Věřím, že to, co nás čeká, zvládneme

Vydáno:

Málokterá profesní organizace působící ve školství nabízí svým členům tak efektivní podporu jako Asociace výchovných poradců. V jejím čele stojí Libuše Třískalová, zkušená výchovná poradkyně, znalá reality školního prostředí a skvěle se orientující v legislativů a v systému školství vůbec. Využili jsme společných pracovních schůzek nad programem zářijových Kongresových dnů výchovného poradenství 2016 a zeptali se na současný stav výchovného poradenství, a to i s ohledem na změny, které nás v novém školním roce čekají.

 

Věřím, že to, co nás čeká, zvládneme
Mgr.
Libuše
Třískalová,
předsedkyně AVP, výchovná poradkyně a zástupkyně ředitele na ZŠ a MŠ Starý Kolín, Univerzita Hradec Králové
Paní Třískalová, jak dlouho působíte jako výchovná poradkyně?
To je hrozné číslo, od roku 1985, tedy 31 let.
Jak se výchovné poradenství v průběhu těch třiceti let proměnilo? Co považujete za změnu k lepšímu, co naopak za změnu k horšímu?
Nedá se porovnávat výchovné poradenství před rokem 1989 a nyní. Zaměřím se tedy na dobu po roce 1989, respektive od účinnosti nového školského zákona od roku 2005. S přibývajícím počtem žáků s vývojovými poruchami učení a chování se měnila i
legislativa
. Mám na mysli to, že se nyní klade větší důraz na individuální práci s těmito žáky. Ministerstvo školství začalo financovat asistenty pedagoga ve větší míře i pro běžný proud vzdělávání a přibyli nám ve školách i asistenti pro sociálně znevýhodněné žáky. Více jsme se zaměřili na práci se žáky, kteří nemají český jazyk jako mateřský jazyk. V této oblasti se udělal velký kus práce jak po stránce legislativní, tak po stránce metodické. Co se změnilo naopak k horšímu? Nevím, jestli je to k horšímu, ale přibyla práce výchovným poradcům a nezměnilo se nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o přímé pedagogické činnosti výchovných poradců. Výchovní poradci jsou mnohdy zatíženi prací třídního učitele, učitele všeobecně vzdělávacího předmětu, a ještě výchovným poradenstvím. Toto se ale změní od září 2017. Paní ministryně Valachová přislíbila na seminářích výchovných poradců, že se s tímto již počítá ve financování školství od září 2017. Další oblastí práce, která je pro výchovné poradce naprosto nová, je práce s dětmi předškolního věku. V důsledku slučování subjektů, jako např. „základní škola a mateřská škola“, pracují výchovní poradci i s těmito dětmi. Na toto nařízení vlády opět nepamatuje a děti z mateřské školy se do úlevy z přímé pedagogické činnosti výchovnému poradci nepočítají. Ovšem děti, které mají odklad, nebo děti, které mají vývojové poruchy chování, nebo děti migrantů už v takto sloučeném subjektu spadají do činnosti výchovného poradce.
Jak se proměnilo kariérové poradenství?
Kariérovému poradenství je v současné době věnována velká pozornost. Tato oblast práce byla dříve pouze formální stránkou práce výchovného poradce. Možnost škol zapojit se do projektů vyhlašovaných různými ministerstvy, ale i neziskovými organizacemi, je nyní opravdu široká. Myslím si, že je to v dnešní době opravdu nutné. Se změnou dokumentů na základní škole, myslím tím ŠVP a hlavně oblasti Člověk a svět práce, mají nyní školy – výchovní poradci – možnost zařadit do výuky předmět „volba povolání“, což považuji za stěžejní. Výchovní poradci mohou systematicky pracovat se žáky a tím jim pomoci při prvotní volbě budoucího povolání. V této oblasti se výchovní poradci velmi významně zapojují jako průvodci volbou povolání pro žáky 8. a 9. tříd základní školy.
Jaké je postavení výchovného poradce v rámci systému vzdělávání?
Postavení výchovného poradce v rámci vzdělávacího systému je dané legislativou a nelze ho ovlivnit.
A jaká je realita? Jaké je skutečné postavení výchovného poradce ve školách a školských zařízeních?
Postavení výchovných poradců na školách je rozdílné. Znám výchovné poradce, kteří jsou členy vedení škol, ale znám také výchovné poradce, kteří nemají na škole žádné uznání, vedení školy jim nevěnuje dostatečnou pozornost. Takže postavení výchovných poradců na školách je velmi rozdílné a opravdu záleží na řediteli školy, do jaké míry je ochotný věnovat pozornost a prostor tomu, co výchovný poradce navrhuje.
Jak dlouho působíte jako předsedkyně Asociace výchovných poradců?
Jako předsedkyně Asociace výchovných poradců působím od počátku založení asociace, tedy od roku 2005.
Kam Asociace směřuje, co je jejím cílem pro následující období?
Asociace zastupuje výchovné poradce při jednání s MŠMT. Musím uvést, že od roku 2005 se výbor Asociace sešel se všemi ministry, kteří se za toto období vystřídali. Jednání všech ministrů bylo příjemné, vstřícné, všichni naši práci uznávali, ale to bylo vše. Naše návrhy na snížení počtu přímé pedagogické činnosti pro výchovné poradce, připomínky k akreditacím studia pro výchovné poradce aj. zůstaly někde založené a neřešily se. Až s příchodem paní ministryně Valachové se věci daly do pohybu. Ministerstvo s Asociací komunikuje, máme možnost vyjadřovat se k tématům, která se týkají výchovného poradenství.
