Systém výkaznictví

Vydáno:

Systém výkaznictví preventivních aktivit budí stále rozporuplné reakce. Vyplňování tohoto výkaznictví není zatím povinné, a proto je na každém z nás, jak k tomuto úkolu přistoupí. V tomto příspěvku bych chtěla ukázat, jak na vyplňování online výkazu nahlížíme my, metodici prevence při PPP a SPC v Královéhradeckém kraji.

Systém výkaznictví
Mgr.
Jitka
Musilová
DiS.
metodik prevence, Pedagogicko-psychologická poradna a Speciálně pedagogické centrum Královéhradeckého kraje
Co se týká výhod systému výkaznictví, jsou k dohledání na http://www.preventivni-aktivity.cz/. Po aktualizaci systému výkaznictví pro školní rok 2017/2018 vnímáme jako výhodné, že je systém částečně edukační a může být nápomocný i při přípravě preventivního programu školy.
Když jsme začali školní metodiky prevence se systémem výkaznictví seznamovat, vycházeli jsme z vyhlášky č. 72/2005 v platném znění, zejména z přílohy č. 1 (standardní činnosti poraden) část III (Informační a metodická činnost) odst. 9:
Vyhodnocování realizovaných preventivních programů škol v regionální působnosti pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.
Systém výkaznictví je efektivním nástrojem k naplnění tohoto požadavku. Než bylo možné zadávat údaje do systému výkaznictví, museli školní metodici prevence vyplňovat různé další dotazníky, aby získali potřebné údaje. Nyní mohou být tyto údaje k dispozici online v systému výkaznictví.
Dále jsme vycházeli z přílohy č. 3 (standardní činnosti školy) část II.II (informační činnosti) odst. 4 a 5:
(4) Předávání informací a zpráv o realizovaných preventivních programech zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům školy a školskému poradenskému zařízení.
(5) Vedení dokumentace, evidence a administrativa související se standardními činnostmi v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a předávání informací o realizovaných preventivních programech školy pro potřeby zpracování analýz, statistik a krajských plánů prevence.
Pokud vycházíme z uvedených informací a chceme naplňovat činnosti dané vyhláškou, jeví se nám systém výkaznictví jako smysluplný nástroj. I z tohoto důvodu se snažíme motivovat školní metodiky prevence, aby online výkaznictví vedli. Jak jsme již zmínili výše, pokud by online výkaznictví nevyplňovali, byli bychom nuceni jim zasílat další dotazníky, kde bychom po nich obdobné informace museli opět požadovat, a školní metodici prevence by museli vyplňovat stejné informace vícekrát (do různých „papírových“ výkazů).
Jedním z argumentů „pro“ tedy je, že systém výkaznictví může šetřit čas. Dalším argumentem „pro“ je aktuálnost dat, která jsou k dispozici krajskému školskému koordinátorovi prevence při vyhodnocování krajské koncepce i pro jednání v institucích, které se prevencí zabývají, a zároveň jsou přístupné metodikům při PPP, čímž je splněna podmínka daná přílohou vyhlášky – předávání informací o realizovaných preventivních programech školskému poradenskému zařízení.
Jedním z našich prvních kroků při zavádění systému výkaznictví bylo, že jsme na pracovním setkání školních metodiků prevence detailně probrali jednotlivé části výkazu i to, odkud mohou ŠMP data a informace získat. Apelovali jsme také na pravidelné vyplňování výkazu od září do června. V červnu nebo o prázdninách lze pak provést evaluaci a vyplněný výkaz uzavřít. V prosinci pak nemusí ŠMP sedět mnoho hodin u počítače a doplňovat do výkazu všechny potřebné informace najednou (jak si někdy ŠMP stěžují).
Obavou některých ŠMP bylo, že veškerá práce spojená se získáváním údajů do systému výkaznictví spočívá pouze na nich. Zaznívaly pak věty typu: „Kde máme všechny informace získat?“, „Nemáme na to čas“, „Ostatní pedagogové s námi na tom nebudou spolupracovat, mají své práce dost“ atd.
