Školní preventivní program: dobrý sluha, nebo zlý pán? 2. část

Vydáno: 6 minut čtení

Preventivní působení je neoddělitelnou součástí výchovně-vzdělávacího procesu ve školství. Při rozhodování, která témata zařadit do školního preventivního programu, je velmi důležité zohlednit mnoho faktorů, které by měly napomáhat k efektivní primární prevenci. Pokud škola sestavuje školní preventivní program, měla by se nejen zaměřit na dostupné odborné zdroje, ale měla by znát i prostředí, ve kterém se žáci pohybují, a samotné zájmy žáků (Školní preventivní program, MŠMT). V rámci našeho šetření jsme se zaměřili na žáky a jejich zájem o daná témata rizikového chování v jednotlivých ročnících.

 

Školní preventivní program: dobrý sluha, nebo zlý pán?
Mgr. et Mgr.
Dana
Dlouhá,
lektorka primární prevence, Centrum prevence Brno, společnost Podané ruce, o. p. s.
Centrum prevence v Brně uskutečnilo na podzim 2016 krátké
šetření mezi žáky na školách v Jihomoravském kraji
. Výsledky tohoto šetření není možné považovat za reprezentativní a nelze je zobecnit na celou populaci, avšak mohou posloužit jako jakýsi vhled do problematiky, která se týká tvorby školního preventivního programu a realizace primární prevence na základních školách. Celkem se šetření zúčastnilo pět základních škol a 230 žáků napříč ročníky.
Pro porovnání, zda je zájem žáků srovnatelný s doporučenou hodinovou dotací, kterou mohou školní metodici prevence využívat, jsem využila tabulku uvedenou v knize M. Miovského (2001, s. 158), která byla preventistům doporučena jako jeden z možných zdrojů pro vytváření školního preventivního programu.
Našeho šetření se zúčastnili žáci prvních až devátých tříd a jejich úkolem bylo vybrat témata rizikového chování, o nichž by v rámci primární prevence měli zájem. U nižších ročníků byly jednotlivé pojmy vysvětleny, aby žáci věděli, co se za cizím slovem skrývá. Výsledky z krátkého dotazníku byly převedeny na procenta a byla porovnána doporučená hodinová dotace (tabulka) se zájmem dětí, díky čemuž vznikla hodinová dotace nová.
Tabulka
(převzata z Miovský a kol., 2015, s. 158)
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I 
I Ročník I I., I III., I V., I VII., I Počet I
I I II. I IV. I VI. I VIII., I hodin I
I-----------------------------I I I I IX. I----------I
I Prevence I I I I I Celkem I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Záškoláctví I 1 I 0 I 1 I 0 I 2 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Šikana/agrese I 1 I 3 I 3 I 4 I 11 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Rizikové sporty/doprava I 1 I 2 I 3 I 2 I 8 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Rasismus/xenofobie I 0 I 1 I 1 I 1 I 3 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Sekty I 0 I 1 I 1 I 1 I 3 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Sex - rizikové chování I 0 I 1 I 2 I 4 I 7 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Adiktologie I 2 I 2 I 4 I 2 I 10 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Týrání, zneužívání I 1 I 1 I 1 I 1 I 4 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Poruchy příjmu potravy I 0 I 2 I 4 I 2 I 8 I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
I Počet hodin celkem I 6 I 13 I 20 I 17 I 56 hodin I
I-----------------------------I--------I--------I--------I--------I----------I
Žáci prvních a druhých tříd by největší prostor věnovali tématům, která se zaměřují na šikanu/agresi a na adiktologická témata (graf č. 1). Zcela ze zájmu dětí vypadlo týrání a zneužívání a na druhou stranu měly zájem o témata rasismu a xenofobie. Domnívám se, že toto rozvrstvení zcela poukazuje na situaci v současných třídách, kdy velmi často řešíme problémy týkající se nevhodného chování žáků vůči sobě. Co se týče hodinových dotací, nárůst můžeme zaznamenat především u šikany a agrese, kde by se dal počet hodin zdvojnásobit.
Graf č. 1
Zájem dětí o témata rizikového chování v prvních a druhých třídách / hodinová dotace v procentech (1 hodina = 17 %)
Ve třetích a čtvrtých třídách (graf č. 2) byl stejně jako u mladších spolužáků největší zájem o problematiku šikany/agrese. Pro tu jsou v daných ročnících dle tabulky uvedené v knize Miovského a kol. (2015) vyhrazeny tři hodiny, avšak podle zájmu dětí by jí měla škola věnovat minimálně pět hodin.
U dalších témat byl zájem o téma a hodinová dotace v souladu s doporučenou hodinovou dotací anebo nižší (např. u poruch příjmu potravy, kterým jsou věnovány dvě hodiny, ale žáci by tomuto tématu věnovali méně než hodinu).
Pro žáky pátých a šestých tříd je velmi atraktivní téma šikany a agrese. Doporučená dotace je tříhodinová, avšak z hlediska jejich zájmu by se tomuto tématu mělo věnovat až devět hodin. Nárůst počtu hodin na základě výpovědí žáků vyžaduje i záškoláctví. Naopak výrazný pokles v zájmu se týká rizikových sportů a dopravy a poruch příjmu potravy ve vztahu k doporučené hodinové dotaci.
Graf č. 2
Zájem dětí o témata rizikového chování ve třetích a čtvrtých třídách / hodinová dotace v procentech (1 hodina = 8 %)
U poslední skupiny žáků již není v popředí problematika šikany a agrese, která má sice v 7.–9. ročníku čtyřhodinovou dotaci, ale zájem dětí o toto téma je poloviční. Z doporučených témat naopak zcela vypadlo záškoláctví, o které žáci projevili zájem. Zájem narostl rovněž u rasismu a xenofobie. Velmi výrazný rozdíl je u doporučené hodinové dotace na adiktologická témata, jimž by měly být věnovány dvě hodiny, avšak zájem žáků je vyšší (graf č. 3).
Graf č. 3
Zájem dětí o témata rizikového chování v sedmých až devátých třídách / hodinová dotace v procentech (1 hodina = 6 %)
Výsledky poukazují na to, že velmi důležitým tématem pro žáky v současných třídách jsou vztahy v třídním kolektivu (šikana, agrese). Tento poznatek mohu potvrdit i ze své praxe, při níž velmi často řeším právě nezdravé vztahy mezi žáky. Dalším okruhem, na nějž žáci kladli důraz, byl rasismus a xenofobie. Domnívám se, že toto téma je odrazem situace v současné společnosti.
Získaná data nám ukazují, jak je důležité se při realizaci primární prevence a tvorby školního preventivního programu řídit nejen tím, co je nám doporučeno, ale zároveň i svými znalostmi školního prostředí a žáků ve třídách, protože cílené preventivní působení může napomoci k předcházení řadě negativních situací.
ZDROJE
-
MIOVSKÝ, M. a kol.
Prevence rizikového chování ve školství.
Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze, 2015. ISBN 978-80-7422-391-4.
-
Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení.
MŠMT [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělov ýchovy [cit. 2017-05-12]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/7347_1_1/download/