Probační a mediační služba

Vydáno:

Probační a mediační služba (dále jen „PMS“) zahájila svoji činnost 1.1.2001 na základě přijetí zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě. PMS je organizační složkou státu spadající do resortu Ministerstva spravedlnosti ČR. Služba má celorepublikovou působnost a prostřednictvím 74 středisek zajišťuje své činnosti ve všech 8 soudních krajích. Jednotlivá střediska lze najít ve všech bývalých okresních městech.

Probační a mediační služba
PhDr.
Andrea
Matoušková,
vedoucí oddělení metodiky, Probační a mediační služba Praha
PMS je ze zákona pověřena prováděním probačních a mediačních činností ve věcech dospělých a mladistvých pachatelů projednávaných v trestním řízení. V souladu se zákonem o obětech trestných činů nabízí PMS od roku 2013 pomoc obětem trestných činů. Všechny své činnosti poskytuje zdarma, její činnost je financována z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti ČR. V oblasti řešení kriminality mládeže je činnost PMS vymezena zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).
Probační činnost (probace) zahrnuje výkon dohledu nad podmíněně odsouzenými a propuštěnými pachateli a dále kontrolu plnění alternativních trestů, tj. trestů vykonávaných na svobodě. Nejčastěji se jedná o výkon trestu obecně prospěšných prací. Dále probační úředníci a asistenti provádějí např. kontrolu odsouzených vykonávajících trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Mediační činnosti (mediace) znamenají zprostředkované jednání mezi pachatelem a obětí trestného činu za účelem vysvětlení důvodů spáchání trestného činu a nalezení oboustranně akceptovatelného způsobu řešení škody, která byla trestným činem oběti způsobena. Mediace je v podstatě dobrovolný dialog pachatele a oběti za účasti nestranného mediátora (pracovníka PMS) o tom, co se stalo, jak trestný čin ovlivnil život oběti a jak je možné způsobené újmy a škody napravit. Nejčastěji je u nás v rámci mediačních činností prováděna mediace mezi pachatelem a obětí. V posledních letech jsou zaváděny do případové praxe také restorativní skupinové konference, které jsou nejčastěji využívány při řešení případů trestné činnosti páchané dětmi a mladistvými.
PMS je od začátku své činnosti nositelem principů restorativní justice, tj. justice, která akcentuje při řešení následků trestného činu místo odplaty (retributivní přístup) nápravu vztahů narušených trestným činem a odčinění vzniklé škody (restorativní přístup). Restorativní justice aktivně zapojuje do procesu nápravy následků trestného činu tři klíčové účastníky – pachatele, oběť a trestným činem dotčenou komunitu/veřejnost. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže rozlišuje dvě věkové kategorie pachatelů, a to děti mladší 15 let a mladistvé (od 15 let do dovršení 18 let). Zákon dále odlišuje ve vztahu k těmto skupinám nezletilých pachatelů způsoby (trestního) řízení, kterými tyto případy projednává, a také rozdílná opatření, jež lze vůči nim případně uplatnit.
V následujícím textu uvedeme stručné informace ke specifiku řízení vedených jak vůči dětem mladším 15 let, tak i mladistvým. Stručně popíšeme to, jak PMS působí při projednávání těchto případů. Užitečnou informací je, že případ protiprávního chování nezletilých pachatelů projednává vždy středisko PMS místně příslušné bydlišti dítěte, což nemusí být totožné s místem, kde se měl skutek stát.

Příklad
Krádež mobilního telefonu spáchaná dítětem ve škole, kam každý den dojíždí z jiného okresu / kde přes týden bydlí na internátě. Případem dítěte se zabývají orgány místně příslušné bydlišti dítěte, proto může být škola oslovena v rámci spolupráce institucemi (policií, PMS, OSPOD atd.) působícími v jiných městech.

1. Činnost PMS v rámci soudnictví nad mládeží (řízení ve věcech dětí mladších 15 let)
Probační úředník, který je na každém středisku PMS specializován na práci s mládeží, je o protiprávním chování dítěte mladšího 15 let informován nejčastěji ze strany pracovníka orgánu činného v trestním řízení (policie, státního zástupce, soudu pro mládež) a OSPOD. Podnět k zahájení činnosti může rovněž obdržet od advokáta zastupujícího dítě, ale i policejního orgánu, státního zástupce a soudu pro mládež. V době prověřování spáchaného skutku a jeho projednávání orgány činnými v trestním řízení až do okamžiku, než ve věci rozhodne soud pro mládež, je spolupráce dítěte a jeho nejbližších s probačním úředníkem dobrovolná, tj. může probíhat jen v případě jejich zájmu.
