Myšlenkové mapy ve výuce

Je všeobecně známo, že děti milují barvy, vzrušení, různorodost, energii, akci a pohyb. To však černobílé či modrobílé řádky v učebnicích a v sešitech nenabízejí. Zároveň je ovšem důležité, abychom vzbudili zájem dítěte o téma, o probíranou látku. Učit děti hromady slov či seznamy definic bez jakéhokoli vhledu do souvislostí určitě není efektivní. Velmi často navíc při učení využíváme jen slova, proto je proces osvojování pro řadu žáků nudný, nezáživný či nepochopitelný. Zkusme využívat jiné formáty informací - numerické, grafické, obrazové či figurální. Nebojme se využívat rytmicitu a dramatičnost. Naplňme vyučovací hodiny barvami, obrázky, čarami a obrazci.

Myšlenková mapa je . Pomocí map můžeme uvažovat, představovat si, pamatovat si, plánovat a třídit informace, neboť nás nutí myslet multilaterálně, nikoli sekvenčně či lineárně. Informace si osvojujeme rychleji a dokonaleji.

Myšlenkové mapy využíváme ve všech částech vzdělávacího procesu. Používáme je např. při výkladu nového učiva, při kterém mapa pomáhá ke strukturalizaci a zpřehlednění nové látky. Její použití vede k dlouhodobému dopadu a osvojení znalostí má trvalý ráz. - barvy a informace strukturované do větví či obrazců jim pomáhají v orientaci ve výkladu. Mapy učí žáky samostatnosti za podpory učitele či asistenta pedagoga. Při jejich využití ve výuce je ovšem nutné počítat s dostatečnou časovou dotací.

Z funkčního hlediska vytváříme :

Myšlenkové mapy jsou i nástrojem pro upevňování a opakování učiva. Pomocí myšlenkové mapy proto procvičujeme návodnými otázkami . Víme kupříkladu, že dětem činí obtíže tvoření otázek, a právě tuto aktivitu můžeme trénovat na myšlenkových mapách. Zadání úkolu může znít: "Vytvoř tři otázky, na které by se dalo odpovědět hesly z myšlenkové mapy, kterou máš před sebou." Děti aktivita baví, střídají se v kladení otázek a odpovídání. Jsou aktivní, úspěšné a osvojují si nové způsoby zapamatování informací.

Další využití představuje (tzv. pavouků). Dle individuálních schopností dětí si vytvoříme varianty částečně doplněných myšlenkových map - někde vynecháme dvě hesla, jinde tři, někde dokonce pět a více. Žáci dostanou za úkol doplnit myšlenkovou mapu dle vlastní fantazie, jen musejí splnit věcnou správnost. U menších dětí využíváme obrázkové tvoření, které můžeme kombinovat s hesly u dětí, které rády kreslí, případně když jim kreslení slouží jako relaxace (poruchy chování apod.). Při této aktivitě vznikají originální myšlenkové mapy. Zároveň nezapomínáme na hodnocení. Pokud se v mapách vyskytnou chyby, volíme metodu "zkusme ji najít a opravit" - chybu prostě barevným papírkem přelepíme. Děti se tak učí, že dělat chyby je běžné a že je důležité je umět opravit. mnohdy slouží k lepšímu zapamatování učiva.

Myšlenkové mapy, které vytvoříme či které si vytvoří samy děti, využíváme jako přehled pravidel, která si osvojujeme či která upevňujeme. Mapy takto používáme zejména při , např. jako přehled slovních druhů, druhů zájmen apod. Vizuální podporu využíváme i u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, neboť nemají ujasněná gramatická pravidla. Barevnost a paprskovité členění mapy vyhovují jejich učebnímu stylu. Z hlediska struktury hodiny jsou mapy použitelné jak pro individuální práci, tak pro skupinové aktivity. Velmi vděčnou aktivitou je tvorba skupinové myšlenkové mapy, při níž se projeví schopnosti jednotlivých členů skupiny a každý se úspěšně podílí na sestavení výsledného výtvoru. Práce nad mapou vede ke kooperaci a ke snaze vytvořit společné dílo. Pro podobné aktivity využíváme velké formáty papíru.

Obrovský přínos mapy představují v . Žák si pomocí mapy utříbí myšlenky, vytvoří si osnovu referátu či mluvního cvičení. Myšlenková mapa je důležitým pomocníkem při stylizaci slohových útvarů, jejichž zadání může znít např.: "Vytvoř vyprávění se strašidelným motivem." Pomocí mapy si žák pojem zkonkretizuje a s vizuální podporou může následně vytvářet text. Mapa ho učí souvislostem mezi jednotlivými částmi textu, kohezi a výstavbě vypravování. Slohovou práci vždy píšeme s použitím myšlenkové mapy.

Myšlenkové mapy jsou použitelné ve všech školních předmětech. Můžeme je využívat různorodě, a jak s nimi bude učitel pracovat, záleží jen na jeho kreativitě. Myšlenkové mapy mohou při práci využívat i speciální pedagogové, kteří se svými metodami a postupy snaží zlepšovat oslabené dovednosti v určitých oblastech. V neposlední řadě je mohou využívat . Mapa obsahuje přehled učiva, které má žák zvládnout, rodič tedy může s pomocí mapy ověřit jeho znalosti a případně docvičit oblasti, které nejsou upevněny. Podle myšlenkových map může rodič trénovat mluvní projev dítěte, které se připravuje na ústní zkoušení. Stává se tak spolutvůrcem myšlenkové mapy, což rozvíjí i vztahy v rodině.

Z výše uvedeného vyplývá, že využití map je široké a různorodé. Pro názornost uvádíme jeden metodický příklad.

Cíl hodiny českého jazyka: opakování slovních druhů v 7. ročníku.

Je patrné, že myšlenkové mapy mají důležité místo v osvojování a upevňování dovedností. Můžeme konstatovat, že efektivita práce s nimi je vysoká a děti s nimi pracují rády. Vytvářejí mapy, které jsou velmi nápadité a plní funkci pomůcky při zapamatování učiva.

Z těchto důvodů jsme se rozhodly, že se o své myšlenkové mapy podělíme. Připravuje se vydání publikace , kde naleznete již vytvořené myšlenkové mapy a tzv. pavouky pro výuku základního jazykového učiva prvního a druhého stupně. Doufáme, že vám publikace bude ku prospěchu a obohatí vaši práci.

ZDROJE