V listopadu 2016 se v České republice konal druhý kurz Dynamického vyšetření dětí předškolního a mladšího školního věku, který vedl prof. David Tzuriel z Bar-Ilanovy univerzity a Feuersteinova institutu. Na obou kurzech, vedených velmi interaktivně, seznámil účastníky se svými diagnostickými nástroji, ukázal možnosti jejich využití v poradenské praxi i ve výzkumu a velmi zevrubně popsal všechna teoretická východiska, jež jsou pro dynamické vyšetření důležitá. V ČR je tedy již několik desítek odborníků, kteří znají unikátní metody práce prof. Tzuriela, na což můžeme být rozhodně pyšní.
Dynamické vyšetření pomáhá odhalit výukový potenciál dětí a brání jejich škatulkování
prof.
David
Tzuriel
klinický psycholog, Pedagogická fakulta Bar-Ilanovy univerzity v Ramat-Ganu, Izrael
Kdy jste se s dynamickým vyšetřením setkal poprvé?
S teorií i praxí dynamického vyšetření jsem se seznámil v roce 1972 na Bar-Ilanově univerzitě, kde jsem tehdy působil jako asistent profesora Reuvena Feuersteina. Východisky dynamického vyšetření jsem byl okouzlen. V té době velmi přesně korespondovala s mou spíše intuitivní představou o tom, jaká je povaha kognitivních schopností člověka a jak je lze měnit. Současně jsem si uvědomoval, že standardizované testy nereflektují skutečné schopnosti jedince.
Proč jste se rozhodl vytvořit své vlastní diagnostické nástroje?
Ukázala se potřeba vytvořit metody dynamického vyšetření pro mladší děti. Až do 70. let minulého století takové nástroje neexistovaly. Přitom se čím dál více ukazovalo, jak je důležité používat dynamické vyšetření u malých dětí a zjišťovat jejich výukový potenciál. Obzvlášť když si uvědomíme, jak mohou pedagogická a poradenská rozhodnutí v tomto věku ovlivnit celou vzdělávací dráhu a budoucnost dětí. Když jsme používali dynamické vyšetření, věnovali jsme jednak pozornost učebnímu potenciálu dětí, jednak volbě vhodných intervenčních postupů, jež by měly po vyšetření následovat.
Mohl byste své diagnostické nástroje stručně představit?
Všechny mé diagnostické baterie vycházejí z Vygotského sociokulturní teorie kognitivního vývoje a z Feuersteinovy teorie zkušenosti zprostředkovaného učení. Při jejich vývoji jsem se především snažil vytvořit inovativní testové materiály, zvolit postupy vyšetření, které odpovídají vývojovým specifikům mladších dětí a zároveň umožňují systematický způsob záznamu průběhu vyšetření i skórování výsledků. Více informací lze získat v mých knihách (například v publikaci z roku 20011). A zde je seznam všech mých testů (názvy testů byly zachovány v anglickém jazyce, neboť neexistuje jejich oficiální překlad do češtiny - pozn. překl.):
1.
The Children’s Analogical Thinking Modifiability Test (CATM)
2.
The Children’s Inferential Thinking Modifiability Test (CITM)
3.
The Cognitive Modifiability Battery (CMB): Assessment and Intervention
4.
The Seriational Thinking Modifiability Test (CSTM)
5.
The Seria-Think Instrument
6.
The Children’s Conceptual and Perceptual Analogical Modifiability (CCPAM), Closed and Construction Analogies Versions.
7.
The Windows Mental Rotation Dynamic Assessment (WMR-DA)
Také hodně cestujete a pořádáte semináře po celém světě. Ve kterých zemích jste už o svých diagnostických metodách přednášel?
Moje nástroje se používají všude možně, nejvíce asi ve Spojeném království, v Itálii, Nizozemsku, USA, Izraeli, Kanadě, Singapuru, Hongkongu, Finsku, České republice, Jihoafrické republice a Brazílii.
Ve kterých případech byste doporučil jejich použití? Kdy se nejvíce hodí je použít?
Určitě by se měly využít, kdykoli hrozí „nálepkování“ dítěte, např:
-
když se při standardizovaném testování ukážou velmi nízké výsledky,
-
když standardizované testy naznačují hraniční úroveň kognitivních schopností,
-
když vidíme rozdíly mezi výkony dítěte a jeho výsledky ve standardizovaných testech,
-
pracujeme-li s dítětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, z kulturně nebo jazykově odlišného prostředí,
-
pokud dítě vykazuje obtíže ve složce emocionálního prožívání, osobnostního nastavení nebo má speciální vzdělávací potřeby.
