Mnemotechnické pomůcky. 3. část

Vydáno: 6 minut čtení

V minulém dílu našeho miniseriálu o mnemotechnických pomůckách jsme si vysvětlili, co je asociační příběh a jak ho vytvořit. Dnes vám nabídnu trošku jiný pohled na číselné pojmy a práci s nimi metodou pís-čís. Naučíme se, jak si zapamatovat nadmořské výšky našich tří nejvyšších hor.

 

Mnemotechnické pomůcky
Ing.
Pavlína
Boučková,
trenérka paměti a lektorka kurzů o paměťových metodách
Číslice mohou být pro někoho oříškem. Je jich pouze deset a stále se v různých sledech opakují. Navíc je většinou vnímáme jako imaginární pojem, takže pro paměť nic lákavého. Proto si je v prvním kroku v souladu s asociačními pravidly (viz 1. část,
Školní poradenství v praxi
č. 3/17, s. 26) nejdříve převedeme na něco konkrétního, co je nám bližší a co je pro nás zajímavější. Protože miluji šifrování (a doufám, že nejen já), mou nejoblíbenější technikou je metoda pís-čís. Patří do skupiny metod, ve kterých se číslice nahradí jednou nebo více souhláskami (například metody master systém, velký systém, Parisův kód atd.). Tyto souhlásky se použijí pro tvorbu slov, která dále zpracujeme pomocí asociativního myšlení. Nevýhoda těchto metod spočívá v tom, že všechny vznikly v zahraničí (tedy jsou šity na míru cizím jazykům) a často používají za jednu číslici více písmen. Ve výsledku už zapamatování si kódů číslic vyžaduje další mnemotechnické metody.
Protože zastávám názor „co lze zjednodušit, zjednoduš“, použila jsem princip těchto metod, ale kódování číslic jsem přizpůsobila češtině. Každá číslice má přiřazenu jen jednu souhlásku (říkejme jí souhláska validní). Stačí nám zapamatovat si tedy jen deset těchto validních souhlásek. Ostatní písmena pak můžeme dle libosti používat, protože nenesou žádnou informaci o číslici. Výhodou je větší variabilita v tvoření slov a menší námaha při dekódování.
Systém pís-čís (zkratka písmeno-číslice) vychází z prvních písmen názvů číslic (kromě osmičky a devítky):
-
nula = N
-
jednička = J
-
dvojka = D
-
trojka = T
-
čtyřka = Č
-
pětka = P
-
šestka = Š
-
sedmička = S
-
osmička = M
-
devítka = V
Validní písmena systému pís-čís jsou tedy N, J, D, T Č, P, Š, S, M a V.
Osmička začíná samohláskou, ty v kódování nepoužíváme, dále následuje písmeno S, které už má ale obsazeno sedmička, další v pořadí se nabízí písmeno M. Stejně tak devítka: D už má dvojka, E je samohláska, následuje tedy V.
Zakódováno máme, co dál? Zapamatujme si třeba výšku naší nejvyšší hory. Sněžka dosahuje výšky 1602 m n. m. Nejdříve si číslici 1602 převedeme na písmena: 1 = J, 6 = Š, 0 = N, 2 = D. Validní písmena jsou JŠND. A nyní máme více možností:
1.
Vytvoříme větu, kde jednotlivá slova začínají validními písmeny:
Je Širší Než Delší.
Představíme si Sněžku a zaměříme se na popis jejího tvaru. Je širší než delší. Výhoda: jednoduchá tvorba; nevýhoda: příliš dlouhý řetěz slov k zapamatování.
2.
Validní písmena si rozdělíme na dvojice (zde
a
ND
). Poté najdeme slova, která těmito validními písmeny začínají. Ta pak opět začleníme do asociace, například:
JeŠtě NeDošli.
Vizuální obraz asociace může být potom následující: Jsem šťastná, že jsem na Sněžku dorazila – s vypětím všech sil – jako první ze skupiny, dojdu do restaurace a tam hrdě odpovídám na otázku, kde mám zbytek výpravy:
„Ještě nedošli!“
Při dekódování si musím pamatovat, že beru v potaz pouze dvě první validní číslice v pořadí u každého slova, další písmena, byť validní, už mě nezajímají. U slova
ještě
ignoruji
T
, u
nedošli Š
, protože před nimi jsem našla již dvě validní souhlásky.
3.
V asociativním výrazu použiji pouze validní písmena, která dají dohromady požadovaný číselný údaj. Na Sněžce
Je ŠíleNě Draho
. Vytvoření asociace při tomto výroku nechám plně na vás.
4.
Pokud vím, že nejvyšší vrchol je určitě přes tisíc metrů, mohu jedničku vyřadit z kódování a pracovat jen s číslicemi 602 (tedy ŠND) Asociace může být následující: Představím si, jak se vedle mě rozčiluje turistka a křičí, že jí prodavač nabízí
ŠleNDrián
. Poslední validní písmeno (N) už pro mne v tomto případě opět nemá žádnou hodnotu.
Cvičení
Dekódujte výšky vrcholů:
a)
Praděd mi vyprávěl, jak na něho ve válce
JeČeli VoJáci
.
b)
Králický Sněžník je z
ČeDiČe
.
c)
Na šumavském Plechém zahlédli
JeTyho – SaMce
.
d)
Jak si zapamatujete pomocí metody pís-čís délku vodního toku Vltava – 430 km?
Správné odpovědi najdete na konci článku.
Samotný nácvik metody, který můžete aplikovat i v mateřských školách, výborně rozvíjí pohotovost, fantazii a především slovní zásobu. Děti vymýšlejí slova začínající na J, N, D a další hlásky, mohou odpovídat na otázky, jestli je ve slově obsaženo určité písmeno. Pokud je, děti tlesknou, pokud není, děti dupnou atd.
Starší děti si mohou najít ve svém jménu číselnou hodnotu nebo vymýšlejí slova, která obsahují již dvě zadaná písmena. Velmi dobrý trénink je převádění SPZ automobilů na písmena a následně slova, třeba během vycházky nebo čekání na parkovišti. Kdo dřív vymyslí smysluplnou větu, jejíž slova začínají zakódovanými číslicemi SPZ?
Pokud budete mít dotazy k článku, napište mi prosím zprávu SMS na číslo... Vlastně se chci pochlubit, že jsem se poslední dobou trochu zhubla. Takže si prosím zapamatujte, že telefon na Boučkovou zní:
kŠaNDy už DoPNe, JuPí Jou!
V dalším čísle si povíme o principech a využití metody loci.
Přeji pohodové babí léto!
Cvičení – správné odpovědi: a) 1491 m n. m., b) 1424 m n. m. (zde jsem podle varianty č. 4 vynechala jedničku, kterou si logicky doplním), c) 1378 m n. m., d) například: Vltava je v každé ČíTaNce, Vltavu kvůli povodním hlídají ve dne v noci ČeTNíci atd.