V této fázi projednávání případu je činnost PMS zaměřena zejména na zprostředkované řešení konfliktu mezi pachatelem a obětí, který vznikl protiprávním chováním dítěte. Probační úředník nejprve kontaktuje zákonné zástupce dítěte a jejich prostřednictvím pak provádí v případě zájmu společnou úvodní schůzku. Této schůzky se účastní dítě a jeho zákonní zástupci, případně advokát. Jejím smyslem je, že probační úředník těmto účastníkům předává informace o možnosti spolupráce s PMS a jejího smyslu pro další řízení. Probační úředník také zjišťuje okolnosti a důvody, které dítě vedly ke spáchání skutku. Shromažďuje a ověřuje informace o jeho aktuální životní situaci, zjišťuje jeho postoj a postoj zákonných zástupců k tomu, co udělalo.
Probační úředník současně nabízí možnost spolupráce oběti spáchaného skutku a zajímá se o to, jak skutek ovlivnil její život a jaké konkrétní dopady vyvolal. V případě zájmu o společné jednání dítěte, zákonných zástupců a oběti pak probační úředník připravuje podmínky pro uskutečnění mediace a následně ji se souhlasem všech jejích účastníků provede. V této fázi případové práce probační úředník úzce spolupracuje s pracovníky orgánu sociálněprávní ochrany dětí a podle okolností případu s dalšími profesionály, např. terapeuty, ale i s učiteli dítěte. PMS je ze zákona oprávněna obracet se při provádění svých činností na státní orgány či právnické a fyzické osoby a dožadovat se sdělení potřebných údajů. Tyto orgány jsou povinny, nebrání-li tomu zvláštní zákon, informace poskytnout.
Zároveň zákon o soudnictví ve věcech mládeže stanoví rozsah zákazu zveřejňování informací o osobách, proti nimž je řízení vedeno, a povinnost osob, kterým byly tyto informace předány, dále je nesdělovat. Probační úředník je povinen v případě, že při projednávání případu spolupracuje s pedagogy dítěte, je o tomto poučit. V rámci shromažďování a ověřování informací o osobě dítěte, jeho sociálním a výchovném prostředí, riziku opakování protiprávního chování a o aktuálních výchovných, vzdělávacích a dalších potřebách navštěvuje probační úředník mj. místo bydliště dítěte, případně školu a další spolupracující instituce. Pro účely dalšího postupu státního zástupce a soudu pro mládež zpracovává probační úředník zprávu, ve které formuluje závěry a svá doporučení k uložení vhodných opatření.
Některé protiprávní skutky mohly ve svém dopadu ovlivnit i život osob v prostředí, ve kterém byl skutek spáchán. Například ublížení na zdraví mezi dětmi a krádeže spáchané ve škole zcela jistě ovlivní nejen život přímých účastníků těchto skutků, ale i další děti a pedagogy ve škole, případně i rodiče dětí. V těchto případech může probační úředník nabídnout pracovníkům školy pomoc s řešením těchto dopadů formou přípravy intervence přímo ve škole. Může se jednat o provedení restorativního programu, konkrétně mediace mezi pachatelem a obětí, nebo uspořádání restorativní skupinové konference, které se účastní kromě pachatele a oběti větší okruh lidí dotčených spáchaným skutkem.
Takto koncipované restorativní programy mají za cíl výchovně zapůsobit na dítě tak, aby pochopilo následky, jež svým jednáním způsobilo, a podle svých možností a sil je mohlo napravit. Je zřejmé, že se toto výchovné působení probačního úředníka musí propojit s dalšími výchovnými vlivy, a to jak ze strany zákonných zástupců, tak i školy, kterou dítě navštěvuje. Závěry z mediace a konference probační úředník zpracuje do zprávy, kterou předává státnímu zástupci, případně soudci pro mládež.
V rámci prověřování skutku, jehož se mělo dítě dopustit, může policejní orgán dospět k závěru, že dítě sice skutek spáchalo, ale ve věci nejde o podezření z trestného činu, a případ odloží. Jestliže policejní orgán zjistí, že skutek naplňující parametry trestného činu byl spáchán daným dítětem, ale dítě v době jeho spáchání ještě nedovršilo 15 let, případ ukončí odložením věci. Za těchto okolností další řízení v dané věci zahájí státní zástupce. Ten může na základě aktuálních zpráv, které zpracovává vedle orgánu sociálně-právní ochrany dětí mj. i PMS, rozhodnout o tom, že dosavadní řízení již naplnilo svůj účel, a věc tedy skončí rozhodnutím o odložení.
Další variantou jeho postupu je, že v dané věci podává soudu pro mládež návrh na uložení některého z možných opatření. V dané věci pak následuje jednání soudu pro mládež, kterého se mimo dítěte, zákonných zástupců, pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí a případně advokáta může účastnit i probační úředník. Soud pro mládež zváží, zda je dítěti se zohledněním závažnosti spáchaného skutku, rozumové a mravní vyspělosti a dalších okolností nutné uložit některé z opatření, či zda od uložení opatření z důvodu dosažení účelu zákona upustí. V případě uložení opatření pak výkon některých z nich zajišťuje probační úředník.
