Role výchovného poradce v rozhodování o volbě školy

Naše společnost Než zazvoní registruje velký společenský tlak, stupňují se diskuse a reflektují se (ne)naplněná očekávání od výchovných poradců na základních školách. Mají to být právě oni, kdo zajistí české společnosti dostatek lidí na žádané pracovní pozice a školám dostatek žáků. Jaká je ale role výchovných poradců v náborovém procesu a jsou vůbec těmi, kdo dítě přesvědčí a má přesvědčit o tom, kam by měla směřovat jeho budoucnost? Ve spolupráci s Vítem Heinzem, expertem na vzdělávání zaměstnanců ve společnosti Siemens, jsme připravili článek, který představuje roli výchovného poradce v rozhodování o volbě školy a zároveň předává výchovným poradcům inspiraci ze soukromého sektoru.

 

 

 

 

Role výchovného poradce v rozhodování o volbě školy
Bc.
Aneta
Košíková,
datová analytička Než zazvoní
Mgr.
Vít
Heinz,
specialista na firemní vzdělávání
Předávání informací o nabídce vzdělávání výchovným poradcem
Řada výchovných poradců udržuje školní nástěnku s nabídkou vzdělávání. To je samo o sobě pěkná vizitka pro náhodného návštěvníka ZŠ - získá pocit, že děti mají informace o své potenciální budoucí škole jako na dlani. „Často je to bohužel jediné, na co výchovnému poradci zbývá čas, navíc zdání klame - drtivá většina školních propagačních materiálů je zahlcená textem, je těžké je odlišit a ve svém výsledku uchazeči v rozhodování nepomohou. Význam letáčku stoupá ve chvíli, kdy jej uchazeč dostane s osobním vysvětlením na dni otevřených dveří, poté je alespoň malá šance na to, že si jej přečte,“ říká Karel Komínek, specialista na marketingovou komunikaci s uchazeči a konzultant Než zazvoní.
Průmysl upíná zraky k výchovným poradcům
Je reálné očekávat, aby základní školy pracovaly se žáky podobně jako průmyslový podnik se zaměstnanci v rozvojovém programu? Průmyslová lobby, svazy, úřady práce, ale i značná část středních škol upíná zraky k výchovným poradcům, slibuje si a očekává od nich mnoho. Stávající statistiky jsou však vůči těmto snahám neúprosné - výchovní poradci, byť sebelépe informovaní, nemají na kariérové poradenství, natožpak na koncepční práci s talentem dětí čas a často ani dispozice. Když to přeženeme, při průměrném počtu 110 žáků druhého stupně jedné ZŠ a snížení úvazku o 1 hodinu týdně vychází výchovným poradcům na jednoho žáka 22 minut čistého času ročně. Téměř 70 % žáků uvádí na konci osmé třídy, že se s výchovným poradcem o střední škole zatím vůbec nebavilo, a jen 1 % považuje jejich radu obecně za rozhodující.
Rodiče a děti výchovné poradce „moc neberou“, co má tedy výchovný poradce dělat?
Očekávání od výchovných poradců a realita na školách se nepotkávají. Přílišná změna se nedá v budoucnosti čekat - úvazky by musely být násobné a kariérní profil poradců orientovaný spíše do psychologie a personálního řízení než do učitelství. Výchovní poradci však mohou vytvářet kvalitní prostředí a svědomitě zajistit dostatečné množství nejrůznějších podnětů pro děti, jako hry, exkurze, zájmové kroužky. Poté co se zformuje vztah k odvětví, je v posledním roce vhodné už jen citlivým přístupem podpořit rozhodování o konkrétní škole dostatkem informací o všech možnostech.
Doporučení konkrétní školy vs. citlivé koučování
Způsob práce výchovného poradce není v praxi jasně vymezen. Mnoho poradců doporučuje a vědomě navádí na konkrétní školy a obory. Není však zcela jasné, jestli je tento postup v pořádku a zdali by se měl výchovný poradce nechat strhnout tlakem na to, aby naváděl na konkrétní školy a obory, nebo by měl být spíše jakýmsi koučem. První nefunguje a na druhé není čas ani další zdroje. Kvalitně pomoci člověku do jeho další budoucnosti totiž vyžaduje mnohem více, než může současný systém nabídnout.
