Nepřipusťme zánik školních poradenských pracovišť

Z nesmělého vkrádání se postupně vytvořily stálice. Nejedna škola si dnes bez služeb školních poradenských pracovišť nedokáže představit svou existenci. a pomohli s řešením mnoha složitých situací. Poskytují komplexní služby žákům, jejich rodičům a pedagogům. Tito odborníci díky svému působení přímo na školách mají možnost okamžitě reagovat na reálné potřeby škol. V tom je jejich síla a nezastupitelnost.

Školní poradenské pracoviště bylo zřízeno ve školním roce 2008/2009. V rámci projektu VIP I ve škole začala působit speciální pedagožka, nejdříve na půl, později na celý úvazek. Pro její práci byl uvolněn jeden kabinet a menší třída. Tato pracoviště byla postupně vybavena počítačovou technikou a služebním telefonem.

Věnuje se především žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Provádí reedukace pro děti se SPU. Dětem s jinými speciálními vzdělávacími potřebami se věnuje skupinově nebo individuálně, a to přímo ve třídě nebo mimo ni. Činnost školního speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Jedná se o komplexní službu žákům, jejich rodičům a pedagogům, která vychází ze standardních činností vymezených ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Proto, aby školní speciální pedagog mohl poskytovat žákům i rodičům své služby, je nutný tzv. individuální souhlas zákonných zástupců. Protože při jeho práci dochází také ke zpracování osobních údajů a osobních citlivých údajů žáků ve smyslu zákona č. 101/2002 Sb., rodiče podepisují také souhlas se zpracováním těchto dat.

Nejvíce času stráví školní speciální pedagog řešením školní neúspěšnosti žáků. S tím souvisí hledání příčin neúspěchu, navrhování podpůrných opatření včetně spolupráce s poradenskými pracovišti v okolí. Často jedná s rodiči těchto žáků, kdy hlavním tématem bývá nepřipravenost na vyučování. K takovým jednáním jsou zváni podle potřeby třídní učitelé, vyučující jednotlivých předmětů, výchovný poradce nebo preventista. O každém jednání jsou vedeny písemné zápisy, které se stávají součástí pedagogické dokumentace žáků.

Do popisu práce tohoto pracovníka patří také řešení neomluvené nebo nadměrné absence žáků, včetně tzv. skryté absence. Ve spolupráci s třídním učitelem hledá důvody, které vedou žáky k tomu, aby se neúčastnili vyučování. V případě potřeby konzultuje jednotlivé případy s pracovníky OSPODu, sociálními kurátory nebo Policií ČR.

je také v kompetenci školního speciálního pedagoga včetně okamžité krizové intervence. Právě možnost okamžitého řešení mimořádné situace je velkým ulehčením pro učitelský sbor. Žák, který z jakéhokoli důvodu brání výuce či je indisponován, pokračuje ve vzdělávání mimo skupinu ostatních spolužáků. Jejich výuka je tedy narušena minimálně.

Z výše uvedeného popisu práce je pochopitelné, že školní speciální pedagog nevykonává žádné nadstandardní práce, ale svou činností ulehčuje práci třídním učitelům i vedení školy. Z naší zkušenosti můžeme konstatovat, že

Často působí také jako v okamžiku, kdy žák cítí křivdu nebo nespravedlnost. Pro přívětivé klima ve škole je důležité takové situace rozebrat. Problémem může být časové vytížení učitelů. Vzniklé situace bývají rozebírány jak individuálně, tak na třídnických hodinách. Vyučující tak dostávají zpětnou vazbu na své hodiny i na to, zda žáci přijímají nastavení klasifikace.

V posledních třech školních letech zastřešuje individuální výchovné programy, a to jak po stránce administrativní, tak po stránce praktické. Organizuje jednotlivé schůzky žáků, rodičů a vyučujících, stará se o vedení záznamů z těchto schůzek i o další nezbytnou komunikaci.

V ní upozorňuje na možná rizika a nebezpečí jak v oblasti vzdělávací, tak kázeňské.

Přestože působení školních poradenských pracovišť na školách je považováno za nový úspěšný trend v současném systému školství a školy po službách školních speciálních pedagogů a psychologů volají, není dořešeno jejich financování, a tedy pokračování jejich existence. Projekty financované z evropských strukturálních fondů z Operačního programu pro konkurenceschopnost a s finančním přispěním MŠMT bohužel skončily. Bylo jich postupně několik, které na sebe s různými přestávkami navazovaly. Pracovníci, kteří působí na školách, se mnohokrát ocitli v situacích, kdy jim končila pracovní smlouva a navazující byla v nedohlednu. Po školách zapojených do projektů kolovaly petice se žádostí o vyřešení návaznosti. Ti odborníci, kteří na školách působí od spuštění prvního projektu, žijí téměř deset let v pracovní nejistotě, zda po ukončení nějakého období budou moci svou práci vykonávat dále. Podobná situace se opět blíží. Někteří osvícení zřizovatelé proto hledají vlastní řešení, např. v rámci svých rozpočtů nebo zapojením do grantových výzev. Tak tomu ale není všude, zejména školy zřizované menšími obcemi toto štěstí nemají.