Opatření vůči dítěti může mít podobu:
-
uložení konkrétních povinností (např. povinnosti vykonat bezplatně společensky prospěšnou činnost nebo usilovat o vyrovnání s poškozeným);
-
uložení konkrétních omezení (např. nestýkat se s určenými osobami, nenavštěvovat určité akce, nepřechovávat určité předměty);
-
zařazení do programu prováděného ve střediscích výchovné péče;
-
uložení dohledu probačního úředníka;
-
uložení ochranné výchovy (ochranného léčení);
-
napomenutí s výstrahou.
Dítěti může být uloženo, vyžaduje-li to účel zákona o soudnictví nad mládeží, i více opatření najednou. V případě uložení dohledu následuje dlouhodobá práce probačního úředníka s dítětem a jeho sociálním a výchovným okolím. Tato spolupráce s PMS je pro dítě povinná, neboť je prováděna na základě rozhodnutí soudu pro mládež. Doba trvání povinností, omezení a dohledu není nijak časově vymezena, nejdéle však může trvat až do doby zletilosti. O změně opatření a o jeho zrušení vždy rozhoduje soud, kterému PMS pravidelně zasílá zprávy o průběhu výkonu opatření a plnění jeho účelu.
2. Činnost PMS v rámci soudnictví nad mládeží (řízení ve věcech mladistvých)
Probační úředník, který je na každém středisku PMS specializován na práci s mládeží, je ze zákona informován policejním orgánem o každém zahájení trestního stíhání mladistvého. Na základě toho může po vyhodnocení základních informací zahájit ve vhodných případech provádění odborných činností. Tyto činnosti může PMS rovněž zahájit na základě podnětu obdrženého ze strany dalších osob (např. pracovníků OSPOD, zákonných zástupců mladistvého, jeho obhájce, státního zástupce, soudu pro mládež). V době trestního stíhání a projednávání protiprávního skutku orgány činnými v trestním řízení až do okamžiku, než ve věci rozhodne státní zástupce a soud pro mládež, je spolupráce mladistvého a jeho nejbližších osob s probačním úředníkem dobrovolná, tj. může probíhat jen v případě jejich zájmu.
V této fázi projednávání případu je činnost PMS zaměřena zejména na zprostředkované řešení konfliktu mezi pachatelem a obětí, který vznikl spácháním provinění mladistvého. Probační úředník nejprve kontaktuje mladistvého a jeho zákonné zástupce a v případě zájmu uskuteční společnou úvodní schůzku. Této schůzky se účastní mladistvý, jeho zákonní zástupci, případně obhájce. Smyslem schůzky je, aby jim probační úředník předal informace o možnosti spolupráce s PMS a o dalším řízení. Probační úředník také zjišťuje okolnosti a důvody, které mladistvého ke spáchání skutku vedly, shromažďuje a ověřuje informace o jeho aktuální životní situaci, zjišťuje jeho postoj a postoj zákonných zástupců k tomu, co spáchal.
Probační úředník současně nabízí možnost spolupráce oběti spáchaného skutku a zajímá se o to, jak provinění ovlivnilo její život a jaké konkrétní dopady vyvolalo. V případě zájmu o společné jednání mladistvého, zákonných zástupců a oběti pak probační úředník připravuje podmínky pro uskutečnění mediace a následně ji se souhlasem všech jejích účastníků provede. V této fázi případové práce probační úředník úzce spolupracuje s pracovníky OSPOD a podle okolností případu s dalšími profesionály, např. terapeuty, ale i učiteli dítěte. PMS je ze zákona oprávněna obracet se při provádění svých činností na státní orgány a právnické a fyzické osoby a dožadovat se sdělení potřebných údajů. Tyto orgány jsou povinny, nebrání-li tomu zvláštní zákon, informace poskytnout.
Zákon o soudnictví nad mládeží stanovuje rozsah zákazu zveřejňování informací o osobách, proti nimž je řízení vedeno, a povinnost osobám, kterým byly tyto informace předány, dále je nesdělovat. V případě, že při projednávání případu spolupracuje probační úředník s pedagogy mladistvého, je povinen je o tomto poučit. V rámci shromažďování a ověřování informací o mladistvém, jeho sociálním a výchovném prostředí, riziku opakování protiprávního chování a o aktuálních výchovných, vzdělávacích a dalších potřebách navštěvuje probační úředník mj. místo bydliště mladistvého, případně školu a další spolupracující instituce.
