Zipyho kamarádi

Dle ÚZIS ČR počet psychiatrických pacientů ve věku 0-19 let stoupl od roku 2000 téměř o pětinu a stoupá i počet dospělých pacientů (o 60 %).¹Finanční zabezpečení psychiatrických služeb je přitom v ČR dlouhodobě hluboko pod evropským průměrem. Děti stále častěji trpí různými psychosomatickými obtížemi a nedovedou si vytvořit zdravé sociální vazby, což často vede k výskytu rizikového chování a psychických obtíží v dospělosti. Naučíme-li děti již v raném věku rozumět svým emocím, umět je adekvátně vyjadřovat a zdravým způsobem se vyrovnávat s negativními emocemi, budou pak v adolescenci a dospělosti schopné lépe řešit zátěžové situace a problémy zdravým způsobem. Můžeme tak předejít výskytu duševních obtíží či rizikového chování (např. užívání návykových látek, šikany, rasismu, sebepoškozování apod.). Naše společnost se postupně stále více orientuje na předcházení různým chorobám a výskytu nežádoucích vzorců chování.

Emocionální výchova dítěte je v první řadě záležitostí rodiny, avšak ani škola by neměla v této oblasti zůstávat pozadu. Není institucí pouze vzdělávací, má plnit výchovně-vzdělávací funkci. Chování ve vrstevnické skupině, vyjednávání s vrstevníky, řešení konfliktů s nimi, navazování přátelství apod. se navíc dítě doma, kde má většinou jednoho až dva sourozence, naučí jen těžko. K tomu je ideálním tréninkovým hřištěm prostředí školní třídy, které by měl (stejně jako prostředí a klima celé školy) kultivovat třídní učitel i ostatní pracovníci školy.

Jedním z nástrojů emocionální a sociální výchovy je metodika Zipyho kamarádi a na ni navazující Jablíkovi kamarádi. Jedná se o licencovanou metodiku, která proškolenému pedagogovi poskytuje pevnou strukturu práce s dětmi ve věku 5-7 let (u Jablíka 7-9 let), při níž se děti učí tzv. copingové strategie a rozvíjí se jejich sociální dovednosti. V šesti modulech po čtyřech lekcích se děti naučí , které neublíží, řešit konflikty bez agrese, navázat a udržet si přátelství, vyrovnat se se ztrátou či životní změnou.

Každý z nás se někdy ocitá v obtížné životní situaci - od nejběžnějších, jako je stres ze zpoždění, když uvízneme v dopravní zácpě, přes neshody s partnerem po závažnější situace, jako jsou např. ztráta zaměstnání, rozvod či úmrtí někoho blízkého. Takové situace se nevyhýbají ani dětem, ať již jde o strach ze zkoušení či písemky, nervozitu z nového kolektivu, obavy, zda uspějí mezi vrstevníky, nebo o zmiňovaný rozvod či úmrtí v rodině. Každý člověk se s takovou zátěžovou situací nějak vyrovnává.

Všechny způsoby, které k tomu používáme, bez ohledu na to, jak jsou funkční či společensky přijatelné, nazýváme copingovými strategiemi neboli . Všechny strategie volíme, protože se domníváme, že nám pomohou situaci vyřešit nebo se alespoň lépe cítit. Některé tyto strategie nám skutečně pomohou (můžeme se se svým trápením někomu důvěryhodnému svěřit, jít si zaběhat, vyplakat se, najít si odbornou pomoc), jiné jsou trochu ošidnější (když se půjdeme opít, cítíme se sice chvíli lépe, z dlouhodobého hlediska jde však spíše o rizikové chování, můžeme si koupit něco hezkého na sebe, což nám zvedne náladu, nicméně pouze v případě, že nám to dovoluje naše finanční situace, apod.), některé jsou dokonce destruktivní či autodestruktivní (různé agresivní chování, které nám uleví, ale poškodí toho, proti komu je náš vztek namířen, případně sebepoškozující jednání, které může v krátkodobém horizontu přinést úlevu, ale dlouhodobě nám škodí). Každému z nás navíc fungují jiné strategie - pro někoho může být běh skvělou relaxací, pro jiného noční můrou.

