Výchovný poradce jako hodnotitel učitelů? Rozhodně ano!

Vydáno:

Výchovný poradce jako hodnotitel učitelů? Zní vám to trochu zvláštně, neobvykle či přímo nemožně? Opak je pravdou - i vy se můžete stát hodnotiteli svých kolegů z jednoho prostého důvodu: jste totiž největšími odborníky na určitou část jejich práce, na oblast péče o žáky s potřebou různých podpůrných opatření. Chybí vám možná dvě věci, a to pověření od ředitele školy a znalost postupu při hodnocení. Obě lze přitom získat. O první stačí požádat, protože vašeho ředitele to možná nenapadlo, a věřte, že se mu rozhodně uleví, když si hodnocení této oblasti vezmete na starost. O druhé oblasti se dozvíte v dnešním článku a pak jen záleží na vás, jak získané znalosti přeměníte v dovednosti z praxe.

Výchovný poradce jako hodnotitel učitelů? Rozhodně ano!
Mgr.
Irena
Trojanová,
Ph.D.,
Centrum školského managementu Pedagogické fakulty UK, ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala, Praha 8
Pojďme se nejprve podívat na trochu teorie, která pracuje s termíny kontrola, hodnocení, evaluace a řízení pracovního výkonu.
Kontrola
představuje zjištění daného stavu. Příkladem je individuální vzdělávací plán, který vám kolegové odevzdají, a vy zkontrolujete odevzdání. Pokud se na něj zkušeným okem podíváte a zjistíte, zda obsahuje všechny položky, bude se už jednat o hodnocení.
Hodnocení
znamená, že věc, kterou kontrolujete, srovnáte s určitými kritérii. Zvláště v pedagogice se pak objevuje ještě jeden termín - evaluace.
Evaluace
znamená naplánované hodnocení (časově i obsahově), ze kterého vyplývají závěry do budoucna. V běžné praxi ale oba termíny splývají, domluvme se tedy na častěji používaném termínu hodnocení.
V personálním řízení se nepracuje s izolovaným hodnocením, tato činnost spadá do procesu nazývaného
řízení pracovního výkonu
. Ten se skládá ze čtyř základních částí: dohody o pracovním výkonu, motivujícího vedení, sledování a hodnocení pracovního výkonu a poskytování zpětné vazby. Pojďme se na jednotlivé části podívat podrobněji.
Aby mohl pracovník svou práci vykonávat, musí vědět, co přesně má dělat. A to bude váš první úkol - popsat svým kolegům, co od nich požadujete, tedy vymezit
dohodu o pracovním výkonu
. Jednou částí dohody o pracovním výkonu učitele tedy může být např. sledování žáků a případné doporučení na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, seznámení se s výsledky vyšetření, vypracování - společně s ostatními - plánu podpůrných opatření a jeho průběžného vyhodnocování. S tím souvisí i práce učitelů s konkrétním žákem s přiznanými podpůrnými opatřeními v hodinách, individuální přístup k němu i odpovídající hodnocení. Jiná část dohody se bude týkat např. kariérového poradenství, kdy požádáte třídní učitele o spolupráci při kontaktování rodičů nebo o pomoc při organizaci besed. Důležité je, aby kolegové byli prokazatelně seznámeni s tím, co po nich jako výchovní poradci budete požadovat, a rovněž s tím, jak mají požadované úkoly vypadat. Učitelé tedy vědí, co mají dělat, ale někdy to pro ně není jednoduché.
Zde přichází na řadu druhá část řízení pracovního výkonu a tou je motivující vedení.
Motivující vedení
představuje vaši podporu kolegů v oblasti prací, které od nich požadujete. Může se jednat o dodání zpracovaných formulářů, individuální pomoc v případě potřeby, zapůjčení potřebné literatury a hlavně váš vlastní příklad chuti do práce. Patří sem také váš optimismus, protože ten je v současné byrokratické době opravdu zapotřebí!
Pokud vaši kolegové vědí, jakou práci od nich potřebujete, a cítí vaši podporu, můžete začít jejich práci
sledovat a hodnotit
. Jaké oblasti činnosti můžete sledovat? Některé už byly naznačeny, pojďme si je však rozdělit do čtyř základních oblastí: oblasti pracovních výsledků, pracovního chování, motivace a rozvoje. Zároveň se rovnou podíváme na to, jaké nástroje lze při hodnocení jednotlivých oblastí použít.