Pro účely dalšího postupu státního zástupce a soudu pro mládež zpracovává probační úředník zprávu, ve které formuluje závěry a svá doporučení k uložení vhodných opatření. Specifikem trestního řízení vedeného vůči mladistvé osobě je to, že již v době před vydáním rozhodnutí státního zástupce a soudu pro mládež v dané věci mohou být se souhlasem mladistvého vůči němu uplatněna tzv. výchovná opatření. Tímto postojem může mladistvý zřetelně projevit svoji zodpovědnost vůči oběti a zájem o nápravu následků spáchaného provinění.
Mezi výchovná opatření patří:
-
výchovné povinnosti (např. aby mladistvý bydlel s rodiči, jednorázově nebo ve splátkách zaplatil peněžitou částku jako pomoc obětem trestných činů, podrobil se léčení závislosti na návykových látkách nebo ve volném čase programu sociálního výcviku a další);
-
výchovná omezení (aby mladistvý neužíval návykové látky, nepřechovával určité předměty, nestýkal se s určitými osobami a další);
-
dohled probačního úředníka;
-
zařazení mladistvého do probačního programu (specificky zaměřené programy směřující k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem); tyto programy akredituje Ministerstvo spravedlnosti ČR a jejich seznam zveřejňuje na svých webových stránkách;
-
napomenutí s výstrahou.
Některé protiprávní skutky mladistvého mohly ve svém dopadu ovlivnit i život osob v prostředí, ve kterém byl skutek spáchán. Například ublížení na zdraví mezi studenty a krádeže spáchané ve škole zcela jistě ovlivní nejen život přímých účastníků těchto skutků, ale i další spolužáky a pedagogy ve škole, případně i rodiče studentů. V těchto případech může probační úředník nabídnout pracovníkům školy pomoc s řešením těchto dopadů formou přípravy intervence přímo ve škole. Může se jednat o provedení restorativního programu, konkrétně mediace mezi pachatelem a obětí, nebo uspořádání restorativní skupinové konference, které se mimo pachatele a oběti účastní větší okruh lidí dotčených spáchaným skutkem.
Takto koncipované restorativní programy mají za cíl výchovně zapůsobit na mladistvého tak, aby si uvědomil konkrétní následky, které svým jednáním způsobil, a podle svých možností a sil je mohl napravit. Je zřejmé, že se toto výchovné působení probačního úředníka musí propojit s dalšími výchovnými vlivy, a to jak ze strany zákonných zástupců, tak i školy, kterou student navštěvuje. Závěry z mediace a konference zpracuje probační úředník do zprávy, kterou předává státnímu zástupci, případně soudu pro mládež.
Postoj mladistvého, jeho přístup k nápravě následku trestného činu a výsledek mediace může zohlednit státní zástupce (soud pro mládež) tím, že v případě splnění zákonných podmínek rozhodne o uplatnění odklonu. To znamená, že trestní řízení na stanovenou dobu podmíněně zastaví nebo ho v případě schválení narovnání skončí. PMS se rovněž zabývá přípravou podmínek pro uplatnění odklonů trestního řízení a připravuje podmínky pro rozhodnutí o tomto postupu.
V případě, že státní zástupce podá na mladistvého obžalobu, jeho případ následně projednává soud pro mládež. Soudního projednání případu se mimo mladistvého, zákonných zástupců, obhájce a pracovníků orgánů sociálněprávní ochrany může účastnit i probační úředník. Soud pro mládež posoudí závažnost spáchaného provinění, rozumovou a mravní vyspělost mladistvého a další okolnosti spáchání činu. V případě uznání viny mladistvého pak může rozhodnout mimo uplatnění odklonu trestního řízení o uložení některého z výchovných či trestních opatření, případně rozhodnout o uložení ochranného opatření (ochranné výchovy nebo léčby).
Výchovná opatření jsou uvedena výše. V případě uložení trestního opatření mladistvému je PMS pověřena zajištěním výkonu těch z nich, která se vykonávají na svobodě. Jedná se například o trestní opatření:
-
obecně prospěšné práce,
-
peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu,
-
domácí vězení,
-
zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
-
odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem PMS.
PMS může vykonávat nad mladistvým dohled také v případě, jestliže byl propuštěn z vazby, a také v případě, kdy byl podmíněně propuštěn z vězení pro mladistvé. V případě uložení probačního dohledu následuje dlouhodobá práce probačního úředníka s mladistvým a jeho sociálním a výchovným okolím. Tato spolupráce s PMS je pro mladistvého povinná, neboť je prováděna na základě rozhodnutí soudu pro mládež. PMS pravidelně informuje soud prostřednictvím zpráv o průběhu výkonu trestního opatření a plnění jeho účelu. V případě splnění podmínek dohledu v rámci zkušební doby trestního opatření je mladistvý osvědčen a výkon trestního opatření tím končí.

Související dokumenty