Život rytíře

Dyslexie je jednou ze specifických poruch učení, která postihuje schopnost čtení, ať už techniku čtení, nebo porozumění tomu, co čteme. Podle mého názoru se však ještě nikdo bez čtení číst nenaučil, proto je třeba tuto dovednost trénovat v každém věku. V knihkupectvích najdete velké množství knih, které lze využít k rozvoji čtenářské gramotnosti u žáků s dyslexií na 1. stupni základní školy. Čím jsou však starší, tím je složitější přitáhnout žáky s dyslexií ke čtení.

Kniha her i čtení vznikla na základě mých zkušeností s dětmi s SPU a slabšími čtenáři. Ti si zde přečtou dobrodružný příběh, který je zasazen do konce vlády Jana Lucemburského, do doby rytířů, rytířských ctností i turnajů, ale i rozbrojů mezi jednotlivými rytíři.

Text je typem a velikostí písma přizpůsoben dětem s dyslexií a doplněn obrázky s úkoly. Je psán větším bezpatkovým písmem, Arialem velikosti 16. Takto velké písmo je voleno právě s ohledem na výzkumy, které potvrzují i u běžných žáků, že velikost písma ovlivňuje porozumění textu. U žáků s dyslexií je to podobné. Proto byl při druhém vydání zvolen formát knihy velikosti A4 oproti původní velikosti A5.

Některé skupiny hlásek jsou vyznačeny tučně. Nelze jednoznačně říci, že se jedná o slabiky, spíše o celky, které je vhodné číst najednou. V rámci těchto skupin je totiž vyznačeno i správné čtení neslabičných předložek spolu s první slabikou slova, ke kterému patří. Jedná se o text, který je určený pro ty žáky s dyslexií, kteří ještě stále potřebují při čtení nějakou oporu. V době začínající a probíhající puberty již nikdo nechce, aby mu rodič pomáhal se čtením tím, že mu posouvá záložku. To si radši nechá předčítat. Bez tréninku čtení se ale čtenářské schopnosti nemohou rozvíjet. Naslouchání čtenému textu pak může sloužit jako motivace ke čtení, zpočátku třeba i jednodušších textů.

Slova před textem slouží k rozečtení. Je vhodné ověřit, zda žák těmto slovům rozumí. Pod text jsou vložena sousloví, o kterých je vhodné si popovídat, vysvětlit si význam, neboť se mnohdy jedná o nepříliš běžné obraty. Prostřednictvím tohoto úkolu lze rozvíjet slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti žáků.

Kdo nepotřebuje při čtení oporu, nemusí číst text označený písmenem A, ale může po seznámení se se slovy z tabulky přejít rovnou na text B. Text B je psán také bezpatkovým písmem stejné velikosti jako text A. Nejmenší velikost bezpatkového písma, která žákům s dyslexií podle různých šetření vyhovuje, je u starších žáků a dospělých jedinců s dyslexií Arial 12.²⁾

Pokud texty slouží i jako nápravné, doporučuji v tomto období nacvičovat čtení s interpunkcí. Podle mých zkušeností je ještě starší žáci s dyslexií nemají zautomatizované. Pokud nedojde k automatizaci, dochází následně vlivem nepochopení větné stavby k nesprávnému porozumění textu.

Texty jsou doplněny herními úkoly, které procvičují zrakové vnímání, koncentraci pozornosti, pravolevou orientaci i porozumění textu. Rozšířené jsou úkoly zaměřené na procvičení seriality a paměti. Všechny úkoly jsou navázány na text nebo ho doplňují a rozšiřují. Mimo jiné se opakovaně jako úkol vyskytuje přiřazování slova vyskytujícího se v textu k jeho významu. Pokud to žák nedokáže nebo si není jist, může si význam slova najít v abecedně řazeném slovníčku na konci knihy.

Čtenáře, v tomto případě žáka s dyslexií, vedeme k tomu, aby odpovědi na otázky vyhledával v textu. Přesto se stává, že tvrdí, že odpověď nemůže nalézt, nebo spontánně odpoví špatně. Pak je potřeba s ním chybnou odpověď probrat a ukázat mu, jak může příště postupovat. Například hned na otázku, která se týká prvního textu (Kdo vládne v této době v našich zemích?), leckdo odpovídá „prezident“. Je tedy potřeba mu ukázat, že se pohybujeme v kontextu vypravování (výpovědi), a tudíž toto nemůže být správná odpověď. Zájmeno „této“ se totiž nevztahuje k současnosti, ale právě k době určené textem. Podobně otázka, zda byl vítěz spravedlivě odměněn, nutí čtenáře k uvažování. V textu se totiž o odměně nikde nemluví a čtenář si potřebuje uvědomit, že hradní pán chtěl rytíře, který zvítězil, zavřít do žaláře. Z této informace je pak možné vyvodit, zda to je, či není spravedlivá odměna. Vždy doporučuji, aby každý své odpovědi zdůvodnil, vysvětlil. Mimo jiné se objeví otázka, na kterou má žák odpovědět, že správnou odpověď nezná. I takové otázky souvisejí se čtenářskou gramotností. Ukazují, že na vše nemusí vždy existovat v textu odpověď. Oproti prvnímu vydání je po zkušenostech s prací s touto knihou zařazeno o něco více úkolů a u některých byla mírně zvýšena jejich obtížnost.

Na konci knihy se nachází část určená pro rodiče a učitele či speciální pedagogy. Najdou zde podrobnější , jak s knihou pracovat, jak řešit neúspěchy v některých cvičeních, a také správná řešení obtížnějších úkolů. Nově jsou zde popsány tipy aktivit, ke kterým lze text využít, a jak přitom postupovat krok za krokem. Jednotlivé aktivity jsou prostřednictvím obrázku kuše s číslem zařazeny hned pod textem A. Není však nutné, aby se postupovalo po těchto krocích, když váš žák s dyslexií doporučenou dovednost již zvládá. V takovém případě je vhodné sáhnout po dalším tipu bez ohledu na číslo tipu v textu.

Na rozdíl od čítanek pro dyslektiky je tato kniha vhodná i k využití v hodinách věnovaných čtenářským dílnám, neboť se jedná o ukončený příběh, a nikoli pouze o ukázky z jednotlivých knih.