„Vy chodíte na logopedii?“ byla ještě před dvaceti až třiceti lety otázka matek, které si navzájem sdělovaly úspěchy svých ratolestí na pískovištích. Dnes se tato otázka změnila na samozřejmé: „Kam chodíte na logopedii? Taky potřebujeme nějakého dobrého logopeda.“ Z logopedie se stala součást života velké řady dětí. U některých nejen na pár měsíců, ale i na několik let. Eva Kolesová pracuje třináct let jako klinická logopedka s dětmi i dospělými. Věnuje se logopedické diagnostice a logopedické terapii vad řeči. Říká o sobě, že má v životě velké štěstí, protože její práce je zároveň jejím velkým koníčkem. Založila vlastní poradnu a také internetovou poradnu Logopedonline1). Podílí se na vzniku logopedických pomůcek, věnuje se celoživotnímu vzdělávání pedagogů a pedagogických pracovníků a je autorkou knihy Jak pomoci svému dítěti s vadou řeči - praktické rady pro rodiče a jejich děti (PASPARTA, 2016).
Hodně se mluví o tom, že na logopedii chodí čím dál více dětí? Je to pravda?
Určitě ano. Počet dětí, které mají různé vady a poruchy řeči, narůstá. Vad řeči je celá řada, ale stále převažuje nejvyšší počet dětí, které mají tzv. dyslalii (patlavost). Jedná se o vadu výslovnosti různých hlásek (například sykavek C, S, Z, Č, Š, Ž nebo hlásek L, R, Ř). Dá se říci, že špatná výslovnost se může týkat jakékoliv hlásky. Ihned za tímto typem řečové vady je tzv. opožděný vývoj řeči a vývojová dysfázie. Týká se dětí, které ve třech letech nemluví adekvátně svému věku. Jejich řeč se vyvíjí pomalejším tempem, nemají dostatečnou slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, paměť, jemnou motoriku a další oblasti vývoje. Menšího počtu dětí se týká třeba koktavost nebo breptavost, případně symptomatické poruchy řeči, které souvisejí s jiným postižením.
Jaké jsou příčiny toho, že vady řeči u dětí narůstají?
Příčin, které se na vadách a poruchách řeči podílejí, je samozřejmě mnoho. Každá vada řeči může mít jednu nebo i více příčin vzniku najednou. Také je důležité říci, že každá vada řeči může být způsobena jinou příčinou. Všeobecně k příčinám vzniku vad a poruch řeči patří například dědičnost, riziková těhotenství a rizikové porody. Další vnější vlivy, jako je nedostačující komunikace, rozvíjení komunikačních a sociálních dovedností ze strany rodičů směrem k dětem, nadužívání masmédií (nadměrné sledování televize, hry na počítačích a tabletech apod.), nesprávný řečový vzor. Negativní vliv má jistě složení stravy, nápojů („éčka“, chemikálie, cukr atd.), celkové zhoršení životního prostředí.
Kdy je dobré s logopedií začít?
Kdy je ten správný čas? Kdy začít chodit na logopedii? Je ve třech letech brzy, nebo je ještě čas? Musím říci, že tento dotaz patří k těm nejčastějším. Obzvlášť u rodičů, kteří nechtějí nic zanedbat. Všeobecně nelze stanovit jeden správný věk a jeden správný čas. Každé dítě je jedinečné a individuální přístup ke každému případu je proto nutností. Zcela běžně na logopedii pracujeme s malými dětmi od tří let, někdy i dříve. Nejčastěji se jedná o děti s opožděným vývojem řeči, o děti nedonošené, s nízkou porodní hmotností nebo o děti s podezřením na autismus apod. Děti, které mají dobrou slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti, ale nemají „pouze“ správnou výslovnost některých hlásek, přijímáme do péče nejdříve kolem 4. roku. Když dítě neumí vyslovit více hlásek najednou, nemá dostatečně ohebný jazýček, a lze tudíž předpokládat, že logopedická terapie bude trvat dlouho, doporučuje se začít raději dříve, tedy klidně už ve čtyřech letech věku.
