Rozsáhlý průzkum školního klimatu ve více než stovce pražských škol a školských zařízení, který si prostřednictvím veřejné zakázky hlavní město objednalo u renomované společnosti SC&C, přinesl komplexní vhled do atmosféry, jež panuje v systému vzdělávání v metropoli. Propracované dotazníky, splňující nejnáročnější psychometrická kritéria, vyplnilo bezmála 40 000 žáků a téměř 4 000 pedagogů.
Hloubkový průzkum klimatu na pražských školách ukázal, že žáci hodnotí atmosféru na školách dobře, učitelé ještě o něco lépe
Ing. Mgr.
Irena
Ropková,
pražská radní pro oblast školství a evropské fondy a místopředsedkyně pražské sociální demokracie
Hlavní město dlouhodobě bojuje proti výskytu negativních a patologických jevů na pražských školách, ať už se jedná o šikanu, zneužívání návykových látek, či jiné jevy. Za tímto účelem spolupracuje se školami a školskými zařízeními, celou řadou odborných subjektů, pedagogicko-psychologickými poradnami, Pražským centrem primární prevence či s oddělením prevence, které funguje v rámci samotného magistrátu. Existuje jasná a konkrétní metodika boje proti podobným jevům, která se zaměřuje nejen na prostředí v rámci jednotlivých školních tříd, ale i na školní klima jako takové, a to včetně klimatu uvnitř pracovních kolektivů pražských škol.
Po zkušenostech s šikanou na střední průmyslové škole na pražském Třebešíně jsem se jako pražská radní pro školství rozhodla kompletně analyzovat prostředí na pražských školách s cílem zjistit, jak jej žáci a učitelé vnímají. Veškeré nástroje, které má v souvislosti s prevencí negativních a patologických jevů hlavní město k dispozici, se totiž stávají z hlediska primární prevence bezcennými v případě, že ředitel, byť jen na krátkou dobu, zanedbá své povinnosti v této oblasti. Ambicí přitom nebylo a není vytvořit žebříček škol, který by snad měl sloužit jako vodítko pro určení kvality vzdělávání, ale skutečně zmapovat situaci v oblasti školního klimatu ve všech více než 100 pražských školách a školských zařízeních.
Veřejnou zakázku pod názvem "Bezpečná pražská škola", kterou jsme za účelem zpracování této komplexní analýzy zadali, a to s přísnými požadavky na psychometrickou kvalitu i uživatelskou přívětivost dotazníků, vyhrála společnost SC&C s nabídkou ve výši 2,4 milionu korun bez DPH. Ta pro realizaci analýzy využila nástroje, které byly vytvořeny a aplikovány v rámci evropského projektu "Cesta ke kvalitě" v letech 2009 až 2012 s cílem kultivovat školní prostředí, zprostředkovat vedení škol zpětnou vazbu a rovněž podpořit iniciativu vedení i dialog mezi studenty a pedagogy. Jedná se o nástroje, které byly připraveny v souladu se současnými poznatky v oblasti psychometrie, doporučeními pro dotazníky měřící klima školy a - což je zvlášť důležité - v souladu s českým školním prostředím.
Standardizované dotazníky, které byly za účelem realizace projektu "Bezpečná pražská škola" využity, vycházely z již zmíněného projektu "Cesta ke kvalitě", přičemž dotazníky určené k měření klimatu školy byly doplněny o moduly zaměřené na měření klimatu ve třídách a rovněž v učitelském sboru. Žáci hodnotili klima celkem ve 46 položkách, učitelé celkem v 76 položkách. Vedle obecného hodnocení prostředí školy měli žáci například zhodnotit vnímanou podporu ze strany učitelů, míru výskytu jevů, jako je například nadržování, ohodnotit vztahy se spolužáky či dění o přestávkách. Učitelé hodnotili například vybavení školy, pevnost jejího vedení či ocenění ze strany žáků. Dotazníky, sestavené expertním týmem zahrnujícím mimo jiné doktora Martina Chvála, vycházely z celosvětově uznávaných koncepcí Renata Tagiuriho a Richarda Bessotha a byly již v minulosti revidovány v rámci standardizačního souboru škol.
Dotazníkového měření, které probíhalo nejprve v pilotní a posléze v ostré fázi od srpna do prosince loňského roku, se v celé metropoli zúčastnilo 100 škol a 11 školských zařízení. Dotazníky vyplnilo bezmála 40 000 žáků a téměř 4 000 pedagogů. Výsledky ukázaly, že žáci v Praze vnímají klima škol spíše pozitivně, učitelé ještě o něco lépe. Na běžných školách žáci nejlépe hodnotí učitelský sbor na VOŠ a SUŠ Václava Hollara v Praze 3, na Masarykově střední škole chemické v Praze 2, na Gymnáziu Jana Keplera v Praze 6, na Středisku praktického vyučování v Praze 5 a na Waldorfském lyceu v Praze 4. Velmi dobře dopadly také konzervatoře. Negativní faktory, které se projevily v podobě určitých, nikterak však velkých výchylek některých škol z průměru, jsou varovným signálem, na který se nyní hlavní město ve spolupráci s partnery zaměří.
Praha aktuálně připravuje nástroje průběžné kontroly vývoje klimatu a soubor obecných návrhů na zlepšení situace v rámci konkrétních ukazatelů. Kroky k nápravě na jednotlivých školách budou probíhat jak ve spolupráci s řediteli a vedením škol, tak ve spolupráci s odborníky na prevenci a pedagogickým sborem. Výsledky projektu "Bezpečná pražská škola" nebudou v žádném případě odloženy takříkajíc do šuplíku. Jsou a budou podkladem pro mapování situace na jednotlivých školách a jedním z klíčových nástrojů boje proti negativním a patologickým jevům.