli. Přestože se jedinec snaží zaměřit například na slovo, které má ve středu zrakového pole, stejně intenzivně vnímá i podněty přicházející z jeho okolí (např. další slova v textu), což mu čtení výrazně znesnadňuje.

Jiní autoři poukazují na výzkum zaměřený na zhodnocení tzv. perzistencí vizuálních podnětů. Obraz zrakového podnětu (např. písmene) přetrvává ještě krátký čas po tom, co sledovaný podnět již není v našem zrakovém poli. Vizuální perzistence přetrvávají po dobu nezbytně nutnou pro vyhodnocení informací, které poskytují. U některých jedinců s dyslexií byly zjištěny prodloužené tzv. separační prahy. Jedná se o časové intervaly mezi jednotlivými expozicemi vizuálních podnětů, které jsou nezbytné pro to, abychom je vnímali odděleně. Pokud je tento časový odstup snížen pod kritickou hranici, již (např. písmena), které jsou pak vnímány jako jeden chaotický obraz:

U sledovaných dyslektiků byla prokázána mezi prezentací jednotlivých podnětů než u běžných čtenářů. Celkové tempo čtení je díky tomu pomalejší. Stejná situace nastává u současně prezentovaných podnětů. V případě, že je blízko sebe, máme tendenci vnímat je jako jeden celek.

Také v tomto případě byl prokázán - podněty, které byli běžní čtenáři ještě schopni rozlišovat jednotlivě, vnímali dyslektici již jen jako jeden celek.

Řada výzkumných studií v oblasti zjišťování příčin dyslexie se zaměřuje na v lidském mozku. Zjednodušeně můžeme říci, že odpovídá za zpracování informace o pohybu ve zrakovém poli a časových sekvencích mezi expozicemi jednotlivých podnětů. Při čtení textu se tento systém aktivuje při přechodu z písmena na písmeno. odpovídá za detailní zpracování podnětu - velikosti a tvaru písmene a fixaci podnětu po dobu potřebnou ke spojení s příslušným fonémem.

Po spojení grafému s fonémem dojde díky magnocelulárnímu systému k vymazání obrazu již přečteného písmene a umožní se tak přechod na další písmeno. Výzkumné studie poukazují na deficity ve funkci magnocelulárního systému u jedinců s dyslexií, v jejichž důsledku dochází k vysoké chybovosti, resp. výraznému snížení rychlosti čtení.

V diagnostické praxi se setkáváme s testy primárně zaměřenými na zhodnocení zrakové percepce. Položky věnované zrakovému vnímání jsou také součástí celé řady komplexních testů. je součástí například kresebných testů, neverbálních testů inteligence, testů neverbální pamětí, testů školní zralosti aj.

K hodnocení úrovně zrakového vnímání je v současnosti k dispozici řada standardizovaných diagnostických nástrojů. Bohužel jako v jiných případech i zde platí pravidlo, že po určité době mohou zastarávat a zejména stanovené normy již nemusejí být platné. Z tohoto důvodu pracovnice Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 4 v Modřanech projevily v roce 2006 zájem o jednoduchou ekonomickou metodu vyšetření více složek zrakového vnímání, kterou by bylo možné využít i pro hromadný screening školní zralosti v mateřských školách. Na základě formulovaných požadavků byl zahájen výzkum, jehož cílem bylo vytvoření nového nástroje ke zhodnocení zrakové percepce, ověření jeho validity a vytvoření národních norem. Na základě formulovaného zadání byl navržen test obsahující 46 položek rozdělených do šesti subtestů.

Obsahuje celkem sedm položek seřazených s rostoucí obtížností. Děti mají za úkol vyhledat obrazec, který se liší od ostatních otočením podle horizontální nebo vertikální osy.

Zrakovou syntézou a analýzou rozumíme schopnost rozkládat komplexní zrakový vjem na jednotlivé části, resp. skládat dílčí části v jeden celek. Děti vybírají z nabídky obrazec, který svým tvarem odpovídá zobrazenému rozstříhanému obrazci.

Tato schopnost zahrnuje rozpoznání určitého tvaru nezávisle na jeho velikosti, poloze nebo barvě. Subtest obsahuje celkem jedenáct položek. Děti mají za úkol v uvedených obrazcích vyhledat čtverec.

Děti mají za úkol ve třech úlohách obtáhnout kontury geometrických tvarů, které se navzájem prolínají. Subtest obsahuje celkem devět položek.

Obsahuje tři položky, v nichž mají děti za úkol obkreslit obrazec podle uvedeného vzoru.

Z vypracovaných subtestů 3, 4, 5 a 6, v jejichž zadání je obtahování nebo obkreslování obrazců, je možné orientačně zhodnotit úroveň grafomotoriky.

Test bude vydán v dubnu tohoto roku v DYS-centru Praha. Součástí testového materiálu je také v období nástupu školní docházky, které je možné využít i v rámci reedukačních aktivit pro starší děti s deficity ve zrakovém vnímání (ukázka testu na s. 11). V návaznosti na vydání testu bude DYS-centra Praha rozšířena o akreditovaný seminář, ve kterém budou budoucí uživatelé testu zaškolováni v jeho efektivním využívání.

Test je určen především pracovníkům školských poradenských zařízení (pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center) a pedagožkám z mateřských škol.

Sledování úrovně dílčích funkcí podmiňujících ještě před nástupem školní docházky umožňuje zjištění případných deficitů a zahájení cílené intervence, která je s ohledem na vyzrávání mozkové kůry nejefektivnější právě v předškolním věku. Včasnou diagnostikou a zejména včasnou intervencí lze řadu pozdějších obtíží zmírnit nebo zcela eliminovat.

Nově vzniklý test rozšiřuje nabídku standardizovaných nástrojů užívaných ke v období před nástupem povinné školní docházky. Jednoduchost a rychlost jeho administrace i následného vyhodnocení byly základními požadavky, které byly na test kladeny. Test zároveň postihuje více složek zrakové percepce, což umožňuje vytvoření komplexnější představy o úrovni zrakové percepcesledovaného jedince, než je tomu například u Reverzního testu, který je zaměřen pouze na oblast zrakové diferenciace.