Identifikace mimořádně intelektově nadaného žáka

Identifikace nadaných žáků je podstatným momentem individualizace vzdělávání, ať už z pohledu optimální výuky těchto žáků ve specializovaném programu, nebo v rámci jejich integrace do běžného vzdělávacího proudu. Při identifikaci v procesu vzdělávání nadaného žáka je žádoucí spolupráce všech osob a institucí zainteresovaných na vzdělávání žáka [učitel, výchovný poradce školy, školní psycholog, školní speciální pedagog, rodič žáka, vedoucí zájmových útvarů, poradenští pracovníci pedagogickopsychologických poraden (dále jen „PPP“) a speciálně pedagogických center (dále jen „SPC“), dětský lékař, odborná lékařská pracoviště a jiní].

Nominaci (navržení) žáka, u kterého usuzujeme na mimořádný intelektový potenciál, může provést nejen rodič či pedagog, ale i dětský lékař, vedoucí zájmových aktivit či další osoby s určitými vazbami na žáka. Problémy s jeho identifikací (odhalením) v běžném školním prostředí jsou zřejmé. Je to zapříčiněno zejména nedostatečnou zkušeností, nemožností aplikace psychologických testových baterií určených odborníkům či časovou bariérou, kdy je potřeba se ve velmi početném kolektivu žáků věnovat především žákům s problémy na úkor identifikace.

Učitelé mají zpravidla tendenci nadání buď nadhodnocovat, nebo podhodnocovat. Někdy se také stává, že určité projevy nadání, a to především ty, které se pojí se sociálněemocionálními patologiemi těchto dětí (plačtivost, afektovanost, perfekcionismus, agresivní projevy, sebeprosazování, neuznávání autority a jiné), učitelé zaměňují za projevy jiných poruch (ADD či ADHD, poruchy chování, poruchy autistického spektra) či prostou nevychovanost a drzost. Pedagog se tedy často obrací na pomoc odborného poradenského zařízení (PPP, SPC) v situaci, kdy se žák v kolektivu projevuje z jeho pohledu problémově (nespolupracuje, záměrně chybuje, extrémně na sebe upozorňuje, pláče, je agresivní vůči sobě či spolužákům, nezvládá tlak na výkon, neumí prohrát, musí být neustále první, bezchybný a podobně).

V případě, že se rodič či učitel domnívá, že by žák mohl být mimořádně intelektově nadaný, je potřeba navštívit PPP či SPC za účelem potvrzení této domněnky a úrovně nadání psychologem, popřípadě speciálním pedagogem. K včasné a správné identifikaci může učiteli napomoci znalost dané problematiky (znaků a projevů nadání, sociálněemocionální patologie, dvojí výjimečnosti), konzultace s poradenskými pracovníky z PPP či dalšími odborníky, sdílení dobré praxe mezi rodiči nadaných dětí a v neposlední řadě i kontakt na různé organizace podporující nadané žáky. V každém kraji ČR pracuje krajský koordinátor péče o nadané žáky, psycholog a speciální pedagog. Tito odborníci diagnostikují nadané žáky, podílejí se na vytváření vhodných podmínek kvalitní spolupráce se školami, které se specializují na nadané žáky, doporučují jim vhodné metody a formy vzdělávání, pomůcky a jiné. Při Národním ústavu pro vzdělávání (dále jen „NÚV“) nově vznikla také expertní skupina krajských metodiků péče o nadané žáky - pedagogů, kteří se od letošního roku budou snažit pomoci svým kolegům v každodenní práci s nadanými žáky, odkážou je na vhodnou literaturu, podporující instituce, volnočasové programy a projekty (více na www.talentovani.cz/krajskesite-podpory-nadani).