Když se stane firemní specialista na talenty a lidské zdroje výchovným poradcem
Vít Heinz ve firmě Siemens pracuje na nejrůznějších pozicích zabývajících se rozvojem talentu a lidských zdrojů téměř 10 let. Jedním z jeho oblíbených úkolů je i spolupráce se školami, kdy se setkává s dětmi ze základních a středních škol. Přestože péče o vzdělávání a kariérní rozvoj dětí a dospělých vyžaduje rozdílné přístupy k cílovým skupinám, mezi výchovným poradcem a specialistou na firemní vzdělávání lze nalézt styčné body. Pro srovnání v tabulce uvádíme popis náplně práce výchovného poradce v ZŠ a specialisty na firemní vzdělávání.
Tabulka:
Náplň práce výchovného poradce a specialisty na firemní vzdělávání
Výchovný poradce na ZŠ
I------------------------------------I---------------------------------------I 
I - poradenská pomoc žákům při volbě I - vytváření, monitorování a I
I povolání, spolupráce s rodiči I zlepšování programů integrace I
I žáků, především v oblasti I zaměstnanců (nových a při změně I
I poskytování informací I pracovního zařazení) I
I o možnostech studia a průběhu I - metodická spolupráce s vedoucími I
I přijímacího řízení, vyhledávání I pracovníky při hodnocení pracovního I
I informací o možnostech dalšího I výkonu a schopností zaměstnanců I
I uplatnění žáků I - spolupráce s vedoucími pracovníky I
I - vyhledávání a orientační šetření I při identifikování rozvojových I
I žáků vyžadujících zvláštní I potřeb I
I pozornost a příprava návrhů na I - identifikace talentů a nástupců I
I další péči o ně, práce se žáky I - organizační a metodické zajišťování I
I se specifickými poruchami učení, I vzdělávacích a rozvojových aktivit I
I se žáky s výchovnými a výukovými I (plánování, realizace, hodnocení) I
I problémy, se žáky cizinci, I - spolupráce s vedoucími v případech I
I s talentovanými a nadanými žáky I nedostatečného výkonu či chování I
I - zprostředkování metod I zaměstnance I
I pedagogické diagnostiky a I - konzultace s vedoucími a I
I intervence ostatním pedagogickým I zaměstnanci o optimálním pracovním I
I pracovníkům I zařazení I
I - vedení při integraci žáků I - příprava a realizace průzkumů I
I vyžadujících zvláštní pozornost, I spokojenosti zaměstnanců I
I při tvorbě individuálních I - konzultační podpora realizace I
I vzdělávacích plánů, vedení při I opatření pro zlepšení spokojenosti I
I práci s nadanými žáky, I zaměstnanců v jednotlivých I
I shromažďování odborných zpráv a I odděleních I
I informací o žácích v poradenské I - spolupráce s externími lektory I
I péči I a kouči I
I - zveřejňování důležitých I - sledování trendů v oblasti rozvoje I
I informací výchovného poradce pro I lidí a přenášení inovací do praxe I
I rodiče na webových stránkách I - zveřejňování rozvojových I
I školy I příležitostí na intranetu firmy I
I------------------------------------I---------------------------------------I
Náplně práce výchovného poradce a specialisty jsou velmi podobné, že? Pokud by Vítu Heinzovi některý ředitel ZŠ svěřil výchovné poradenství, kromě povinných aktivit daných vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy by se v profesním poradenství přednostně věnoval dvěma hlavním oblastem - systematickému rozvoji talentů a proaktivnímu kariérovému poradenství.
Systematický rozvoj talentu
Ve firmě se specialisté na vzdělávání snaží maximálně pečovat o talenty. Tento rozměr ve školách velmi chybí: „Na třídních schůzkách jsem často o svých dětech slýchal: ,Eliška, bez problémů, někdy je nepozorná, ale to nějak patří k věku. V angličtině jí nejde gramatika.’ Nechybí vám tam něco? Opravdu v ničem nevyniká? Když jsem se zeptal, dozvěděl jsem se, že má silný cit pro pravdu a spravedlnost a že paní učitelka při sporech mezi spolužáky na její slovo hodně dá. No vida, jde to.“
