Kdo chodil v minulém století na PedF UK na přednášky z romistiky, pro toho byla Základní škola Havlíčkovo náměstí na Praze 3 pojem. Učili jsme se, že to byla jedna z první škol v Praze (možná dokonce v ČR), která uměla vzdělávat romské děti. Mnozí poradenští pracovníci vzpomínají, že svoji kariéru začali právě v této škole. V dnešní době se hovoří o inkluzi a představa školy pro speciální cílovou skupinu se některým moc nepozdává. I ZŠ Havlíčkovo náměstí, dnes ZŠ Cimburkova, samozřejmě ušla dlouhou cestu. To, co se osvědčilo, ale umí dlouhodobě zachovat a využívat. A že by to byla „romská škola“? Spíše bychom mohli říct, že je to škola, v níž máte od sklepa až po půdu pocit, že jste se ocitli v instituci, která již dlouho ví, co je to inkluzivní vzdělávání. Bez ohledu na jakékoli osobní charakteristiky se tam vždy cítíte být vítáni.
Každý někdy potřebujeme slyšet slova uznání nebo útěchy
Vydáno:
Každý někdy potřebujeme slyšet slova uznání nebo útěchy
doc. PhDr.
Lenka
Morávková Krejčová
Ph.D.
DYS-centrum® Praha z. ú.; ZŠ „Poznávání“, s. r. o.; katedra psychologie FF UK
Paní ředitelko, jak dlouho už ve škole působíte? Mohla byste prosím stručně popsat svoji cestu od počátku kariéry až k pozici ředitelky?
Ve škole působím od roku 1992, nejprve jsem vystupovala v roli zástupkyně a od roku 1994 působím jako ředitelka školy. Jinak mám vystudovanou VŠCHT, ale hned po škole jsem začala učit na gymnáziu v Praze. Ze školství jsem dvakrát utekla (závod ČKD Dukla či inspekce životního prostředí), ale vždy jsem se s novou energií vrátila zpět. Myslím si ale, že je důležité, když člověk projde více profesemi a může si vybrat tu pravou.
V čem byste řekla, že je vaše škole specifická? Co je na ní výjimečné?