Školní připravenost a vstup dítěte do první třídy základní školy nepředstavují dnes v České republice témata, která by stála v popředí zájmu odborníků či politiků. Počet odkladů školní docházky se několik let vcelku stabilně drží na podobně vysoké úrovni, tedy kolem hranice 20 % z populačního ročníku.
Odklad školní docházky
PhDr.
Václav
Mertin
dětský psycholog, katedra psychologie FF UK
Signalizuje to, že jak na straně předškolní přípravy, tak zejména v základních školách nedochází k dostatečně efektivním změnám. I proto se nedaří přesvědčit rodiče, že se nemusejí obávat vstupu dítěte do školy, že základní škola zajistí radost a úspěšný start každému dítěti. To i já pokládám za povinnost školy. České školy to ani nedeklarují. Celkem logicky a oprávněně rodiče předpokládají, že po roce odkladu bude dítě zdatnější, vyspělejší i lépe připravené na širokou paletu požadavků první a následujících tříd. Zdá se, že povinný předškolní rok v mateřské škole přinesl zatím jen minimální efekt u potřebných segmentů populace a očekávané snížení počtu odkladů dodneška nenastalo. Došlo k nijak zásadním změnám v chápání přípravných tříd. Přesto bychom neměli zůstávat pouze u toho, s čím před více než půlstoletím přišel dětský psycholog Jaroslav Jirásek (mj. Orientační test školní zralosti, první vyrovnávací třídy v Brandýse nad Labem v polovině šedesátých let minulého století). Možná jde skutečně o oblast, která vzhledem k proměnám ve školství poněkud ztratila na významu (pětina populace, která do vzdělání pro všechny nastupuje o rok po