Kam kráčí online systém evidence preventivních aktivit

Vydáno:

Stav školství je odrazem stavu společnosti a zároveň prostředkem, jak chceme jako společnost sami sebe formovat prostřednictvím výchovy nastávajících generací. Školy dávno ztratily monopol na zprostředkování informací a vzdělání. Pár kliknutí na chytrém telefonu dnes poskytne dítěti tolik informací, že tomu učitel co do rozsahu nemůže konkurovat. To ale neznamená, že škola a učitelé ztratili na významu. Do popředí se dostává role výchovná.

Kam kráčí online systém evidence preventivních aktivit
Bc.
Roman
Petrenko
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Jak se vztahovat k druhým lidem, jak jednat a mluvit s vrstevníky, jak jednat a mluvit s autoritami, o jaké hodnoty opřít vlastní identitu, to jsou otázky, které nabývají na významu. A proto roste také význam preventivního působení na žáky. Škola prostřednictvím preventivních aktivit plní nezastupitelnou roli ve výchově dětí a vybavuje je kompetencemi a dovednostmi, které tvoří základní stavební kameny pro jejich úspěšný život.
MŠMT již v roce 2016 zadalo Národnímu ústavu pro vzdělávání (NÚV) úkol podílet se ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. LF UK (KAD) na rozvoji online systému evidence preventivních aktivit (někdy též „Systém výkaznictví“). Systém je provozován jako samostatná online struktura a je umístěn na webových stránkách http://www.preventivni-aktivity.cz/. Na jeho dalším rozvoji se podílejí i pracovníci pro oblast prevence z MŠMT. Systém evidence je také zmiňován ve strategických dokumentech a záměrech MŠMT, např. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015–2020 stanovuje MŠMT úkol „[v]ytvořit a zavést do praxe jednotný systém sběru dat a výkaznictví v oblasti primární prevence“.
Cílem systému evidence preventivních aktivit je především podpořit kvalitu preventivní práce škol a školských zařízení. Má poskytovat jednoduchý a účinný nástroj pro komunikaci mezi školami (školními metodiky prevence – ŠMP), pedagogicko-psychologickými poradnami (metodiky prevence v PPP) a krajskými úřady (krajskými školskými koordinátory prevence). Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních ukládá školním metodikům prevence povinnost předávat informace o realizovaných preventivních programech poradenským zařízením a krajům. Jak mají tuto povinnost jednotliví aktéři v praxi naplňovat, není stanoveno. Pokud jednotlivé kraje, poradny a školy vyhodnotí, že je pro ně vhodný a výhodný právě online systém evidence preventivních aktivit vyvíjený NÚV, tento systém mohou zdarma používat, a to včetně poskytované podpory.
Data zadaná do systému od škol se automaticky zobrazují metodikům prevence v příslušných pedagogicko-psychologických poradnách. Souhrnné informace o sesbíraných datech se potom za jednotlivé poradny v kraji agregují a přístup k nim mají krajští školští koordinátoři prevence. Souhrnná data za jednotlivé kraje a celou ČR dohromady se pak zobrazují pracovníkům oddělení institucionální výchovy a prevence MŠMT. Kraje a ministerstvo data využívají k podpoře podmínek pro výkon kvalitní primární prevence na školách.
Podoba výkazu pro letošní školní rok 2017/2018 se oproti předchozímu školnímu roku liší. Veškeré obsahové i formulační změny se odehrály na základě analýzy zpětných vazeb od všech úrovní uživatelů, zejména od školních metodiků prevence. Celkově se změny výkazu dají charakterizovat tak, že důraz je nyní více kladen na práci se školním preventivním programem jako celkem a méně na sledování dílčích aktivit. Ukazuje se totiž, že kvalitní práce školy v oblasti prevence bývá téměř vždy rámována kvalitním zpracováním preventivního programu školy. Aktuální podoba výkazu proto klade důraz na přípravu školního preventivního programu, jeho naplňování a následnou evaluaci na konci školního roku tak, aby vyhodnocení a reflexi prováděných aktivit sama škola chápala jako cennou informaci pro práci na školním klimatu a přípravu preventivního programu školy na další školní rok.
