Cílem článku je vyčlenit důležité obsahové momenty nového Metodického pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci šikany ve školách a školských zařízeních a tím přispět k jejich využití v praxi škol a školských zařízení.
Nový metodický pokyn k prevenci a řešení šikany
1. část
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialistka na školskou problematiku
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA METODICKÉHO POKYNU
Na úvod je vhodné připomenout, že Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci šikany ve školách a školských zařízeních (čj. MSMT-21149/2016) není stejně jako jakýkoli metodický pokyn obecně závazným právním předpisem. Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci šikany ve školách a školských zařízeních (čj. MSMT-21149/2016)1) zrušuje Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (čj. MSMT-22294/2013-1) a nabývá účinnosti dnem jeho zveřejnění ve Věstníku MŠMT. Text pokynu je opatřen osmi přílohami.
V textu se metodický pokyn odvolává na:
-
Přílohu č. 7 - Kyberšikana Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (čj. 21291/2010-28),2)
-
materiál MŠMT z února 2014 Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách,3)
-
materiál Poznámky k možnostem právního řešení problematiky šikany ve školách.4)
Prvotní představu o změnách v přístupu k fenoménu šikany ve škole, které se promítly do nového metodického pokynu, lze získat na základě jednoduchého srovnání struktury a obsahu nového a předcházejícího metodického pokynu.
CHARAKTERISTIKA ŠIKANY (ČL. 2)
Základní charakteristika šikany a vyčlenění jejích podob (přímá a nepřímá, klasická a kyberšikana) zůstává novým metodickým pokynem zachována a není nutné ji v tomto článku uvádět.
Nově je v metodickém pokynu charakteristika šikany rozšířena o skupinu osob, které mohou být obětí šikany ze strany žáka (žáků), a to o učitele. Z logiky věci však lze dovodit, že obětí šikany ze strany žáků může být i jiný pedagogický pracovník než učitel (například vychovatel, asistent pedagoga).
Metodický pokyn vymezuje hranici odlišující „zlobení“ a „nerespektování ze strany žáků“, které postrádá znaky šikany, od šikany, jejíž obětí je učitel, následujícími podstatnými znaky:
-
vědomé, záměrné, úmyslné chování žáků vykazující znaky šikany,
-
pocit neschopnosti zastavit jednání žáků a pocit bezbrannosti na straně učitele,
-
ztráta autority,
-
obrácení poměru sil v rolích žák/žáci x pedagog.
Na rozšíření okruhu obětí šikany ze strany žáků i na učitele v metodickém pokynu následně navazuje zejména:
-
zdůraznění skutečnosti, že škola (jako zaměstnavatel) má odpovědnost za zajištění BOZP zaměstnanců a v rámci uvedené odpovědnosti je povinna zajišťovat i ochranu zaměstnanců před šikanou ze strany žáků (čl. 1 a 9),
-
uvedení typických příkladů nepřímé šikany zaměřené na učitele - neoprávněného nařčení ze sexuálního obtěžování nebo nespravedlivého hodnocení, ničení pověsti a reputace (čl. 2),
-
uvedení povinnosti školy spočívající v tom, že pedagog je informován o tom, jak se zachovat ve chvíli, kdy je ohrožován agresory, a kde může vyhledat pomoc; na koho se mají obrátit a jak a komu je možné si stěžovat, pokud nejsou spokojeni s postupem školy (čl. 3),
-
vyčlenění postupů určených předcházení a řešení šikany zaměřené na učitele (čl. 8),
-
vyčlenění šikany zaměřené na učitele v rámci protektivních a rizikových faktorů (Příloha 2).
BEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ VE ŠKOLE: JAK PŘEDCHÁZET ŠIKANĚ (ČL. 3)
Postup v případě předcházení šikaně popsaný v daném článku metodického pokynu lze pomyslně rozdělit do pěti úrovní a popsat je v pořadí od nejobecnější úrovně k nejkonkrétnější úrovni:
a)
úroveň hodnot školy: škola jasně a jednoznačně deklaruje, že zajištění bezpečného prostředí pro žáky a pedagogy je pro ni nezpochybnitelnou hodnotou; případná šikana se ve škole aktivně, bez prodlení, otevřeně a důsledně řeší,
b)
úroveň dlouhodobé podpory a vzdělávání pedagogů, systémového a dlouhodobého informování žáků, zákonných zástupců a pedagogů o možnostech vyhledat pomoc: systémová podpora pedagogů zejména v podobě vzdělávání v problematice šikany, práci s jednotlivcem a třídou v souvislosti s projevy šikany; systémová podpora pedagogů, žáků a jejich zákonných zástupců v podobě spolupráce s jinými subjekty (zejména školskými poradenskými zařízeními); přístupný, srozumitelný systém informování žáků, jejich zákonných zástupců a pedagogů o tom, na koho a jak se lze obrátit v případě výskytu projevů šikany,
c)
úroveň bezprostředního organizačního zajištění případného řešení šikany: určení konkrétní odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců školy (dle metodického pokynu má být uvedeno v bezpečnostním a krizovém plánu); zajištění alespoň jednoho proškoleného pedagogického pracovníka, který se zabývá specifickými otázkami v prevenci a řešení šikany a je kompetentní zejména k šetření a řešení počáteční šikany a vyhodnocování potřeb školy ve vztahu k pokročilé šikaně,
d)
úroveň vymezení pravidel chování a sankcí za jejich porušování: definování konkrétních a srozumitelných pravidel chování vztažených také k projevům šikany, a to včetně sankcí vyvolaných porušováním těchto pravidel; uvedená pravidla jsou stanovena školním (vnitřním) řádem; metodický pokyn také doporučuje formulovat třídní pravidla, která nenahrazují ani nezdvojují školní řád,
e)
úroveň petrifikace vymezených pravidel, monitorování dodržování nebo nedodržování pravidel: vlastní praktická realizace preventivního programu školy včetně školního programu proti šikanování [programy mají být podle metodického pokynu rozpracovány do úrovně konkrétních preventivních mechanismů (bezpečnostní plán) a postupů pro případ, kdy šikana nastane (krizový plán)], pravidelná realizace třídnických hodin, pravidelné monitorování varovných signálů výskytu šikany, důsledné a včasné předávání informací o zjištěném výskytu projevů šikany; vyhodnocování zkušeností a aktualizace plánů a jednotlivých používaných mechanismů řešení.
