V únoru letošního roku informovalo několik bulvárních deníků o tom, že na území České republiky pronikla z Ruska sebevražedná hra Modrá velryba, pod jejímž vlivem spáchaly sebevraždu stovky dětí. Tato informace nevzbudila větší ohlas, protože čtenáři bulvárních deníků jsou zvyklí na často zkreslené a nepravdivé informace a nepřikládali textům velkou váhu. V dubnu se téma opět objevilo v prostředí bulvárních deníků a pravděpodobně by opět „zapadlo“, kdyby o den později Policie ČR nevydala před výskytem hry na českém území varování. To způsobilo, že se o fenomén začala aktivně zajímat veškerá média a samozřejmě také samotní uživatelé internetu - dospělí i děti. Začaly vznikat senzační zprávy o tom, jak „hra“ způsobila smrt mnoha dětí, jak se začíná prověřovat souvislost mezi ní a úmrtími dětí v ČR, postupně byly zveřejněny přesné návody, jak se do hry zapojit, její pravidla, informace o tom, že z ní nelze odejít, apod. Počet vyhledávání klíčových slov „modrá velryba hra návod“ na Seznam.cz postupně vzrostl z jednoho denně až na 40 000 vyhledávání za den.
Fenomén Modrá velryba
Mgr.
Kamil
Kopecký,
Ph.D.,
PedF Univerzity Palackého v Olomouci, portál E-Bezpečí
Modrá velryba (v překladu plejtvák obrovský) není hrou v tradičním slova smyslu, nejde o aplikaci, o software, o něco, co si můžete stáhnout do počítače či tabletu a hrát. Jde o tzv. výzvu (challenge), která se nekontrolovaně šíří internetem - především sociálními sítěmi - a do které se může zapojit kdokoli, a to jak na pozici hráče, tak na pozici tzv. kurátora (dozorce, člověka, který kontroluje, manipuluje, vydírá dítě apod.). Samotná výzva obsahuje 50 úkolů. Nejdříve dítě vyzývá k sebepoškozování (vyřezávání symbolů do končetin) a postupně jej vede až k finálnímu úkolu - sebevraždě. Pokud hráč odmítne úkoly plnit, kurátor (jiné dítě či dospělá osoba) začne hráče vydírat a vyhrožovat mu (např. smrtí jeho rodičů, sourozenců apod.).
Samotný fenomén vznikl původně v Rusku - v prostředí sociální sítě VKontakte1) - a byl spojen se skupinami, které navštěvovaly děti uvažující o sebevraždě2) (v Rusku je třikrát vyšší počet sebevražd dětí, než je celosvětový průměr3), a to kvůli špatným životním podmínkám - alkoholismus, nefungující sociální systém, zdravotnictví, školství, vysoká kriminalita4)atp.). Výzva vznikla původně jako marketingový tah, který měl do skupin přilákat nové uživatele, postupně však přerostla hranice Ruska a začala kolovat Evropou. Detaily o původy hru naleznete např. na webových stránkách
www.e-bezpeci.cz
.Modrá velryba je hoax - poplašná zpráva, která kombinuje pravdivý základ s nepravdivými senzačními informacemi, které umožňují její rychlé šíření. Největším rizikem tohoto hoaxu je především jeho masivní rozšiřování médii, panika, kterou s sebou informace o hře nesou, a riziko nápodoby - děti aktivně šíří materiály o hře, samy si o hře vyhledávají informace, zakládají o fenoménu diskusní skupiny a v řadě případů si hru rovněž vyzkoušely (včetně sebepoškozování), a to jak v pozici hráčů, tak kurátorů.
KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ PRO MINIMALIZACI DOPADU FENOMÉNU NA DĚTI (PRO UČITELE, RODIČE)
V případě, že se fenomén Modrá velryba objevil ve škole či v domácím prostředí, je nutné dítěti/dětem odhalit, že jde o podvod - hoax. Žákům vysvětlete, jak vlastně hoaxy fungují, a uveďte další příklady podobných zpráv/výzev, které to potvrzují. Zejména jim vysvětlete, že u hoaxů je typické, že je pravdivý základ obalen nepravdivými slupkami informací - a tyto „slupky“ necháte své žáky postupně „oloupat“, odhalit pravdu. Žáky tak zbavíte pochybností a strachu, které s sebou fenomén nese.
