Spokojenost učitelů v kontextu péče o klima školy

Pracovní prostředí, které školští pracovníci vytvářejí, závažně ovlivňuje životní spokojenost školní komunity a dlouhodobě i jejich zdraví (Kožená, Kolacia, 2007). O relativně vysoké subjektivní učitelské zátěži svědčí uváděná významně vyšší subjektivní zátěž v práci než zátěž mimo školu (Paulík, 2010). I přes poměrně vysokou pociťovanou obtížnost práce jsou učitelé převážně spokojeni (Popelková, 2011) a dokáží vysokou pracovní zátěž vyvážit pozitivními faktory, ke kterým patří zejména osobnostní vlastnosti, schopnost nacházet uspokojení a pociťovat pozitivní emoce v práci, optimismus a pozitivní myšlení, drobné denní radosti a vnímaná sociální opora (Paulík, 2004).

Perrachione, Rosser a Petersen (2008) uvádějí, že spokojenost učitelů a jejich ochotu setrvat v náročném zaměstnání ovlivňují zejména vnitřní proměnné (pocit úspěšnosti ve výuce, práce se studenty a spokojenost s povoláním učitele), zatímco vnější proměnné (nízký plat a vysoká pracovní zátěž) nemají na jejich spokojenost a ochotu zůstat v povolání vliv téměř žádný. Učitelé, kteří jsou ve škole spokojeni, v pedagogické profesi zůstávají (Perrachione, Rosser, Petersen, 2008). Nepříliš významný vliv výše platu na spokojenost učitelů potvrzuje také Darling-Hammond (2003). Pro setrvání učitelů v profesi považuje za významné kolegiální vztahy v pedagogickém sboru a přístup vedení školy, které by mělo zajistit zlepšení pracovních podmínek, efektivitu přípravy učitelů a podporu začínajícím učitelům (Darling-Hammond, 2003).

Bögler (2002) zjistil, že starší a zkušení učitelé jsou ve své profesi podstatně méně spokojeni než učitelé mladší a méně zkušení. Více spokojení jsou učitelé žijící v manželství než nesezdaní a také ti, kteří dosáhli vyššího vzdělání. Učitelé základních škol jsou spokojenější než učitelé středních škol a učitelky jsou ve své profesi spokojenější než učitelé. Na rozdíl od Böglera (2002) Ma a MacMillan (1999) žádné rozdíly mezi spokojeností učitelů a učitelek nenalezli. Na spokojenost učitelů má vliv také náboženské zaměření školy. Convey (2014) píše, že náboženství je významným prediktorem spokojenosti učitelů těchto škol spolu s prostředím školy, přímou prací s žáky a kolegiálními vztahy s učiteli a vedením školy. Také venkovské školní komunity mají řadu pozitiv, která spokojenost učitelů zvyšují. Rodiče se školou i učiteli více spolupracují a učitelé se cítí být součástí života svých žáků. Ve venkovských školách udržují učitelé blízké vztahy i v pedagogickém sboru, oceňují velkou podporu svých kolegů a dobrou spolupráci ve prospěch žáků (Berry, Gravelle, 2013).

Mezi faktory ovlivňující spokojenost učitelů v České republice patří možnost podílet se na spolurozhodování o školních záležitostech, kterou učitelům poskytuje vedení školy, a také míra konstruktivního postoje vedení školy k řešení každodenních problémů ve škole. Důležité jsou vztahy učitelů se žáky, složení kolektivu ve třídě a chování žáků a také míra spolupráce a podpory kolegů v pedagogickém sboru. Oproti tomu počet žáků ve třídě nemá na spokojenost učitelů významný vliv. Spokojenost učitelů souvisí také s poskytováním zpětné vazby, pokud je poskytována za účelem podpory zkvalitnění výuky, a nikoli pouze z administrativních důvodů, a s mírou subjektivně vnímané profesní zdatnosti učitelů (Česká školní inspekce, 2014). Podíváme-li se na tyto faktory v kontextu informací z minulého článku, zjistíme, že výše uvedené psychosociální aspekty školního prostředí mají úzký vztah nejen ke spokojenosti učitelů, ale také k jejich vnímání a hodnocení klimatu školy.

V ledovém čísle časopisu jsme uvedly nejdůležitější charakteristiky výzkumného projektu. Níže uvedená zjištění se vztahují k následujícím výzkumným otázkám: Existuje vzájemný vztah mezi klimatem školy a profesní spokojeností učitelů? Které faktory profesní spokojenost učitelů ovlivňují?