Jak dlouho může logopedická terapie trvat?
Vždy je důležité počítat s tím, že logopedická terapie je dlouhodobá záležitost. V některých případech může trvat řádově několik měsíců, někdy i několik let. Pro vstup do školy je správná řeč zásadní. Proto je vždy dobré počítat s tím, že zabere spíše více času. Z toho důvodu je lepší mít nějakou orientační časovou rezervu. U dyslalie hraje roli, zda se dítě učí jednu, nebo více hlásek. Zda má na začátku logopedické terapie dobře ohebná mluvidla, nebo je bude potřeba nejdříve rozcvičovat atd. Z vlastní praxe mohu říci, že se může stát cokoliv. Měla jsem v péči několik dětí, které na logopedii s hláskami R a Ř chodily tři roky. Ale měla jsem v péči také děti, které neuměly daleko více hlásek a do roka se naučily všechny. Úplně jiné to je u dětí s vývojovými vadami řeči, jako je opožděný vývoj řeči nebo vývojová dysfázie. Zde se musejí rodiče vždy připravit na dlouhodobou spolupráci. U takových diagnóz trvá logopedická terapie řádově několik let. Celoživotní logopedickou terapii mívají často děti s koktavostí nebo děti s rozštěpovými vadami.
Týká se logopedie i dospělých?
Logopedická terapie se určitě týká i dospělých lidí. Celá řada z nich oslovuje logopedy kvůli potížím s výslovností různých hlásek (nejčastěji sykavek či hlásek R a Ř). Kromě vad výslovnosti se logopedická terapie týká také jedinců, kteří se potýkají s koktavostí nebo breptavostí. Do velké skupiny dospělých logopedických klientů patří lidé po cévních mozkových příhodách, úrazech hlavy (mozku), nádorových onemocněních. Tito klienti trpí ztrátou nebo poškozením již nabyté řeči. Tato vada řeči se nazývá afázie.
Je možné naučit i dospělého správnou výslovnost?
Určitě ano. I v dospělosti je možné začít s nácvikem správné výslovnosti hlásek. Nejdůležitější je, aby měl dospělý člověk dostatečně velkou motivaci a odhodlání k dlouhodobému a pravidelnému cvičení. I u dospělých totiž platí totéž, co u dětí. Výsledky se dostavují především tehdy, když klienti pravidelně cvičí podle pokynů logopeda.
Proč je návštěva logopeda tak důležitá? Proč se nemá dítě (nebo i dospělý) učit výslovnost doma bez odborné pomoci?
Celá řada rodičů by své děti ráda naučila vyslovovat bez pomoci logopeda. Není to ale ta nejlepší cesta. Při nácviku správné výslovnosti je nejdůležitější fáze, kdy se musí správná hláska tzv. vyvodit (to znamená, že se ji dítě naučí správně vyslovit). Při této fázi je velmi důležité, aby nácvik vedl odborník. Jen on dobře ví, jakou metodu je pro vyvození hlásky vhodné zvolit. Laik netuší, že se při vyvozování hlásek mohou objevit různá úskalí a chyby, které si dítě osvojí. Špatně vyvozená hláska se pak napravuje daleko hůř než nesprávná výslovnost, která vznikla spontánně v průběhu vývoje. Logoped je tu od toho, aby zjistil, proč dítě neumí hlásku správně vyslovit. Na základě toho zvolí cvičení, která vybere podle individuálních potřeb každého dítěte. Cvičení je potřeba vyzkoušet a názorně předvést. Když se cvičení dítěti daří, procvičuje ho doma s rodiči. Při další návštěvě logoped cvičení zkontroluje a navrhne další postup. Tímto způsobem se na logopedii pravidelně dochází do chvíle, než docílíme správné výslovnosti. Tento postup nácviku platí jak pro děti, tak pro dospělé.
1 Viz www.logopedonline.cz.