U hoaxu/challenge Modrá velryba je původně pravdivý příběh o existenci sebevražedných skupin v Rusku a existujících návodech a způsobech manipulace uživatelů těchto skupin obalen velkým množstvím nepravdivých informací o masových sebevraždách dětí, vraždících kurátorech a neprokázaných souvislostech, které fenoménu dodávají váhu. Tímto směrem pak navedeme aktivity, které s dětmi můžeme realizovat.
Ideálním startem aktivity je zeptat se dětí:
Víte, odkud se vlastně vzal název Modrá velryba?
Děti vám pravděpodobně odpoví, že vznikl proto, že velryby páchají hromadně sebevraždy. To je však nesmysl. Dětem musíte vysvětlit, že velryby na mělčinách umírají z úplně jiných důvodů. Zeptejte se jich, jak se v moři orientují velryby a delfíni. Odpověď zní, že echolokací (pomocí zvukových vln) s podporou magnetických polí. Navíc se často pohybují v hejnech - plují za vedoucí samicí, která je vede. Jenže někdy echolokace selže, zvuk se odrazí třeba od vlny, od bahna či vysoké vrstvy písku, odraz se mění i vlivem přílivu a odlivu, dojde ke změně magnetického pole nebo velryba prostě onemocní a dostane se na mělčinu - často jak vedoucí samice, tak zbytek hejna. Z mělčiny se pak už sama nedostane, její hmotnost je příliš velká, voda ji nenadnáší a na vzduchu se dusí (stlačují se jí plíce). Moře navíc vyplavuje i mrtvé kusy. Velryby (plejtváci, delfíni a další kytovci) jednoduše sebevraždy nepáchají, je to nesmysl, kterému děti uvěřily.
Děti najednou pochopí, že asi ne vše, co se o fenoménu dozvěděly prostřednictvím internetu, bude pravda. Učitel pak může pokračovat. Nabízí se začít tím, že dětem vysvětlíte, že celá věc vznikla v Rusku, a přitom se můžete zeptat:
Děti, co víte o Rusku?
Postupně můžete přejít třeba k tomu, že v Rusku je nízká průměrná mzda (433 dolarů na osobu, což je asi 12 000 korun měsíčně5)), že v Rusku zemře přes půl milionu lidí ročně na následky pití alkoholu, je v něm velké množství vražd (11,2 na 100 000 obyvatel v roce 20166), v ČR 1,5 na 100 000 obyvatel v roce 2015), vysoká míra korupce, velké množství nefunkčních rodin, kriminalita apod. V tomto prostředí žijí děti - úplně stejně jako v České republice. Tyto děti mají velké problémy - často nezažívají lásku, porozumění, mají velmi těžký život, často žijí na ulici. A tyto děti se snaží své problémy řešit právě tím, že se sebepoškozují, nebo si třeba i sáhnou na život. Právě tyto děti chodí na internet a sdružují se do různých diskusních skupin... a tady se začal probouzet příběh o Modré velrybě.
Téma můžeme zjednodušit, oprostit je od detailů, dá se začít např. takto:
Děti, máte rády horory? Bojíte se rády? Který horor máte rády? A víte o nějakých místech na internetu, kde se dají najít třeba nějaké strašidelné informace?
Úplně stejně, jako máte rády horory vy, je mají rády i děti v Rusku, které se sdružují do různých diskusních skupin. A protože horory jsou úzce spojeny s tématem vražd i sebevražd, tyto skupiny navštěvují i děti, které o sebevraždě přemýšlejí. Do jedné takové skupiny přišla i dívka jménem Irina „Rina“ Palenková, která se rozhodla spáchat sebevraždu7) (už dříve, než do skupiny přišla, právě z těch důvodů, které jsme si vysvětlili), a těsně předtím zveřejnila na internetu svou fotografii. Administrátory této diskusní skupiny napadlo, že by mohli tento příběh využít k tomu, aby do skupin nalákali další uživatele a aby na tom celém vydělali...
Děti, jak se vlastně dá vydělat na internetu? Jak vydělává Facebook? Jak si vydělávají youtubeři?
Děti vám správně odpovědí, že reklamou, reklamními bannery, reklamou na Facebooku nebo třeba YouTube. Právě to udělali administrátoři v Rusku - chtěli vydělat, chtěli do skupin nalákat další děti, které budou klikat na reklamu a které jim budou vydělávat peníze. Proto vytvořili seznam fiktivních úkolů - tzv. challenge -, které měli uživatelé internetu plnit. Pokud jste se rozhodli úkoly plnit, tak jste samozřejmě museli do tzv. hashtagu napsat název dané diskusní skupiny a tím jste vlastně pomohli administrátorům vydělávat peníze, protože rostl počet lidí, kteří se do skupiny začali přihlašovat.
Úkoly byly nejdříve úplně nevinné, postupně však byly stále nebezpečnější. Schválně. Proč asi? Proč by někdo vymýšlel, abyste dělali něco nebezpečného?
Děti budou spekulovat a nabídnou různá řešení, jako učitelé jim ale vysvětlíte, že informace obsahující negativní obsah, třeba o ubližování (fotky, videa), se šíří internetem daleko rychleji, osloví více lidí, kteří si budou chtít danou věc vyzkoušet, a zvýší tak zisk administrátorů vydělávajících na reklamě. Kdokoli se tak do výzvy Modrá velryba zapojí a napíše na svůj profil příslušné „startovací slovo“ (hashtag), se vlastně nechal nachytat na reklamu a přímo či nepřímo posílá peníze těm, kteří skupiny pod těmito názvy vytvářejí, protože jim zvyšuje zisk - počet uživatelů, reklamní dosah. A tak vlastně zvyšuje počet dětí, které se také nechají nachytat.
Děti se určitě zeptají na různé informace, třeba na to, že na internetu je ale napsáno, že Modrou velrybu hrálo hodně dětí, které nakonec spáchaly sebevraždu. Zeptejte se jednoduše:
Kde jste to četli? Kde jste to viděli?
Děti vám uvedou konkrétní názvy portálů, jména youtuberů apod. Vy jim jednoduše vysvětlíte, že úplně stejně jako administrátoři skupin na sociálních sítích chtějí vydělat i ostatní - třeba bulvární portály nebo youtubeři. Čím více lidí je čte a sleduje, tím více peněz z reklamy mají. Proto začnou lhát, začnou si vymýšlet, začnou spekulovat, přidají si k informacím něco navíc, něco šokujícího, co umožní, aby se informace rozšířila k většímu množství lidí. Jednoduše vám lžou, abyste si jejich texty přečetli nebo se třeba podívali na jejich videa. Je to stejné jako s těmi pavouky z Iráku.
Děti se mohou ptát i na tzv. kurátory. Pokud se totiž do výzvy již zapojily, mohly být kurátorem skutečně kontaktovány. Jestliže se tak stalo, můžete postupovat třeba takto:
Děti, kterým jazykem vám kurátor psal?
Děti odpoví, že česky nebo slovensky. Jako pedagogové se pak zeptáte:
Ale jak je to možné? Jak je možné, že vám psali česky, když k nám Modrá velryba přišla z Ruska? Kdo to tedy vlastně je?
Děti budou přemýšlet, spekulovat o tom, že jsou třeba kurátoři napojeni na osoby z Ruska apod. Vysvětlíte jim, že kurátor může být kdokoli - třeba jejich kamarád, spolužák, sousedka, kdokoli na internetu viděl jejich hashtag (startovací slovo) a rozhodl se je postrašit:
Využívá toho, že je anonymní, nevíte, kdo ve skutečnosti je. V tom je jeho síla, proto má nad vámi moc. Nic z toho, co kurátoři tvrdí (že třeba ublíží vaší rodině), není pravda, je to strašení, kurátor se baví na váš učet právě tím, že se bojíte, že reagujete, že plníte příkazy. Chcete, aby se na váš účet bavil anonymně třeba váš spolužák?
Pokud by snad nějaké dítě zkoušelo být kurátorem, vysvětlete, že je to v České republice trestné a mohlo by být potrestáno jak dítě, tak jeho rodič. A pokud to zkouší, ať toho nechá, že je to nesmysl.
Žáci mohou dále argumentovat tím, že na Facebooku, Instagramu nebo kdekoli jinde viděli skupiny s názvem Modrá velryba, a proto „to tady je“. Vysvětlete jim, že původní skupiny už byly dávno zablokovány a smazány, a někteří tvůrci těchto skupin byli dokonce odsouzeni k trestu odnětí svobody. To, co děti vidí na Facebooku, vytvořili sami Češi - jiné děti, ale i dospělí, aby se pobavili, aby ostatní vyděsili a třeba na tom i vydělali.
