V tomto školním roce je to přesně 20 let od založení hudebního kroužku na naší mateřské škole. Dětský sboreček navštěvuje okolo 23 dětí, které začátkem školního roku vyberu ze čtyř smíšených tříd. Upřednostňuji děti - předškoláky, výjimečně děti před pátým rokem věku. S každým novým školním rokem se výběr zpěváčků mění. Jakmile se děti pěvecky vypracují o několik stupínků, opouštějí mateřskou školu a já opět začínám budovat základy pro další navyšování pěvecké úrovně.
20 let trvání pěveckého sboru MŠ U Vysočanského pivovaru
Ludmila
Antonyová,
učitelka MŠ U Vysočanského pivovaru
Ročně absolvujeme kolem šesti až osmi vystoupení, z toho tři jsou vánoční. Zde je jasná náplň - vánoční písně a koledy. Pravidelně zpíváme koledy na Masarykově koleji pro olympioniky seniory. Též pravidelně koledujeme v domově seniorů. V tomto školním roce jsme zpívali adventní koncert v obřadní síni radnice městské části Praha 9. Pro tyto příležitosti děti vystupují v kostýmech nebo jako živý betlém. Po novém roce nabízíme dětem několik nových písní, které se společně naučíme. Potom už trénujeme na prezentaci mateřských škol Prahy 9, kterou organizuje naše městská část. Nese název Předškoláček a jsem jednou z jeho zakladatelek. V dubnu proběhl již dvacátý ročník. Každá přehlídka pro mě znamená přijít s novým tématem, v mé kompetenci je nácvik písniček, choreografie, výroba kostýmů i vlastní doprovod. Každé jaro nás čeká česká státní hymna, kterou zpíváme kamarádům - závodníkům na olympiádě mateřských škol městské části Praha 9. Ke Dni matek zpíváme v domově seniorů, říkáme jim „písničky pro naše babičky“. Požádá-li nás náš zřizovatel o zajištění kulturního programu, vycházíme mu vstříc a vždy přijdeme s vhodným programem pro danou příležitost.
Zkoušky, na které se děti vždy těší, máme jedenkrát týdně 30-45 minut, před vystoupením dle potřeby i častěji. Výběr talentovaných dětí mi dovoluje zpívat náročnější melodie. Před každým nácvikem zařazuji dechová, rytmická a intonační cvičení. Po představení nové písně následuje rozbor textu, významu, charakteru a tempa písně. Teprve potom píseň nacvičujeme, a to text i melodii současně. Dbám na správné frázování, dodržování rytmu a vyžaduji adekvátní interpretaci výrazu písně. Za ta léta se mi osvědčila metoda předvedení, jak by píseň měla být zazpívána, a naopak, jak by vypadat rozhodně neměla, to totiž na děti hodně zabírá. Vyžaduji po dětech, aby rukama prováděly pohyb, který napodobuje délku tónů. Například při dlouhých tónech si dlouze hladí jednou rukou paži druhé ruky. To jim významně pomáhá dodržovat daný rytmus a zároveň se do písně více vžijí a lépe jí naslouchají. Čím více smyslů zapojí, tím se více písni přiblíží a lépe pochopí, co vše je po nich požadováno. Velkým vzorem je mi dodnes bývalý sbormistr, který svou pokorou a pílí dosáhl uznání po celé Evropě, a s ním i já se mohla tehdy podívat do „velkého světa“. Dalším vzorem pro mě byl mistr Eduard Haken, s nímž jsem sólově zpívala.
Všechna cvičení a techniku zjednodušuji a převádím do dětského podání, aby to dětem bylo blízké. Poctivá příprava se potom promítne v konečném vystoupení. Za 20 let mám za sebou téměř 150 vystoupení a na mnoho z nich ráda vzpomínám - koncert na konzervatoři Jana Deyla, v O2 aréně, ve Veletržním paláci, v Mánesu, na vystoupení pro paní Věru Čáslavskou, pro pana Augustina Bubníka, pro Dopravní podniky a další. Doufám, že i nadále budou naše vystoupení pestrá a budeme rozdávat hezké zážitky. Vždyť „hudbou řekneme víc než slovy“.
Ludmila Antonyová pracuje v Mateřské škole U Vysočanského pivovaru od 1. února 1995. Po nástupu do naší MŠ založila paní učitelka hudební pěvecký kroužek. Že se jedná o mimořádně talentovanou a nadanou hudebnici, jsem poznala hned po jejím přijetí do mateřské školy. Začaly se množit požadavky na pěvecká vystoupení dětí z hudebního kroužku k různým příležitostem - rozsvícení vánočního stromu u radnice, stavění májky, otevření nového pečovatelského domu pro seniory, adventní koncerty pro olympioniky-medailisty, benefiční večer na Konzervatoři Jana Deyla na Malé Straně, zpívání na různých oslavách, pravidelná účast na přehlídce mateřských škol Prahy 9 v Divadle Gong ve Vysočanech apod. Jedno vystoupení mám stále v živé paměti. Po zemětřesení v japonské Fukušimě byly do České republiky na ozdravný pobyt pozvány děti z této oblasti Japonska, které při katastrofě ztratily rodiče. Tenkrát mi volala paní Věra Čáslavská, že pro tyto děti zorganizoval Český klub olympioniků sportovní den, a požádala mě, zda by děti z našeho hudebního kroužku nezazpívaly při zahájení obě státní hymny -ČR a Japonska. Přiznám se, že se mi podlomila kolena. Předškoláci a zpívat státní hymnu v japonštině? Paní učitelka Antonyová našla japonskou státní hymnu na webu, překomponovala tóniny do nižších poloh, aby je zvládly i malé děti. Vzpomínám si, jak jsme celý týden běhali s globusem a mapou a vysvětlovali dětem, kde se nachází Japonsko. Ač se to zdá neuvěřitelné, za týden děti hymnu uměly. Sportovní akce se zúčastnily děti z Fukušimy, pan velvyslanec z Japonska, představitelé MČ Praha 6, členové Českého klubu olympioniků, televize a ostatní média. Hned po zahájení zazpívaly děti státní hymny. Pan Štěpán Škorpil, který sportovní dopoledne moderoval, mi řekl: „Normálně se po státní hymně nikdy netleská, ale toto se nedalo vydržet“. Všichni zúčastnění tleskali nadšením.
Chtěla bych touto cestou paní učitelce Antonyové poděkovat za 20 let muzikantského nadšení, profesionalitu, mnoho krásných hudebních zážitků a hlavně za vzornou reprezentaci MŠ U Vysočanského pivovaru.
Marie Ledererová, ředitelka MŠ