Pohádka o inkluzivním království, ať se nebereme pořád tak vážně!

V tom království bude panovat moudrý a spravedlivý král, který bude přemýšlet nad tím, jak ve svém království udržovat a rozšiřovat blahobyt, spokojenost a soudržnost občanů. Se svými poradci přijde na to, že základní kámen jeho vize tkví v nastavení spravedlivých a kvalitních základních škol. Cílem krále nebude ve školách vychovávat masy poddaných, ale kreativní, úspěšné a uplatnitelné občany, kteří mu pomohou prosperitu království udržet a rozvíjet v budoucnu. Bude přesvědčen o tom, že do jedné třídy a do jedné školy proto musí chodit budoucí švec, alchymista i ranhojič. Účelem školy bude naučit královské občánky od malička spolu žít, komunikovat, spolupracovat a zažít si, že každý občan království je stejně důležitý a má svou úlohu v životě i na světě. Důležité bude samozřejmě královské občánky naučit i umění počtů, jazyka a základy všeobecné moudrosti lidské, ale bude to osvícený král, proto bude vědět, že při učení je daleko důležitější forma a prostředí než obsah samotného učení.

Král si chvíli bude lámat hlavu, jak takové školy ve svém království zřídit a jak je ostatním v království popsat, aby o ně mohli společně usilovat. Naštěstí mu s tímto úkolem jeho poradci pomohou a díky královským trubačům a jejich osvětové práci se jim podaří v každém koutu království myšlenky nejen rozšířit a vysvětlit, ale rovněž vyslechnout občany celého království a o nápadech s nimi debatovat. Debaty králi i jeho poradcům pomohou dokončit vlastní představy o kvalitních a všem otevřených školách, které si tak moc ve svém království přejí.

Královy představy a přání, které se mu podaří v království -i díky poctivé osvětě u občanů a podpoře škol - zavést, budou vypadat asi takto: Bude si přát, aby měl každý žák svou školu „za rohem“ a aby každá škola byla přibližně stejně kvalitní, aby jeho rodiče neměli starosti a obavy, zda vybrali školu dobrou. Každá škola bude co do složení občánků zmenšeným odrazem celé společnosti království, aby připravovala školáky na realitu, ve které se později budou opravdu pohybovat.

Každého královského občánka bude jeho škola dobře znát, bude vědět o jeho magické síle i případných úskalích a bude mu připravovat jeho vlastní plán rozvoje tak, aby mohl dosáhnout maxima svého potenciálu. Jen tak bude totiž úspěšný, spokojený a zároveň platný pro celé království. Nuda, to už nebude rozšířený školní moribundus, který trápil a trávil školáky. Tuto nemoc se podaří vymýtit díky rozmanitým aktivitám, díky skupinovým činnostem, různým projektům a jarmarkům, o kterých si do určité míry budou rozhodovat královští občánci sami, jelikož tak se nejlépe učí zodpovědnosti, angažovanosti a sebeúctě. Navíc tak pomáhají sejmout tíhu z učitelů-scholastiků. Ve škole budou všichni společně oslavovat úspěch, každý bude mít možnost radovat se z úspěchu svého i úspěchu druhého, každý bude přece dobrý v něčem jiném! Jednomu půjde šerm, druhému počty, třetímu čáry a kouzla, čtvrtý bude skvělý vypravěč. A když někomu něco nepůjde úplně dobře nebo bude mít nějaké bolístky, nebude se z toho dělat věda, bude totiž dobrý v něčem jiném - a to bude důležité. Škola navíc bude fungovat jako tým a v něm se vždycky najde někdo, kdo si bude vědět rady, jak školákovi pomoci.

Učitele-scholastiky bude práce ve škole bavit, budou totiž chápat význam takového nastavení školy a to jim bude dávat smysl i naplnění. Budou mít vždy nesmírnou oporu a podporu svých vedoucích, královských místodržících, kteří budou pečlivě vybíráni králem z řad mudrců a vizionářů. V království se stane role učitele-scholastika velmi váženou. Škola bude fungovat jako místo setkávání i pro široké okolí, bude tam vždy veselo a plno až do pozdního odbíjení kostelních hodin. Všichni společně ve škole budou neustále něco vymýšlet, plánovat a realizovat, aby škola byla opravdu středobodem nejen pro královské občánky, ale i všechny občany. A protože takové školy jsou lékem, jak udržet prosperitu a bezpečnost v království, jistě budou všichni šťastně žít ještě dlouho. A zazvonil zvonec a... Doufám, že to není pohádka, že to nebude za devatero horami a že se nejedná o vzdálenou budoucnost.