Obrázkové karty na rozvoj emocí

Vydáno:

Přinášíme rozhovor s Mgr. Ivanou Vlkovou, speciální pedagožkou, logopedkou, etopedkou, autorkou stimulačního projektu „Předškolní přípravka“ a zakladatelkou České asociace pro aktivní rozvoj dětí (CAPARD).

Obrázkové karty na rozvoj emocí
Právě držíme v ruce Obrázkové karty pro porozumění emocím a rozvoj sociálních dovedností. Pro jak staré děti jsou určené?
Záleží na našem přístupu ke hře. Jsme-li velmi názorní a zcela konkrétní, můžeme každou emoci předvést, procítit a názorně ukázat třeba na plyšákovi, kamarádovi či další osobě. Pak můžeme karty použít od tří let. Věk hráče není nijak omezen, protože karty můžeme použít i u dětí mladšího školního věku, kterým byla diagnostikována některá z poruch autistického spektra (PAS) nebo SPUCH (specifických poruch učení a chování). Takže použití karet je vhodné od tří do zhruba deseti let.
Mohou karty používat i děti s nějakým handicapem?
Ano, karty jsou jako názorná terapeutická pomůcka vhodné právě pro děti, které mají s vyjádřením vlastních pocitů či pochopením pocitů ostatních a empatií problém. Jedná se o děti s poruchami autistického spektra či specifickými poruchami učení a chování, s poruchami pozornosti a pro děti hyperaktivní, pro které je typické, že nejprve řeší a až následně měří. Nepoučí se mnohdy ze svých chyb jedinou zkušeností, a proto jsou pro ně právě takové karty výbornou pomůckou, jak se v emocích zorientovat a naučit se je vnímat, prožívat i vyjádřit.
Jakým způsobem se dá s kartami pracovat?
Dají se použít pro individuální terapii, ale i ve skupince dětí. Vhodné je jejich použití u stolečku či na koberci v kroužku. Karty se skládají z 10 obrázků emotikonů a 20 karet, které jsou výjevem scén každodenních situací běžného života.
Zobrazují situace, které vyjadřují náznakem či naopak intenzivním projevem pocitové reakce, a děti se tak názorně učí rozpoznat základní emoce, jako jsou radost, hněv, strach a smutek. Jelikož v současné době přibývá dětí, které mají problém s příjmem potravy, je zde i karta vyjadřující nechuť a karta zvědavost, která vyjadřuje zvídavost a projevy fantazie.
V současné době se o emocích a sociálních dovednostech hodně mluví. Proč jsou tak důležité?
Tradiční forma rodiny prochází mnohými změnami v důsledku digitální, uspěchané doby. Rodiče přenechali část svých kompetencí moderním technologiím a internetu. Následkem toho mohou být současné děti oslabeny v optimálním rozvoji, socializaci, kdy si navyknou komunikovat častěji „face to screen“, nikoliv „face to face“. Nejde o to, zamezit dětem v přístupu k technologiím, jde o něco mnohem základnějšího – o rozhovor, sdílení pocitů, jejich pojmenování, rozpoznání, o hloubku prožitku, o vymezení se, o to, abychom si našli společně s dětmi čas si o běžných denních situacích povídat, naučit se společně řešit konflikty, neshody, ale i sdílet příjemné a radostné pocity v náručí a láskyplném prostředí. Úroveň emoční inteligence a sociální učení velmi ovlivní naše zařazení se do kolektivu a celé společnosti. Žije-li člověk ve svém světě a není vystaven běžným zkušenostem praktického života, zvládá hůř mnohé sociální situace, navazuje obtížně přátelské či profesní vztahy. Proto je velmi důležité rozvíjet emoční i sociální dovednosti u dětí již v útlém věku.
Jsou velké rozdíly v chápání emocí u tříletého a šestiletého dítěte?
Jsou. Tříleté dítě ještě nedokáže uspokojivě vyjádřit své potřeby a pocity v takové míře, aby bylo zcela pochopeno a saturováno. Dochází mnohem častěji ke střídání nálad a dítě prožívá více negativních emocí než dítě šestileté, které je již schopno vyjádřit své potřeby a přání i své obavy či strachy, dokáže číst ve výrazu tváře ostatních a podle toho se zachovat. Mezi stejně starými šestiletými dětmi mohou být také velké rozdíly ve vnímání emocí. Je to závislé na prostředí, ve kterém se pohybují, kolik prostoru doma dostanou, jsou-li vedeny k samostatnosti, povzbuzovány, zkoušejí-li nové situace, poznávají často nová místa či kamarády, mají-li bujnou fantazii, jsou-li vychované v pozitivně laděném a láskyplném prostředí. Všechna tato i další fakta mají zásadní vliv na vnímání světa kolem nás a záleží na individuálních zkušenostech dítěte. Šestileté děti jsou již emočně stabilnější, veselejší, ale třeba intenzivněji prožívají pocit strachu, který si uvědomují, třeba strach ze smrti či ztráty blízkého, který tříleté děti takto intenzivně ještě nevnímají.
Chtěla byste něco dodat na závěr?
Obrázkové karty na rozvoj emocí jsou vhodným dárkem pro předškolní děti. Do hry se může zapojit kdokoliv bez rozdílu věku. Já sama je ve své praxi používám při individuální terapii u dětí s poruchou autistického spektra a děti hra velmi baví. Jsou vhodné i do logopedických ambulancí, PPP, SPC, rodinných center, MŠ, ale i do každé rodiny. Vřele doporučuji!
Poznámka redakce: Příspěvek bude prezentován na konferenci Škola jako místo setkávání, která se uskuteční 5. 4. 2019. Více informací na www.kpskonference.ff.cuni.cz/skola-jako-misto-setkavani. Akci spolupořádá redakce časopisu Školní poradenství v praxi.
Rozhovor vedla redakce časopisu Školní poradenství v praxi.