Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Vydáno:

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (dále jen „NZDM“) je jednou ze služeb sociální prevence, která je určena osobám ve věku od 6 do 26 let, jež jsou ohroženy společensky nežádoucími sociálními jevy.1) Formulace společensky nežádoucích sociálních jevů je poměrně široká co do identifikace možné cílové skupiny. Je však základní charakteristikou nepříznivé sociální situace, ve které se osoby musejí nalézat, aby mohly využívat tuto sociální službu.2)

 

 

 

 

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Mgr.
Petr
Mach
odborník v oblasti poskytování sociálních služeb
JUDr.
Eva
Janečková
odbornice v oblasti pracovního práva, ochrany osobních údajů a poskytování sociálních služeb
Česká asociace streetwork v rámci publikace Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež přibližuje výše zmíněnou nepříznivou sociální situaci pro tento druh služby následujícím způsobem: konfliktní společenské situace, obtížné životní události nebo omezující životní podmínky. Vzhledem k těmto dalším charakteristikám, se klienty NZDM stávají osoby, které:
-
nemohou nebo se nechtějí zapojit do standardních volnočasových aktivit,
-
vyhýbají se standardním formám institucionalizované pomoci a péče,
-
dávají přednost neproduktivnímu/rizikovému trávení volného času,
-
dávají přednost trávení volného času mimo rodinu či jinou sociální skupinu,
-
mají životní styl, díky kterému se dostávají do konfliktů, které jsou ohrožující pro ně samé nebo pro jejich okolí.3)
S odkazem na rozsah věkového rozpětí osob, jimž může být služba poskytována, někteří poskytovatelé sociální služby omezují již při registraci věkovou strukturu potenciálních klientů. Popřípadě také mohou poskytovat své činnosti odděleně pro různé věkové kategorie v různých prostorách (místech poskytování) či doby poskytování (např. některé dny pro děti mezi 6-12 a jiné dny pro mládež ve věku 13-19 nebo 20-26 let)4).
Služby jsou poskytovány převáženě v ambulantní formě (například tzv. „klubech“) s přidruženou terénní formou mimo toto místo poskytování. Pro koho je určeno konkrétní NZDM a v jaké formě poskytování, je možné nalézt na veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb (http://iregistr.mpsv.cz).
Princip, který vychází již ze samotného názvu druhu služby, je „nízkoprahovost“, která se váže především k dostupnosti a způsobu poskytování těchto služeb. Vedle tohoto druhu služby je tento princip aplikován především u služeb určených pro osoby bez domova / bez přístřeší nebo osoby závislé na návykových látkách (případně stižené jinými formami závislosti). Tento princip lze charakterizovat především snadnou dostupností služeb pro cílovou skupinu (územně, časově - např. otevírací doba - finančně), služba je primárně poskytována anonymně. Princip nízkoprahovosti navazuje u tohoto druhu sociální služby (v rozsahu základních činností) na skutečnost, že je zařazena mezi služby poskytované bez úhrady za poskytování základních činností.5)
Základní činnosti/úkony, které je povinen zabezpečit každý poskytovatel sociálních služeb u tohoto druhu služby, je možné nalézt v ustanovení § 27 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o:
-
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity (např. sportovní); pracovně výchovná činnost s dětmi; nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností; zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání,
-
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí,
-
sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,
-
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí - v rámci nich: pomoc při vyřizování běžných záležitostí, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob (například pomoc při kontaktování konkrétních institucí, poradenství v této oblasti - kam se obrátit i v návaznosti na základní sociální poradenství).
Je třeba upozornit na to, že je nutné odlišit NZDM od pouhopouhých volnočasových aktivit v návaznosti na úkol všech sociálních služeb, tedy podporu sociálního začlenění a prevenci sociálního vyloučení.6) Jinak řečeno, NZDM neposkytuje jen „prostor a nabídku způsobu, jak trávit volný čas“, ale poskytují také poradenství a sociální servis. Zásadní význam NZDM je v jejich poradenské a preventivní činnosti, umožňují dětem a mládeži svěřit se se svými problémy, které mohou za pomoci pracovníků vyřešit. Vytvářejí pro děti „chráněný prostor“. Účelem NZDM je například prevence kriminality, prevence sociálního selhávání ve společnosti, motivace ke vzdělávání atd.
Pracovníci (zaměstnanci) poskytovatele sociálních služeb jsou i v této službě povinni dodržovat mlčenlivost o údajích, které se o uživatelích při poskytování sociální služby dozvěděli.7) Spolupráce s jinými institucemi v této oblasti například ve vztahu k sdělování údajů orgánu sociálně-právní ochrany dětí může být ztížena, nebo je dokonce nemožná jak v návaznosti na charakter a účel služby, tak zmíněnou anonymitu samotného uživatele.
S tím také počítá ustanovení § 100a odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jenž stanovuje povinnost poskytovatelům sociálních služeb, kteří poskytují taxativně vyčtené druhy sociálních služeb, sdělovat na základě písemné žádosti informace ve stanoveném rozsahu. Uvádí také výjimku z této povinnosti, pokud jsou služby poskytovány anonymně.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že pracovníci NZDM mohou navázat na činnost školských poradenských pracovníků zejména v případě, kdy je nutno řešit problémy dítěte8), které již přesahují kapacitu (někdy možná i odbornost) školských poradenských pracovníků, kdy je nutné tomuto dítěti poskytnout již zmíněný „chráněny prostor“. Školské poradenské zařízení může poskytnout kontakty na dostupná NZDM a v některých případech i blíže s touto službou spolupracovat.
1 Ustanovení § 62 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
2 Ustanovení § 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
3 POJMOSLOVÍ Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM). Česká asociace streetwork, o. s., sdružující nízkoprahové sociální služby (ČAS). Dostupné z: http://www.streetwork.cz/images/download/Pojmoslovi_text.pdf.
4 Agentura pro sociální začleňování - Sociální služby - příručka pro obce. Úřad vlády ČR, 2012. ISBN 978-80-74440-068-1.
5 Ustanovení § 72 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
6 Ustanovení § 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
7 Ustanovení § 100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
8 Například žáka, který je zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, do 31. 8. 2016 označován jako sociálně znevýhodněný.

 

 

 

Související dokumenty

Pracovní situace

Činnost výchovného poradce a metodika prevence v prvním pololetí školního roku 2021/2022
VP, středisko výchovné péče a OSPOD
Školní psycholog na základní škole
Minimální preventivní program
Jak komunikovat s dětmi, které prožívají ztrátu blízké osoby (rodiče)
Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevenceve 2. pololetí školního roku 2021/2022
Záškoláctví a skryté záškoláctví - jak mu předcházet
Varovný systém v ČR – co dělat po zaznění varovného signálu sirény
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních
Nenávist na internetu se dá řešit včasnou prevencí, ale i aktivitami ve třídě
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
Základní stavební prvky komunikace s rodiči
Konflikt se žákem. Postup při řešení problémů se žáky
Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence ve 2. pololetí školního roku 2023/2024
Jak postupovat v případě konfliktních situací ve škole
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže
Nový metodický pokyn k prevenci a řešení šikany
Jak na modrou velrybu
Kdo je výchovný poradce

Poradna

Několik výchovných poradců ve škole
Snížení rozsahu přímé vyučovací povinnosti u výchovných poradců
Problémy ve třídě
Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti výchovných poradců
Výchovný poradce
Platová třída zástupce ředitele školy

Zákony

108/2006 Sb. o sociálních službách

Vyhlášky

505/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách