Na Gymnáziu Jihlava jsem začala pracovat před šesti lety jako školní psycholožka díky projektu „VIP Kariéra II“. Od té doby se podařilo našemu školnímu poradenskému pracovišti (dále také „ŠPP“) ustálit model kariérového poradenství, o který bych se se čtenáři ráda podělila.
Kariérové poradenství na Gymnáziu Jihlava
PhDr.
Ivana
Veselá
školní psycholožka, Gymnázium Jihlava
Školní poradenské pracoviště Gymnázia Jihlava tvoří tři členové - školní psycholožka, výchovná poradkyně a metodička prevence. Každá z nás má v rámci své pozice specifické kompetence, kterými podporuje žáky v jejich další profesní volbě. Stručně se zmíním o aktivitách obou kolegyň, více potom o způsobu, kterým přistupuji ke kariérovému poradenství z hlediska poradenského procesu já osobně. Jako velice důležitý bod vnímám provázanost celého systému, který zajišťují, kromě pedagogů, také žáci ve školním parlamentu.
Poradenský proces probíhá jak v individuální, tak ve skupinové práci se žáky.
Jeho cílem je posilovat u žáků uvědomění si, co všechno volba vlastní kariérové cesty zahrnuje, a podporovat je v zodpovědnějším rozhodování. Snažíme se přispět k tomu, aby se
žáci zorientovali ve velkém množství informací,
které přináší trh vysokých škol a práce, a hlavně posílit osobnostní rozvoj odpovídající jejich zaměření, zájmům a hodnotovým systémům. Tento
cíl je realizován
jak školním poradenským pracovištěm ve spolupráci s pedagogy klíčových předmětů, tak samotnými žáky aktivními ve školním parlamentu Gymnázia Jihlava. Zajišťují např. setkávání s bývalými absolventy studujícími na vysokých školách a další mimoškolní akce, jako koncerty, divadla, přednášky známých osobností apod.Práce týmu školního poradenského pracoviště
Výchovná poradkyně zajišťuje informativní stránku kariérového poradenství, a to jak formální náležitosti podání přihlášek na VŠ, tak besedy se studenty. Organizuje zájezdy studentů na veletrh vysokých škol Gaudeamus a podává studentům přehledy o uplatnitelnosti na trhu práce v jednotlivých oborech. Poskytuje detailnější informace o jednotlivých oborech a vede statistiky bývalých absolventů gymnázia. Monitoruje úspěšnost v přijetí studentů na konkrétní obory VŠ a také jejich následné uplatnění v oboru. Žáci, kteří absolvovali kariérové poradenství a diagnostiku u školní psycholožky, mohou sdělit výchovné poradkyni výsledky kariérového poradenství a diagnostiky. Ta pak může efektivněji poskytovat cílenější informace, které žáci k jednotlivým oborům potřebují.
Metodička prevence je realizátorkou ŠVP
(http://www.gymnaziumjihlava.cz/svp.html), čímž zajišťuje návaznost rozvoje kariérových kompetencí žáků ve spolupráci s jednotlivými pedagogy a předměty napříč vzdělávacími aktivitami. V předmětech, jako je občanská výchova, směřují pedagogové žáky k realistickému vnímání světa práce a jednotlivých povolání, volí aktivity a předávají informace, které zprostředkovávají žákům kontakt s různými profesemi.Školní parlament
Školní parlament, který koordinuje školní psycholožka, každoročně realizuje setkání bývalých absolventů gymnázia se současnými žáky třetích a čtvrtých ročníků - Vejška na gymplu. Pravidelně se ho účastní cca 35 bývalých absolventů, současných studentů na nejžádanějších vysokoškolských oborech po celé ČR. Žáci gymnázia tak mohou získat
aktuální informace i pohled na obor očima současných vysokoškoláků
a zeptat se jich na to, co je nejvíce zajímá, diskutovat o zvažovaných oborech. Žáci se mohou od svých bývalých spolužáků dozvědět neformální informace, které nikde jinde nezískají.Parlament gymnázia se také podílí na personálním zajištění burzy středních škol, kde současní žáci (společně s vedením školy) prezentují Gymnázium Jihlava a informují zájemce (studenty základních škol a jejich rodiče) o studiu na gymnáziu a o tom, jak škola funguje z jejich pohledu. Ve školním parlamentu mají prostor pro seberealizaci i nadaní žáci, jejichž potenciál může být prospěšný pro ostatní spolužáky. Pro všechny žáky je zde příležitost vyzkoušet si, co obnáší zorganizovat nějaký projekt, vést jiné lidi, dotáhnout něco do konce, domýšlet detaily, něco prezentovat.