Ve velkém rozsahu se zabýváte také výzkumem za využití dynamického vyšetření. Je mi jasné, že všechny vaše studie byly významné, ale dokážete si vybavit nějaký konkrétní výzkum či výzkum, jehož výsledky vás skutečně ohromily?
To platí pro všechny, jinak bych je nedělal. Přesto za velmi důležité pokládám studie, jejichž prostřednictvím se mi podařilo dokázat efekt dynamického vyšetření na přesnost diagnostického procesu. Pozoruhodné byly také výzkumy, které dokládají význam principů zprostředkování v domácím prostředí pro kognitivní rozvoj dětí stejně jako význam zprostředkovaného učení v interakcích vrstevníků a to, jakým způsobem rozvíjí poznávání dětí. Za pozornost stály také výzkumy mezigeneračního přenosu při zprostředkování. Pak také výzkumy, které dokládaly, jak lze za užití dynamického vyšetření hodnotit dopad ucelených vzdělávacích programů zaměřených na rozvoj poznávacích procesů. A v neposlední řadě jsme získali velmi zajímavé výsledky, když jsme systematickou intervencí a rozvojem kognice ukázali, jak lze minimalizovat genderové rozdíly spojované se schopností mentálních rotací a prostorové představivosti.
Které výstupy ze svých výzkumů pokládáte za nejdůležitější pro poradenské pracovníky?
Dynamické vyšetření ukazuje na význam zjišťování potenciálu rozvoje (tzv. kognitivní modifikovatelnosti) dětí. Zároveň lze jeho užitím získat velmi detailní informace pro cílenou intervenci u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyšetření nám umožňuje analyzovat deficitní kognitivní funkce dětí a současně nám říká, jak je můžeme zlepšovat. Mimo to užitím dynamického vyšetření získáme přesné návody, jak můžeme kognitivní funkce dětí rozvíjet. A asi nejdůležitější ze všeho - mé výzkumy opakovaně ukazují, jak je důležité tzv. zprostředkování pro rozvoj poznávacích schopností dětí.
Čím se zabýváte v současné době? Nač se můžeme těšit?
Jeden můj výzkum pokračuje ve sledování genderových rozdílů v oblasti prostorové orientace, především mentálních rotací. Dál se zabýváme možnostmi rozvoje porozumění metaforám u dětí s poruchami autistického spektra. Jinou oblastí mého zájmu je význam vrstevníků při zprostředkování, plánování, seberegulaci a v oblasti matematických dovedností. Vrstevnické interakce sledujeme v kontextu tzv. teorie zkušenosti zprostředkovaného učení. Zkoumáme také význam mezigeneračního přenosu za užití strategií zprostředkování (viz teorie zkušenosti zprostředkovaného učení). A nakonec se ještě věnujeme možnostem rozvoje pracovní paměti a vhodným formám intervence v této oblasti.
Rozhovor vedla PhDr. Lenka Krejčová, Ph. D.
KDO JE PROF. DAVID TZURIEL
Profesor David Tzuriel vystudoval psychologii a pedagogiku, následně pak klinickou psychologii. V současné době působí na Pedagogické fakultě Bar-Ilanovy univerzity v Ramat-Ganu v Izraeli, avšak přednášky, semináře i několikadenní kurzy pořádá v mnoha dalších zemích Evropy, Ameriky i Asie. Vede oddělení výzkumu ve Feuersteinově institutu v Izraeli.
Dlouhodobě se věnuje dětské psychologii v klinické i pedagogické sféře se zaměřením na diagnostiku a rozvoj kognitivních funkcí u dětí. Je autorem sedmi obsáhlých diagnostických baterií, které vznikly v souladu s principy dynamického vyšetření. Tyto nástroje jsou intenzivně využívány pro diagnostiku dětí. Mimo to za jejich využití vzniklo značné množství pozoruhodných výzkumných studií, jež se zaměřovaly na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, děti nadané i na rozvoj konkrétních kognitivních schopností a zmapování potenciálu tohoto rozvoje prostřednictvím dynamické diagnostiky. Ve většině výzkumů je také sledován rozdíl mezi užitím dynamické a statické diagnostiky. Opakovaně se ukazuje, jak široké spektrum informací lze prostřednictvím dynamické diagnostiky získat a v kolika ohledech mohou být výsledky tohoto přístupu nápomocny pro další práci s dětmi.
David Tzuriel je autorem několika desítek odborných článků publikovaných v uznávaných světových periodicích, šesti monografií a bezmála třiceti kapitol, které byly publikovány v kolektivních monografiích.
1 Dynamic Assessment of Young Children, Springer 2001.