Školní psycholog

Jako označujeme psychologa -pedagogického pracovníka, který je zaměstnancem školy nebo školského zařízení a vykonává přímou pedagogickou činnost v rámci plnění vzdělávacího programu školy nebo školského zařízení.

Většina informací obsažených v článku se vztahuje na veřejné, soukromé i církevní školy. V případě odlišností soukromých a církevních škol od škol veřejných je tato skutečnost uvedena.

V článku jsou uvedeny odkazy na následující právní předpisy:

Podle § 32 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících doplněného do zákona o pedagogických pracovnících s účinností od 1. 1. 2012 nelze psychologovi umožnit výkon přímé pedagogické činnosti bez předchozího dosažení předpokladu odborné kvalifikace.

V souladu s ustanovením § 22a odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době přímou pedagogickou činnost a práce související s přímou pedagogickou činností. Uvedené ustanovení zakotvující výkon jak přímé pedagogické činnosti, tak práce s přímou pedagogickou činností související se vztahuje na pedagogické pracovníky, kteří jsou zaměstnanci veřejných, soukromých i církevních škol.

V případě (zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí) je týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoven nařízením vlády č. 75/2005 Sb. V příloze nařízení vlády č. 75/2005 Sb. je stanoven týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti psychologa (bod 14.1) v rozpětí 20 až 24 hodin.

V rámci uvedeného rozpětí by měl ředitel školy ve vnitřním platovém předpisu stanovit nebo v kolektivní smlouvě sjednat jednoznačně týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti. Jestliže např. ředitel školy ve vnitřním platovém předpisu stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na 24 hodin, pak v rámci pracovní doby 20 hodin týdně (0,5 úvazku) bude psycholog vykonávat 12 hodin přímé pedagogické činnosti a 8 hodin bude vykonávat práce s přímou pedagogickou činností související.

V případě není týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven právním předpisem. Je stanoven vnitřním mzdovým předpisem dané neveřejné školy nebo je sjednán v kolektivní smlouvě.

Dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb., v platném znění, zákonní zástupci nezletilého žáka dávají souhlas s poskytováním poradenských služeb školního psychologa jejich dítěti (žákovi), nikoli souhlas s činností školního psychologa ve škole.

Dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb., v platném znění,

V uvedeném ustanovení se definuje poradenská služba, jejíž poskytování je podmíněno předáním informace a udělením písemného souhlasu:

Podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., v platném znění, školní psycholog vykonává činnosti, které jsou dále členěny do tří kategorií:

Problém spočívá v tom, jak věcně správně vyčlenit v činnostech školního psychologa a odlišit ji od jiných činností.

Dle mého názoru v tomto případě nelze pojem vykládat úzce gramaticky a chápat ji pouze jako některé (blíže přílohou neurčené) činnosti v kategorii konzultační, poradenské a intervenční práce. Zastávám názor, že pojem je nutné vykládat logicky v širším slova smyslu jako činnost se žáky, třídou, jejímž uskutečněným nebo potenciálním výsledkem je doporučení, poučení adresované zákonnému zástupci žáka. Odsud dovozuji, že k poradenské službě školního psychologa mohou patřit některé činnosti z kategorie

Pokud vyjdeme z výše uvedené úvahy, dospějeme k závěru: ke všem činnostem, prostřednictvím kterých školní psycholog poskytuje zákonným zástupcům doporučení nebo navozuje situace, ze kterých tato doporučení může vyvodit, je nutný souhlas zákonných zástupců žáka s poradenskou službou školního psychologa. Souhlas s uvedenou činností nelze nahradit popsáním činnosti školního psychologa ve školním vzdělávacím programu.

Naopak z logiky věci vyplývá, že činnosti školního psychologa v kategorii nejsou činnostmi poradenskými ve smyslu činnosti, jejímž výsledkem je doporučení adresované zákonným zástupcům žáků. Jedná se o činnosti adresované zejména pedagogickým pracovníkům školy (např. pracovní semináře pro pedagogické pracovníky) nebo obecné osvětové činnosti určené zákonným zástupcům. S touto činností zákonní zástupci žáků nevyslovují souhlas a lze ji blíže specifikovat ve školním vzdělávacím programu.

V rámci své činnosti se může školní psycholog věrohodným způsobem dozvědět o spáchání trestného činu nebo přípravě trestného činu. (jako na jakoukoli jinou osobu)

Trestní zákoník uvádí související s tím, že má někdo povědomí o trestné činnosti jiné osoby, a přitom neučiní odpovídající opatření:

Z obecné oznamovací povinnosti plyne, že i školní psycholog je povinen spáchaný trestný čin oznámit nebo připravovaný trestný čin překazit (nejčastěji tím, že připravovaný trestný čin oznámí). Neoznámení není trestné, pokud osoba nemohla učinit oznámení, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.

Školní psycholog jako poradenský pracovník má dále speciální oznamovací povinnost na základě zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Uvedená povinnost školního psychologa vyplývá z povinnosti školy, školského zařízení oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozví, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se jedná o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).

Současně musí mít školní psycholog na paměti, že dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte (§ 8 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).