Projekty kariérového poradenství - příklad z praxe

Trh práce 21. století představuje nové výzvy pro (budoucí) zaměstnance. Kromě kvalifikovaných odborníků zaměstnavatelé očekávají ještě další kompetence, jako jsou schopnost kooperace, flexibilita či kreativní přístup - bez nich již v globální konkurenci nelze obstát. Aby toho nebylo málo, dá se předpokládat, že až budou dnešní děti vstupovat do svého prvního zaměstnání, trh práce bude zažívat ještě větší turbulence než v současné době. Podle Světového ekonomického fóra bude přibližně 65 % současných žáků základních škol vykonávat povolání, která dnes ještě neexistují. A je velmi pravděpodobné, že několikrát za život změní nejen zaměstnavatele, ale i obor. Nakolik se jim podaří v této situaci obstát, bude záviset na jejich schopnosti předvídat změny, jít jim proaktivně naproti a umět rozpoznat, zda je daná příležitost v souladu s jejich osobností. Neméně důležité je, aby dnešní žáci pochopili, že svůj život mají ve vlastních rukou, a naučili se za něj přijmout zodpovědnost.

Jinými slovy: sebepoznání, práce se změnou či schopnost činit rozhodnutí patří mezi pilíře moderního kariérového poradenství. Proto jsme mohli v mnoha zemích Evropy zaznamenat odklon od poradenské činnosti ve smyslu jednorázové podpory při výběru budoucí školy či povolání směrem ke "kariérovému vzdělávání". Kariérové poradenství má dnes mnohem širší záběr; kromě zmíněné podpory s výběrem sem patří dlouhodobý a systematický rozvoj kompetencí, které pomohou žákům a studentům řídit si svou profesní a vzdělávací dráhu celoživotně. S ním lze začít již na prvním stupni, ačkoli tou dobou děti většinou ještě netrápí, co si vyplní do přihlášky. To ovšem neznamená, že je nemá smysl podobnými otázkami "zatěžovat". Zodpovědné rozhodnutí o vlastní budoucnosti totiž jen tak z nebe nespadne. Proto můžeme již mladší děti postupně navádět k tomu, aby dokázaly přemýšlet o svých kvalitách a současně je dávaly do souvislostí s realitou pracovního trhu.

Můžeme začít tím, že za obvyklou otázkou "Čím chceš být?" bude následovat další série otázek, jako např. "Proč? Co tě na tom láká? Jaká je tvoje představa, co pracovník XY dělá? Co podle tebe musí umět dobrý pracovník XY?" atd.

Děti o světě povolání většinou nemají reálnou představu. Nemůžeme se jim divit, řada z nich vídá tatínka nebo maminku sedět u počítače, ale co jejich povolání opravdu obnáší, většinou nevědí. Povolání, která se vykonávají mimo rodinu, mají zřídka možnost vidět zblízka.

Jedna z cest, která jim může pomoci, vede přes tzv. zkušenostní učení. V rámci kariérového poradenství na školách jim můžeme pomoci rozšířit obzory, podpořit je v experimentování, umožnit jim zážitky a následně tyto zážitky reflektovat a nové poznatky konfrontovat s vlastní životní cestou.

Projekt, který vám chceme představit, se jmenoval Cesta knihy a vznikl díky spolupráci EKS a ZŠ Londýnská v Praze. EKS je vzdělávací organizace, která poskytuje kariérové poradenství a současně podporuje vzdělávání kariérových poradců. Kromě odborných kurzů pravidelně publikujeme odborné publikace a příprava té nejnovější se současně stala projektem kariérového poradenství pro žáky šestých ročníků základní školy. Za primární cíl si kladl vytvořit moderní a čtivou inspirativní publikaci pro začínající i zkušené kariérové poradce.

Na tvorbu publikace navázal dlouhodobý školní projekt Cesta knihy. Nespokojili jsme se totiž s tím, že "jen" vytvoříme novou publikaci, ale pokusili jsme se vtáhnout děti přímo do procesu. Nešlo o hraní si na povolání, ale o spoluúčast na reálném produktu. Děti byly seznámeny s knihou a věděly, že přispívají do odborné publikace. Navíc si vyzkoušely i další činnosti, které s tvorbou knih souvisejí.