ZÁKLADNÍ POSTUP V ŘEŠENÍ ŠIKANY (ČL. 4)
V metodickém pokynu se konstatuje obecně přijímaný fakt, že školní šikanování má svůj zákonitý vnitřní vývoj, který se tradičně člení do pěti stadií.5) Předpokladem úspěšného základního postupu v řešení šikany je skutečnost, zda škola disponuje, nebo nedisponuje kompetentním pracovníkem (pracovníky), který (kteří) kvalifikovaně posoudí, do které fáze se šikana ve škole rozvinula, a který (kteří) kvalifikovaně posoudí, kdo je schopen šikanu šetřit a řešit (škola, nebo subjekt poskytující pomoc zvenčí).
Nový metodický pokyn v této otázce doporučuje:
a)
pedagogové mají zvládnout počáteční šikanu, tj. její první, druhé a za určitých podmínek i třetí stadium,
b)
na externí odborníky se má škola obrátit v případě pokročilé šikany, tj. v případě jejího třetího, čtvrtého a pátého stadia.
Metodický pokyn výslovně uvádí, že v případě výbuchu skupinového násilí (školní lynč) nelze čekat na odborníka a je nutné mít nachystaný krizový plán popisující jednotlivé kroky, role a úkoly členů týmu.
Metodický pokyn také zdůrazňuje:
-
je nutné vhodným způsobem pracovat s informátory, oběťmi šikany a agresory,
-
nelze se omezit bezprostředním vyšetřováním a řešením šikany a je nutné ve škole nastavit ozdravné mechanismy pro všechny, kteří se šikany zúčastnili,
-
nevhodné postupy, kterých je nutné se vyvarovat.
NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ (ČL. 5)
Již předchozím metodickým pokynem jsou uváděná nápravná opatření doplněna o postup urychlující vyloučení žáka ze školy - postup využívající vyloučení odkladného účinku rozhodnutí o vyloučení žáka podle § 85 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. Podle nového metodického pokynu se má tento postup používat v „extrémních případech“, ve kterých je nutné zajistit, aby se neopakovaly negativní projevy plynoucí z přítomnosti problematického žáka ve škole. Je evidentní, že vyloučení odkladného účinku rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy lze použít zejména v jasných případech, kdy není pochyb o tom, že jsou splněny podmínky vyloučení žáka ze školy.
Vyloučení odkladného účinku rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy má ten důsledek, že rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy nabude právní moci již doručením rozhodnutí účastníkovi nebo účastníkům řízení. Prakticky to znamená, že zletilý žák je vyloučen ze školy již dnem doručení rozhodnutí zletilému žákovi nebo že nezletilý žák je vyloučen ze školy již dnem doručení rozhodnutí jeho zákonnému zástupci.
ODPOVĚDNOST RODIČŮ A KOMUNIKACE ŠKOLY S RODIČI (ČL. 6)
Tento článek metodického pokynu popisuje podrobněji a přehledněji pravidla komunikace s rodiči:
-
opakující se aktivitou školy je informování rodičů o programu proti šikanování na začátku školního roku,
-
v případě žádosti rodičů o pomoc jejich dítěti (oběti šikany) je nutné ke sdělením rodičů přistupovat nepředpojatě, bez zlehčování a podceňování, využívat aktivní naslouchání,
-
metodický pokyn uvádí, jaké postupy škola nemá používat: škola nezve rodiče protagonistů šikany do školy, když ještě šikana není vyšetřena; škola nevyšetřuje šikanu „najednou“ s rodiči údajných obětí a údajných agresorů,
-
v metodickém pokynu se také zdůrazňuje důležitost informování rodičů. Je nutné informovat rodiče o řešení šikany; ve všech případech je nutné informovat rodiče, že ve škole byla šikana a škola ji řešila (s využitím pravidelné nebo mimořádné rodičovské schůzky).