Návodným materiálem v procesu identifikace jsou i některé publikace, které se dané problematice cíleně věnují. Patří mezi ně metodická příručka Vyhledáváme rozumově nadané žáky (kolektiv autorů VÚP, 2010) či screeningová baterie IDENA Posuzovací škály a didaktické testy k vyhledávání nadaných žáků (Hříbková, Nejedlý, Zhouf a kol., NÚV, 2013). Nově se nyní chystá publikace NÚV s názvem Standard komplexní diagnostiky mimořádného (intelektového) nadání, která bude pedagogům k dispozici v nejbližší době.

Za účelem správné identifikace je třeba si osvojit identifikační metody a nástroje a najít odhodlání začít. Výchozím momentem je rozpoznání znaků (projevů) nadání. Ty bývají u spousty dětí netypické, zvláštní, těžko pochopitelné i těžko přijatelné. Stále je nám předkládán zidealizovaný obraz nadaného dítěte, které je poslušné, bezproblémové, ochotné, disciplinované, vždy připravené podávat dobré výkony, přizpůsobivé, tiché, ale přitom veselé, přátelské, v kolektivu oblíbené, které pohotově a správně reaguje a učitel je s ním vždy spokojený. Bohužel, nebývá to tak. Průvodní znaky nadání mohou být problematické. Jsou to právě nadaní žáci, kteří jsou již vMŠ častěji káráni, napomínáni, trestáni, nepochopeni a nakonec i odmítnuti. Postupně se z nich mohou stát uzavřené osobnosti. Jejich nadání se nerealizuje, ale naopak vytrácí.

Nadané děti projevují velkou aktivitu v intelektové oblasti. Mimořádně intelektově nadaný žák v předmětu český jazyk, literatura, slohové vyučování a psaní mívá následující projevy:

Nadané děti mívají také zájmy, které nejsou přiměřené jejich věku, většinou intelektuálního charakteru. Z nejobvyklejších to jsou: historie, vlajky, mapy, politika, náboženství, vesmír, společenské deskové hry a stavebnice. Při pohledu na jejich komplexní osobnost můžeme vypozorovat, že jsou oproti vrstevníkům velmi zvídavé, pátrají po detailech, chtějí znát zákonitosti. Mívají smysl pro humor i dvojsmysly, excelují svou pamětí, inklinují k perfekcionismu. Ctí spravedlnost, mívají zájem o dění ve společnosti, tíhnou ke starším spolužákům či dospělým. Na druhou stranu mohou být nepraktičtí, vykazují obtíže, až patologie v sociálních vazbách, kontaktech, v pozdějším věku při navazování partnerství či hledání zaměstnání. Bývají multipotencionální - s ohromnou paletou zájmů.

V našich podmínkách platí, že identifikaci nadání musí potvrdit psycholog, který je zároveň pracovníkem PPP či SPC (v případě takzvané dvojí výjimečnosti, kdy má dítě diagnostikované mimořádné intelektové nadání a zároveň vadu či poruchu různého druhu, stupně a intenzity či více kombinovaných vad). Žádost o vyšetření v PPP a souhlas s ním podává vždy zákonný zástupce dítěte. K jednotlivým vyšetřením (probíhají zpravidla ve více návštěvách) je třeba se předem objednat. Rodič dítě doprovází. To následně samostatně pracuje pod vedením odborníka. Bývají mu předkládány vybrané testové baterie (SON-R 2 1/2 -7, WISC III, částečné testy dílčích schopností, testy kreativity, zájmů a motivace a podobně - a to dle věku a zaměření testování). Psycholog dále zhodnotí podklady o žákovi, které získal od vyučujících. Je vhodné, aby do nich učitel zahrnul záznamy o tom, co žák tvoří, co ho zajímá, a přiložil i ukázky prací včetně patologických projevů, které mají velkou vypovídací hodnotu. Portfolio obsahuje žákovy vypracované úkoly, různé samostatné práce, referáty, slohovou tvorbu, vyplněné pracovní listy s nestandardními úlohami či zajímavé výtvarné práce.

