Děti z odlišného kulturního prostředí v předškolním vzdělávání: Ohlédnutí za konferencí

I------------I----------------------------I-------------------------------------------I 
I Školní rok I Celkový počet dětí-cizinců I Podíl dětí-cizinců na celkovém počtu dětí I 
I------------I----------------------------I-------------------------------------------I 
I 2013/2014  I 6 307                      I 1,73 %                                    I 
I------------I----------------------------I-------------------------------------------I 
I 2014/2015  I 7 214                      I 1,96 %                                    I 
I------------I----------------------------I-------------------------------------------I 
I 2015/2016  I 8 302                      I 2,26 %                                    I 
I------------I----------------------------I-------------------------------------------I 
I 2016/2017  I 9 494                      I 2,62 %                                    I 
I------------I----------------------------I-------------------------------------------I 
I 2017/2018  I 10 469                     I 2,89 %                                    I 
I------------I----------------------------I-------------------------------------------I 

Počty dětí-cizinců v mateřských školách a předškolních zařízeních rok od roku rostou, za posledních pět let to bylo téměř o 66 %. Z celkového počtu dětí se sice jedná o malé procento (v minulém školním roce konkrétně 2,89 %), nicméně rostoucí demografická tendence je zřejmá. Nejpočetněji zastoupenou skupinou jsou Vietnamci (v roce 2017/2018 se jednalo o 26,4 % z celkového počtu dětí-cizinců), Ukrajinci (23,7 %) a Slováci (18,4 %).

Rostoucí trend v zastoupení dětí s jiným odlišným jazykem v předškolním vzdělávání přináší pro MŠ několik otázek. Jak pracovat s dětmi z jiného kulturního prostředí ve třídě? Jaký druh podpory mohu v procesu integrace dětí-cizinců jakožto ředitel/ředitelka využít? Na koho se mohu obrátit?

Z pohledu MŠMT jsou v tomto ohledu klíčové strategické dokumenty Státní integrační program, Koncepce integrace cizinců a Akční plán inkluzivního vzdělávání, v jejichž rámci lze využívat například služeb adaptačních koordinátorů pro školy, tlumočnických a překladatelských služeb, podpory pedagogických pracovníků či kurzů češtiny jako cizího jazyka.

Z pohledu praxe ředitele mateřské školy je pak důležité soustředit se na proinkluzivní opatření jak směrem k dítěti, tak směrem k rodičům a personálu. U prvně jmenovaného se jedná například o výuku češtiny jako cizího jazyka, individuální přístup zajištěný dvojjazyčným asistentem pedagoga ve třídě či určení tzv. patrona, tedy kamaráda či spolužáka, který dítěti s odlišným mateřským jazykem pomáhá. Při práci s dětmi z odlišného kulturního prostředí je dobré nezapomínat ani na jejich rodiče. V tomto ohledu se osvědčilo zapojit je do dění ve školce skrze různé akce, například multikulturní týden.

Další část konference byla věnována pohledu z neziskového sektoru a praktickým ukázkám práce s předškolními dětmi z odlišného kulturního prostředí. Jednou z metod, s níž se účastníci seznámili, byl model KIKUS, který je založen na podpoře osvojení si češtiny jakožto cizího jazyka a současném rozvíjení jazyka prvního. Materiály, workshopy, tipy a ukázky z praxe při používání metody KIKUS nabízí v České republice organizace META, o. p. s. (více informací na portálu Inkluzivní škola.cz).

Druhým praktickým modelem pro práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem je zapojení prvků metody CLIL (Content and Language Integrated Learning), která je založená na integraci výuky daného předmětu a cizího jazyka. V kontextu předškolního vzdělávání se jedná zejména o hry s neznámým jazykem novým pro všechny. Příkladem může být hra na prodejnu papírnictví ve finském jazyce, kdy všichni žáci, včetně těch s jiným prvním jazykem než čeština, mohou zažít prvotní obavy z neporozumění a následně pocit úspěchu z používání nového jazyka v kontextu reálné situace.