Co může Asociace nabídnout svým členům?
Asociace nabízí svým členům semináře k legislativě a náplni práce výchovného poradce, odpovídáme na velmi četné dotazy výchovných poradců a jednou za dva roky pořádáme kongresové dny pro výchovné poradce.
Máte tedy ohlasy od svých členů? Sdělují vám, co je trápí, co považují za důležité, co potřebují? A pokud ano, s čím se na vás obracejí nejčastěji?
Ano, na stránkách Asociace máme odkaz na dotazy. Výchovní poradci se na nás obracejí velmi často, dotazy se především týkají kvalifikace výchovného poradce a úlevy z přímé pedagogické činnosti při sloučení subjektů. Dále je to celá řada velmi konkrétních dotazů, např. integrace cizinců, spolupráce s OSPOD, dotazy na individuální vzdělávací plány atd. Je toho opravdu hodně, s čím potřebují poradit.
Jaký význam mají pravidelná setkávání členů Asociace?
Na setkáních rada řeší aktuální témata spojená s výchovným poradenstvím, plánuje semináře pro výchovné poradce, kongresové dny a další. Rada Asociace pracuje téměř ve stejném složení od roku 2005, jsou to zkušení pedagogové a pracovníci v oblasti poradenství. Všem členům rady moc děkuji za jejich práci. Všichni vykonáváme tuto funkci bez nároku na honorář. Díky patří i ředitelům škol, kde členové rady pracují, za to, že je uvolňují na setkání rady, ale i na akce spojené s touto funkcí. Například vystoupení v České televizi, v Českém rozhlase, jednání s MŠMT, účast na zahraničních kongresech a jiné.
V září pořádáte Kongresové dny výchovného poradenství 2016 zaměřené na téma společného vzdělávání. Co mohou zájemci od dvoudenního programu očekávat?
Na kongresové dny (a jsou již šesté) jsou pozváni odborníci z oblasti výchovného poradenství. Ti budou mít svá vystoupení zaměřená na změny, které nás od 1. 9. 2016 čekají. Výchovní poradci uslyší od odborníků – tvůrců změn – že to, co je čeká, není nic, z čeho by měli mít obavy. V rámci programu kongresových dnů vystoupí Mgr. Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor, JUDr. Hana Poláková, PhDr. Jana Zapletalová, doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph. D., a jiní. Kompletní program je uveřejněn na stránkách Asociace.
Sledujete, jak se poradenství vyvíjí v zahraničí? Navázali jste nějaká partnerství?
Asociace výchovných poradců ČR byla zapojená do projektu ESF, kde byli i zástupci jiných evropských zemí, jako např. Finsko, Dánsko, NSR, Rakousko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko atd. V rámci tohoto projektu, který byl zaměřený na kariérové poradenství a trval tři roky, jsme se účastnili konferencí – studijních pobytů – v zemích do projektu zapojených. Další projekt financovaný ESF byl zaměřený na integraci postižených žáků. V kontaktech navázaných z těchto projektů stále pokračujeme a komunikujeme s poradci z ostatních zemí. Poradenských dnů ve Žďáru nad Sázavou se aktivně zúčastnil i zástupce německých poradců, na Kongresových dnech v Brně v roce 2014 byli zástupci Asociace výchovných poradců ze Slovenska.
Ve které zemi je podle vás nejfunkčnější systém poradenství?
Dle mého názoru v oblasti kariérového poradenství je to Finsko. Systém fungující tam je pro nás nyní jen hudba budoucnosti. Myslím si, že oblast týkající se žáka s poruchami učení a chování, je nejpropracovanější v Nizozemsku a Dánsku. Avšak v těchto zemích jdou do poradenství (myslím tím poradenství jako celek) úplně jiné finance ze státního rozpočtu než u nás.
Nyní trochu osobnější rovina: O co vás vaše profese obohatila?
Možná to bude znít nadsazeně, ale já mám svou práci opravdu ráda. Nemohla bych být „zavřená“ na jedné základní škole a nic jiného. Díky tomu, že se snažím mít stále přehled o všem novém v této oblasti, že vyučuji na Univerzitě v Hradci Králové, že jsem se účastnila zahraničních stáží a mohu nové věci předávat dál, mě má práce baví. Navázala jsem řadu přátelství s výchovnými poradci po celé republice. Velmi si cením toho, že mají důvěru stále se na mě obracet s různými dotazy. Víte, já mám lidi ráda, ráda se s nimi setkávám a stále věřím, že tato práce není marná a že díky ní pomáhám dalším.
Jakým způsobem čerpáte síly?
Sílu mi dodává rodina, sport a dobří lidé kolem mě.
Co byste chtěla uvést na závěr?
Chci poděkovat vám za to, co děláte pro výchovné poradce prostřednictví tohoto časopisu, a za spolupráci při organizaci kongresových dnů v Praze. Určitě bych chtěla poděkovat všem výchovným poradcům a ostatním zúčastněným za jejich práci, popřát jim hodně zdraví a trpělivosti v novém školním roce. Věřím, že to, co nás čeká, zvládneme. A těším se na viděnou v Praze na kongresových dnech.
Rozhovor vedla Mgr. Radka Mondeková vedoucí časopisu Školní poradenství v praxi