Odpovědnost pedagogů podle školského zákona a zákoníku práce

Všechny uvedené formy odpovědnosti se v praxi navzájem prolínají a doplňují. V minulém článku (viz Řízení školy č. 11/2014, s. 4) jsme se podrobně věnovali odpovědnosti podle občanského zákoníku včetně změn vyplývajících z nové právní úpravy. Nyní se budeme věnovat odpovědnosti podle zákoníku práce a zejména odpovědnosti vyplývající ze školského zákona.

Na každého pedagoga, který je zaměstnán podle zákoníku práce, se vztahují příslušná ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti. Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Upozornění by mělo být prokazatelné, např. formou zápisu, jinak lze splnění zákonné povinnosti obtížně prokázat. Když zaměstnanec povinnost stanovenou zákonem nesplní, nese za vzniklou škodu odpovědnost. Konkrétně by se jednalo např. o situaci, kdy učitel ví, že je poškozené technické zařízení v tělocvičně. Zákon ukládá také povinnost zakročit, když je k neodkladně třeba zákroku; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance (žáky, studenty), popřípadě osoby blízké. Oznamovací povinnost se vztahuje rovněž na případy, kdy učitel zjistí, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, pak je také povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, tedy řediteli. Opět je dána jeho odpovědnost za škodu, která by vznikla právě v důsledku nepříznivých pracovních podmínek, např. nedostatečné vybavení speciální učebny chemie.¹⁾V takovém případě by ale byla spolu s ním odpovědná i škola, protože škoda byla způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele. Zákoník práce pamatuje rovněž na situace, kdy zaměstnanec způsobí škodu ²⁾ Do této kategorie by spadaly zejména případy zanedbání dozoru nad žáky a studenty. Ve všech případech postačuje ke stanovení odpovědnosti za škodu zavinění z nedbalosti.

Zákoník práce upravuje odpovědnost za škodu zaměstnance - učitele - vůči zaměstnavateli - škole. Ve vztahu k třetím osobám, tj. žákům a jejich rodičům, učitel odpovědný není, zde je odpovědna škola jako právnická osoba. vyplývá ze zákoníku práce.

Škola nebo školské zařízení je tím, kdo odpovídá za škodu, která vznikla žákům při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním. V případě, kdy škola nevystupuje v právních vztazích svým jménem nebo když nemá právní subjektivitu, nemá ani odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Třetím osobám (žákům, rodičům) Jedná se o odpovědnost za škodu, která vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud ke škodě došlo při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u které se vyučování uskutečňovalo.³⁾ Ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci a o odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli se vztahují obdobně také na žáky středních škol.⁴⁾

Odpovědnost právnické osoby v případech uvedených výše je odpovědností absolutní objektivní, tj. zákon nepřipouští možnost vyvinění se z odpovědnosti. Když dojde k porušení právních povinností nebo úrazu žáka či studenta, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost školy či školského zařízení vždy. by bylo možné pouze výjimečně tehdy, kdyby se podařilo prokázat, že právnická osoba udělala ze své strany k odvrácení škody vše, co po ní lze oprávněně žádat.

Případná odpovědnost žáka nebo studenta za škodu způsobenou jinému žákovi nebo studentovi by byla možná při splnění podmínek podle nového občanského zákoníku. Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.⁵⁾

Jednalo by se o Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.⁶⁾ Tato schopnost se posuzuje, jak je uvedeno výše, vzhledem k mentální vyspělosti odpovídající věku nezletilého. V případě, kdy nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, není způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.⁷⁾ Tedy opět právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Podle tohoto ustanovení se jako doposud postupuje i v případě odpovědnosti žáků základních škol za škodu způsobenou právnické osobě vykonávající činnost školy.

Právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení mají povinnost z těchto důvodů pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání svých zaměstnanců.⁸⁾ Pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou na věcech, životě a zdraví dětí, žáků a studentů se právnické osoby mohou, ale nemusí pojistit.

Školský zákon stanoví Zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.⁹⁾Přijímají také s tím spojená opatření k prevenci rizik.¹⁰⁾ Při stanovení konkrétních opatření je třeba samozřejmě zvažovat zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání v jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání, při účasti žáků na různých akcích pořádaných školou aj. Dále je nutné brát v úvahu věk žáků, jejich fyzické a duševní schopnosti a zdravotní stav. Součástí všech opatření je také vytváření podmínek pro jejich zdravý vývoj a předcházení sociálně patologickým jevům.¹¹⁾

Pro bezpečnost a ochranu zdraví při výchově a vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních je třeba klást důraz zejména na výkon nad jejich činností. Povinností je zajistit dozor nad žáky před zahájením vyučování. Součástí vyučování jsou také přestávky mezi dvěma vyučovacími hodinami. To znamená, že odpovědnost právnické osoby, která vykonává činnost školy, za škodu způsobenou žákovi trvá i po dobu přestávek mezi dvěma vyučovacími hodinami. Stejně tak tato odpovědnost trvá i při přesunech žáků mezi budovami školy apod., neboť v těchto případech se jedná o činnost, která má přímou souvislost se vzděláváním. Nelze ji přenést na zákonné zástupce nezletilých žáků ani na zletilé žáky, a to ani na základě jejich výslovného prohlášení.

Jinak lze postupovat v případě, že mezi praktickým vyučováním uskutečňovaným u jiné právnické osoby či fyzické osoby a teoretickým vyučováním ve škole je v souladu se stanoveným rozvrhem vyučovacích hodin volno (obvykle jedna nebo dvě hodiny), protože takové volno již nelze považovat za přestávku mezi dvěma vyučovacími hodinami. V takovém případě nenese právnická osoba, která vykonává činnost školy, odpovědnost za případnou škodu, která vznikne žákovi mimo vyučování a mimo pobyt ve škole v době volna po skončení individuálního praktického vyučování u jiných právnických či fyzických osob do začátku teoretického vyučování ve škole. Dobu volna mohou žáci využívat podle své úvahy. Vše by mělo být upraveno

Konkrétní úkoly a podrobnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví a v jejich rámci i úkoly dohledu nad dětmi, žáky a studenty škol a školských zařízení stanoví podle platných právních předpisů ředitel školy nebo školského zařízení.

Ředitel školy a školského zařízení také odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení.¹²⁾

Jako příklad může posloužit rozchod dětí na školním výletě. O způsobu zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel školy. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům. O možnosti povolení rozchodu žákům tedy rozhoduje ředitel školy, který má poslední slovo. Pedagogický dozor je povinen stanovené podmínky respektovat.