Zipyho kamarádi - a stejně tak i Jablíkovi kamarádi - neučí děti, které copingové strategie použít, které jsou dobré a které špatné. Učí děti, jak poznat, že jim způsob, který si zvolily, pomůže cítit se lépe, a zároveň si ověřit, že tento způsob neublíží ani jim, ani nikomu jinému. V Zipyho kamarádech těmto dvěma zásadám říkáme "zlatá pravidla" a vinou se celou metodikou. Takto jsou děti vybaveny pro všechny typy potíží, které jim mohou přijít do cesty v průběhu celého života. Naučí se poznat, kdy se necítí dobře, a hledat v takové situaci něco, co jim pomůže cítit se lépe (což, jak jsme si řekli, může být vysoce individuální) a co zároveň nikomu neublíží. Zároveň se učí, že některé situace nemůžeme změnit (například úmrtí, rozvod rodičů apod.), ale můžeme pro sebe udělat něco, co nám danou těžkost pomůže lépe překonat.

(v originále Zippy's Friends) byla vyvinuta zhruba před 15 lety ve Velké Británii. Organizace pracující na poli prevence sebevražd byla oslovena farmaceutickou firmou s nabídkou spolupráce na vývoji preventivního programu, který by vybavil děti dovednostmi pro zvládání stresových situací. Byl navržen program pro malé děti, který je měl naučit tzv. copingové strategie, strategie zvládání obtížných životních situací. Tento program byl testován v kulturně odlišných zemích a na základě zjištěných skutečností upraven tak, aby byl genderově i kulturně neutrální a byl tak přínosem pro chlapce i dívky z různých sociokulturních prostředí. Program dostal název Zippy's Friends (Zipyho kamarádi) a o jeho distribuci a rozvoj se začala starat charitativní organizace Partnership for Children. Program se začal šířit po celém světě - v současnosti s ním pracují učitelé v 30 zemích světa. V mnoha zemích proběhla i nezávislá evaluace programu. Vždy se potvrdily přínosy práce s metodikou pro rozvoj copingových strategií, rozvoj sociálních dovedností, ale i akademických dovedností. Česká evaluační studie (podrobnosti viz dále) tyto závěry potvrdila a přinesla zajímavá zjištění o prospěšnosti metodiky pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Jak jsme již uvedli, metodika je rozdělená do . Každý modul uvádí příběh dvojčat Lenky a Tondy (v originále Leela a Tig), jejich kamarádů a strašilky Zipyho. Lenka a Tonda vstupují do 1. třídy a zažívají příhody, které jsou dětem blízké. Jednotlivé lekce jsou přesně strukturovány - pracuje se s příběhem, opakuje se, co jsme se naučili, v nových aktivitách děti objevují a učí se nové dovednosti. Na závěr vždy krátce evaluují, jak se jim daná hodina líbila a jak se v jejím průběhu cítily. V metodice pro učitele je přesně popsáno, jaký je cíl dané lekce, jaké pomůcky jsou potřeba, jaká je přibližná časová dotace jednotlivých aktivit atd. Na konci každého modulu je aktivita na doma, určená pro práci rodičů s dětmi. Metodika obsahuje pracovní listy, obrázky k příběhům i DVD s "doplňkem pro inkluzi" (alternativními aktivitami pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami integrovanými v běžné základní škole) a dalšími materiály.

, určená dětem ve věku 7-9 let, je o mnoho mladší. Po dvouletém pilotování a evaluační studii byla představena na mezinárodním workshopu v Oxfordu na jaře 2016. Česká republika je jednou z prvních zemí, kde je zaváděna jako pokračování Zipyho kamarádů. Hlavní hrdinové Jablíkových kamarádů jsou stejní jako v Zipyho kamarádech, jen strašilka Zipy chybí, místo ní se objevuje křeček Jablík. Děti prožívají prázdniny, které však nejsou jen idylickým obdobím. Opět se jedná o šest modulů po čtyřech lekcích, příběhy je však tentokrát neuvozují, ale ukončují. Navíc se jedná o příběhy nedokončené - děti samy vymýšlejí, jak by se mohly odvíjet dál. Metodika staví na tom, že děti jsou již starší a mají některé dovednosti osvojené. V Zipyho kamarádech jsou například určená pravidla chování v průběhu práce (např. hlásíme se, nasloucháme si apod.), v Jablíkových kamarádech tvoří děti společně s pedagogem Dohodu, která je obdobou těchto pravidel. Témata Jablíkových kamarádů jsou podobná jako u Zipyho - emoce, konflikty, vztahy, šikana, ztráta a změna -, proniká se však do větší hloubky a aktivita stojí ještě více na dětech samotných. S metodikou Jablíkovi kamarádi lze navázat na Zipyho kamarády, ale je také možné začít rovnou s ní, bez této návaznosti.

