Děti od dvou let v mateřské škole - specifické potřeby

Vydáno:

K hlavním principům Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání patří akceptace přirozených vývojových specifik, rozvoj a vzdělávání každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti a potřeby. Celé předškolní období (0-6 let) je dobou intenzivního růstu, zrání centrální nervové soustavy, celkového fyzického a psychického rozvoje, rozvoje myšlení.

Děti od dvou let v mateřské škole - specifické potřeby
Mgr.
Hana
Splavcová,
odborný pracovník Oddělení pro analýzy a koncepce vzdělávacích programů, Národní ústav pro vzdělávání
Období raného dětství (do 3 let) je ve všech ohledech rozvojem nejprogresivnějším. Dítě nejrychleji roste, zraje, nejrychleji se učí novým dovednostem. Proto se jedná z psychologického, biologického, sociálního i pedagogického hlediska o velmi významné období. Moderní předškolní vzdělávání se neobejde bez poznatků vývojové psychologie, pediatrie i sociologie. Pro vzdělávání dětí raného věku je nutné znát zákonitosti a specifika daného období z pohledu těchto vědních oborů. Z nich pak lze vyvodit aktuální potřeby dětí.
Základní psychické potřeby jedince popsali Matějček a Langmeier1). Tyto potřeby jsou stále aktuální a mají své místo v každém období života. V dalších řádcích zkusíme každé z těchto potřeb přiřadit specifika potřebná pro její naplnění v období raného dětství. Z těchto specifik následně vyvodíme několik základních podmínek pro jejich naplnění v mateřské škole.
Potřeba přiměřeného množství
Přiměřeně znamená ani málo, ani moc. Dítě nesmí být přetěžováno velkým množstvím nových podnětů, zároveň nesmí trpět jejich nedostatkem. Představte si malé dítě uprostřed velké herny plné nových věcí, lidí, zvuků, pohybů. Bude se cítit ztracené.
Prostředí, do kterého přivádíme dítě raného věku, by mělo být umírněnější, tišší, klidnější než prostředí pro staršího předškoláka. Pro dítě je také vhodnější menší skupina dětí.
Potřeba stálosti, řádu a smyslu v podnětech
Stálost Z jistota. Dítě potřebuje své rituály, opakování činností, pravidelné postupy. Poznáváním předložených podnětů získává dítě nové zkušenosti, rozvíjí myšlení a paměť. Mezi stálosti, které dítěti poskytuje mateřská škola, patří pravidelný spánek, střídání aktivních a odpočinkových činností, pobyt venku, stálé prostředí a lidé (děti i dospělí). Mateřská škola přispívá k utváření správných stravovacích a hygienických návyků.
Potřeba citových a sociálních vztahů
Dítě raného věku potřebuje „svého“ člověka. Pečovatele, na kterého se může spolehnout, který bude vždy dbát na naplňování jeho aktuálních potřeb. Poskytne dítěti teplo, sucho, jídlo, pohodlí, lásku.
V mateřské škole si musíme být vědomi toho, že dítě bude vyžadovat daleko více pozornosti učitelky než děti starší. Dítě raného věku si zpravidla vytvoří hlubší vztah k jedné osobě. Většinou je to učitelka, která dítě poprvé přivedla do třídy, může to být ale i kuchařka nebo školnice.
Potřeba identity
Dítě si uvědomuje své „JÁ“. Hledá své místo ve společnosti. Zkouší, co dokáže, co je mu dovoleno (dospělými nebo jinými dětmi). K tomu potřebuje naplnění předchozích potřeb. Musí vědět, že se může spolehnout na bezpodmínečnou lásku pečujících - bude mě mít rád, i když se mi něco nepovede, když ho rozzlobím.
V mateřské škole dítě snadno objeví mantinely toho, co je dobré, co se nesmí, co si může dovolit a je mu dovoleno, a co už ne. Získává první interakce mimo vlastní rodinu, a to s dospělými i dětmi. Přijímá první pravidla, která musí být jednoduchá, srozumitelná, splnitelná a zejména stálá.
Potřeba seberealizace
Pod pojmem seberealizace si většina z nás představí naplnění životních cílů (zaměstnání, hmotné zabezpečení, kariéra) a snů. Dítě žije okamžikem, nesní o budoucnosti jako dospělý. Přesto má i tuto potřebu. Potřebuje vědět, že dnes zvládlo více než včera. I dítě stoupá na společenském žebříčku. Stává se kamarádem, školákem.
U dětí raného věku je nejvíce viditelná v období „já sám“. Dítě se ujišťuje, že něco zvládne, umí. Opět k naplnění této potřeby potřebuje ty předchozí. Dítě se seberealizuje každou novou dovedností. V mateřské škole je tento pocit umocněn sdílením s ostatními dětmi.
Ze všech těchto potřeb vyplývají adekvátní podmínky potřebné k zajištění kvalitního předškolního vzdělávání dětí raného věku:
-
čím menší děti, tím menší skupina;
-
více pečujících osob a jejich stálost;
-
pravidelný denní režim s dostatkem odpočinku;
-
přiměřené vybavení.
Závěrem ještě dva důležité aspekty vzdělávání dětí raného věku. Tyto děti se nejvíce učí přímou i vzdálenou nápodobou. Dospělého vnímají jako autoritu, která to s ním vždy myslí dobře, bezmezně mu důvěřují. Vše, co dospělý řekne nebo udělá, je správné. Proto je nutné, aby si pedagogové (a další dospělí) vždy byli vědomi těchto okolností a dobře volili slova a jiné projevy, vyvarovali se nepřesností, nejasností a sarkasmu. Děti nejsou schopny pochopit ironii, ambivalentní chování jedné nebo více osob - pokud jednou něco dítěti povolíme, podruhé zakážeme, bude zmatené. Stejně tak, pokud jedna osoba jedná tak a druhá naopak.
Děti raného věku jsou bezelstné, otevřené, vstřícné a neodolatelné. Vše, co do nich v raném věku vložíme, si ponesou celým životem.
1) MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 2008. s. 37-38.

Související dokumenty