Učitelé (n Z 289) jsou ve své profesi spíše spokojeni, jejich spokojenost s povoláním, pocit pracovní úspěšnosti a hodnocení pracovních podmínek jsou téměř vyrovnané. Pedagogická práce je pro učitele příjemná, líbí se jim a baví je. Většina uvádí, že jsou učiteli rádi a přáli si jimi být. Svou profesi vnímají jako rozmanitou a prolínající se s řadou jiných profesí, zejména pomáhajících. Podstatným faktorem, který se na profesní spokojenosti učitelů podílí, je klima školy. Čím pozitivněji je učiteli hodnoceno klima školy, tím vyšší je jejich profesní spokojenost. Spokojenost ve škole přináší učitelům především přímá práce s žáky, radost a uspokojení jim přinášení výsledky, kterých žáci dosáhnou, jejich zájem o výuku, spokojenost, kterou projevují, a také dobré vztahy, které mezi učiteli a žáky panují. Spokojenost učitelů je ovlivněna také funkčními vztahy v pedagogickém sboru, zvyšuje ji pomoc a podpora kolegů a také pohoda, která mezi učiteli panuje. K té přispívá i vedení školy, které učitelům důvěřuje a dokáže jim vytvořit dobré zázemí pro práci. Nedostatek podpory od vedení školy a špatné či nefunkční vztahy v pedagogickém sboru vedou k přerušení kontaktu s kolegy a izolaci učitelů ve vlastní třídě, ve které se snaží o vytvoření pozitivního mikroklimatu jako zázemí pro svou práci.

Pro spokojenost učitelů je velmi důležitá přítomnost sociální opory. Za stěžejní pro svou spokojenost považují učitelé pohodu v pedagogickém sboru a dobré mezilidské vztahy s kolegy, které jsou určitým zázemím jejich práce. Od svých kolegů očekávají odbornou radu, pomoc a ochotu sdílet vlastní pedagogické zkušenosti. Vzájemná ochota naslouchat a poskytovat zpětnou vazbu k pedagogické práci je neméně důležitá. V rámci mezilidských vztahů učitelé potřebují vnímat pozitivní přijetí svými kolegy, jejich toleranci k různým přístupům a metodám vyučování, ochotu spolupracovat a otevřeně komunikovat o dění ve škole. Spokojenost učitelů zvyšuje také nabídka nezištné pomoci v běžných provozních nesnázích - například ochota sdílet výukové pomůcky, nabídka pomoci s pověšením nástěnky apod. - a také schopnost pedagogického sboru vytvořit jakýsi „neformální prostor“, například ve sborovně, kde si dají kávu a mohou se uvolnit a odpočinout si od školního shonu.

Významná je také opora vedení školy. Učitelé oceňují především zájem vedení o jejich názory a ochotu diskutovat, ochotu řešit problémy a poskytnout pomoc při řešení náročných situací a poskytování formativní zpětné vazby, která učitelům pomáhá předcházet chybám. Také ochota vedení zajistit suplování v případě nutnosti návštěvy u lékaře či při jiných významných důvodech nepřítomnosti učitelů přispívá ke zvýšení jejich pohody.

Vedle opory kolegů a vedení školy je pro učitele důležitá také opora poskytovaná rodiči žáků, nejen v rámci spolupráce na výchově a vzdělávání žáků, ale také v zátěžových situacích pracovních nebo životních. Významným mimoškolním zdrojem sociální opory učitelů je rodina, spokojenost a pohoda domácího zázemí a ochota naslouchat problémům, které učitelé řeší při své práci.

Spokojenost učitelů zvyšuje také ocenění jejich práce - ať již vedením školy, kolegy, nebo žáky a jejich rodiči - a také společné mimoškolní akce nebo tvořivé činnosti, které jsou příjemným vybočením z pedagogické rutinní práce.

Ke zvýšení štěstí a spokojenosti by učitelé potřebovali zejména zvýšení prestiže svého povolání, spojené s pocitem vyššího společenského ocenění, zvýšení finančního ohodnocení a větší respekt a podporu rodičů. Uvítali by také větší spolupráci s odborníky mimo školu, kteří by jim poskytli více odborné a informační opory a psychické podopory pro jejich práci. Zdrojem nespokojenosti učitelů jsou také časté legislativní změny, kvůli kterým je nutné měnit výukové plány, a nedostatek volna na další vzdělávání či nízká kvalita vzdělávacích kurzů.

Studie klimatu školy potvrdila vztah mezi klimatem školy, spokojeností učitelů a jejich zdravím. Výsledky výzkumu zdůrazňují význam psychosociálních aspektů klimatu školy, které zásadně ovlivňují spokojenost učitelů a míru jejich profesní zátěže. Při komplexním hodnocení klimatu škol je nutné sledovat nejen spokojenost žáků a jejich rodičů, důležitý je také pohled ostatních členů školní komunity, včetně učitelů. Námi prezentované výsledky mohou být pro vedení škol jedním z vodítek, která pomohou zajistit větší spokojenost a stabilitu pedagogického sboru.