Fíovo čtení

Vydáno:

Pracovní sešit „Fíovo čtení“ vznikl pro děti, jimž se nedaří čtení genetickou metodou, kterou se učily ve škole. Při genetické metodě se učí číst po jednotlivých písmenech, která se rovnou spojují ve slova. Často se jedná o děti s problémy s rozvojem sluchového vnímání, kterým nejde složit slovo z jednotlivých písmen. Tyto děti sice znají všechna písmena, ale na složení delšího slova jim nestačí sluchová paměť.

Fíovo čtení
PhDr.
Kamila
Balharová
 
speciální pedagožka na ZŠ Táborská, Praha
Všichni víme, jak je důležité naučit dítě číst a rozumět textu. Když mu to nejde, měli bychom hledat jiné způsoby. Jeden z postupů, který se mi osvědčil v praxi, přináší i tento pracovní sešit. Jedná se o přechod ze čtení po jednotlivých písmenech k nácviku techniky čtení po slabikách. Otevřená slabika bez skupiny souhlásek obsahuje pouze dvě písmena, a klade tedy i menší nároky na sluchovou paměť. Proto v této knize začínáme právě těmito slabikami.
Cílem
Fíova čtení
je ukázat dítěti jinou techniku čtení a vyzkoušet, zda by mu nešla lépe, a nepomohla mu tak překonat jeho obtíže. Kniha obsahuje úkoly zaměřené na postupné zvládnutí techniky čtení. Pro porozumění slovům navíc doporučuji cvičit s dítětem tak, aby se čtenými slovy vytvářelo věty.
Každá lekce
(označená jako „Fíovo čtení 1-24“) je
koncipována jako týdenní cvičení rozdělené na malé části - dny.
Dodržuje se pravidlo, že méně je někdy více. Ke sloupečku slov jsou přiřazeny úkoly. Celý týden se plní stejné úkoly, ale vždy s jinou skupinou slabik nebo slov, neboť opakováním získává dítě jistotu. Dítě, které má problém se čtením, se mu spíše vyhýbá.
Potřebujeme ho ke čtení motivovat.
Proto jsou úkoly pouze dva nebo tři. Po týdenním opakování se přechází k nové lekci, tím se změní i úkoly. Dítě tak postupně získává nejen zkušenost se čtením po slabikách, ale také pocit, že čtení je i zábavné. Dalším motivačním prvkem je, že má dítě po dobu cvičení rodiče jen pro sebe. Užívají si to většinou oba.
Často se stává, že mi rodiče říkají:
„My ale čteme pravidelně. Každý den i hodinu, a ono nám to nejde.“
Dítě je ze čtení unavené a už číst nechce. Právě v tomto případě pomáhá, že čtení ubyde. Nejprve potřebujeme dítě pro čtení získat,
dát mu možnost zažít úspěch.
Úkoly provádí rodič s dítětem
každý den v týdnu.
Pro daný den je určen jeden sloupeček nadepsaný např. „1. den“.
Čtení je nutné pojímat jako hru!
U každého čísla lekce je napsáno, co vše je možné se slabikami a slovy při čtení dělat. Každý den má dítě spolu s rodiči splnit dva nebo tři úkoly, byť s malým počtem slov uvedených ve sloupečku. Postupně si vybarvuje i obrázek, který stránku doprovází.
Vybarvování slouží jako odměna za vykonanou práci,
ať už se dařila, či nikoli. Pokud dítě nerado vybarvuje, je vhodné po něm alespoň chtít, aby vybarvilo jedinou věc a o obrázku si s rodiči povídalo. Společně si obrázek popisují. Každý (rodič i dítě) může říct jednu větu.
Kromě plnění úkolů je nezbytné, aby
rodiče četli dítěti každý den/večer
a společně si o čteném povídali. Je jen na nich, zda budou číst po splnění úkolů, nebo si tuto chvilku vychutnají večer při ukládání dítěte ke spaní.
Kniha je rozdělena do několika částí s postupně se zvyšující náročností:
 