ŠIKANA ZAMĚŘENÁ NA UČITELE: JAK JÍ PŘEDCHÁZET A JAK JI ŘEŠIT (ČL. 8)
Jak již bylo uvedeno, metodický pokyn nově vyčleňuje šikanu zaměřenou na učitele. V rámci obecné charakteristiky tohoto fenoménu se zdůrazňuje, že šikanou zaměřenou na učitele může trpět i vysoce zkušený a kompetentní pedagog a nelze ji považovat za záležitost, kterou si každý konkrétní vyučující musí vyřešit sám. V metodickém pokynu se popisují specifika pro prevenci šikany zaměřené na učitele a specifika pro řešení šikany zaměřené na učitele.
Kromě obecných pravidel (vymezených v čl. 3 metodického pokynu) snižuje podle metodického pokynu pravděpodobnost výskytu šikany zaměřené na učitele řada skutečností, které lze zařadit do různých oblastí nebo do různě zaměřených činností:
a)
klima školy: dobré sociální klima ve škole, jasně vyjádřená podpora učiteli ze strany vedení školy, připouštění rizika šikany zaměřené na učitele a současně realizace preventivních (případně i intervenčních) činností,
b)
informační toky: škola má jasně stanovený způsob, jakým mají pedagogové podezření na šikanu své osoby či kolegy nebo oznámení o šikaně podat, komu ho mají podat a jak s ním bude nakládáno,
c)
vlastní práce pedagoga ve třídě nebo se třídou: uplatňování jasných pravidel ve třídě; pedagog se vyhýbá řešení konfliktu a konfrontaci ze strany žáka před celou třídou, usměrňuje řešení na individuální konzultaci, vyhýbá se konfrontačnímu tónu; zajímavá a srozumitelná výuka s aktivním zapojením žáků; korektní chování učitele vůči žákům (neponižuje či nezesměšňuje žáka před třídou, při hodnocení žáka zachovává jeho důstojnost); pedagog včas reaguje na změny v chování žáků,
d)
spolupráce se školním poradenským pracovištěm: pedagog neřeší problémy sám, ale ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm (výchovným poradcem, školním metodikem prevence, školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem).
Kromě obecných pravidel (vymezených v čl. 4 metodického pokynu) je při řešení šikany zaměřené na učitele nutné respektovat specifické zásady. Tyto zásady lze zařadit do určitých okruhů činností a pohlížet na ně jako na na sebe navazující činnosti:
a)
postoj školy, očekávání školy: nelze očekávat, že se pedagog, který je obětí šikany, s ní vypořádá sám; následně nelze tento postup ani vyžadovat; škola musí podporovat své pedagogy v tom, aby v případě nutnosti vyhledali pomoc; škola zajistí pedagogovi bezpečí a řeší vzniklou situaci s žáky, rodiči a ostatními pedagogy,
b)
příprava krizového plánu: škola má připraven krizový plán obsahující postup ze strany školy (vedení školy, školní poradenské pracoviště atd.) a možnosti řešení situace má sám pedagog, pokud se riziko šikanování učitele ze strany žáka skutečně naplní; krizový plán také obsahuje pokyny pro zajištění bezpečí pro ohroženého pedagoga a žáky,
c)
použití krizového plánu: v případě bezprostředního ohrožení pedagoga žákem/žáky se pedagog řídí krizovým plánem školy; pokud je tento plán nedostatečný, zajistí si pedagog bezpečí sám (odejde ze třídy, přivolá pomoc apod.) a požádá o spolupráci jiného kolegu nebo vedení školy pro zajištění dohledu ve třídě, případně izolaci agresora a zajištění bezpečí pro ostatní žáky ve třídě, vyžaduje-li to situace,
d)
následné vyrovnání se s ohrožením pedagoga žákem/žáky a následná práce se třídou a systémem pravidel: je vhodné, aby pedagog vyhledal sociální podporu kolegů, blízkých, případně i odbornou pomoc; škola následně pracuje se třídou (zjišťování možné šikany mezi žáky, zajištění intervenčního programu k řešení šikany); revize mechanismů a postupů (krizový plán) takovým způsobem, aby se podobným situacím v budoucnu předcházelo,
e)
zapojení inspektorátu práce: pokud pedagog není spokojený s řešením situace ze strany vedení školy, může se obrátit na příslušný inspektorát práce.
POZNÁMKA REDAKCE
Druhou část článku uvedeme ve Školním poradenství v praxi č. 1/2017.
1 Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci šikany ve školách a školských zařízeních. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny.
2 Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (čj. 21291/2010-28). Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny.
3 Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyuziti-pravnich-opatreni-pri-reseni-problemoveho-chovani.
4 Poznámky k možnostem právního řešení problematiky šikany ve školách. Dostupné z: www.msmt.cz/file/37239.
5 Jednotlivá stadia šikanování jsou popsána v Příloze 1.