Vzdělávání mimořádně nadaných dětí

Již zpočátku škola navázala intenzivní spolupráci s Pedagogicko-­psychologickou poradnou Olomouckého kraje, která na základě identifikace ze strany učitelů nebo rodičů provádí důslednou psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku. Výsledkem tohoto nesnadného procesu je sestavení tříd s 15 až 17 dětmi, z nichž alespoň jednomu byla diagnostikována dvojí výjimečnost. V každém ročníku kromě třídního učitele působí i plně kompetentní asistent pedagoga, který se dítěti či menším skupinám aktivně věnuje a doplňuje hlavní výchovně­vzdělávací činnost. Celý projekt by se však s úspěchem nerozvíjel bez velké opory školní psycholožky, jelikož její úsilí významně pomáhá pedagogům při sestavování plánů pedagogické podpory a individuálních vzdělávacích plánů, při komunikaci s rodiči a také při úpravách vyučovacího procesu.

Naše koncepce vzdělávání MiND vychází z přílohy školního vzdělávacího programu pro třídy s rozšířenou výukou skupiny předmětů a průběh vyučovaní staví na třech pilířích: akcelerace, enrichment a diferenciace. Stěžejní část přitom tvoří právě obohacování ve formě netradičních aktivit, probrání učiva více do hloubky, začlenění atraktivních témat, vytváření mezipředmětových vazeb, realizace exkurzí apod.

Mimořádně nadané děti mají zcela odlišné edukační potřeby. Jejich vynikající paměťové schopnosti, flexibilita myšlení, nezkrotná dychtivost po novém poznání a nutnost uplatňovat enormní kreativitu vyžadují zásadní změnu vyučovacího procesu ve smyslu organizačním, obsahovém i metodologickém. Díky zájmu o aktuální dění si tyto děti přesně uvědomují, jak se mění okolní svět a nároky na uplatnění ve společnosti. Naprosto tedy odmítají nezáživné memorování, neustálé opakování a zbytečné procvičování.

V rámci modifikace učebních strategií proto volíme inovativní techniky, při kterých se snažíme, aby děti zapojily logické uvažování, analytické zkoumání, prostorové vnímání, řečové schopnosti, plánování, pohyb a bezpochyby i intuici. Mezi námi nejužívanější taktiky například patří:

Vlastní zkoumání představuje pro MiND nutnost, bez které jejich zaujetí pro plnění úkolu rychle klesá. V každém případě potřebují porozumět fungování věcí a významu aktivity, proto je pro ně hledání vhodných řešení nejrůznějších problémů silným motivačním činitelem. Praktické bádání a tzv. aha efekt žáky pobízejí k vytváření algoritmů, které následně aplikují do rozmanitých oblastí. Prostřednictvím objevování se také automaticky učí bez obav pracovat s chybou jako nástrojem ke zlepšení.

Mezi oblíbené publikace MiND patří encyklopedie, které čtou již od útlého věku a které automaticky rozvíjejí jejich slovní zásobu nejen v odborných termínech. Úroveň jazykových schopností se tak neustále zvyšuje a ve spojení s potřebou věcné diskuse tvoří ideální základnu pro využití metod RWCT. V rámci obohacování zařazujeme do všech předmětů texty umělecké i naučné literatury, se kterými se žáci učí pracovat, vyhledávat informace a třídit úvahy do smysluplných celků. Z charakteristik pramení také neustálá touha po dotazování, zpřesňování a objasňování nových poznatků. Současně však děti mnohdy potřebují podpořit ve svém uvažování, získat jistotu v konkurenčním prostředí složitých osobností nebo se naučit obhájit si vlastní názor, v čemž jim postupy RCWT značně pomáhají.

MiND disponují rozměrnou představivostí a schopností soustředit se. Když mají před sebou úkol, často volí obtížnější způsob řešení a uvažují o možnostech, které by mohly nastat v případě, že by se některá z podmínek změnila. Velice rádi tak přemýšlejí nad úlohami s nejednoznačnou instrukcí, v nichž mohou uplatnit více pravidel či kroků.

