Mezi žáky českých škol každým rokem přibývá dětí cizinců. Tento proces s sebou nese i řadu výzev, a to jak pro dítě, tak i pro školu, která ho přijme. Mnoho škol si již vytvořilo metodiku, jak s takovým žákem pracovat. Objevují se také nové postupy, vyvíjené institucemi i neziskovými organizacemi. Integrační centrum Praha nabízí všem, kteří jsou do nelehkého procesu nástupu nového žáka cizince do školy zapojeni, především podporu ve vzájemném porozumění.
Děti cizinci
Anca
Covrigová
M. A.
metodická vedoucí, Integrační centrum Praha, o. p. s.
Nového žáka cizince čekají při nástupu do školy v České republice nesnadné úkoly: zapojení se do nového kolektivu v neznámém prostředí, zvládnutí nového učiva a hlavně osvojení si znalosti češtiny jako druhého jazyka. Pro školu a zejména pak pro pedagogy bude náročné vést kolektiv, který nezvládá český jazyk na stejné úrovni. Čeká je náročná práce s dětmi, které mají jiné znalosti a pocházejí z odlišného kulturního prostředí. Týká se to ale i rodičů, se kterými je občas složitá domluva, a to nejen kvůli neznalosti českého jazyka.
Podstatnou pomocnou rukou bývají v těchto situacích asistenti pedagogů nebo školní asistenti, kteří ovládají mateřský jazyk nově příchozího. Samotní učitelé jsou pravidelně školeni v interkulturních kompetencích. Jedná se jak o znalosti jiných kultur a zázemí nově příchozích žáků, tak o nové metodické postupy.
V Integračním centru Praha spolupracujeme se školami již pět let, tj. od začátku působení organizace v oblasti integrace cizinců na území hl. m. Prahy. Kromě poskytování výše zmíněných školení se zapojujeme často právě v situacích, kdy mezi rodiči a školou vznikají nedorozumění. Naši interkulturní pracovníci (ve většině případů jde o dobře integrované migranty se znalostí fungování různých školských systémů) často tlumočí na třídních schůzkách nebo při zápisu nových žáků.
Na základě poznatků z praxe a z komunikace se školami a rodiči vyšlo najevo, že nedorozumění vznikají velmi často na základě neznalosti nebo nepochopení fungování školského systému: Rodiče žáků nerozumějí tomu, jak funguje škola v České republice, a čeští pedagogové nemají povědomí o tom, jak funguje škola v jiných zemích.
V reakci na tuto skutečnost jsme vyvinuli systém "vzájemného informování", který jsme vyzkoušeli již na několika základních školách v Praze. Jeho součástí bylo i setkání s rodiči pocházejícími z ciziny za přítomnosti interkulturního pracovníka (který může v případě potřeby některé části tlumočit, nebo dokonce vysvětlit v rodném jazyce rodičů). Rodičům byly prezentovány základy českého vzdělávacího systému (struktura, systém důtek, způsob hodnocení žáků, družina, kroužky apod.) a vlastní pravidla školy.
Z diskuse a následných otázek vyšlo najevo, že nejčastější nedorozumění vznikají v oblastech považovaných za samozřejmost:
1.
Žákovská kniha.
Jde o prvek, který se nenalézá (nebo má jinou podobu) ve vzdělávacích systémech zemí, odkud přicházejí cizinci žijící v Praze. Rodiče nevědí, k čemu je, a také nevědí, že si ji mají vyžádat, kontrolovat nebo v ní podepisovat známky. Pravděpodobně si s ní nespojí informace ze školního řádu, který podepisují, neboť dostatečně nerozumějí všem obsaženým informacím. Navíc se stává, že nevědí, k čemu školní řád vlastně slouží. Často ho považují za další papír navíc, který je třeba podepsat, aby dítě mohlo začít chodit do školy.2.
Systém důtek.
Ve většině zemí, odkud žáci cizinci pocházejí (Ukrajina, Vietnam), se podobný systém nevyužívá. Rodiče nevědí, co znamená důtka třídního učitele nebo ředitele. Často na ni nebudou reagovat, což škola může interpretovat jako nezájem ze strany rodičů.3.
Známky.
Číselné hodnocení je v zemích původu často jiné. Například Vietnam má hodnocení od jedné do deseti, v němž je deset nejlepší hodnocení, Ukrajina dokonce od jedné do dvanácti. V Rusku je pořadí známek opačné než v České republice, tzn. pětka je nejlepší. Rodič, kterému dítě často neupřesní, že daná známka není dobrá, může mít pocit, že je vše v pořádku, a nebude situaci řešit.4.
Využití dítěte jako tlumočníka.
V první řadě je důležité podotknout, že v ICP považujeme využití dítěte jako tlumočníka v komunikaci mezi školou a rodiči přinejmenším za nevhodné. Dítě je postaveno do situace, kdy je předmětem diskuse dospělých a zároveň slouží jako mediátor, nemluvě o tom, že jeho znalost obou jazyků nemusí být dostatečná. Navíc vzhledem k tomu, že rodiče původem například z Vietnamu nebo Ruska mívají na děti občas přehnané nároky, lze očekávat, že dítě nebude tlumočit všechno tak, jak je řečeno.Rozhodli jsme se proto vytvářet moduly kulturních specifik různých skupin cizinců žijících v České republice. Jsou rozdělené dle země původu nebo společného jazyka (např. pro Ukrajince, Vietnamce, rusky nebo arabsky mluvící). Tyto moduly obsahují informace o dané skupině, její historii, o kulturních, jazykových či náboženských charakteristikách. Posluchač si tak dokáže vytvořit povědomí o tom, co si nově příchozí do České republiky přinese s sebou, z jakých základních pravidel a kulturního nastavení vychází, než se naučí, že jsou zde věci nastavené jinak, a posléze i jakým způsobem. Moduly byly dále doplněny právě informacemi o specifikách systému školství země či oblasti, odkud přicházejí noví žáci.
Reakce na naše dosavadní školení jsou velmi pozitivní. Během školení je pedagogům také prezentována možnost spolupráce s interkulturními pracovníky a jsou jim předány kontakty a podmínky spolupráce. Pedagogové získají nový nástroj pro lepší zvládání nelehkých situací, které vznikají s příchodem žáka, který nehovoří česky.
Souhlasíme s tvrzením, že škola je jedním z nejdůležitějších míst, kde lze v praxi integraci cizinců podporovat a správně nasměrovat. V Integračním centru Praha si práce všech pedagogů a škol velice ceníme a považujeme vzdělávací instituce za hodnotné partnery v rámci agendy integrace cizinců v Praze (i v ostatních krajích České republiky fungují integrační centra
www.integracnicentra.cz
, na které se mohou školy v případě potřeby obrátit). Jsme proto připraveni podat jim pomocnou rukou a chceme pracovat na tom, abychom dostáli svého hesla a Praha se tak stala "metropolí všech".POZNÁMKA
Projekt Integrační centrum Praha VI, registrační číslo AMIF/10/ 03, je financován v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu.