Osm kritérií dobrého kariérového poradenství. Britská inspirace

Co tedy mají školy dělat, mají-li zavést kariérové poradenství? Obvyklá představa je přidat exkurze, zavést kroužek pro děti, pozvat osobnosti na besedy apod. Jsou to všechno dobré nápady, které na jednu stranu nejsou pravděpodobně nutné, na stranu druhou – nestačí. Pro vysvětlení tohoto rozporu jsem si vzala na pomoc příklad, jak podpořili rozvoj poradenství britští kolegové.

Velkou Británii (stejně jako ČR) aktuálně trápí nedostatek kvalifikované pracovní síly. Jistou analogii můžeme spatřit i v tom, že tamní mladí lidé mají často nejasné nebo nerealistické představy o své budoucí kariéře a vykazují vysokou pravděpodobnost, že stráví nezanedbatelné období svého života mimo školu i práci. Je tedy velmi důležité, aby si mladí lidé dokázali volit takové vzdělání (a následně zaměstnání), které se pro ně hodí.

Právě proto v Británii chápou efektivní kariérové poradenství jako veřejně prospěšný nástroj, který přispívá k rozvoji vzdělanosti, usnadňuje vstup na trh práce, pomáhá překonat různá přechodová období a přispívá k sociální rovnosti. Současně si jsou vědomi toho, že aby školy mohly efektivní kariérové poradenství zavádět, je nutné, aby měly k dispozici jasně definovaný rámec a metodickou podporu.

Nejprve tedy skupina expertů provedla podrobný průzkum v zemích, kde je kariérové poradenství považováno za úspěšné (např. Kanada, Finsko, Hongkong). Na základě toho byla identifikována kritéria „efektivního kariérového poradenství“. Jinými slovy – chce-li si škola v anglické části Britského království být jista, že pro budoucí kariéru svých žáků dělá všechno, má k dispozici přehledný „manuál“, podle kterého lze snadno postupovat. Kritéria se jmenují „Gatsby Benchmarks“ podle britské nadace Gatsby Foundation, která výzkum efektivního kariérového poradenství finančně podporuje.

K osmi kritériím efektivního/dobrého kariérového poradenství patří následující:

Jak chápat tato kritéria? Podíváme-li se pozorněji na kritéria Gatsby Benchmarks, je nutné si uvědomit, že reagují na britský vzdělávací systém i tamní kulturní zvyklosti, a že tudíž není možné systém jednoduše zkopírovat do českého kontextu. Inspirace z Británie ale potvrzuje, že dobré kariérové poradenství nedělá jeden „magický trumf“, jde spíše o to, dělat popsané činnosti konzistentně a dobře. V prvé řadě je dobré si uvědomit, že volbě školy či povolání – chceme-li, aby byla pro daného žáka ta nejvhodnější – musí předcházet systematické „kariérové vzdělávání“ (tj. proces podporující porozumění vlastním silným stránkám i limitům, seznámení s kariérními možnostmi, posílení rozhodovacích schopností apod.).

Když realizuji audity kariérového poradenství na českých školách, obvykle je první reakcí překvapení, kolik toho v oblasti kariérového poradenství školy již dělají, aniž by si toho byly vědomy. První krok k systematizaci poradenství na škole tedy znamená všechny aktivity zmapovat, podívat se, jak na sebe navazují, jak jsou naplánované a zda si učitelé, kteří je ve svých předmětech realizují, navzájem vyměňují informace. Nejčastější nedostatek, na který narážím, není nízký počet těchto aktivit, ale nahodilost a nesystematičnost. V takovém případě totiž nemůžeme mluvit o systému, který všem žákům garantuje kvalitní podporu při volbě budoucí profesní cesty. Přitom jsou-li aktivity kariérového poradenství systematizovány a v souladu se školními plány, ušetří se mnoho času i energie kariérových a výchovných poradců.

Kritéria Gatsby Benchmarks mohou na první pohled vypadat i trochu ambiciózně. Je dobré si připomenout, že i školy v Anglii obvykle nesplňují všech osm v prvním roce auditu. Zkusme to chápat jako vodítko, které ukazuje cíl, kam bychom jednou mohli dospět. Doporučujeme celý proces rozčlenit na dílčí cíle a plnit je krok po kroku. Je lepší zavést jednu změnu, která zůstane trvale součástí života školy, než se pokusit o „revoluci“, která se vzápětí ukáže jako nerealizovatelná.

Čeho si já osobně na Gatsby Benchmarks cením, je především jednoduchost, přehlednost a srozumitelnost. Vše lze zpracovat do tabulky, kvantifikovat a průběžně se k tématům vracet. V EKS jsme tento systém využili jako základ pro zpracování české varianty, která mj. zohledňuje kontext RVP a ŠVP, využití konceptu tzv. klíčových kompetencí a průřezových témat a především existenci vzdělávacího okruhu Člověk a svět práce, který považujeme za důležitou součást kariérového poradenství (a kariérového vzdělávání) pro české žáky. A stejně jako v Anglii i u nás je nezbytně nutné při zpracování systému kariérového poradenství zohlednit realitu konkrétní školy. Tedy nejen ŠVP, ale i velikost školy, její priority či regionální specifika.