Díky dlouhodobé koncentraci aktivně přistupují ke kaskádovitému zadání, v němž každý následující krok vychází z výsledku předchozího. V našich třídách se setkáváme se žáky s rozličnou úrovní nadstandardních vědomostí i rozdílným pracovním tempem, součást příprav pedagogů tedy obvykle tvoří i víceúrovňová cvičení, která dělí obsah učiva do několika výkonových sfér sestavených dětem na míru.

S naprostou samozřejmostí činíme vyučování atraktivnější pomocí didaktických her a inscenačních metod, které mimo jiné vnášejí do klimatu třídy uvolnění, pozitivní kamarádské vazby a především humor, bez něhož by proces osvojování vědomostí nebyl úplný.

Za dvanáctiletou praxi se nám potvrdilo, že k maximálnímu uspokojování vzdělávacích potřeb MiND je nutné přizpůsobit formy práce tak, aby děti měly možnost autonomie v přístupu k problému. Současný svět dospělých však vyžaduje i dovednost komunikace v týmu, přijímání kompromisů nebo odlišných návrhů. Proto i my učíme děti skupinovým činnostem, přestože to mnohým z nich činí zpočátku značné obtíže. Z dlouhodobého hlediska tato strategie nicméně pomáhá dětem respektovat názory druhých bez pocitu vlastní křivdy, cvičí je v rozdělování a přijímání rolí v komunitě a v neposlední řadě také přispívá k pochopení vzájemných vztahů.

Jelikož u MiND bývá častým jevem oslabení v interpersonálních oblastech jednání a vnímání sebe sama, ve skupinových aktivitách MiND někdy poprvé zažívají pocit sounáležitosti i radost, že jim konečně okolí rozumí. Děti z našich tříd mívají vysoké nároky na svůj výkon, snaží se uspět v každé oblasti a tříští dráhu osobního rozvoje do několika směrů, což pro ně bývá vyčerpávající. Pokud ale dostanou možnost diskuse a interakce se spolužáky, pracují na selfmanagementu intenzivně, avšak nenásilně.

Jelikož k nám přicházejí žáci s opravdu rozmanitou úrovní znalostí, především v nižších ročnících musejí učitelé volit cestu diferencovaného vyučování. V přípravě na běžnou hodinu je tak potřeba kombinovat aktivity pro jednotlivé skupiny dětí i svědomitě promyslet efektivní zapojení asistenta pedagoga. Ačkoli se jedná o klasické vzdělávání, v některých hodinách působí jako malotřídní a pedagog s asistentem kooperují v téměř vyrovnaném tandemu.

Abychom mohli dát našim MiND prostor k předvědeckému zpracování jimi vybraných témat, zavedli jsme do rozvrhu předmět Projektové vyučování. Z disponibilních hodin jsme získali časovou dotaci tak, aby po celý první stupeň měli žáci jednou v týdnu možnost tréninku zpracování dat a odborných údajů. V tomto předmětu MiND objevují kvalitní zdroje informací, analyzují obsah z různých úhlů pohledu, zdokonalují svůj řečnický projev, později zapojují do zkoumání ICT a následně své poznatky systematicky sepisují do závěrečné práce. Výsledek náročného snažení s nadšením prezentují před třídou, rodiči nebo vedením školy.

Ze strany dospělého vnímám stěžejní úlohu základního vzdělávání v přípravě na reálný svět. MiND jsou však z důvodu své zvýšené senzitivity nuceni neustále vstřebávat veškeré vjemy z okolí s obdobnou intenzitou a orientace v běžných situacích se pro ně stává náročnou disciplínou. Nadaní žáci si dokážou představit ideální výsledky, možnosti a k těm se svým perfekcionismem přímočaře směřují. Kvůli tomu si tak někdy vytvářejí až idealistický obraz o tom, jací by mohli být a čeho by mohli dosáhnout, což následně vede k jejich silné sebekritičnosti. Ve spojení s hlubokou emocionalitou si pak uvědomují rozdíl mezi svým postavením a ideálem, což jejich sebehodnocení významně snižuje. Hlavním cílem našeho působení je tedy naučit děti operovat s kognitivními učebními strategiemi tak, aby jako odlišné, ale sebejisté osobnosti dokázaly uplatnit svůj potenciál a nalezly v něm výhodu, která jim pomůže plnohodnotně projít životem.