Naštěstí máme skvělé kolegyně – školní metodičky prevence (které aktuálně dostudovaly specializační studium) a ty ostatním školním metodikům poskytly své know-how, jak se systémem pracují, včetně vzorových tabulek, které využívají a do kterých jim ostatní pedagogové jejich školy vyplňují požadovaná data. Ony pak „pouze“ přepíšou tyto údaje do systému výkaznictví. Samozřejmě se nejedná jen o to, že by vyplnily data, ale zejména o to, že mají aktuální přehled, co se u nich ve škole děje, a mohou být dalším pedagogům okamžitě nápomocny při řešení situací spojených s rizikovým chováním.
Tato varianta práce předpokládá naprostou podporu součinnosti pedagogů a školního metodika prevence vedením školy.
S jakými připomínkami ŠMP ohledně systému výkaznictví se v praxi setkáváme
-
Někdy se setkáváme s námitkou ŠMP, že ředitelé škol požadují vyplňovat „své“ výkazy, které používají už několik let. Pokud by ŠMP vyplňovali i systém výkaznictví, museli by svou práci dublovat. Na tuto skutečnost chceme v Královéhradeckém kraji zareagovat tak, že na setkání ředitelů škol budeme informovat o výhodách systému výkaznictví v prevenci – s vysvětlením, proč není nutné vyplňovat více výkazů.
-
Někteří ředitelé škol nepodporují součinnost ŠMP s ostatními pedagogy ohledně výkaznictví v prevenci a potažmo plánování další preventivní práce. Samozřejmě záleží na prioritách školy a celkovém nastavení pedagogického sboru. Nutné je říct, že pokud pedagogové aktivně a dobrovolně spolupracují nejen se ŠMP, ale s celým školním poradenským pracovištěm, oni i žáci z toho profitují.
-
Vzhledem k tomu, že na některých školách má do systému výkaznictví přístup více osob, které ho vyplňují, bylo by pro ně výhodnější, kdyby se počty sledovaných jevů (část 7 systému – výskyt rizikového chování) přičítaly automaticky. ŠMP by tak zadávali pouze aktuálně řešené jevy a číslo by se automaticky navýšilo. Z NÚV máme zprávu, že o této možnosti zatím není uvažováno. Pokud všichni, kdo mají do systému výkaznictví přístup, vyplňují data, musejí je přičítat sami.
-
V části 1 systému by někteří ŠMP chtěli rozšířit otázku č. 4: „Stanovuje preventivní program školy cíle, které jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově ohraničené?“ Pokud ŠMP vyplní „ano“, bylo by přínosné, aby se zde nacházela tabulka, do které by se cíle vepsaly. Efektivněji by pak bylo možné posuzovat, zda odhadnutý čas specifické prevence obsažené v ŠVP v části 3 systému a zadané aktivity specifické prevence v části 4 (pro žáky), části 5 (pro pedagogy) a 6 (pro rodiče) adekvátně naplňují tyto cíle. Vzhledem k tomu, že bude realizována elektronická verze preventivního programu školy, bude zřejmě tato připomínka vyřešena tímto způsobem.
-
V části 8 by pro některé ŠMP bylo výhodné upravit otázku č. 1:
 
„Do jaké míry se Vám podařilo naplnit cíle stanovené v preventivním programu školy?“ Pokud ŠMP zadá variantu „stanovené cíle se podařilo naplnit zcela/částečně/nepodařilo“, bylo by výhodné konkretizovat, v čem se cíl (ne)podařilo naplnit, jaký identifikátor (ne)byl splněn, podle čeho to poznali, případně, co se podařilo a na čem je ještě potřeba pracovat. Vyplnění těchto údajů by samozřejmě záleželo na dobrovolnosti ŠMP. Někteří ŠMP zvládnou evaluovat sami a tuto možnost nepotřebují využívat. Někteří však chtějí metodické vedení. Pokud mají metodici prevence při PPP metodicky vést školní metodiky prevence, tyto údaje by byly potřebné.
-
V části 1 systému je pro některé z nás nepochopitelná otázka č. 9, tj. dotaz na celkový počet omluvených hodin všech žáků školy za daný školní rok. K čemu tento údaj slouží? Proč se případně nezadává i počet neomluvených hodin? Na tuto otázku už máme odpověď z NÚV. Jedná se o chybu. V příštím školním roce už by zde měly být k vyplnění neomluvené hodiny.