Jestli je posun zápisů do základních škol užitečný, ukáže až čas

Vydáno:

Kdykoli hledáme vhodné pomůcky pro rozvoj učebních dovedností předškoláků a raných školáků, nabídne se minimálně jeden titul od Jiřiny Bednářové, často ale i více najednou. Zdá se, že její činorodost nebere konce. Tvoří nové diagnostické i intervenční materiály, publikuje, lektoruje, pracuje s klienty. Ze své domovské pedagogicko-psychologické poradny v Brně vyjíždí přednášet po celé republice a zájem o její publikace v mateřských i základních školách neutuchá. Máme za sebou zápisy do základních škol, a tak je rozhovor s touto dámou zcela namístě.

 

Jestli je posun zápisů do základních škol užitečný, ukáže až čas
Mgr.
Jiřina
Bednářová
speciální pedagožka v pedagogicko-psychologické poradně v Brně, autorka didaktických materiálů, lektorka odborných kurzů
Před nedávnem proběhly první jarní zápisy do základních škol. S předškoláky pracujete řadu let. Pokládáte posun zápisů z ledna na duben za užitečný?
To ukáže čas. Zatím máme za sebou první rok, kdy se všichni snažíme aplikovat novou legislativu do praxe. I v pohledu na školní zápisy panovala řada rozporuplných výkladů, takže rodiče a mnohdy i mateřské školy se domnívali, že je nutno mít již u zápisu rozhodnutí o případném odkladu povinné školní docházky. Tím od přelomu kalendářního roku rostl tlak na co možná nejbližší možný termín vyšetření školní zralosti, takže tato vyšetření probíhala paradoxně dříve než v předchozích letech. Ale je to zkušenost z lokality, ve které pracuji. V jiných lokalitách tomu může být jinak.
Co by měl určitě zvládat předškolák u zápisu do první třídy?
U zápisu by měl být natolik zdatný, aby dokázal ukázat či poodkrýt připravenost na zvládání trivia, a být připravený se nejen učit spontánně, ale záměrně vyhledávat a přijímat cílené podněty. Z předpokladů pro zvládání trivia by měl mít rozvinutou řeč ve všech rovinách bez vad výslovnosti, včetně dostatečně vyzrálého fonologického uvědomování, dále zrakovou diferenciaci a analýzu, syntézu, osvojeny základní matematické pojmy, pojmy z prostorové orientace a rozvinutou grafomotoriku.
Máte dojem, že se nějak mění trendy, co by měli předškoláci umět, co je podstatné pro zahájení školní docházky a co ne?
Mění se částečně trendy v požadavcích na předškoláka i rozložení schopností a dovedností předškolních dětí. Po zahájení školní docházky předpokládáme, že všechny děti zvládnou stejný objem učiva ve stejném čase. A to i přesto, že hovoříme o individualizaci a diferencovaných třídách. Nároky kladené na dítě již v začátku školní docházky předpokládají vyzrálost všech výše jmenovaných předpokladů pro zvládání trivia, dobrou práceschopnost, vůli, soustředění. Přitom v mateřských školách zaznamenáváme velký nárůst dětí, jejichž vývoj neprobíhá rovnoměrně. Časté jsou závažné vady řeči ve všech rovinách, včetně opoždění jejího vývoje, motorické a grafomotorické neobratnosti, problémy v koncentraci pozornosti apod. Tyto děti nemají často i přes odklad školní docházky dispozice pro zvládnutí čtení, psaní a počítání rozvinuty natolik, aby mohly bez individualizované péče postupovat v osvojování školních dovedností požadovaným způsobem a rychlostí. Nároky školy na školní připravenost dítěte ve všech oblastech se rozhodně nesnižují, spíše naopak. Tyto nároky mnohdy nejsou deklarovány u zápisů do školy, ale až po zahájení školní docházky tlakem na výkon dítěte.