Z pozice specialisty na rozvoj vzdělávání lze výchovným poradcům doporučit, aby se od třídních učitelů snažili systematicky sbírat informace o žácích a identifikovat speciální rozvojové potřeby i jejich výjimečné kvality. Znamená to chodit na náslechy hodin, ale i neformálně se zajímat o chování žáků a výsledky žáků, a to nejvíce těch, kteří se odlišují. Výchovní poradci by se také měli zajímat o to, jak učitelé pracují s dětmi s výjimečnými kvalitami, a doporučit jim metody, které jim pomohou rozvíjet jejich talent.
Ve firmě i ve škole je důležité vytvářet také příležitosti k tomu, aby žáci mohli měřit síly v různých disciplínách s ostatními vrstevníky, aby ti nejlepší neustrnuli, ale pořád měli před sebou další mety, čili navštěvovat nejrůznější soutěže všech možných zaměření - aby žádný „talent“ nezůstal ukryt. Ti nejlepší žáci mají šanci utkat se s ještě lepšími, slabší si mohou najít svou parketu, kde zazáří a posunou se dál.
Proaktivní kariérní poradenství
Kariérní poradenství se musí vyvíjet a jít s dobou. Je důležité sledovat trendy na trhu práce, spolupracovat se zaměstnavateli v různých sektorech. Vít Heinz dodává: „Přinášel bych od nich reálná témata z praxe a nabízel je učitelům různých předmětů pro zapojení do projektové výuky. Organizoval bych exkurze ve firmách a zval bych do školy profesionály na semináře. Snad s lepším výsledkem než beseda s příslušníkem SNB ve filmu Pelíšky.“
Aby měl kariérový poradce stále nejčerstvější informace, je nutné udržovat dobré vztahy se středními školami v regionu, sledovat jejich studijní obory a úspěšnost absolventů na vysokých školách a na trhu práce. Každým rokem se některé studijní obory modernizují, některé zanikají a jiné přibývají. Pro hladký přechod ze základní školy na střední je důležitá také organizace „ochutnávek“ na různých středních školách tak, aby představovaly ukázku výuky a současně navazovaly na učivo ZŠ.
Užitečným nástrojem, který může výchovnému poradci práci ulehčit, jsou také odborná pracoviště, která provádějí kariérní diagnostiku orientace žáků, a to nejen formou dotazníků, ale i například metodami vycházejícími z personálního managementu, jako je
development centre
. Důležitá je však i zpětná vazba výsledků diagnostiky, která by měla být žákům dodávána pomocí skupinových workshopů i individuálně, aby výsledkům porozuměli.
Výchovné poradenství se může od soukromé sféry lecčemu přiučit. Inspiraci lze hledat v rozvoji vzdělávání zaměstnanců, personálním managementu i ve spolupráci se samotnými firmami. V dětech je nutné nalézt, probudit a rozvíjet talent, nadanějším žákům zvyšovat mety úspěchu a méně talentovaným pak pomoci nalézt obor, ve kterém třeba vyniknou. I to pak může výchovnému poradci ulehčit práci s kariérovým poradenstvím. Děti tak díky jeho proaktivnímu přístupu naleznou to, co se jim daří, co je baví a v čem chtějí pokračovat po základní škole.
POUŽITÉ PRŮZKUMY
-
Výchovní poradci a jejich vliv na rozhodování o volbě školy - leden 2017.
Dostupné z:
http://nezzazvoni.cz/pruzkumy/pruzkum-nz-vychovni-poradci/
-
Osmáci a volba školy - květen 2016.
Dostupné z:
http://nezzazvoni.cz/pruzkumy/nz-pruzkum-osmaci-volba-stredni-sko ly/
-
Deváťáci a volba školy - září 2016.
Dostupné z:
http://nezzazvoni.cz/pruzkumy/pruzkum-nz-devataci-volba-skoly/

 

 

 

Související dokumenty

Pracovní situace

Kariérové poradenství

Poradna

Kariérový poradce na ZŠ