Ve speciálně pedagogické teorii a praxi se od nedávné doby objevuje termín podpůrná opatření jako prvek podpory vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Předmětem zájmu odborníků se v této souvislosti stávají i žáci s různým typem znevýhodnění (zdravotním či sociálním).
Podpůrná opatření
Nový prvek podpory vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
doc. PaedDr.
Jan
Michalík
Ph. D.
Univerzita Palackého v Olomouci, hlavní řešitel projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“
PaedDr.
Pavlína
Baslerová
předsedkyně AP SPC v ČR, věcná manažerka projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“
Dnes v souladu s legislativou používané spojení
„speciální vzdělávací potřeby“
nevypovídá dostatečně přesně o míře potřebné podpory, která je nezbytná pro překonání znevýhodnění. Je zřejmé, že např. dítě s 60% ztrátou zraku má odlišné vzdělávací potřeby než dítě s lehkou slabozrakostí. Legislativní, metodické ani organizační zajištění dosud pedagogům v dané oblasti příliš nepomáhalo.Systém podpůrných opatření, budou-li správně nastavena v zákoně, vyhláškách a konečně i v praxi škol, dokáže daleko citlivěji posuzovat skutečné vzdělávací potřeby žáka a zohledňovat je v kontextu jeho aktuální životní situace. Stávající právní úprava školského zákona pracuje s pojmem děti, žáci a studenti (dále jen žáci) se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP).
Za
žáka se SVP
zákon považuje osobu se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením
se pak rozumí postižení mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.Zdravotní znevýhodnění
je definováno jako zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování za předpokladu, že vyžadují zohlednění při vzdělávání.Sociálním znevýhodněním
rozumíme pro účely školského zákona rodinné prostředí s nízkým sociokulturním statusem, ohrožení sociálně patologickými jevy nebo nařízená ústavní či ochranná výchova či postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního právního předpisu.Dělení zdravotně postižených
preferuje medicínskou diagnózu (v případě žáků se sociálním znevýhodněním předpis uvádí poměrně vágní vymezení stavů, které do této kategorie patří).Školství by však z logiky věci mělo spíše upřednostnit faktory, které ovlivňují vzdělávání těchto žáků - to znamená, mělo by klást důraz na dopady, které zdravotní či sociální hendikep žáka do jeho vzdělávání přináší. Právě preference dopadů na vzdělávání je základním konceptem pro novelizaci školského zákona, jenž je v těchto měsících projednáván v Parlamentu ČR. Nové znění § 16 a násl. přináší pojem
podpůrné opatření
.Žákem se SVP se nově rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.
Podpůrnými opatřeními
(dále jen PO) se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Žáci se SVP mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.Podpůrná opatření by se prakticky měla členit do 5 rozdílných stupňů
v závislosti na hloubce znevýhodnění a jí odpovídající míře potřebné podpory. Na základě vymezení PO v novele školského zákona lze dovodit, že systém PO povede k preciznějšímu určení hloubky SVP: žákovi s mírou přiznaných PO 4. stupně bude poskytnuta vyšší míra podpory než žákovi s mírou PO 2. Tato změna významně ovlivní i činnost školských poradenských zařízení, jež by měla nově určovat i stupeň PO, které žákovi náležejí (dosud konstatovala pouze přítomnost či absenci SVP). Celý koncept pak přináší větší přesnost a spravedlnost při posuzování a naplňování SVP u žáků v celé ČR. Nespornou výhodou pro pedagogy je potřebná metodická a praktická podpora, která tuto změnu provází.Podpůrná opatření jsou definována jako nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka.
Stupně se budou lišit ve své organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Z hlediska zajištění inkluzivní podpory vzdělávání budou moci být PO vyššího stupně použita pouze tehdy, pokud k dosažení účelu nebudou dostačovat PO nižšího stupně. (
Neznamená to však, že žák s těžkým postižením - např. žák nevidomý - bude muset napřed „vyzkoušet“ podpůrná opatření určená žákům slabozrakým.
)V prvním stupni
bude kompetentní uplatňovat PO sama škola nebo školské zařízení (nebude potřeba doporučení školského poradenského zařízení). Podpůrná opatření
ve druhém až pátém stupni
mohou být uplatněna výhradně s doporučením školského poradenského zařízení. Ve všech případech (poskytnutí i zrušení PO) bude vyžadován informovaný souhlas zletilého žáka či studenta, v případě nezletilosti jeho zákonného zástupce. Nadále budou moci být zřizovány školy či třídy, oddělení a studijní skupiny pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením či závažnými vývojovými poruchami učení nebo chování, které budou vyžadovat informovaný souhlas zletilého či v případě nezletilosti jeho zákonného zástupce.Pojem PO
tak dnes existuje
ve třech rovinách:
První z nich je
školský zákon
(konkrétně § 16), který, bude-li novelizován, zavede PO do české legislativy.Druhou rovinu přestavuje MŠMT, které
prováděcím předpisem
stanoví, která PO budou aplikována a jaké povinnosti v této souvislosti nastanou školským poradenským zařízením a samotným školám.Třetí rovinu představuje Katalog PO, který je v současné době vypracován pro žáky s výše uvedenými zdravotními postiženími a žáky se sociálním znevýhodněním.
Pracovní verze Katalogu je nyní ověřována na 140 školách ČR - učiteli základních, mateřských i středních škol. Katalog vznikl jako jeden z výstupů projektu
Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR
na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v partnerství se společností Člověk v tísni, o. p. s., Asociací pracovníků SPC ČR a Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání. Na tvorbě Katalogu se podílela více než stovka autorů - odborníci ze školního poradenství, akademického prostředí, neziskových organizací i samotní pedagogové škol.Katalog, který čítá k dnešnímu dni téměř 1500 stran autorských textů, má 8 částí:
Obecnou část (popisující filozofii PO, jejich zasazení do kontextu českého školství, roli školy i školského poradenského zařízení, způsob personální i organizační implementace PO, návod na práci s Katalogem v jeho tištěné i elektronické podobě),
Katalog PO - část pro žáky s mentálním postižením a pro žáky s oslabením kognitivních funkcí,
Katalog PO - část pro žáky s tělesným postižením a závažným onemocněním,
Katalog PO - část pro žáky se zrakovým postižením a s oslabením zrakového vnímání,
Katalog PO - část pro žáky se sluchovým postižením a s oslabením sluchového vnímání,
Katalog PO - část pro žáky s narušenou komunikační schopností,
Katalog PO - část pro žáky s poruchou autistického spektra a pro žáky s vybraným duševním onemocněním,
Katalog PO - část pro žáky se sociálním znevýhodněním.
Texty obecného i dílčích katalogů (stejně jako některé další výstupy projektu) naleznete na webovém portálu
www.vystupy.inkluze.upol.cz.
Zveme vás tímto k seznámení s pojetím a obsahe Katalogu PO.Do webového prostředí má přístup široká veřejnost ať už pod přihlašovacím jménem (s vyšším uživatelským komfortem pro opakovaný vstup do systému), nebo anonymně (vhodné pro jednorázový vstup či jednorázové připomínkování). Pokud se chcete blíže seznámit s celým projektem, navštivte stránky
www.inkluze.upol.cz.
Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.