Témata, která hýbou kariérovým poradenstvím v Evropě i ve světě

Vydáno:

Ve švédském Göteborgu se letos konala celosvětové konference Mezinárodní asociace studijního a kariérového poradenství (IAEVG 1) ). Jednalo se o výroční konferenci, která v tomto roce nesla název A Need for Change (Potřeba změny). Konference se účastnilo 750 odborníků na oblast kariérového poradenství z celého světa, jednalo se jak o vědecké pracovníky, tak o lidi z praxe ve školách a o tvůrce politik.

Témata, která hýbou kariérovým poradenstvím v Evropě i ve světě
Mgr.
Silvie
Pýchová
spoluzakladatelka Centra kompetencí, koordinátorka iniciativy Úspěch pro každého žáka a výkonná ředitelka SKAV, z. s.
Silvie Pýchová a Tomáš Šprlák s vedením IAEVG a pořadateli mezinárodní konference v Göteborgu
Zúčastnit jsem se této akce mohla díky tomu, že byla pořádána v Evropě, protože v minulých letech se konala například v Mexiku nebo Japonsku, a také díky tomu, že mi účast umožnila finanční podpora od Fakulty sociálních věd UK. Akce se věnovala globálním trendům v kariérovém poradenství, jako je využívání technologií, a zároveň výzvám souvisejícím s multikulturní společností.
Nejvíce mě z celého programu zaujala zahajovací přednáška druhého dne akce, která byla věnována nutnosti využívání teorií a metateorií při rozvoji a implementaci kariérového poradenství. Toto téma prezentovala dr. Mary McMahon z Univerzity v Qeenslandu v Austrálii, která je také spoluautorkou publikace Career Development and System Theory, patřící mezi základní literaturu ke kariérovému poradenství.
Dále mě velmi oslovilo sympozium věnované Capability Approach v kariérovém poradenství neboli přístupu zaměřenému na schopnosti. Tento přístup vychází z díla indického ekonoma a filozofa Amartyi Sena, držitele Nobelovy ceny za ekonomii. Jeho základním argumentem je wellbeing neboli kvalita života (či blahobyt), která by měla být pojímána ve smyslu široké nabídky příležitostí, které má člověk k dispozici, a možnosti se svobodně rozhodovat.
Třetí den konference byl zahájen tématem informačních a komunikačních technologií a sociálních sítí a jejich úlohy v kariérovém poradenství. Jako hlavní řečníci promluvili Raimo Vuorinen a Jaana Kettunen z Univerzity v Jyväskylä ve Finsku (s oběma byl už v tomto časopise publikován rozhovor).
Mary McMahon z Univerzity v Qeenslandu v Austrálii hovoří o nutnosti využívání teorií kariérového poradenství.
Zajímalo mě také, jakou roli hraje kariérové poradenství v úplně jiných kulturách a nakolik je jeho potřebnost vnímána v globálním měřítku, zúčastnila jsem se tedy workshopu, kde vystupovali odborníci z Indonésie a Ázerbájdžánu.
Zážitek z této části mě utvrdil v tom, že kariérovému poradenství je aktuálně věnována významná pozornost v různých částech světa, ale zdá se, že přístupy k němu (a zejména hodnoty, jichž je nositelem) se od sebe mohou zásadně lišit.
Příští rok se bude tato mezinárodní konference konat v Bratislavě (a částečně i v Brně) a bude určena jak odborníkům z praxe, tak tvůrcům politik i akademickým pracovníkům. V Göteborgu jsem měla možnost potkat na konferenci mnoho švédských kariérových poradců ze škol, kteří v hojné míře využili toho, že se konference koná právě v jejich zemi. Věřím, že i my využijeme příležitosti, že se v Bratislavě a Brně v září 2019 setkají na jednom místě ti nejlepší odborníci na kariérové poradenství z celého světa.
1) http://iaevg.net/?page_id=61

Související dokumenty

Pracovní situace

Kariérové poradenství

Poradna

Kariérový poradce na ZŠ