Evaluace v České republice proběhla v roce 2015/2016 formou kontrolované randomizované studie. Do studie bylo vybráno 14 škol, které byly následně náhodně rozděleny (proto randomizovaná studie) do dvou stejně velkých skupin - experimentální a kontrolní (kontrolovaná studie). Experimentální skupina v průběhu školního roku pracovala s metodikou Zipyho kamarádi, kontrolní nikoliv. Počáteční úroveň sledovaných jevů byla zajištěna provedením pre-testu u obou sledovaných skupin. Srovnání bylo provedeno po sebrání post-testu po ukončení implementace programu. Ve studii byla použita baterie 31 otázek, které zodpovídali učitelé o jednotlivých žácích (anonymně, za použití unikátního kódu). Na čtyřbodové škále hodnotili projevy chování jednotlivých žáků v oblasti sebeovládání a sociálních dovedností . Celkem se získalo 807 vyplněných dotazníků, z toho 466 v experimentální skupině a 341 ve skupině kontrolní.

Děti z experimentální skupiny byly v post-testu po absolvování programu hodnoceny lépe téměř ve všech sledovaných oblastech. V kontrolní skupině se neprojevily statisticky významné rozdíly. Děti, které prošly programem, dokážou odložit své potřeby, jsou samostatnější, lépe zvládají školní zátěž, udržují pořádek, dokončují práci včas a lépe se přizpůsobují novým situacím. Lze předpokládat, že se tyto děti lépe adaptují na školní prostředí. Dále žáci, kteří absolvovali program, vykazovali dle hodnocení lepší výsledky v oblasti sociálních dovedností. Lépe spolupracovali s vrstevníky, dokázali si říci o pomoc, řešili konflikty dohodou, dokázali přijímat kritiku, poukázat na nespravedlnost a výrazně lépe dokázali popsat své pocity.

Realizace programu Zipyho kamarádi přináší srovnatelné pokroky pro skupinu dívek i chlapců. Program Zipy se projevil jako přínosný pro všechny ročníky, ve kterých byl implementován (od nultých po třetí). Analýza dat týkajících se zvládání učiva ukázala, že v experimentální skupině došlo k výraznému posunu směrem k lepšímu hodnocení studijních výsledků žáků. Toto zjištění je v souladu s předpokladem, že pozitivní ovlivňování prostředí a rozvíjení sociálních dovedností a dovedností self-managementu má vliv na zlepšení akademické úspěšnosti žáků.

Významné zjištění přineslo sledování realizace programu Zipyho kamarádi . Jednalo se o žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním.²Tito žáci zaznamenali ve sledovaných jevech tak výrazný posun, že se v hodnotách post-testu přibližují žákům bez identifikované diagnózy. Ve skupině kontrolní k takovému posunu nedošlo a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami zůstávají výrazně horší než zbytek třídy. Ukazuje se tedy, že program Zipyho kamarádi výrazně přispívá k adaptaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na školní prostředí a jejich začlenění do třídního kolektivu.

Z výpovědí pedagogů, které jsme získali v průběhu metodických setkání, která probíhala v průběhu celé realizace projektu, vyplývá, že učitelé vidí v programu smysl, dokonce mají pocit, že lze pozorovat změny ve frekvenci konfliktů. Na "Zipyho" se odkazují při řešení konfliktů vzniklých v ostatních hodinách.

Zipyho kamarádi se v České republice poprvé objevili v roce 2015, kdy nezisková organizace E-clinic, z. ú., ( ) ve spolupráci s Centrem sociálních služeb Praha ( ), oddělením Pražské centrum primární prevence ( ) získala grant (od Ministerstva zdravotnictví ČR v rámci Norských fondů v Malém grantovém schématu Psychiatrická péče) na implementaci této metodiky. V rámci projektu bylo proškoleno 43 pedagogů, s metodikou pracovalo 532 dětí a další s ní pracují v tomto školním roce. Byla provedena kontrolovaná evaluační studie, která prokázala přínos práce s metodikou. V roce 2016 se Centru sociálních služeb v partnerství s E-clinic, z. ú., podařilo získat grant na další dva školní roky v rámci programu Praha - pól růstu nejen na Zipyho kamarády, ale i na program Jablíkovi kamarádi. V současnosti se metodiky Zipyho kamarádi i Jablíkovi kamarádi školí v Praze formou třídenního kurzu a následného metodického vedení, Jablíkovi kamarádi se překládají a tisknou, školit se začne na jaře 2017. Informace i možnost přihlášení lze nalézt na . Pracujeme na dalším šíření metodiky i na soustavné metodické podpoře stávajících proškolených pedagogů a věříme, že se nám brzy podaří rozšířit obě metodiky i za hranice Prahy. Evaluace i ohlasy rodičů, učitelů i dětí samotných nás nenechávají na pochybách, že je to užitečné.