Co se stalo trendem posledních let, je požadavek, aby předškolní dítě znalo některá písmena, číslice, umělo se podepsat apod., zkrátka aby mělo zčásti osvojeny školní dovednosti. Tento trend však nebere v potaz zralost předpokladů pro čtení, psaní, počítání. Takže k osvojování písmen je např. vedeno dítě, které nerozliší první náslechovou hlásku ve slově, mnohdy ani u svého jména, ale je učeno podepsat se bez uvědomění si jednotlivých hlásek a jejich postavení ve slově. Obdobně je tomu v matematice. Dítě se učí psát číslice (mnohdy je psaní číslic deklarováno jako rozvoj matematických schopností nebo rozvoj grafomotoriky), ale nemá rozvinuty základní schopnosti, na nichž se postupně vytváří představa pojmu přirozeného čísla.
A na druhé straně přibývá dětí, které přicházejí do školy jako poměrně zdatní čtenáři, mají rozvinuty matematické schopnosti a dovednosti nad úrovní požadavků školy. Tyto děti kladou rovněž velké nároky na pedagoga. Mnohdy potřebují ke svému rozvoji více podnětů na vyšší úrovni, než škola nabízí.
V brněnské poradně jste vytvořili koncept rozvojových skupin pro předškoláky, který byl takovou přípravou na nástup do školy. Co vše práce s dětmi zahrnovala?
Program zaměřený na podporu školní připravenosti pod názvem Edukativně stimulační skupiny vznikl na začátku 90. let. Reagoval na potřebu chybějící péče především o děti se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti. Program je zajímavý nejen tím, že poskytuje podněty pro komplexní a systematickou přípravu na školu, ale také tím, že probíhá za spoluúčasti rodičů. V průběhu let se náplň Edukativně stimulačních skupin postupně upravovala, inovovala, neboť se obohacovaly a prohlubovaly naše zkušenosti, měnila se společenská poptávka (zvýšený zájem rodičů, pedagogů mateřských i základních škol o předškolní přípravu), přibývaly nerovnoměrnosti ve vývoji dětí. Systém péče o děti předškolního věku byl postupně rozšiřován o další aktivity.
V programu rodič získává systém podnětů pro práci s dítětem, praktické ukázky toho, co a jak s dítětem dělat, v jaké posloupnosti, jak rozvíjet potřebné schopnosti. Náplň lekcí je radou, inspirací, motivací. Samotných deset lekcí, respektive deset hodin práce ve skupině, by bylo pro rozvoj schopností dítěte nedostatečné, proto je program postaven tak, aby rodič získal podněty, činnosti mu byly vysvětleny a pod vedením zkušených lektorů s dítětem správně navozeny. V závěru každé lekce rodiče dostávají další náměty (pracovní listy, doporučené hry a cvičení pro domácí práci). Je důležité, aby dítě dílčí oblasti v období mezi jednotlivými lekcemi procvičovalo, navozené dovednosti upevňovalo, a mohlo tak v příští lekci navázat vyšším stupněm obtížnosti. Tím, že je rodič seznámen s cílem a záměrem aktivit a s metodickým návodem, může v činnostech pokračovat a podporovat postupný, respektive cílený vývoj dítěte.
Zdá se, že docházka do skupin je užitečnější pro rodiče než přímo pro děti...
Skupiny rodiči umožní, aby viděl své dítě při spolupráci s jinou dospělou osobou a ostatními dětmi při záměrných činnostech, které postupně nabývají na obtížnosti. Vidí, jak se dítě učí, jak reaguje, jak se zapojuje. Rodič si vytváří reálnější náhled na schopnosti dítěte - co již zvládá, čemu je zapotřebí se více věnovat. Lépe porozumí možnostem a potřebám dítěte. Může se i větší měrou podílet na rozhodování o dalších postupech a realizaci opatření, která by byla pro dítě vhodná - zda zahájení školní docházky, odklad, třída s menším počtem dětí, třída s logopedickou péčí apod. Výjimkou nebývá ani kategorie rodičů, kteří přestože je jejich dítě zralé, uvažují o odložení školní docházky. Obvyklým argumentem bývá, že jejich dítě je ještě "dětské, hravé", že mu "nechtějí ukrátit bezstarostné dětství", že "není kam spěchat", že za rok "bude ještě lepší, šikovnější, úspěšnější". Jiným důvodem může být nejistota, jak jejich dítě obstojí, zbytečné obavy ze školy, které mohou být podmíněny jejich osobní zkušeností nebo zkušeností někoho z okolí. Dobrá zkušenost ze skupinek, přirozený zájem dítěte, jeho chuť pracovat, učit se a úspěšné zvládání úkolů potom rodiče přesvědčí, že jejich dítě má zahájit školní docházku.