Aktivity školního parlamentu
se mohou stát „tréninkovým hřištěm“ pro jakékoliv zájemce z řad studentů. Mohou si vyzkoušet své schopnosti.Diagnostická činnost jako odrazový můstek
Poradenskou práci školního psychologa
vnímám jako provádění studenta jeho vlastním vnitřním světem možností, sebepoznání a toho, co skutečně chce. Klíčovým nástrojem je pro mě poradenský rozhovor, ale důležité informace přináší také diagnostika. Rozhovor v úvodní diagnostické části zaměřuji na následující témata:
zvažované obory
(profesní přání a motivace),
zájmy a koníčky
(volnočasové aktivity),
oblíbené předměty ve škole
a zaměření volitelných předmětů,
ovlivnění povoláním
(názorem) rodičů a jiných profesních vzorů, sebehodnocení (vlastní silné a slabé stránky),
hodnocení okolí
(zpětná vazba od přátel, rodičů, učitelů),
představa o běžném pracovním dni
a hierarchii hodnot, která odpovídá určitým profesím, a dosavadní pracovní zkušenosti.Z běžně používaných diagnostických metod
pracuji s dotazníkem DVP
(Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry). Z osobnostních dotazníků využívám NEO a Baum-test. Při vyhodnocování všech tří zmiňovaných metod se mi v praxi osvědčilo
porovnání jednotlivých položek dotazníků
(např. rys otevřenosti, zaměření umělecko-tvůrčím směrem atd.). Zvažované obory také porovnáváme s průběžně dosahovanými výsledky studia a případně výkonovými testy (Vídeňský maticový test).
Výsledky jsou pak analyzovány se žákem
v rámci individuální konzultace a zpracovávány ve smyslu rozšiřování sebeuvědomění.Žák, který se zorientuje ve své motivaci, hodnotách a postojích, má realistické sebepojetí, může snáze učinit konkrétní rozhodnutí o dalším studiu, které bude dobře odpovídat jeho zájmům, potřebám a hodnotám. Se žákem plánujeme také další kroky, které by mu ve volbě mohly pomoci. Domlouváme se, co konkrétně může pro své rozhodnutí udělat. Součástí poradenství jsou také
odkazy na použitelné zdroje informací
(internetové zdroje: např. www.infoabsolvent.cz, www.istp.cz; spolupracující organizace, kde lze získat praxi či zkušenosti: www.dobrovolnik.cz apod.) a dále komplexní sledování vývoje žáků. Žákovi je vždy nabídnuta možnost kdykoliv opětovně navštívit školního psychologa a zkonzultovat posuny a další kroky, které udělal směrem ke své volbě.Tím ale poradenský proces nekončí.
Diagnostiku a polostrukturovaný rozhovor vnímám pouze jako odrazový můstek pro další práci se žákem.
Kariérové poradenství bývá často pouze sekundární zakázkou, za kterou se skrývá nějaká jiná potřeba. Někdy si však není žák jistý, zda s ní může vyjít ven, a potřebuje si poradce nějak „otestovat“. Ve chvíli, kdy pociťuje základní důvěru v poradce, může projevit i takové části svého já, myšlenky, pocity, ze kterých má on sám obavu nebo strach, že je okolí nepřijme a odsoudí ho. V pozadí může hrát roli i složitá rodinná situace, tlak ze strany rodičů na určitou volbu, finanční situace apod. Často přicházejí také žáci, kteří sice obor mají vybraný, ale např. je trápí pochybnosti o tom, zda ho budou zvládat.
Poradenská práce
pak spočívá více v podpůrném, a někdy až terapeutickém procesu, který je zaměřen na sebepojetí žáka.Moratorium tohoto vývojového období koneckonců spočívá v otázce, kdo jsem a kam vlastně směřuji. Vzhledem k tomu, že mám výcvik v přístupu zaměřeném na člověka (PCA Institut Praha), opírám se v práci se žáky o základní pilíře poradenského vztahu
tak, jak je definoval C. Rogers. Jsou jimi
empatie, akceptacea autenticita.
Ve chvílích, kdy žák pociťuje porozumění a přijetí ze strany někoho druhého, pociťuje právoplatnost svého prožívání, může více důvěřovat svým vnitřním prožitkům a dávat jim dostatečnou váhu v tom, že vnitřní prožitek a vlastní zkušenost jsou to klíčové, o co se může opřít.V takovémto podpůrném prostředí může žák pojmenovávat a
přijmout různé aspekty své osobnosti
a propracovávat se k těm aspektům svého já, které zatím popírá nebo jsou teprve na pokraji uvědomění.
Centrum hodnocení
se tak pozvolna přesouvá od vnějšího, které zahrnuje různé tlaky ze strany dospělých, rodičů, názorů a hodnocení ostatních, k hodnocení vnitřnímu, jehož zdrojem je vlastní prožívání. Rozvíjí tak sebepoznání a sebepřijetí, které je stavebním kamenem pro sebedůvěru. Ta vytváří základní rámec pro vykročení určitým profesním směrem.Kariérové poradenství na gymnáziu je důležitou pracovní náplní školního poradenského pracoviště. To, že je ŠPP součástí školního systému, se ukazuje jako velká deviza pro komplexní práci s žáky a v rámci kariérového poradenství umožňuje individuální péči o žáky a osobnější vztah s nimi.