Žáci cizinci v českém školství a předčasné odchody ze vzdělávání

Mgr. Andrea Svobodová

Vydáno: 14. 06. 2022 20 minut čtení

Pokud se dospělý člověk přestěhuje do cizí země, většina lidí chápe, že naučit se nový jazyk pro něj může být obtížné. V případě dětí ale většina z nás předpokládá, že se jazyk naučí bez zábran a přirozeně. Jak je to ale ve skutečnosti? Je možné očekávat, že někdo bez podpory zvládne jazyk na takové úrovni, aby mohl plně využít svůj vzdělávací potenciál neboli aby mohl „ukázat, co v něm doopravdy je“? Data týkající se předčasných odchodů ze vzdělávání nasvědčují, že opak je pravdou. Jsou to totiž právě žáci cizinci, kteří jsou předčasným odchodem nejvíce ohroženi. Potřeba věnovat zvýšenou péči této cílové skupině se s příchodem uprchlíků z Ukrajiny stává ještě zřetelnější a je jasné, že nebudeme-li tuto situaci řešit dnes, může to mít do budoucna velmi negativní dopady jak na individuální, tak na celospolečenské úrovni. Následující článek mapuje situaci dětí cizinců v českém vzdělávacím systému (s důrazem na situaci v Jihomoravském kraji), poukazuje na problémy, se kterými se potýkají, a hledá odpověď na otázky, jak jejich situaci zlepšit.

Popis výchozí situace

Data Eurostatu ukazují, že

žáci s migrantským původem

(dále v textu „žáci cizinci“)¹⁾patří s ohledem na předčasné odchody ze vzdělávání i ze škol (v EU) mezi ty nejohroženější. Platí to i pro Českou republiku, kde je situace ve srovnání s jinými zeměmi EU (Řecko, Itálie, Španělsko) sice stále relativně příznivá, nicméně se neustále zhoršuje. Mezi rokem 2019 a 2020 tak

došlo k nárůstu

předčasných odchodů ze vzdělávání u těchto žáků z 8,3 % na 13,2 %

, což znamená, že jsme na tom hůře než například Belgie nebo Portugalsko, kde se problém předčasných odchodů ještě před 10 lety týkal více než 20 % žáků cizinců. To, že žáci cizinci patří v České republice mezi ty předčasným odchodem ze vzdělávání nejohroženější, dokládá dále i fakt, že z celkového počtu cizinců ve věku 15–19 let evidovaných v ČR od roku 2014 až 2019

na střední škole nestudovala ani polovina z nich

.²⁾ Ve školním roce 2019/2020 studovalo na SŠ 9 496 cizinců (bez azylantů), přitom cizinců ve věku 15–19 zde v roce 2019 pobývalo 20 726 (z nich 17 694 více než 12 měsíců). Více než 11 tisíc mladých cizinců ve věku školní docházky se tedy nevzdělávalo.

Dalším nepříznivým zjištěním je to,

že ze všech žáků cizinců v České republice tvořili ti, kteří ve šk. roce 2018/2019 předčasně ukončili studium na střední škole, téměř 4 %,

ačkoliv celkový

podíl žáků cizinců na středních školách byl pouhá 2 %

. V Jihomoravském kraji tvořili předčasně odcházejících cizinci 3 % ze všech cizinců studujících na středních školách, přičemž podíl na celkové žákovské populaci byl také cca 2 %. Tomu odpovídá i podíl žáků cizinců, kteří předčasně ukončili studium na střední škole, na celkovém počtu předčasně ukončujících žácích: ve školním roce 2018/2019 to bylo 19 % (celkem se jednalo o 1 811 žáků z 9 514), v Jihomoravské kraji 18 % (166 žáků z 916). Důvodem pro předčasný odchod ze střední školy bylo v ČR i JM kraji nejčastěji

ukončení studia na vlastní žádost

a až na druhém místě se jednalo o zanechání studia bez předepsané zkoušky (což je převažující důvod u ostatních studentů).

Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, velká část žáků cizinců ve věku, kdy by mohli studovat na střední škole, do žádné školy nedochází, a pokud ano, tak ji ukončují předčasně dvakrát častěji než jejich spolužáci.

Roli zde hrají

omezená znalost vyučovacího jazyka

a z toho vyplývající ne