Významná je i příležitost naučit se s dítětem za podpory lektora lépe komunikovat, spolupracovat. Rodič se učí sledovat dítě, podporovat je při práci, oceňovat dílčí zdařilé kroky, volit vhodnou motivaci, podporu, dopomoc. To je důležité zejména u dětí, které mají v některé z oblastí závažnější potíže, hůře snášejí nezdar, mají tendenci k rezignaci či negativismu, jejich pozornost se snáze rozptýlí... Pro tyto rodiče jsou Edukativně stimulační skupiny příležitostí osvojit si takové výchovné intervence, které dítěti pomohou učit se. Tyto zkušenosti pro ně budou přínosné po zahájení školní docházky při domácí pří
? ?
pravě.
Pokud se nepletu, tak jste posléze s kolegyněmi také školily učitelky z mateřských a základních škol, aby skupiny mohly realizovat přímo ve školách? Je o vzdělávání v této oblasti stále zájem?
V současné době Edukativně stimulační skupiny probíhají i nadále v PPP Brno, nicméně stále více se přesouvají na půdu mateřských a základních škol, ale i dalších pedagogicko-psychologických poraden. Díky skutečně mimořádnému zájmu pedagogické veřejnosti o akreditované programy se nám podařilo proškolit velký počet pedagogů, kteří na přibližně 200 pracovištích, jako jsou mateřské a základní školy, vedou Edukativně stimulační skupiny.
Zájem o program ze strany pedagogů neklesá. Vždy je velmi krátce po zveřejnění na poradenských webových stránkách obsazen. Přestože s inovacemi probíhá 21 let, a to dvakrát až čtyřikrát v každém pololetí, nikdy jsme termín programu nerušili kvůli nízké obsazenosti. Počet kurzů podle požadavků pedagogů pro nás z časových důvodů není reálné navýšit.
Díky častému setkávání a spolupráci s pedagogy škol jsme si kolegyní Šmardovou uvědomovaly, že je třeba pedagogické i rodičovské veřejnosti poskytnout více ucelených informací o vývoji předškolních dětí, a tak vzniklo několik odborných publikací i dalších navazujících seminářů.
Ve školách, v poradnách i v rodinách se také používají vaše pracovní listy i další metodické materiály pro předškoláky a rané školáky, jichž jste vytvořila už velmi mnoho. Co vše je pro školy aktuálně dostupné?
Je to zajímavé, ale na trhu jsou stále všechny publikace tak, jak postupně vznikaly a byly vydávány v PPP Brno, DYS-centru Praha, Albatros Media, Edupraxi a CVČ Lužánky. Výjimku tvoří dvě publikace
S kamarády do školy
, 1. a 2. díl, které byly vydány v naučné edici nakladatelství Albatros, která byla krátce nato zrušena, a publikace zanikly.
Vedete si statistiku, oč je největší zájem?
Tak to přesně nevedu. Ale překvapuje mě, že např.
Kreslení před psaním
je na trhu již přes 20 let a žije stále aktivním životem, každý rok nějaký ten tisíc vydaných výtisků přibude. Těší mě, že většina materiálů je stále vydávána a používána, dává to vynaloženému úsilí a času smysl.
Děkuji za rozhovor a doufám, že někdy příště si popovídáme také o obsáhlé baterii diagnostických testů, na jejichž vzniku jste se podílela.
Rozhovor vedla PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D.