Ztratili jsme vzácného člověka a vynikajícího odborníka v oblasti dětské psychologie a speciální pedagogiky. Dne 31. 8. 2016 zemřela doc. PhDr. Věra Pokorná.Vytrvale se věnovala přenosu zahraničních metod nápravy poruch učení a rozvoje kognitivních funkcí do českého prostředí. Obdivovali jsme její jazykové schopnosti, díky kterým mohla překládat a šířit deficity dílčích funkcí podle Sindelarové, Feuersteinovo instrumentální obohacení a jiné metody. Předávala své bohaté pracovní zkušenosti, které čerpala ze svého působení v pedagogicko-psychologickém poradenství, na Pedagogické fakultě UK v Praze a ze své terapeutické a lektorské praxe.
Feuersteinova metoda instrumentálního obohacení (FIE) ji hluboce oslovovala. Vznikla „z potřeby“, kdy v poválečné době Reuven Feuerstein řešil problém, jak zapojit do vzdělávání děti, které přišly do Palestiny, respektive do Izraele. Jejich startovní čára byla různá, často zatížená válečným traumatem. FIE se rozvíjelo a aplikovalo na potřeby dětí s handicapem. Pomáhá rozvíjet a podněcovat způsob myšlení. Zároveň mění přístup k výuce. Relativizuje dnešní dosažené poznání, výuku pojímá jako výuku ke změně a vývoji, klade velký důraz na práci s chybou jako možný zdroj učení. Doc. Pokorná zdůrazňovala, že si metoda klade za cíl naučit děti „duševní práci“ a tu vnímat jako proces. Již od předškolního věku děti dokážou rozlišovat fyzickou a duševní práci.
Věnovala se také otázce motivace. Dokazovala, že pokud v procesu učení dojde k propojení kognice a emocí, vnitřní motivace jedince vzrůstá. Řešení adekvátně náročných úkolů nám i žákům přináší radost a radostný zážitek chceme opakovat. Byla přesvědčená, že úkoly v procesu učení je důležité propojovat se světem dospělých, navazovat na reálnou zkušenost žáků, vytvářet prostor pro znovuvybavování si. Připomínala, jak důležité je klást otázky: Kde ses s tím už setkal? Jak jsi na to přišel? K čemu je to dobré? Kde to použiji? Diskutovala s námi o dalším využití FIE. Viděla možnosti využití v práci s talentovanými dětmi a seniory.
Na kurzech, které vedla, byla zjevná její vytrvalost, hloubka znalostí a mimořádná schopnost dávat poznatky do souvislostí a uspořádat je do systému.
Doc. Pokorná byla hluboce lidská, moudrá a laskavá. Na kurzech naslouchala všem frekventantům - učitelům, poradenským pracovníkům, rodičům. Zvala nás do diskuse, přesvědčovala nás, že každý má co říci, každý může ostatní obohatit. Vytvářela tak atmosféru vzájemné úcty a vzájemného učení, kde bylo možné sdílet své přesvědčení, zkušenosti i pochybnosti. Měla v dnešní době vzácnou schopnost - dokázala spojovat lidi v jejich úsilí měnit školu tak, aby žáky připravovala na život.