Záměrně jsme zvolili variantu seznamování s povoláními, která spojuje jedno téma. To se liší od obvyklého přístupu, kdy se děti seznamují s pestrou škálou povolání, ovšem zpravidla vnímají jen "nejviditelnější" povolání na daném pracovišti (např. při návštěvě mateřské školky pozorují práci učitelek, ale již si nemusejí všimnout, kdo působí tzv. v zákulisí - jako např. účetní, kuchařka atd.). My jsme v projektu chtěli ukázat, že zajímá-li se někdo kupříkladu o knihy, jež jsme zvolili jako téma, a láká jej podílet se na jejich tvorbě, nemusí být nutně hned spisovatel či ilustrátor. Stejně tak se v knižním prostředí může uplatnit obchodník, korektor, sazeč, vedoucí týmu či tiskař. A protože každá tato profese vyžaduje jiné kompetence i styl práce, mohly si tak děti samy odpovědět na otázku, v čem tkví jejich silné stránky a co jim lépe vyhovuje.

Na realizaci projektu vyčlenili třídní učitelé několik vyučovacích hodin a někteří se projektu aktivně zúčastnili. Vybrané činnosti se uskutečnily také díky zapojení rodičů. Část projektu proběhla přímo v budově školy, kde si děti na několika workshopech v malých skupinkách vyzkoušely hravou formou činnosti, které spadají do praxe profese překladatele, editora či spisovatele a korektora (tři stanoviště, na kterých se děti postupně vystřídaly během jednoho pracovního dne). Další část projektu se realizovala přímo v terénu díky zapojení rodičů, jako např. návštěva tiskárny, grafického studia či ilustrátorské dílny. Žáci nahlédli do zákulisí celého procesu a mohli si udělat konkrétnější představu o tom, jak komplexní je tvorba jednoho produktu, kolik rozmanitých profesí se točí kolem jedné knihy a že žádnou z nich nelze opomenout.

Po každé aktivitě následovala reflexe, zaměřená nejen na konkrétní povolání, ale i na sebepoznání: "Jaký styl práce mi vyhovuje - pracuji raději v týmu, nebo sám/sama?", "Jaká role v týmu se ke mně hodí? Jsem ten/ta, který/á raději tvoří, nebo mi více vyhovuje jiný typ práce?", "O čem bych se chtěl/a dozvědět více?" atd. (vše bylo přeformulováno do jazyka srozumitelného dětem). Reflexi vedli učitelé nebo kariérová poradkyně formou rozhovoru i jednoduchého pracovního listu, který pro projekt ztvárnila grafička, jež je současně maminkou jedné ze zapojených žaček. Děti tak reflektovaly nejen "obsah" ("Baví mě editovat texty?"), ale i "proces" ("Co konkrétně mě na činnosti bavilo, kde ještě mohu toto zažít?").

Činnosti, které si žáci vyzkoušeli, neměly význam jen pro projekt, ale posloužily i jako součást vzdělávacího procesu (týká se zejména předmětů českého jazyka, estetické výchovy a angličtiny, ale i fyziky či přírodopisu - protože editorské práce děti zkoušely na reálných učebních textech). Texty do knihy, které žáci psali, patřily také do vzdělávacího plánu v rámci výuky českého jazyka.

Projekt dětem pomohl rozšířit si představy o realitě světa práce a ukázal nové možnosti. Díky reflexi i projektové práci si žáci rovněž rozvinuli kariérní kompetence (zejména týkající se sebeřízení, sebepoznání). Zapojení pedagogové se seznámili s principy kariérového poradenství a osvojili si nové dovednosti.

Největší přínos spatřujeme v tom, že aktivita přináší inspiraci ostatním základním i středním školám, popř. organizacím, které se kariérovým poradenstvím pro mladé zabývají. Téma "vyrábíme knihu a přizveme děti jako rovnocenné partnery" lze velmi snadno transformovat na libovolnou jinou činnost, na které se děti také mohou podílet, vzdělávat se u ní a přemýšlet nad svým budoucím uplatněním ve světě práce.

Za zapojení dětí do metodik kariérového poradenství získala EKS hlavní cenu v soutěži Národní cena kariérového poradenství 2017.

ZDROJE