Linka 116 000 aneb Když si nevíte rady

Situace je někdy složitá a nepřehledná nebo se s ní volající setkal poprvé. Je proto pochopitelné, že si ani takový odborník, jakým je pedagog, nemusí vždy vědět rady; nebo tuší jak a kudy, ale není si zcela jist, potřebuje podpořit a utřídit si myšlenky, aby dospěl k řešení. Právě pro tyto případy nabízíme nezávislé telefonické konzultace.

Telefonní číslo 116 000 je v ČR k dispozici od roku 2013. Jedná se o telefonickou krizovou a je pro volajícího zcela (tj. volající nehradí hovorné). Služba nově nese název a je vymezena svým účelem, tedy tím, v jakých případech má pomáhat: Orientuje se na problematiku ohroženého dítěte. Naším zájmem je činit kroky ve prospěch ohroženého dítěte, které je naším klientem, byť s ním nemusíme vůbec hovořit. Důležité je, aby se podařilo zalarmovat systém kolem dítěte tak, aby se situace začala reálně řešit. Právě k tomu potřebujeme spolupráci dospělých osob. Často jimi jsou právě učitelé, kteří se na nás obracejí a konzultují s námi situaci dítěte ze své třídy (školy). Volají nám samozřejmě i rodiče, prarodiče a další příbuzní dítěte a také veřejnost (např. sousedi) nebo kamarádi (vrstevníci) dítěte, někdy i dítě samo.

Naším stěžejním partnerem je OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí), se kterým spolupracujeme vždy, když vyhodnotíme, že existuje vážné riziko ohrožení dítěte (disponujeme pověřením k výkonu sociálně-právní ochrany dětí). Pokud existuje podezření, že byl či může být spáchán trestný čin, naplňujeme oznamovací povinnost a spolupracujeme s orgány činnými v trestním řízení.

Primárně ctíme anonymitu volajícího, ale pokud je třeba situaci opravdu prakticky řešit, nabízíme možnost prolomení anonymity, abychom mohli v konkrétním případě reálně zasáhnout a zprostředkovat dítěti pomoc. Na tom se ovšem s volajícím vždy domluvíme dopředu, záleží na něm, jak se rozhodne.

Skoro 96 % volajících jsou dospělí, kteří chtějí pomoci ohroženému dítěti, a přibližně 30–40 % z nich patří mezi odbornou veřejnost. Ze školského prostředí máme největší zkušenosti s kontakty s metodiky prevence, výchovnými poradci, třídními učiteli, školními psychology nebo speciálními pedagogy a v neposlední řadě i s řediteli škol. Vždy nás potěší, když se na nás pedagog obrátí, neboť si vážíme jeho zájmu a ochoty udělat pro „své“ dítě nebo „svou“ třídu to nejlepší, co lze.

Nejfrekventovaněji se objevuje problematika šikany (jak podezření na šikanu, tak případy, které škola už řeší dle metodického pokynu MŠMT, a situace následné práce se třídou šikanou zasaženou). Poměrně časté jsou konzultace při řešení akutních krizových situací – např. pokus o sebevraždu dítěte, znásilnění či zneužívání, sebepoškozování, náhlé úmrtí dítěte nebo pedagoga či jiné tragické či krizové události jak v rodině dítěte, tak ve škole. Mezi další témata patří výchovné problémy, spolupráce školy s problematickou rodinou či rodinné a vrstevnické vztahy (jejich krize a rozpady). Kromě toho si pedagog někdy prostě jen potřebuje promluvit s někým, kdo je sice „v obraze“, ale bezpečně „daleko“, o věcech, které jej při jeho nelehké profesi trápí. Obvykle jde o vztahovou oblast – vztah s konkrétním dítětem nebo rodičem dítěte, vztahy s kolegou nebo nadřízeným, vlastní vztah k učitelově práci, pocit přetížení a vyčerpání.

Konzultanti krizové linky jsou obvykle vysokoškolsky vzděláni v oblasti psychologie, sociální práce, právních věd, supervize atd. Všichni z nich mají akreditovaný výcvik v krizové intervenci a znalosti z oblasti sociálně-právní ochrany dětí, specifických otázek rodinného a trestního práva a též v problematice šikany. Díky svým znalostem dokážou v mnoha případech rozpoznat i na první pohled ne zcela zřejmá úskalí dané situace a vědí, jak jimi projít.

A proč se vyplatí nás kontaktovat? Nabízíme možnost anonymní konzultace, jejímž cílem je nalezení optimálního řešení pro daný případ. Linka pro rodinu a školu 116 000 tak může pomoci předejít eskalaci potíží, které častokrát vedle samotného dítěte do jisté míry dopadají i na jeho spolužáky, resp. školu samotnou.