Stejně tak můžete odmaskovat lež i v dalších částech hoaxu, třeba spekulace o tom, že v Čechách spáchaly kvůli Modré velrybě sebevraždu dvě holčičky, apod. Opět jim vysvětlíte, že to novináři napsali právě proto, aby lidé četli jejich články a aby jim tak rostl zisk.
Na závěr s dětmi shrňte fakta - pomocí otázek nebo brainstormingu „vypíchněte“ to nejdůležitější: Jde o hoax (míchá pravdu a lež), je hloupost ho zkoušet, protože jen vydělává peníze jiným a zbytečně nás straší, kdykoli můžeme přestat, protože kurátor je vlastně jen strašidlo, bubák.
Lekci musíte zakončit pozitivně, zeptejte se dětí, jestli znají nějaké další hoaxy, třeba o vajíčku uvařeném mobilním telefonem, o tom, že v nouzi máte zadat PIN k bankomatu obráceně, nebo že když vás bodne včela, tak si máte posypat ránu hlínou. Následovat pak mohou další preventivní aktivity z oblasti rizikového chování na internetu.
JAK INFORMOVAT ŽÁKY O MODRÉ VELRYBĚ A DALŠÍCH RIZIKOVÝCH JEVECH SPOJENÝCH S INTERNETEM?
Předně je nutné rozlišit primární prevenci, která je orientována přímo na děti (všeobecná primární prevence rizikového chování), od prostého informování rodičů a učitelů o existujícím problému. Děti totiž nejsou dospělé osoby a informace o rizicích na ně mají naprosto jiný dopad než na dospělé. Aby se totiž dítě socializovalo, přirozeně napodobuje svět kolem sebe (imituje), případně se identifikuje s konkrétní osobou (spolužákem, vrstevníkem) a jejím chováním. Samozřejmě je také svým okolím formováno, ovlivňováno, jednoduše vychováváno. Cílem prevence je pak především minimalizace vzniku rizika v příslušné skupině a snížení dopadu rizika v případě, že už se ve skupině projeví.
Aby primární prevence fungovala, musí splňovat několik základních parametrů:
1.
Primární prevence děti nikdy nesmí strašit, děsit, vyvolat v nich negativní odezvu.
2.
Primární prevence rizikového chování musí vždy probíhat v bezpečném prostředí a musí být řízena.
3.
Primární prevence rizikového chování by měla probíhat v limitovaných skupinách (ideálně 20-30 osob).
4.
Primární prevence musí ovlivňovat postoje cílové skupiny.
5.
Informace, které dítěti předkládáme, musejí být vždy uměřené jeho věku.
1. Primární prevence děti nikdy nesmí strašit, děsit, vyvolat v nich negativní odezvu
Řada preventistů si myslí, že prevence založená na strachu funguje. Opak je pravdou, prevence založená na strachu je nejméně efektivní forma prevence a má zcela opačný účinek, než je snižování výskytu rizikového chování v dané skupině dětí.
Preventivní akce samozřejmě mohou obsahovat i drsnější záběry z příběhů, ty však vždy musejí preventivní pracovníci uvést na pravou míru a dát dětem prostor na dotazy, na projevení vlastního názoru, vysvětlit případné nesrovnalosti. Výsledek musí být vždy pozitivní - děti cítí, že mají nové znalosti a dovednosti a že jsou lépe připraveny čelit případným rizikovým scénářům. Preventivní akce u cílové skupiny nikdy nesmí vyvolat paniku a hysterii.