písmena,
 
slabiky otevřené,
 
slova tvořená ze dvou otevřených slabik,
 
slova tvořená ze tří otevřených slabik,
 
jednoslabičná slova s uzavřenou slabikou,
 
slova tvořená kombinací otevřené a uzavřené slabiky,
 
slova s dvojhláskou ou,
 
slova dvojslabičná se skupinou souhlásek na začátku slova,
 
slova jednoslabičná se skupinou souhlásek na začátku slova a uzavřenou slabikou,
 
slova dvojslabičná se skupinou souhlásek uprostřed slova.
Pojmenování procvičované dovednosti
lze najít na stránce vpravo nahoře. Pokud by některá dovednost potřebovala delší čas, než je uvedeno ve
Fíově čtení,
lze využít Novákovy tabulky. Doporučuji je však doplnit podobně hravými úkoly, jako jsou ve „Fíovi“. Pouze nácvik techniky čtení totiž přestane děti brzy bavit.
První část pracovního sešitu -
Fí si hraje s písmeny
- se věnuje procvičení všech tvarů písmen. V
genetické metodě
se začíná s poznáváním jednoho tvaru písmene - s velkými tiskacími písmeny. Protože se děti učí jen jeden tvar, dokážou rychle číst celé smysluplné texty, což je motivuje ke čtení. O to více je však dítě s problémem se čtením demotivováno neschopností vyrovnat se spolužákům. S ostatními třemi tvary písmene se děti v rámci genetické metody seznamují až po zvládnutí všech velkých tiskacích písmen. Ve
Fíově čtení
začínáme s procvičováním vybavování si všech čtyř tvarů písmen - malého a velkého, tiskacího i psacího. Vše se děje formou hry.
Záložka na čtení
Některé děti se hůře orientují na stránce. Nedokážou zaměřit svůj zrak na cíl - v tomto případě na slabiku. Proto je vhodné po dobu nácviku používat při čtení záložku. Mé zkušenosti ukazují, že usměrnění a vedení očních pohybů prostřednictvím záložky bylo užitečné všem dětem. V okamžiku, kdy má dítě pocit, že záložku nepotřebuje, není třeba ho do jejího používání nutit. Stejně dobře si může ukazovat prstem, pravítkem, jinou záložkou, nebo dokonce číst bez záložky.
Úkoly
Aby bylo čtení zábavnější, doprovázejí ho úkoly. Někdy může mít dítě dokonce pocit, že při plnění úkolů vlastně ani nečte. Není to však pravda. I když má např. za úkol opsat slova, pro která si někam chodí či běhá, musí si nejprve slovo přečíst, aby ho někde jinde mohlo napsat. Podobné je to u hry pyramida, kdy dítě dává rodiči hádat slovo. Také si ho musí nejprve přečíst. Při hře si navíc neustále procvičuje postavení jednotlivých hlásek ve slově, neboť musí určit, zda rodič uhodl písmeno, které se ve slově nalézá, či neuhodl. Tím
dítě cvičí analýzu
(rozklad) slova na jednotlivá písmena. Tuto dovednost potřebuje hlavně při psaní, aby napsalo slovo správně a nevynechalo nebo nepřehodilo některé písmeno.
Protože se úkoly opakují, jsou návody k nim na začátku knihy. Všechny úkoly jsou zde pro lepší orientaci řazeny abecedně - každý úkol má svůj název. Na jednotlivých stránkách jsou už pouze jejich názvy. Pokud si nejsou rodiče jisti tím, co si mají pod názvem představit, mohou se znovu podívat na začátek knihy.
Stejně jako technika čtení je důležité i porozumění textu. Protože pro nácvik používáme nejprve jen slabiky a poté jednotlivá slova, mělo by dítě vytvářet ze slov věty. Jen tak se lze ujistit, že slovům bezpečně rozumí. Jeho myšlení je možné rozvíjet také tím, že společně s rodičem hledá ještě jiný význam nebo tvar slova a vytváří další věty.
Tvořiví učitelé i speciální pedagogové jistě najdou další uplatnění
Fíova čtení
ve své praxi.

ZDROJE
 
BALHAROVÁ, K.
KamiNet: Sluchové vnímání - počet, rytmus.
Dostupné z: http://www.kaminet.cz/napravy/zvuky/index.php.
 
BEDNÁŘOVÁ, J.
Zrakové vnímání. Optická diferenciace I.
3. vyd. Praha: Dyscentrum, 2010.
 
MICHALOVÁ, Z.
Základy čtení I.
2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2005.
 
MICHALOVÁ, Z.
Základy čtení II.
1. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2002.
 
NOVÁK, J.
Čtenářské tabulky.
3. vyd. Litomyšl: Augusta, 1998.

Související dokumenty