Při zvažování, jaké další kroky ve vztahu k systému evidence preventivních aktivit podniknout a kudy směřovat cestu jeho dalšího rozvoje, jsme zvažovali jednotlivé potřeby a představy různých zainteresovaných stran, od pohledu samotných školních metodiků prevence až po perspektivu a očekávání na úrovni MŠMT. S cílem najít konsenzus mezi jednotlivými aktéry systému školské primární prevence rizikového chování a stanovit vizi dalšího rozvoje se v březnu 2018 uskutečnila pracovní skupina, které se účastnili zástupci NÚV, KAD, MŠMT, školních metodiků prevence, metodiků prevence z pedagogicko-psychologických poraden a zástupci Úřadu vlády. Zohledněny byly také připomínky ze strany krajských úřadů a ředitelů škol, které byly shromážděny v rámci evaluace fungování systému evidence preventivních aktivit za uplynulé období.
Výstupem ze společného jednání byl závěr, že systém evidence má smysl, má být dále rozvíjen a prosazován do praxe. Jeho další rozvoj pak má směřovat k tomu, aby plnil roli účinného nástroje pro komunikaci mezi pedagogicko-psychologickou poradnou a školou pro oblast primární prevence. Pro nadcházející období je proto připravována úprava systému tak, aby aktuální podoba výkazu byla rozdělena na část plánu (k vyplnění již na začátku školního roku), evidence (vykazované v průběhu školního roku) a evaluace (probíhající na závěr školního roku).
Plánovací část by v podstatě znamenala elektronickou verzi preventivního programu školy (dříve též minimálního preventivního programu). Jedná se o věc, po které volají zejména školy, které v současné době připravují preventivní program školy jako celistvý dokument o podobě prevence pro nadcházející školní rok a zároveň musejí na konci školního roku vyplňovat systém evidence preventivních aktivit. Ten se přitom dotazuje na řadu věcí, které škola již popisuje v samotném preventivním programu školy. Pokud by preventivní program školy vznikal prostřednictvím elektronického rozhraní, které by bylo návodné a vedlo uživatele po jednotlivých doporučených krocích při jeho přípravě, byla by to vítaná pomoc pro část školních metodiků prevence. Údaje o realizovaných aktivitách či monitoring výskytu rizikového chování může škola vykazovat podobně jako dosud. Jak přesně budou úpravy systému pro příští školní rok vypadat, bude předmětem dalších diskusí a testování v následujících měsících.
Aktuálně online systém evidence využívá přibližně 2 600 základních a středních škol ze všech krajů, což představuje již téměř polovinu všech základních a středních škol v České republice. Další se přidávají, takže v rámci některých krajů předpokládáme výhledově zapojení téměř všech škol. Nejvíce zapojených škol je ve Zlínském, Jihomoravském a Středočeském kraji. Naopak v Ústeckém kraji, v Praze či v Kraji Vysočina se v minulém školním roce zapojila jen přibližně čtvrtina škol.
Vedle sběru podnětů a připomínek z praxe elektronickou formou pokračuje také v roce 2018 osobní setkávání pracovníků NÚV odpovědných za rozvoj systému se školními metodiky prevence a metodiky prevence z pedagogicko-psychologických poraden. Za první pololetí letošního kalendářního roku proběhlo takové setkání na Kladně, v Plzni, v Českých Budějovicích, v Jičíně, v Praze, v Kolíně či v Benešově. Každý uživatel systému, např. školní metodik prevence či ředitel školy, může také k systému či k formulaci jednotlivých otázek napsat své připomínky na e-mail vykazy.prevence@nuv.cz.