2. Primární prevence rizikového chování musí vždy probíhat v bezpečném prostředí a musí být řízena
Primární prevence musí vždy probíhat v bezpečném prostředí - ve škole, v domácím prostředí, v prostorách preventivní organizace či na jiných vhodných místech - a vždy ji někdo musí vést. Má to svůj důvod: V tomto prostředí nemůže
konfrontace
dítěte s nebezpečným obsahem (třeba drastickou fotografií) vyvolat negativní reakci - třeba zkratkovité jednání. Preventivní aktivita musí být vždy řízena, ať už preventivním pracovníkem, učitelem, nebo rodičem, který dohlédne na bezpečí svého publika. Dítě, které se seznámí s novými informacemi, má řadu otázek, které mu může preventivní pracovník pomoci zodpovědět - a hlavně může uvést na pravou míru či vyvrátit mýty a poskytnout pravdivé informace. Může také uklidnit situaci, když by reakce dítěte mohla být nepředložená.Při řízené prevenci dochází k minimalizaci rizika nápodoby, zatímco při nadměrné medializaci problému se riziko nápodoby zvyšuje. Děti totiž mají výraznou tendenci k napodobování mediálně zprostředkovaného jednání a chování, protože od nich nelze očekávat schopnost adekvátně odhadnout riziko (založenou na zkušenosti) tak jako u dospělých osob.
3. Primární prevence rizikového chování by měla probíhat v limitovaných skupinách (ideálně 20-30 osob)
Pokud bude preventivní akce probíhat v malé skupině, dostanou děti dostatek prostoru na dotazy a preventista se jim může více věnovat. Je také schopen jich co nejvíce do preventivní činnosti aktivně zapojit, může s nimi účinně diskutovat, komunikovat, odpovídat na jejich dotazy apod. To vše minimalizuje vznik paniky a nápodoby; právě rozbor situace a objasnění fakt je to, co je velmi důležité.
S nárůstem publika se snižuje účinnost, proto je v případě velkých skupin nutné změnit preventivní metodu oslovení klientů. Některé organizace proto volí pro prevenci kombinaci preventivně zaměřeného videa s následnou diskusí, ve které nejdříve cílová skupina zhlédne preventivní video informující o rizikovém fenoménu na základě konkrétních příběhů, po kterém následuje diskuse, v níž se mohou děti vyjádřit, ptát se, reagovat, vyjasňovat nesrovnalosti. To vše snižuje možnou paniku a hysterii a zvyšuje dopad aktivity. Pokud však dětem pustíme pouze preventivní video a nenásleduje rozbor a diskuse, pak jsme postupovali špatně.
4. Primární prevence musí ovlivňovat postoje cílové skupiny
Základem prevence je ovlivnit postoj cílové skupiny - a to pozitivním směrem. Když např. komunikujeme s dětmi o sociálních sítích, měníme jejich postoje např. směrem k mezilidské komunikaci, ověřování toho, s kým se baví, postoj k důležitosti jejich vlastních osobních údajů, k respektu k ostatním a také k nim samotným (vážením si sebe sama) apod. Postoj si musí vytvořit dítě samo, úkolem preventisty je k němu dítě přirozenou cestou přivést. Ovlivňování postojů totiž výrazně zvyšuje odolnost dětí vůči rizikovému chování. V prostředí škol se prevence orientuje především na posílení dobrých vztahů mezi dětmi (a také pedagogy) a na zvyšování kvality školního klimatu.
5. Informace, které dítěti předkládáme, musejí být vždy uměřené jeho věku
Každá informace, kterou dítěti předkládáme, musí být uměřená jeho věku. Těžko budeme s šestiletými dětmi řešit, co je sex, a s patnáctiletými dětmi, jak si mají nastavit bezpečné heslo. Každý věk má svá specifika, která je nutné respektovat a přizpůsobit se jim. Zcela jistě tedy není vhodné a žádoucí s malými dětmi diskutovat třeba o tzv. plankingu, protože je pravděpodobné, že si prezentované situace vyzkoušejí. Stejně tak nebudeme s dítětem z první třídy diskutovat o různých sexuálních praktikách, protože to jednoduše nepochopí. Na druhou stranu s nimi můžeme vést debatu o tom, jak se chránit na internetu, jak si ověřovat informace, jak si zabezpečit profil, jak si prověřit své internetové kamarády apod. Postupně pak paletu témat v návaznosti na fyzický a psychický vývoj dítěte budeme rozšiřovat.
SHRNUTÍ
Fenomén Modrá velryba je pouze jeden z řady rizikových komunikačních fenoménů založených na principu výzev (challenge), na které mohou děti i dospělí narazit v online prostředí. Mezi další patří např. tzv. Eyeballing Challenge, Ice Bucket Challenge, Kylie Jenner Lip Challenge, Condom Challenge, Duct Tape Challenge, Cinnamon Challenge, Choking Game, Salt and Ice Challenge, The Snorting Challenge, Ghost Pepper Challenge, Planking a řada dalších.
