Studenti v učebně pražského Gymnázia Evolution Sázavská tiše sedí, ani nedutají. Rom Ladislav Goral (* 1939) jim poutavě vypráví svůj životní příběh. Narodil se na Slovensku, jeho otec bojoval ve válce jako partyzán, na což doplatila celá rodina, jejíž větší část zavraždili nacisté nebo zemřela v koncentračním táboře. Jako čtrnáctiletý se pan Ladislav vydal „na zkušenou“ do Prahy, kde si postupně doplnil vzdělání a po letech se od manuálních prací a hraní ve filmech dostal až na post poradce v otázce Romů na sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny. I studenti, kterým se v úvodní části dílen zdál výklad historie Romů zdlouhavý a příliš podrobný, nyní zjišťují, že si vyprávění jednotlivce díky němu umějí zasadit nejen do kontextu dějin Romů, ale i Čechů a dalších národností žijících na našem území.
Dílny o dějinách a kultuře Romů, které baví
Mgr.
Markéta
Skočovská
romistka, publicistka, Romano džaniben, z. s., a LIBINSPIRO, z. s.
Garant programu na Gymnáziu Sázavská, pedagog ThDr. Martin Chadima, Th.D., říká: „Před šesti lety začal u nás na škole projekt Týden romské kultury. Jsem rád, že funguje velice plynule, bezproblémově. Setkávání jednotlivých kultur, etnik a společenství je jediná cesta k důstojnému soužití. Nikdy jsme neměli stížnost ze strany rodičů, že by to zpochybňovali, že by to nemělo smysl nebo že by se objevily narážky, že je to o ‚těch Romech‘. Jeden student z tercie vznesl letos ještě před dílnou dotaz, proč se jí věnuje tolik času. Ale poté, co ji absolvoval, za mnou přišel a říkal: ‚Pane profesore, to bylo perfektní.‘“
Projekt Krajinou příběhů romské historie spolku Romano džaniben, v jehož rámci besedy s romskými pamětníky probíhají, je do značné míry postaven na osobních příbězích, orální historii a předávání zkušeností přímo – ne zprostředkovaně skrze média. Besedy se konají v rámci dílen romské historie, které organizace nabízí druhým stupňům základních škol a středním školám, a to zdarma. Cílem dílen je, aby žáci a studenti získali základní přehled o historii Romů na našem území i ve světě a seznámili se s metodou orální historie, díky níž se tato historie uchovává. Dílny vede lektorka romistka. Využívá principů zážitkové pedagogiky a interaktivních forem, jako jsou audio-, video- a obrazové materiály, pracovní listy, hry, diskuse a různé další tvůrčí aktivity.
Setkání s pamětníkem zvyšuje autenticitu
Stěžejním bodem celého programu je setkání s romským pamětníkem. Pokud bydlí blízko školy, navštěvují studenti pamětníka přímo u něj doma. Domácí prostředí umožňuje účastníkům dílen nahlédnout do každodenního života jeho obyvatele. Pomocí vedených rozhovorů získávají poznatky o nedávné historii Romů, jazyce, zvycích, kultuře, ale také osobních názorech informátora. Často je to první romská domácnost, ve které se ocitnou, a zjišťují, že pamětník žije podobně jako třeba jejich dědeček nebo babička, a snáze se s ním identifikují. Lépe tak pochopí, že romská historie je naší historií společnou, že ji nelze vykládat odděleně od historie české – tak jako třeba v Josefově, části města Jaroměř. Vedle sebe tam bydlí Romové i majorita, a přesto se znají jen povrchně nebo z určitého úhlu.
Většina žáků ZŠ Josefov nikdy u Romů doma nebyla. Někteří jsou proto překvapení, jak to u pamětníka Jozefa Rakaše vypadá. Jak je možné, že se do tak malého bytu vejde on a 12 dětí, které po smrti manželky sám vychoval? Pravda, většina se už osamostatnila a postarala se o to, že pan Rakaš má 30 vnoučat a může, teď už v invalidním důchodu, vzpomínat na své dětství na Slovensku, stěhování do Čech, na vyprávění rodičů, kteří zažili koncentrační tábor, a na to, jak se celý život živil jako profesionální řidič.
Následně mohou žáci o svých názorech a poznatcích diskutovat. Dílny tak přispívají k objektivnější informovanosti žáků, k jejich sblížení se s romskou kulturou zevnitř, ale také k rozvoji reflexe získaných informací. Zároveň dávají do souvislosti události z historie Romů a některé současné problémy, se kterými se Romové potýkají, potažmo způsoby, jakými na Romy nahlížejí různé společenské skupiny.
Každá dílna je rozdělena do čtyř bloků:
1.
přehled romské historie s důrazem na romský holocaust,
2.
metoda orální historie, na které je do značné míry romská historie založena, a příprava na návštěvu romského pamětníka,
3.
návštěva romského pamětníka v domácím prostředí, případně ve škole a
4.
reflexe získaných poznatků, diskuse, rozdání certifikátů studentům.
Každý blok trvá přibližně 1,5 hodiny, tzn. celý program trvá osm vyučovacích hodin. Je však možné jej upravit, zkrátit či sloučit dle přání a možností školy. Minimální počet studentů na dílně je 10, maximální 30.
Pomůckou je web www.krajinapribehu.cz
Je více způsobů, jak historii Romů do výuky zapojit. Někteří pedagogové využijí spíše jednorázové formy, což může být právě uspořádání zmíněných dílen v rámci nějakých specifických hodin, projektových dnů či týdnů. Někomu více vyhovuje přístup, kdy se historie Romů stává integrální součástí výuky a plynule se do ní začleňuje. Tomuto přístupu slouží web www.krajinoupribehu.cz, který shromažďuje příběhy z romské historie 20. století na českém území, kde Romové žijí již několik staletí. Historické texty, které se věnují historii usídlení Romů v daném místě, jsou rozděleny dle období na dobu do roku 1938, období druhé světové války, období socialismu a dobu od roku 1989 po současnost.
Dobové dokumenty, tedy fotografie a různé textové a obrazové archiválie, jsou názorným doplňkem textů. Tyto materiály a vyprávění pamětníků (texty i videa) se zde vážou ke konkrétním lokalitám, které jsou zobrazeny v interaktivní mapě. Zpracované lokality stále přibývají, takže pedagog může využít materiály, které se týkají přímo obce, kde studenti žijí, nebo aspoň místa ve stejném kraji nebo okolí. Příběhy spolupracující pedagožka doplnila o metodickou podporu pro jejich využití ve výuce tak, aby především pedagogové měli k dispozici námět, jak lze s konkrétním textem pracovat. Internetová učebnice je tak určena především pedagogům, kteří chtějí romskou historii do výuky zapojit, ale i široké veřejnosti, kterou téma romské historie zajímá.
Posláním organizace Romano džaniben je rozšiřovat povědomí o historii, jazyce a kultuře Romů mezi odbornou i širokou veřejností především prostřednictvím publikační a vzdělávací činnosti a přispívat tak k překonávání bariér plynoucích ze vzájemné neznalosti. Hlavní a dlouhodobou činností sdružení je vydávání časopisu romistických studií Romano džaniben, realizujeme však i další ediční a vzdělávací programy (Holocaust Romů a Sintů ve výuce, Dějiny Romů ve výuce, cyklus přednášek Romistické utopie, vydávání překladů romských autorů v edici Romani Library apod.).
Poznámka redakce: Článek vychází také ve Speciálu pro SŠ 3/2019.