Po analýze záznamů z pedagogického pozorování, pozorování sociálních kontaktů, anamnestických dat a všech výše uvedených kroků dojde k ukončení všech částí diagnostiky. Výsledkem je finální diagnóza (stanovení závěru), kdy psycholog potvrdí či vyvrátí mimořádné intelektové nadání. V závěrečné zprávě z vyšetření specifikuje poradenský pracovník případnou úroveň nadání, navrhne individuální přístup k žákovi a doporučí podmínky k jeho vzdělávání. Doporučení poradny je pak směrodatné. Záleží ovšem vždy na zákonném zástupci dítěte, zda závěrečnou zprávu z vyšetření postoupí instituci a pedagogům, kteří žáka vzdělávají. Je-li toto stanovisko souhlasné, následně se pak postupuje na základě doporučení stanovených v závěrečné zprávě z poradenského zařízení.

Po doručení závěrečné zprávy z vyšetření vzdělávací instituci, která má žáka v péči, ji je nutno podrobně analyzovat a výstupy z tohoto procesu zahrnout do nově tvořených dokumentů. Důležité je zohlednit navrženou organizační formu vzdělávání (individuální integrace, navštěvování daného předmětu ve vyšším ročníku, přeskočení ročníku, doporučení segregované formy vzdělávání a podobně), dle doporučení dále vypracovat individuální vzdělávací plán (dále jen „IVP“) pro žáka a v něm stanovit vhodné metody, postupy (akcelerace, obohacování a diferenciace), učební materiály, pomůcky a tak dále, případně podat žádost o potřebu navýšení finančních prostředků či žádost o potřebu dalšího pedagogického pracovníka k výuce speciálních dovedností - asistenta pedagoga. Jako vhodné se jeví doplnit IVP o kompetence asistenta pedagoga v případě, že je k žákovi přidělen. Vždy je důležité pracovat v souladu s Chartou práv nadaných dětí.

Před sestavením IVP by měl učitel zmapovat úroveň znalostí žáka prostřednictvím podrobné pedagogické diagnostiky v jednotlivých předmětech. Na základě této diagnostiky by měl upravit žákův vzdělávací plán. Dále je potřeba zjistit, jaké jsou žákovy zájmy, a podle toho volit doplňkové aktivity, které ho budou dále rozvíjet. Rovněž je potřeba zjistit, jak žák pracuje, zda je motivován pro samostatnou práci, jaká je jeho pozornost, seznámit se s osobností žáka a jeho rodinou. Na základě výsledku této diagnostiky pak vyučující sestaví koncepci výuky. Úpravy vyučovacího procesu se promítnou do IVP, který byl pro žáka s diagnostikovaným mimořádným intelektovým nadáním vypracován. Doba pro jeho sestavení je velmi krátká, proto je třeba s dokumentem neustále dále pracovat, cíleně jej aktualizovat a doplňovat, aby byl funkční. Na základě zprávy z PPP požádá rodič písemně o vzdělávání žáka dle IVP, ředitel školy vydá rozhodnutí, kterým to žákovi umožní. S tímto plánem se po jeho sestavení zákonný zástupce seznámí a v jeho závěru udělí písemný souhlas. Za vytvoření zodpovídá ředitel školy. Kopii vlastní i školní výchovný poradce.

Součástí funkčního IVP je také hodnocení, které by se mělo provádět ke konci každého pololetí. Tato písemná hodnocení jsou přílohou k žákovu IVP a slouží učitelům, kteří nadaného žáka přebírají ve vyšších ročnících. Vzdělávání nadaného žáka je díky tomu kontinuální. V hodnocení je třeba uvést naplnění IVP, pokroky žáka, nedostatky, žákovy slabiny, nové zájmy, další získané poznatky o žákovi a tyto změny promítnout do samotného plánu. Pedagogická diagnostika nadaného žáka je nepřetržitý proces a IVP je živý dokument, u kterého je žádoucí jeho neustálé doplňování.

Po všech administrativních krocích vedení školy i jednotlivých pedagogů je na řadě vlastní práce s mimořádně nadaným žákem ve výuce. Jak toto nelehké téma uchopit, nastíníme v příštím článku.

ZDROJE