Jsou však v zásadě
latentní
, výzvy následuje jen omezené množství uživatelů - včetně dětí. Veškeré výše uvedené fenomény lze však poměrně snadno aktivovat, a to především nadměrnou medializací a jejich popularizací či sdílením podrobných návodů a způsobů, jak si výzvu vyzkoušet. Riziko nápodoby je skutečně vysoké - všechny výše uvedené fenomény jsou nebezpečné, riskantní, což děti láká k nápodobě (zakázané ovoce chutná vždy nejlépe).Proto je v této oblasti zásadní zejména prevence, ve které mají stěžejní úlohu především rodiče dětí a také jejich učitelé. Základem prevence je pak předně
funkční komunikace mezi dítětem a rodičem (či žákem a učitelem), vzájemná důvěra, respekt, schopnost naslouchat si a v případě potřeby si aktivně pomoci. Modrá velryba již opustila vody českého internetového moře a doufejme, že se v brzké době nevrátí.
ZDROJE
-
A Spate of Teenage Suicides Alarms Russians.
New York Times
[online]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/ 2012/04/20/world/europe/in-russia-spate-of -teenage-suicides-causes-alarm.html?_r=0-
‘Blue Whale’ Game Responsible for Dozens of Suicides in Russia?
Snopes
[online]. Dostupné z: http://www.snopes.com/bluewhale-game-suicides-russia/-
List of federal subjects of Russia by murder rate.
Wikipedia
[online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/ wiki/List_of_federal_subjects_of_Russia_by_murder_rate-
Modrá velryba - hra motivující děti k sebevražednému jednání? Obyčejný podvod.
E-Bezpečí
[online]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/socialni-sit/1230-modra-velryba-
Russians alarmed by teenage suicides; Russia has the worlds third-highest rate of suicide among teenagers aged 15-to-19. Daily News [online]. Dostupné z: http://www.nydailynews.com/life-style/health/russians-alarmed-teenage-suicides-russia-worldthird-highest-rate-suicide-teenagers-aged-15-to-19-article-1.1020680
-
Teen ‘Suicide Games’ Send Shudders Through Russian-Speaking World.
RadioFreeEurope
[online]. Dostupné z: https://www.rferl.org/a/russia-teen-suicide-blue-whale-internet-social-media-game/28322884.html-
The average salary in Russia is now lower than in China and Poland.
Russia Beyond Headlines
[online]. Dostupné z: https://www.rbth.com/business/2016/05/20/the-average-salary-in-russia-is-now-lower-than-in-china-and-poland_5948931 Modrá velryba - hra motivující děti k sebevražednému jednání? Obyčejný podvod.
E-Bezpečí
[online]. Dostupné z: https://www.ebezpeci. cz/index.php/temata/socialni-sit/1230-modra-velryba2 ‘Blue Whale’ Game Responsible for Dozens of Suicides in Russia?
Snopes
[online]. Dostupné z: http://www.snopes.com/blue-whalegame-suicides-russia/3 Russians alarmed by teenage suicides; Russia has the worlds third-highest rate of suicide among teenagers aged 15-to-19.
Daily News
[online]. Dostupné z: http://www.nydailynews.com/life-style/health/russians-alarmed-teenage-suicides-russia-world-third-highest-rate-suicide-teenagers-a ged-15-to-19-article-1.10206804 A Spate of Teenage Suicides Alarms Russians.
New York Times
[online]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2012/04/20/world/europe/in-russia-spate-of-teenage-suicides-causes-alarm.html?_r=05 The average salary in Russia is now lower than in China and Poland.
Russia Beyond Headlines
[online]. Dostupné z: https://www.rbth.com/business/2016/05/20/the-average-salary-in-russia-is-now-lower-than-in-china-and-poland_5948936 List of federal subjects of Russia by murder rate.
Wikipedia
[online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_federal_subjects_of_Russia_by_murder_rate7 Teen ‘Suicide Games’ Send Shudders Through Russian-Speaking World
. RadioFreeEurope
[online]. Dostupné z: https://www.rferl.org/a/russia-teen-suicide-blue-whale-internet-social-media-game/28322884.html