První oblastí jsou
pracovní výsledky
. Ve výrobní sféře je tato kategorie jednoduše měřitelná, např. počtem vyrobených výrobků. Co je ale výsledkem práce učitele? Činnost učitele směřuje k žákovi, k posunu jeho znalostí i kompetencí podle školního vzdělávacího programu. Práci učitele v této oblasti je možné sledovat při návštěvě v jeho vyučovací hodině, ve škole se takové sledování označuje tradičně jako
hospitace
. Kritériem pro hodnocení pedagoga jsou doporučení zaznamenaná v individuálním vzdělávacím plánu, podle kterých můžete jeho práci zachytit např. s využitím třístupňové škály: splňuje, splňuje částečně, nesplňuje. Pro sledování pracovních výsledků je možné použít i další nástroj, kterým je
analýza dokumentů
. I ta je pro vás jako odborníky jednoduše realizovatelná. V sešitech žáků vidíte, zda je u žáků s dyslexií či dysgrafií dodržován individuální vzdělávací plán (kratší texty, místo diktátů doplňovačky), a to samé platí v matematice u žáků s dyskalkulií (větší názornost). Možné jsou samozřejmě i jiné nástroje, mezi které patří třeba
rozhovor
. Popovídat si se začínajícím učitelem, jak se mu práce se žáky daří, a poradit mu v případě potřeby určitě není od věci. Navíc se můžete zapojit i do jeho adaptačního plánu jako mentor v oblasti výchovného poradenství; jste těmi nejlepší, kdo si ho může vzít na starost.
Další oblastí je oblast
pracovního chování
. U ní můžete sledovat včasnost odevzdávání potřebných dokumentů a dodržování lhůt. Možná že právě tuto nepříliš oblíbenou administrativní oblast bude chtít váš ředitel zohlednit při udílení odměn a zeptá se na vaši zkušenost - a proč by měli všichni dostat stejnou finanční částku?
Motivace
představuje práci pedagoga mimo vlastní výuku, jedná se o různé akce pro žáky i rodiče, organizaci soutěží a třeba i výrobu pomůcek. Tuto oblast můžete vidět v rámci
porady
, které se účastníte, kde kolegové hovoří o výrobě pomůcek pro žáky s podpůrnými opatřeními (názorné osy, materiály pro český jazyk, programy na interaktivní tabuli). Abyste získali ještě větší přehled o práci kolegů a mohli vytvořit třeba databázi materiálů, je možné zařadit dotaz na tvorbu pomůcek do dotazníku.
Dotazník
je ale lepší vytvářet ve spolupráci s vedením školy, které ho využívá pro hodnocení učitelů ve více oblastech. Motivace je obvykle oceňována finančně, o výši odměny rozhoduje ředitel školy. Nicméně - pokud budu mluvit za sebe - určitě budu jako ředitelka ráda za další podklady, ovšem v souvislosti s vnitřním platovým předpisem, kde jsou kritéria uvedena.
Poslední oblastí je
rozvoj pedagogů
, tedy sledování toho, jak učitelé pracují na sobě a jak získané znalosti a dovednosti využívají pro rozvoj žáků. Tuto oblast je ideální sledovat prostřednictvím
portfolia
, souboru materiálů, které učitel považuje za stěžejní a kde se samozřejmě mohou objevit i položky související s oblastí výchovného poradenství.
Na základě zjištěných skutečností můžete svým kolegům poskytovat
průběžnou zpětnou vazbu
, tedy informovat je o tom, jak jejich minulou práci hodnotíte. Důležité je ale vaše nastínění přijatých opatření pro případné zlepšení práce. Právě směřování do budoucna znamená nejen zkvalitnění jejich pedagogické činnosti, ale zároveň i zlepšení znalostí a dovedností žáků.
Z výše uvedeného je zřejmé, že i výchovný poradce, ač to není obvyklé, se může zapojit do hodnocení ve všech oblastech a prostřednictvím mnoha nástrojů jako erudovaný hodnotitel. Pokud byste se chtěli o hodnocení dozvědět více, doporučuji knihu
Hodnocení učitelů
, která právě vychází v nakladatelství Wolters Kluwer ČR. Nejenže v ní najdete podrobnější popis jednotlivých oblastí i nástrojů hodnocení, ale i množství příkladů z praxe, které vás mohou inspirovat.