Změna je v rukou učitelů

Vydáno:

Učitelé si stěžují na nespolupráci a zvyšující se agresivitu rodičů. Patrně oprávněně. Připomínám však, že naprostá většina rodičů jedná slušně a tato slušnost je neopouští ani v náročných situacích (stejně jako podstatnou část učitelů). Jen nevím, jestli můj odhad, že jde přibližně o osmdesát až devadesát procent rodičů, by schválili učitelé. Mám obavu, že ne. Zejména v některých lokalitách je zřejmě situace výrazně komplikovanější. Pak jsou i mezi rodiči programoví hulváti, kteří nejednají vychovaně v žádné životní situaci, tedy nejenom ve škole, možná to ani jinak nedokážou, a navíc mají pocit, že jim patří celý svět.

Mě však zajímají slušní rodiče, kteří v posledku se školou vůbec nespolupracují nebo s ní jednají jako kverulanti a agresoři a kteří se mění k horšímu v průběhu pokračující školní docházky dítěte i vlastních kontaktů se školou. Proč dochází ke zhoršení původně přijatelných vztahů mezi rodiči a učiteli? Proč jsou postupně obě strany naladěné více negativně? Proč si chodí rodiče stěžovat? Proč někdy chodí do školy dokonce s právníkem? Aby mi bylo rozuměno, někdy vznikne výrazný nesoulad během jednoho dvou měsíců (třeba po radikální změně přístupu při nástupu nového učitele), výjimečně i po jedné události, jindy narůstá v průběhu řady let pobytu dítěte ve škole.
Občas má každá strana „jen“ odlišná očekávání. A ta způsobují nesoulad, který v čase narůstá. Představa obou pak je, že druhá strana nenaplňuje nějaký zásadní úkol. Podle školy mají rodiče například vychov